Úvodník 3/2006

Ing. Richard Slabý -  oddělení vnějších vztahů ÚHÚL, Člen redakční rady LP

Vážení a milí čtenáři,

naše republika je závislá na importu - zejména energií a surovin - a tím také na exportu, který nákup potřebných komodit v zahraničí umožňuje. Po mnoha letech pasivní bilance zahraničního obchodu jsme dosáhli v loňském roce konečně obratu. Bez pochyby k tomu velkou měrou přispělo naše členství v EU, ale ač je u nás strojírenství tradiční, přílišná závislost na komoditě, která se na změně dominantně podílí - dopravních prostředcích - vzbuzuje u mnohých ekonomů obavy.

 

Lesnické know-how patrně není tím, co někdy rozhodující měrou promluví do exportních statistik. Přesto by jeho potenciál mohl být lépe využíván. Přitom, jak se dozvíte uvnitř čísla, nestavíme na zelené louce. V zemích, kde čeští lesníci působili, se na ně dodnes s úctou vzpomíná. Geobotaniku v lesích Britské Kolumbie zakládal pan profesor Krajina, poznatky pana profesora Jeníka se dostaly do kompendia „The Tropical Rain Forest“, pan profesor Václav zakládal v tropech Asie národní parky a zaváděl používání lesnických map. Z FAO víme, že dodnes v Kongu pracují s tabulkami, které tam zpracovali čeští taxátoři pod vedením Oty Setzera. Na školku, kterou založili pánové Čížek, Střítecký a Cafourek a na následně zalesněné plochy s využitím GIS a metod HÚL, o které se postarali pánové Smola, Myslivec a Běleja v občanskou válkou zužované Kolumbii, se jezdí dívat návštěvy i ze sousedních zemí. A to je jen pár příkladů z mnoha od padesátých let po současnost.
Bylo, je a bude v tom vždy kus romantiky, dobrodružství, a jak se dnes moderně říká - adrenalinu. Kdo by netoužil ponořit se do „prádelny“ tropického pralesa v rovníkové Africe, či po západu slunce nechtěl hledat v Chile nad hlavou Jižní kříž. Bylo, je a bude to ale vždy i tvrdá nádenická práce v těžkých podmínkách a notný kus odříkání a vůle překonat mnoho obtíží. Ačkoli dnes již můžeme cestovat i jinak, je a jistě bude zde vždy dost těch, co budou toužit zkušenosti nabyté v lesích střední Evropy uplatnit i v jiných koutech Země.
Vývoz lesnického know–how je poněkud odlišný a složitější než vývoz aut. Očekávám zde jasný signál jako důvod pro lesnické školství a vědu k obnovení standardního postgraduálního, či doktorandského studia tropického a subtropického lesnictví. Je potřeba iniciovat mezinárodně platnou certifikaci komplexu základních českých lesnických technologií, tak, aby byly věrohodné pro rozvojové banky a celosvětové instituce, jako např. FAO, čímž se otevřou dveře pro široce pojaté environmentální projekty. Ve světě je dnes poptávka po komplexní nabídce a ne po jednotlivostech. Stejně důležité je prezentovat úspěšné výsledky zahraničních projektů pro oslovení přímých zákazníků, kteří vidí ve kvalitním dřevě získaném trvale udržitelným způsobem svou budoucnost. Není právě zde, vedle soukromých iniciativ, prostor pro stát, aby formou smlouvy s LČR tento státní podnik pověřil zaštítěním celého procesu, v jehož rámci by se uplatnily i malé soukromé firmy? Ty, které ač disponují unikátními technologiemi, mají samy jen omezenou možnost je prezentovat ve vzdálených teritoriích? Využijme tedy k exportu našeho lesnictví spojení odborně zdatného lidského potenciálu LČR, které jsou navíc, jako jeden z největších evropských správců lesů v zahraničí vnímány jako spolehlivý obchodní partner s vlastním kapitálem, který tradičně u dlouhodobých projektů chybí, a dalších subjektů spojených s lesním hospodářstvím. Takto se angažují mj. státní lesy ve Francii, Finsku, či v Rakousku. Využijme i těch, kteří - ač často již na zaslouženém odpočinku - jsou ještě aktivní, plni elánu a ochoty předat své znalosti a zahraniční zkušenosti svým následníkům.
Silný subjekt s širokou certifikovanou nabídkou, jasnou proexportní orientací a jasnou vizí na jedné straně, ale i s ochotou se přizpůsobit daným podmínkám, by byl vhodným partnerem, jak pro partnery v EU při projektech ve třetích zemích a pro celosvětové rozvojové instituce, tak i pro přímé zákazníky z různých částí světa. Na lesnické, agrolesnické, či lesnicko–vodohospodářské projekty mohou navázat projekty ze souvisejících oblastí, např. zpracování dřeva, a z tohoto širšího pohledu již jistě půjde o statisticky nepřehlédnutelné ekonomické hodnoty. Navíc má Česká republika naději připsat si kladné body v celosvětové snaze po zlepšení stavu životního prostředí.