Přemnožení ploskohřbetky v KRNAP v roce 2006

Správa Krkonošského národního parku byla nucena začátkem července 2006 vzhledem k přemnožení ploskohřbetky smrkové přistoupit na několika lokalitách k jejímu leteckému postřiku. Ploskohřbetka se vyskytuje převážně ve starších stejnorodých a stejnověkých smrkových porostech, masově se přemnožuje v 60-110letých podhorských a horských smrčinách v nadmořských výškách 600–1000 m n. m.; největší škody způsobuje v mezernatých porostech na slunných svazích.

Jarní a podzimní rozbory housenic a následné odhady počtů možných rojivců se staly již každoročním rituálem

lesníků v Krkonoších. V roce 2004 byly zaznamenány v některých oblastech silné žíry, avšak silnější gradace se nepředpokládala. Ploskohřbetka v Krkonoších působí spíše chronické poškození lesních porostů a monitoring jejího stavu probíhá neustále. Jediná ochrana proti ploskohřbetce je chemický postřik, ke kterému se však přistupuje až v nejnutnějších případech. V letošním roce se tento hmyzí škůdce na několika místech rozmnožil natolik, že lze hovořit o kalamitě. Postižená je oblast několika set hektarů.

Výrazné žíry se v Krkonošském národním parku objevily v roce 1992, od ochranného zásahu se však ustoupilo, napadené porosty oslabily a v půdě vznikly velké zásoby housenic.

Následující postřik proti ploskohřbetce proběhl v roce 1997 na přibližně 300 ha. V roce 2004 ploskohřbetka smrková po výraznějším žíru v roce 2002 přeléhávala a podle rozborů vzorků krkonošští lesníci očekávali rojení na letošní rok (2006).

Opodstatněnost zásahu

Podle rozborů půdních sond byly překročeny kritické počty rojivců. Následující silné rojení ploskohřbetky i v jiných lokalitách spolu s kontrolou počtu vajíček na pokácených vzornících s dosaženým kritickým počtem, i v porostech neoslabených předchozími žíry, si jasně vynutilo ochranný zásah.

Letecký postřik byl proveden vrtulníkem firmy Aerocentrum Mělník ve dnech 7.–9. 7. 2006. Proti škůdci byl použit přípravek Dimilin 48 SC, aplikační jícha obsahovala i tekutý adjutant Dedal 90 EC s ochrannou jednadvacetidenní lhůtou pro sběr lesních plodin. Z tohoto důvodu byly všechny turistické cesty a cyklostezky v inkriminovaných místech uzavřeny. Pověření pracovníci Správy KRNAP dohlíželi, aby návštěvníci nevstupovali do oblastí, kde bude probíhat postřik. K tomuto omezení Správa KRNAP přistoupila i přesto, že použitá látka – Dimilin – je netoxická teplokrevným živočichům. Celou akci za Správu KRNAP koordinuje Ing. Pavel Blažek.

Ošetřovaná plocha

Celková ošetřovaná plocha činila 185 ha lesních porostů, z toho 30 ha na Lesní správě Rokytnice (zbytek na LS Vrchlabí) ve třetí ochranné zóně, tedy nejméně chráněné.

Ošetřeny byly tři lokality. Dvě se nacházejí mezi Beneckem a Špindlerovým Mlýnem, přesněji v okolí křižovatky Na rovince a Třídomí. Posledním místem je oblast Vlčí cesty mezi Rezkem a Rokytnicí nad Jizerou.

Účinnost zásahu se zhodnotila trusníkovou metodou a dle spadu housenic byla vysoká. Další kontrola proběhne později, bude hodnocena celková defoliace způsobená škůdcem.

Jan Bercha, Oto Lasák
Foto v podtisku Oto Lasák

Ploskohřbetka smrková – Cephalcia abietis (L.)

Vývojový cyklus

Dospělci se rojí v nižších polohách od 1/2 IV. do 1/2 VI., ve vyšších od 1/2 V. do konce VI., rojení trvá 2-4 týdny. Oplodněné samičky vylézají po kmenech do korun, kde kladou vajíčka na loňské či letošní jehlice – na 1 jehlici až 12 ks, průměrně cca 100 vajíček na 1 samici. Embryonální vývoj trvá 2–4 týdny, vylíhlé housenice se stěhují do paždí starších výhonků, kde vytvářejí předivový vak, ve kterém žerou plýtvavým žírem 6-8 týdnů a svlékají se. Vaky se postupně plní trusem, zvětšují se a často se spojují. Koncem VIII. a v IX. padají z korun na zem, zahrabávají se do země a ve hloubce 5–35 cm přeléhají zpravidla 2–3 roky. Suché a teplé počasí v průběhu žíru může způsobit jednoletý vývojový cyklus.

Metody kontroly

Kontrola vajíček v korunách stromů = vzorníková metoda – zjišťování výskytu počtu a zdravotního stavu vykladených vajíček na větvích pokácených vzorníků při ZVS nebo KS. Dva vzorníky na každých 100 ha napadené plochy.

Kontrola rojivců v hrabance a v půdě – zjištění počtu rojivců, tj. housenic (pronymf), které v následujícím roce dospějí v imaga (s velkýma tmavýma pupálníma očima po stranách hlavy nad jednoduchým larválním očkem), na plošnou jednotku půdy. Kontrolují se starší smrkové porosty, kde se v uplynulých 4 letech ploskohřbetka přemnožila(podrobně ON 48 2714).

Kritický počet – 100 a více rojivců/ 1 m2, v porostech oslabených žíry, imisemi nebo suchem je kritickým množstvím již 30-60 rojivců/ 1 m2.

Metody ochrany a obrany

Chemické ošetření – přípravky se používají především na bázi inhibitorů syntézy chitinu. Aplikace především letecky.

Biologický boj – zatím nevyužíván. Ploskohřbetka má významného parazita, drobněnku Trichogramma cephalcie Hochm. Et Mart., jako parazité se uplatňují i další druhy – především lumci a kuklice.