NLP a funkce lesa

Vladimír Švihla

Posláním semináře pořádaného ČLS a ČAZV (Uplatnění Národního lesnického programu v praxi s ohledem na mimoprodukční funkce lesa), který se uskutečnil v únoru v Praze, byla podpora NLP v otázce uplatnění mimoprodukčních funkcí lesa a zveřejnění a prodiskutování dosavadních výsledků prací v systému hodnocení funkcí lesů a otevření otázky hrazení újmy vyplývající z realizace některých mimoprodukčních funkcí lesnímu hospodářství.

 

Rozvoj funkcí lesů se stal důležitou součástí NLP, který mu věnuje celou kapitola. K základním cílům lesního hospodářství ČR patří prosazení polyfunkčního obhospodařování lesů. Programová opatření na podporu polyfunkčního hospodaření spočívají zejména v:

-dopracování systému hodnocení funkcí lesů včetně vypracování kvantifikace potenciálů jednotlivých funkcí v konkrétních podmínkách různých typů lesů;

-vyřešení kritérií a indikátorů polyfunkčního (funkčně integrovaného a funkčně diferencovaného) obhospodařování lesů včetně vypracování jeho uceleného systému;

-zpracování návrhu nového systému kategorizace lesů včetně analýzy ekonomických dopadů a řešení případných kompenzací (ucelený systém kategorizace je v současné době předmětem jednání MZe a MŽP ČR, diskutuje o něm i Komise pro mimoprodukční funkce lesa a Komise ekonomické Odboru lesního hospodářství ČAZV).

Programová opatření NLP k hodnocení funkcí lesů

Ing. Vladimír Zatloukal (IFER)

-Dopracování systému hodnocení funkcí lesů a návrh legislativního vymezení oblastí využití jednotlivých metodik:

-Na utilitárním přístupu (sleduje prospěšnost, užitečnost) založená metoda LF ČZU Praha (řešitelský tým L. Šišák a kol.) je vhodná především k oceňování aktuálních škod (újmy) na funkcích lesů po dobu, v níž platí přijaté společenské priority funkcí.

-Metoda VÚLHM (řešitelský tým J. Matějíček a kol.) je vhodná pro výpočet výše újmy nebo škody na dřevoprodukční funkci lesa. Metoda je vžitá a ověřená praxí.

-Na ekosystémovém přístupu je založena metoda LDF MZLU Brno (řešitelský tým I. Vyskot a kol.), která na základě zjištěných fyzikálních hodnot vyjadřuje hodnotu a zprostředkovaně cenu celé škály funkčních potenciálů a funkcí. Metoda vychází z integrálního pojetí funkcí lesních ekosystémů. Funkční potenciál lesů považuje za přírodní zdroj, jehož efekty jsou absolutní, nezávislé na společenské poptávce. Vazbu k ceně zprostředkovává ocenění na základě známé tržní funkce (např. dřevoprodukční).

-Metoda ČEÚ (řešitelský tým J. Seják, I. Dejmal a kol.) hodnotí ekologickou kvalitu území – biotopy. Je vhodná k oceňování lesních biotopů v krajině, hodnocení revitalizačních opatření v lesích i jako ochrana proti poškozování lesní krajiny.

-Vypracování studie o kvantifikaci potenciálu jednotlivých funkcí v konkrétních podmínkách jednotlivých typů lesů je termínováno do konce roku 2005. Kvantifikace funkčních potenciálů lesů ČR obsahuje publikace Vyskot I. a kol. Potenciály funkcí lesů ČR podle hospodářských souborů a porostních typů.

-Vyřešení systému kritérií a indikátorů polyfunkčního obhospodařování lesů je termínováno do konce roku 2005. Výsledkem bude metodický návod pro uplatnění systému hodnocení funkcí v návaznosti na kvantifikaci potenciálů jednotlivých funkcí lesů.

-Zpracování nového systému kategorizace lesů je termínováno do konce roku 2005. Standardem systému kategorizace lesů bude funkčně integrované (polyfunkčně zaměřené) obhospodařování lesů. Tento systém by měl být základem pro přidělování dotačních prostředků.

Další příspěvky a závěry

Ing. Mgr. L. Vokasová z MŽP ČR informovala o náhradě újmy na ztížení zemědělského a lesního hospodářství. Prováděcí právní předpis, který má upravit podmínky poskytování finanční náhrady (blíže LP č. 3/2005, str. 7) však stále kvůli rozporům mezi MZe a MŽP neplatí.

Hodnocení náhrad škod na hydrické a protierozní funkci lesů podrobně rozebírají následující příspěvky. Účastníci semináře se závěrem shodli, že bude pokračovat konkretizace NLP v problematice zpracování systému kriterií a indikátorů polyfunkčního obhospodařování lesů, bude zpracován nový systém kategorizace lesů a problém stanovení výše újmy podle § 58 zákon č. 114/92 Sb. bude předmětem zvláštního semináře ČAZV po získání počátečních zkušeností.                   

Doc. Ing. Vladimír Švihla, DrSc.

e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

Metody hodnocení funkcí lesů

-Prof. Ing. L. Šišák, CSc. (FLE ČZU Praha) dělí funkce lesa na tržní (dřevoprodukční, chov zvěře), zprostředkovaně tržní (hydrické, půdoochranné, vzduchoochranné funkce) a netržní (zdravotně hygienické, kulturně naučné). U vybraných funkcí lesa uvedl společenskou sociálně ekonomickou cenu:

-Dřevoprodukční funkce je pro případ dočasného odnětí či likvidace daných funkcí lesa po dobu určitou odvozena v průměru ČR na roční úrovni 7800 Kč/ha porostní půdy, věnované produkci dřeva pro společenskou spotřebu, pro případ trvalého odnětí či likvidace dané funkce lesa pak v průměru na úrovni 389 850 Kč/ha. Jde o kapitalizovanou roční hodnotu při 2% tzv. lesní úrokové míře, užívané rovněž ve stávajících předpisech (Zákon č. 289/1995 Sb., Vyhláška MZe č. 55/1999 Sb.). Daná společenská cena je podstatně vyšší než „soukromovlastnická“ cena. Objem zásoby dřeva v porostu se neztotožňuje s trvale obnovitelně poskytovanou dřevoprodukční funkcí plynoucí z existence lesa. Průměrná cena se kalkuluje na bázi tržních cen na úrovni 1377 Kč/ m3 pro dříví jehličnaté a 1 001 Kč/m3 pro dříví listnaté. Pokud je dřevo tržně využito, a tedy ve společnosti využito, újma se nekalkuluje.

-Chov zvěře a myslivost ve volných honitbách – ročně na úrovni 170 Kč/ha, kapitalizovaná cena pak dosahuje 8500 Kč/ha lesní půdy.

-Nedřevoprodukční fce jako celek je kalkulována v průměru na úrovni 1315 Kč/ha ročně, kapitalizovaná 65 750 Kč/ha. Roční diferenciace je provedena podle hlavních lesních plodin (maximum – borůvkové a brusinkové lesní typy 3960 Kč/ha, kapitaliz. cena 197 800 Kč/ha).

-Vázání uhlíku dosahuje průměrné roční úrovně v rámci ČR 1000 Kč/ha porostní půdy věnované produkci dřeva pro společenskou spotřebu, kapitalizovaná hodnota pak 50 000 Kč/ha.

-Zdravotně-hygienická funkce lesa – průměrně v ČR ročně 2570 Kč/ha, při trvalé likvidaci daných funkcí lesa se kalkuluje kapitalizací na 128 650 Kč/ha (v intenzivněji navštěvovaných lesích až 7520 Kč/ha, resp. 376 050 Kč/ha.

-Kulturně-naučné funkce lesa v ČR – ročně 2180 Kč/ha, trvale pak 109 150 Kč/ha (pro lesy v NPR 7095 Kč/ha ročně, kapitalizovaná cena pak na 354 750 Kč/ha při průměrném stupni přirozenosti lesních porostů).

V závěru referátu se zabýval otázkou soukromovlastnické újmy a škody na tržních (produkčních) funkcích lesa. Dotčené újmy a škody definoval na bázi kompenzace s tím, že by měly být hrazeny, pokud půjde o zajištění běžného fungování daných subjektů v rámci tržního mechanizmu v ČR.

-Prof. Ing. I. Vyskot, CSc. (LDF MZU Brno), uvedl Praktické výsledky hodnocení újmy na funkcích lesních ekosystémů metodou LDF MZLU v Brně. Smyslem kvantitativního hodnocení funkcí lesů je posoudit, jak pozitivně, či negativně lesní hospodář svou činností funkční účinky lesa ovlivňuje. Při pozitivních výsledcích (stimulace produkce multifunkčních celospolečenských účinků) byl měl být společensky ctěn, dotován a kompenzován. Při negativních výsledcích (retardace péče o les, jeho funkcí a zákonných celospolečenských zájmů) je vizí společenské odsouzení a oprávněné sankcionování. Představil dosavadní výsledky práce, shrnuté v četných publikacích, Metodickém pokynu MŽP ČR, v souborných studiích, zvláštních vědeckých posouzeních i reprezentativních příkladech. Rovněž příklady realizace na úrovni koncepční, správní, řídící a výkonné dokazují široké uplatnění ekosystémové metody LDF Brno v praxi. Na základě aplikace metody bylo např. zpracováno velké množství zvláštních vědeckých posouzení, jejímiž zadavateli jsou Policie ČR, úřady vyšetřování, soudy všech stupňů, obecní úřady či správy CHKO.

-Hodnocení životodárných funkcí lesů upravenou Hesenskou metodou prezentoval doc. Ing. J. Seják, CSc., z FŽP UJEP v Ústí n./L. Upravená Hesenská metoda uspořádává části přírody (biotopy) na území ČR prostřednictvím bodového hodnocení podle jejich ekologické kvality a následně převádí hodnotu bodu na peněžní jednotky v souladu s průměrnou národní efektivností skutečných vkladů do ochrany přírody a krajiny ČR. Průměrná hodnota 1 bodu byla stanovena 12,36 Kč/m2. Biotopy byly agregovány do čtyř hlavních skupin:

-přírodní a přírodě blízké biotopy; Např. Vápnomilné bučiny 62 bodů, 4 Acidofilní bučiny 38; Horské třtinové smrčiny 36, Hercynské dubohabřiny 47...

-přírodě vzdálené biotopy; Např. Monokultury stanovištně nevhodných dřevin 20 bodů ...

Příklad výpočtu – 115letý porost byl neodborně, patrně nelegálně, proředěn ze zakm. 8 po celé ploše 4,87 ha na zakmenění 0,4 . Souhrnná ekologická hodnota výše zmíněného porostu je 4,87 x 10 000 x 20 x 12,36 = 12 038 640 Kč. Jestliže zakmenění bylo neodborně sníženo na 0,4, potom způsobená újma na zmíněné výměře 4,87 ha činí 12 038 640 x 0,4 = 4 815 456 Kč. Pro srovnání – aplikací Vyskotovy metody byl dosažen výsledek 4 430 836 Kč, Šišákovou 1 245 320 Kč (viz LP 1/2003, str. 13)

-přírodě cizí biotopy

Např. Lesní a ovocné školky, plantáže lesních dřevin 13 bodů,

Monokultury alochtonních druhů dřevin (např. akátiny) 10 bodů...

-přírodě cizí biotopy s omezenou biotou – abiotické.

Např. Chemicky znehodnocené vody 0 bodů...

Jedním z hlavních úkolů výzkumného projektu bylo dopracování seznamu typů biotopů a jejich bodového hodnocení s ohledem na zahrnutí vedle vegetačních také hlavních živočišných druhů.

Upravená Hesenská metoda je využitelná především na mikroekonomické úrovni pro přípravu a zavedení ekonomických nástrojů (úhrad ekologické újmy) za zásahy do přírody a životního prostředí. Výsledky výzkumu lze použít pro kvantifikaci externalit a ekologické újmy, včetně podkladů pro jejich úhrady či kompenzace. V makroekonomické oblasti by měly získané výsledky umožnit výpočet celkové hodnoty biotopů ČR. Rozdíly v hodnotě přírodního kapitálu v různých obdobích jsou důležité pro environmentální korekci tradičních makroekonomických ukazatelů (např. HDP). Výsledky projektu lze využít i v oblasti územního plánování. Svým pojetím i výsledky je metoda blízká metodě LDF MZU Brno.