Silva Regina 2006 - I. část - Biomasa

Brno 2. až 6. dubna 2006

Není zvykem českých masmédií cokoli zdařilého chválit, ale to, jak se prezentovalo moderní české lesnictví na brněnském výstavišti v nejtypičtějším kulatém pavilonu Z a jeho bezprostředním okolí, se při 9. ročníku jakkoli pohanit opravdu nedalo. Během pěti dnů navštívilo veletržní trojlístek Techagro, Animal Vetex a Silva Regina téměř 80 000 návštěvníků z 41 zemí světa. Nárůst návštěvníků o 1/3 ve srovnání s rokem 2004 byl znát. Podobně i nárůst vystavovatelů se nejen díky hlavnímu tématu “Biomasa jako obnovitelný zdroj energie” vyšplhal o 20 %. V tomto čísle se budeme věnovat hlavnímu nosnému tématu biomasy a v příštím čísle jej doplníme o vystavované novinky z ostatních oblastí lesního hospodářství a myslivosti.

Na brněnském výstavišti nechyběl prakticky nikdo, kdo v lesním hospodářství něco znamená - ať už jako vystavovatel, nebo jako návštěvník. Absencí překvapili všichni významní pilařští producenti s výjimkou firmy Solo. Možná trochu na jejich úkor dominovali producenti těžebně-dopravních strojů - harvestorů a vyvážecích traktorů. Silné zastoupení měly i drtiče klestu, odvozní soupravy, hydraulické jeřáby, stroje pro zpracování palivového dříví a čelní nakladače. Nesmíme opomenout rostoucí prezentace dodavatelů mysliveckých potřeb a služeb i již zmíněné biomasy. Ve srovnání s minulými ročníky se poprvé prezentovali lesní školkaři formou svého sdružení. Bohužel stále je cítit absence dodavatelů chemických přípravků pro lesní hospodářství, které zde částečně zastupovala pouze distribuční společnost Ridex.

Osa veletrhu

Hlavní téma „Biomasa jako obnovitelný zdroj energie“ doprovázelo celý veletrh. Lesníkům umožnilo předvést svoji připravenost k dodávkám biomasy zpracováním těžebního odpadu, zpracováním tenkého dříví, ale i pěstováním speciálních rychle rostoucích dřevin pro energetické účely. Lesníci očekávají jasný postoj státu, bez jehož pomoci to však není možné a čekají, jak se stát zachová v nejbližším období.

Doprovodný program celého veletrhu se nesl v duchu hlavního tématu. Lesníci stále hledají odpovědi na otázky, jak s biomasou nakládat.

Stát a budoucnost biomasy jako obnovitelného zdroje

Ministerstvo zemědělství by rádo docílilo stavu, který je již v Rakousku samozřejmý, a my jsme za ním 10 let pozadu. Využívání biomasy touto alpskou zemí je pro nás významným vzorem. Biomasu pocházející z lesního hospodářství a její další využití však bohužel lesnická legislativa neupravuje.

MZe podporuje štěpkování v lese 12 000 Kč na ha, s možností se štěpkou dále nakládat jako se zbožím. Další podporu nabízejí závazná pravidla pro poskytování příspěvků v lesnictví formou investičních pobídek na nákup nových technologií, mezi něž využití biomasy patří. Realizace je však nyní závislá na jednotlivých krajích, které podporu vyplácejí. S další pomocí přichází Operační program EAFRD v bodě 1.3.2 „Investice do lesů“.

Podstatná chystaná změna ve státní podpoře pro využití biomasy jako energetického zdroje je záměr podpory výroby energie vůbec, tedy nikoli jen energie elektrické, ale energie tepelné. S touto podporou by producenti biomasy nebyli vázáni jen na značně omezený počet odběratelů; cena biomasy značně narůstá s dopravní vzdáleností.

Ministerstvo životního prostředí pracuje s podporou Státního fondu životního prostředí. Ten nabízí finanční pomoc u energetického využívání biomasy domácnostmi i velkými závody. Bohužel, loni bylo nutné podporu zastavit pro naprostý převis poptávky po této pomoci. Bude to tak pokaždé?

Pěstování biomasy – nejjistější cesta?

Z těchto důvodů je nutné spojit snahy obou rezortů v jednu společnou a naznačit investorům, kteří hodlají působit v oblasti využití biomasy, jasný cíl státu. Je nutné rozlišovat všechny obnovitelné zdroje a jejich podporu diferencovat i podle možností jejich jiného využití nežli energetického.

V současnosti je státní podpora projevem vůle k cílenému pěstování biomasy, to je hlavní priorita státu. Ostatní zdroje jsou považovány za doplňující, nejjasnější odpovědí pro investory tedy je – zaměřte se na primární produkci biomasy, chcete-li se v tomto oboru realizovat. Odbyt by měl být zajištěn na základě našeho závazku při vstupu do Evropského společenství zvýšit využití obnovitelných zdrojů k energetickým účelům ze současných 4 na 8 % a více. Toho je ovšem možné dosáhnout i za předpokladu, že investoři budou mít záruku v jasně deklarované státní energetické politice, na kterou se ovšem stále čeká. Tato nejistota samozřejmě výrazně ovlivňuje i úrokové míry bankovních ústavů, které úvěr poskytnou. Výše úroku odpovídá riziku a to je dosud kvůli nejasně projevené vůli státu značné.

Dříví jako obnovitelný zdroj energie

Biomasa je tepelnou konzervou slunečního záření pro případ, kdy se nám tepla a světla nedostává. Uhlík, odebraný z atmosféry, se dostává zpět do ovzduší a nenarušuje tak jeho bilanci.

Každé zvýšení produkce vyžaduje několikanásobné zvýšení spotřeby energie. Koeficient čisté energie je podílem energie získané a spotřebované, u energie z biomasy je to zatím jen kolem jednoho procenta. Dříví užitkové činí z celkové hmoty stromu 60 %, 15–25 % jsou vršky, větve atd., využitelné ke štěpkování.

Bez koncepčního zarámování bioenergetiky se získávání energie z lesa zákonitě musí setkávat s obtížemi, přesto je však volání po dotacích voláním po té nejméně dobré cestě.

Odstraňování těžebních zbytků nebyla do padesátých let minulého století žádná potíž. Odběr ze strany obyvatelstva za úplatu byl bez problémů. Komfortnější život s sebou přinesl otop uhlím a potřeba energetického využití dřeva značně poklesla.

V současnosti největší správce lesů – Lesy České republiky – těží 75 % ročního přírůstu.

Za hlavní zdroje biomasy považují palivové dříví s 393 000 m3 za loňský rok. Celkový etát na rok 2006 je u LČR 8 100 000 m3, z toho hmota potenciálně využitelná pro další zpracování jako obnovitelný zdroj energie je v celkovém množství 1 400 000 m3. Je tvořená vrcholovými částmi, nezpracovanými kmeny s větvemi, nezpracovanými celými stromy z výchovných těžeb a kůrou.

V současnosti však lze využít u LČR hmoty z 30 % mýtních těžeb, to znamená asi 600 000 m3, které odpovídají 180 000 t štěpky. Tento poměr je dán dostupností, ekologií a technologiemi.

Trh štěpkou a další biomasou jako obnovitelnými energetickými zdroji je mizivý. Producenti necítí jasnou vůli státu na využití biomasy, vše záleží jen na jejich iniciativě. V těchto podmínkách je riskantní seriózně počítat s ekonomickou rentabilitou, a to i přesto, že surovinová základna je k dispozici. Producenti jsou připraveni vstoupit s tímto obchodním artiklem. Stát však musí dát jasně najevo, zda o tuto surovinu stojí, a zda stojí o investice do technologií, úzce spjatých s dřevní a další biomasou.

Zajímavá alternativa těžby lesní biomasy z Finska

Ve Finsku je používána alternativní metoda a tou je vázání klestu. Výhodou je kompaktnost hmoty, srovnatelná s kulatinou. Vyvážecí traktor vyváží celé stromy, které ukládá na hromady. Svazkovač klestu hromady sváže do 3 m dlouhých svazků o průměru 70–80 cm. Jeden balík, nesoucí název „klestová kulatina“, odpovídá zhruba 1MW. Balík se ponechává v lese k vyschnutí, poté se dopravuje do zařízení se stacionárním štěpkovačem. Doprava se provádí opět standardním vyvážecím traktorem. Výhody tohoto způsobu jsou:

- lehké ukládání;

- klesá obsah vody;

- snadná, nenákladná manipulace;

- vysoká hustota v případě dopravy;

- dovednost operátora – 50000 balíků ročně na směnu, dobrá pracoviště 90000 balíků ročně;

- spotřeba energie je méně než 3% z energie získaných z balíků – proces je tedy značně efektivní.

Cesta k využití zemědělských půd

Nevyužívaná zemědělská půda dává prostor pěstování energetických plodin. Vzor si můžeme najít v zemích jako je Švédsko, Spojené království, Dánsko a Polsko, kde celková plocha plantáží vrby k energetickým účelům dosahuje 20 000 ha. Ve starších zemích EU je dotace na energetické plodiny 45†euro/ha ročně, cena štěpky je např. ve Švédsku v přepočtu 1350 Kč/t.

U nás zatím ve větší míře probíhá výzkum pěstování energetických dřevin, a to od roku 1992. Za celou dobu se dosáhlo rozšíření zapěstovaných ploch na 100 ha, matečnic na 5 ha. Operační program HRDP založení plantáží podporuje částkou 60–75 tis. Kč/ha, v budoucnosti tuto podporu nabídne operační program EAFRD.

Naši zájemci o pěstování energetických plodin se však potýkají s těmito potížemi:

- nedostatek sadebního materiálu. Je potřeba rozšířit rozlohu matečnic;

- mají povinnost dočasného vynětí zemědělské půdy k jinému využití;

- při žádostech o podporu mají povinnost dlouhodobých pronájmů v délce 10–15 let;

- malá dostupnost mechanizace pro jednofázovou sklizeň.

Pěstování energetických dřevin je u nás vyzkoušeno pouze na orné půdě, pod elektrovody není zkušenost, v nížinách by se dalo využít zkušeností s pěstováním lignikultur z 50. let.

Výroba dřevěného uhlí

Využití dřevní biomasy z lesa k výrobě dřevěného uhlí začíná být problematické. Přibližuje se totiž velmi rychle hranice ekonomické udržitelnosti – cena dřevěného uhlí klesá, cena palivového dříví vzrůstá. Může to částečně být i používáním necertifikovaného, kradeného dříví. Obchodníci dosud certifikaci nevyžadují, to však lze napravit.

Problémy výroby uhlí mohou být i moderní a ekologické technologie s vysokou výtěžností a produktivitou práce, u nichž záleží na kvalitních dodavatelsko – odběratelských vztazích, na zajištění kontinuity dodávky surovin, neboť i měsíční výpadky mohou být likvidační.

Ve světě se používají i jiné suroviny pro výrobu dřevěného uhlí, jako např. v Asii se vyrábějí brikety z uhlí z kokosových skořápek. V Africe se můžeme inspirovat výrobou uhlí ze dřeva z plantáží, musí se však pěstovat tvrdé dřeviny - vrba a topol by podmínky pro výrobu uhlí nesplňovaly.

Jak situaci vidí firmy zaměřené na biomasu?

Oprosťme se od energetického diktátu okolí, státní energetické politiky, vzdálených zdrojů, využijme zdrojů, na které můžeme mít a máme vliv. Filozofie firmy Verner zní jasně - vybudujme energeticky soběstačnou obec. Jistě, na poli elektrické energie ještě nemůžeme spoléhat na dostupné technologie, alespoň co se biomasy týká. Jiná je věc u energie tepelné. Zde firma Verner pilně pracuje na tom, aby energetické výdaje odpovídaly surovinovým zdrojům, které je možné vypěstovat v daném místě. Kromě kotlů na kusové palivové dříví, které jsou pro denní topení nepříliš komfortní pro nutnost pravidelné obsluhy, vyvíjí a nabízí kotle, v nichž je možné spalovat palivo ve formě drobných, víceméně bezprašných částic. Formou paliva mohou být peletky z dřevěných pilin, jejich alternativní náhrada z rostlinného materiálu, obilky kukuřice, žita a dalších druhů obilí, semena řepky olejné a vůbec palivo, které je dostupné z místních zdrojů. Cena rostlinných pelet je 1500 Kč za tunu, dřevěných 4500 Kč, u rostlinných je však potíž s množstvím a bodem tavitelnosti popela a nižší výhřevností. Kromě kotlů domácnostních nabízí kotelny o výkonech, které uspokojí mnohem náročnější energetické požadavky kladené obcemi, dílnami, továrnami apod.

Stejným směrem se ubírají firmy ATMOS a GEMOS.

Firma ENBRA k obnovitelným zdrojům počítá s energií sluneční, pro nás nevyčerpatelnou. Své systémy dokáže provázat ke spokojenosti zákazníků, a ve výsledku i ve prospěch životního prostředí.

Takové kotelny, a jim podobné, rády využívají firmy, jejichž výrobní odpad již dávno není odpadem. Mezi ně se řadí i firma Dřevozávod Pražan. Provoz dřevozpracujícího závodu provází množství hmoty vhodné k energetickému využití. To je dnes již jasné všem, jen je důležité zvolit tu nejvhodnější možnost pro dané podmínky.

Zamysleme se nad tím, jaká energie je nejlacinější. Snad pro někoho překvapivě – je to ta, kterou vůbec nevyrobíme, protože ji vůbec nepotřebujeme. Jak je to možné? Musíme ji ušetřit. Tato myšlenka je osou konání firmy TENZA. Ve svých projektech nalézá cestu k maximálnímu omezení výroby nadbytečné tepelné energie s pomocí nových technologií s využitím starých zkušeností.

Co nás tedy čeká na poli biomasy?

Chuť využívat alternativní zdroje energie je u společnosti výrazně znát. Spousta lidí se v soukromém životě snaží oprostit od diktátu energií, na nichž jsou doposud bezvýhradně závislí. Cestu hledají i zemědělci pěstováním energetických plodin a lesníci využitím veškerých energetických zdrojů, které jim les poskytuje.

Celostátní politika musí jasně určit směr, kterým se tyto snahy mají ubírat, nastavit jasná pravidla a vyjádřit tak svůj cíl, neboť energetika je věc nejen domácností a drobných firem, ale je to především věc národohospodářská.

Připravili

Jan Bercha a Oto Lasák