Úvodník

Ing. František Morávek - Člen redakční rady LP

Vážení čtenáři,

v dubnovém čísle Lesnické práce vzpomínáme 130. výročí narození prof. Josefa Konšela. České lesnictví nemělo mnoho tak výrazných lesnických osobností, které by šíří svých vědomostí, tvorbou i trvalostí svých názorů a idejí sahaly tak významně až do současnosti. I když s úctou vzpomínám na osobnosti a významné specialisty, kteří mě ve své době učili na lesnické fakultě v Brně, z nichž někteří (jako prof. Zlatník, Doležal, Pelíšek a další) měli dokonce "své vlastní školy", tak osobnost s takovou šíří záběru nenalezneme. Jsem proto velice rád, že dnes redakce přichází se vzpomínkou na prof. Konšela a že tak přibližuje zejména mladší lesnické generaci jeho dílo a přesah do dnešní doby. Věřím, že u mnoha mladších kolegů to probudí zájem sáhnout do knihoven po některém z jeho děl a nechat se jím inspirovat.

Svým pojetím lesního hospodářství mně byl prof. Konšel velmi blízký, snad i proto, že jeho zkušenosti vycházely z jeho rozsáhlé taxační praxe. Hlubší zájem o jeho dílo ve mně ale vzbudil kolega Zatloukal předáním kopie jeho práce někdy před 15 lety, kdy jsem si některé své názory mohl opravit, utříbit, příp. potvrdit. Po letech praxe v období plnění závěrů různých sjezdů, předepsaných procent mechanizace apod. bylo najednou jeho pojetí v nově otevřeném prostoru bez tohoto balastu opravdu balzámem. Mnoho jeho myšlenek v době ústupu od holosečného hospodářství k hospodářství podrostnímu a naopak často nekritického prosazování výběrného hospodářství bylo inspirativních. Jeho větu "Tažme se svých porostů, čeho jsou ve prospěch budoucí generace schopny a dle odpovědi zařiďme svou další práci" považuji v tomto období za nejpodstatnější a vsunul jsem ji proto jako motto do záhlaví publikace LČR Program trvale udržitelného hospodaření v lesích. Dnes se mi zdá, že zřejmě nebyla náhoda, že jej většinový autor publikace při její reedici vypustil. Byl to princip, který jsme se snažili při práci u LČR prosazovat, a domnívám se, že na něm není co měnit. A stejně jako prof. Konšel zakládal slavín v Masarykově lese, tak ve stejném duchu byl připraven i slavín osobností u LČR. První památník LČR byl zbudován právě prof. Konšelovi při příležitosti 125. výročí narození v místech jeho působení na LS Frenštát pod Radhoštěm v roce 2000, druhý pak prof. Polenovi v místech jeho praxe na LZ Dvůr Králové v roce 2003.

Základy z děl prof. Konšela lze v mnohém využívat i v dnešní době a platnost jeho myšlenek stále ověřovat. Ty překračují úzce studovaná lesnická schémata snad právě pro jeho výraznou osobnost s nejen lesnickým, ale i humanitním vzděláním. Kde nalezneme v námi studovaných učebnicích pěstění či pěstování lesů kapitoly o estetice? Kde se v nich dočteme, co je to krásno, co je podstatou a co obsahem estetiky? Jeho pojednání o estetice ("Doba čím dále tím hrubším materialismem ovládaná potřebuje zábradlí, aby neutonula úplně, nýbrž po trpkých zklamáních osměliti se mohla k pohledu za ideálem a ke kroku za vyšší úrovní estetickou") bylo jedním z podnětů pro vytvoření Programu 2000 u LČR. Z jeho díla by šlo citovat mnoho pasáží - od pojetí clonných sečí, léčení lesních půd až po jeho chápání "návratu k přírodě".

V současné době při koketování s přípravou novely lesního zákona a objevujícími se snahami o zvyšování vlivu státní byrokracie bychom měli opět brát v potaz jeho myšlenky: "Zásadou vůdčí pro lesní zákonodárství musí tedy býti, aby nebylo brzdou vývoje ani překážkou nevyhnutelných výkonů hospodářských, a přece aby chránilo les a jeho složky před rozvratem a zajišťovalo - i bez omezení práva vlastnického - každému občanu účast na ochranných, estetických i hygienických účincích lesa, státnímu hospodářství pak přiměřenou finanční posilu... Musí naznačiti, co bez vládního svolení podnikati nelze a co naopak vláda činiti se zavazuje v zájmu lesa."

Rovněž je nezbytné alespoň připomenout jeho vydavatelství prvního Naučného slovníku lesnického. Prof. Konšel vymyslel nejen mnoho nových odborných termínů, ale sám vytvořil polovinu hesel do tohoto slovníku. V tom je nepřekonatelný.

Kdo chce vidět a poučit se, tak v díle prof. Konšela nachází myšlenkové perly, které mu stále ukazují další cestu. Skláníme se před jeho památkou.