Aktuální problematika lesního školkařství

Vladimír Foltánek

Lesní školkařství a jeho praktické provozování se dostává do pozice nutného řešení celé řady aktuálních problémů, které ovlivňují jeho současnou i budoucí úroveň a existenci. Některé z nich jsou přímo provozně řešitelné (a i když jsou často obtížné, jejich řešení spočívá v rukou lesních školkařů či vlastníků školek), další je třeba akceptovat jako projev vnějšího prostředí vlastního podnikání, které nemohou lesní školkaři ovlivnit. Další problémy jsou však takové, kde je očekáván zainteresovaný vliv a aktivita rezortních či participujících orgánů. Na posledním semináři lesních školkařů organizovaném Sdružením lesních školkařů (SLŠ) a uskutečněném ve dnech 7. a 8. prosince 2006 v Třebíči bylo na některé tyto problematiky, vztahující se k provozování lesní školkařské činnosti, s důrazem upozorněno.

Pokles potřeby sadebního materiálu pro umělou obnovu

Podpora přírodě blízkého způsobu hospodaření v lesích, vzrůstající podíl přirozené obnovy lesa, plošná snaha vlastníků lesa o použití minimálního počtu jedinců sadebního materiálu jednotlivých druhů dřevin na jeden hektar pozemku při prováděné obnově lesa či zalesňování (dle přílohy č. 6 vyhlášky č. 139/2004 Sb.) - to jsou vlivy, které je nutno z lesnického a ekologického hlediska vnímat jako progresivní a pokrokové, avšak nastavený princip podnikání v oboru lesního školkařství limitují a radikálně devalvují.

O tom svědčí porovnání zveřejňovaných údajů v ročně vydávaných Zprávách o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky (tab.). V r. 1990 byla umělá obnova lesa provedena na 33 615 ha, v r. 2005 již jen na 17 855 ha.

Znamená to pokles výměry uměle zalesňovaných ploch, a tím i pokles potřeby sadebního materiálu o 47 %, při zohlednění nově stanovených minimálních počtů sazenic na ha o více než 50 %. Kvantitativní potřeba vyprodukovaného sadebního materiálu uplatnitelná na spotřebitelském trhu tvořeném vlastníky lesa se tak velmi změnila a není prakticky ovlivnitelná podnikatelskými subjekty v lesním školkařství. Má dopad na zvýšenou vzájemnou konkurenci podnikatelských subjektů v lesním školkařství, způsobuje enormní tlak na jejich ekonomiku hospodaření, snižování provozních nákladů a redukci potřebných investic atd. Snaha snižovat náklady vkládané do produkce lesa je zřejmá, zdůvodněná, opodstatněná a příslušnými hospodářskými opatřeními realizovatelná. Ač podnikání v oboru lesního školkařství nesvědčí, je nutno tuto skutečnost akceptovat.

Nejistota uplatnění produkce sadebního materiálu na trhu

Tato nejistota je způsobena více faktory. Jedním z nich je např. již výše uvedená skutečnost, že vývojová rychlost poklesu potřeby sadebního materiálu lesních dřevin na uplatnitelném trhu je rychlejší než záměrné řízené snižování produkce sadebního materiálu v lesních školkách, ovlivněné však prolongací produkční doby produkovaného sadebního materiálu. Neopomenutelným faktorem je též dopad zavedeného principu vypisovaných tendrů a výsledků výběrových řízení na dodávky komplexního souboru prací pro největšího správce lesů, kterým je s. p. Lesy České republiky. Není třeba zdůrazňovat, že seriozní plánování produkce školkařskými subjekty v tomto odběratelském prostředí je velmi obtížné a spíše nemožné. Lokálně regionální zjišťované roční přebytky či nedostatky potřebného množství sadebního materiálu dle druhů lesních dřevin jsou toho důkazem. Snaha o smluvní produkci sadebního materiálu pro vlastníky lesa se setkává s velmi vstřícným přístupem u těch, které obhospodařují menší či střední výměry lesů (pokud však sami neprovozují lesní školky), u s. p. LČR se princip smluvního pěstování (alespoň části potřebného sadebního materiálu lesních dřevin) zatím nepodařilo prosadit. Výsledkem tohoto přístupu je skutečnost, že řada školkařských subjektů se z ekonomických důvodů v poslední době zaměřuje pouze na takovou množstevní a sortimentní produkci sadebního materiálu lesních dřevin, u které má vysokou pravděpodobnost, že jí na trhu uplatní. Vzniká tím však základ opačného trendu, tj. lokální nedostatek výsadby schopného sadebního materiálu v požadované struktuře původu, druhů či typů na trhu pro určité pěstební lesní oblasti.

Metodické řešení problematiky legislativně stanovených povinností školkařů

Kromě jiných předpisů týkajících se přímo samostatného podnikání se k lesnímu školkařství vztahuje poměrně slušná řádka předpisů, které je třeba při provozování školkařské činnosti dodržovat a respektovat. Představitelé školkařských subjektů jsou tak průběžně vystavováni kontrolám z různých státních orgánů (Státní správa lesů, Státní rostlinolékařská správa, Česká inspekce životního prostředí, Státní vodohospodářská správa, kontrolní orgány bezpečnosti a hygieny práce atd.). Některá ustanovení jsou však tak formulačně nejasná, že ani kontrolní orgány nemají jednotný legislativní výklad kontrolovaných skutečností.

Např. zákon 149/2003 Sb. o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin (ve znění zákona 387/2005 Sb.) v § 24 ukládá dodavatelům reprodukčního materiálu lesních dřevin povinnost vedení evidence o každém oddílu reprodukčního materiálu, které má v držení nebo který uvádí do oběhu. Všichni dodavatelé jsou do 15. prosince povinni předkládat pověřené osobě evidenci o oddílech, které uvedli do oběhu nebo mají v držení, provozovatelé školek pak i evidenci o školkařské činnosti. Není však nikde řečeno, jakým jednotným způsobem (formou) tuto evidenci předkládat.

Lesní školkaři jsou si plně vědomi nutnosti řádné a průkazné evidence o původu a produkci sadebního materiálu v lesních školkách a žádoucího sjednocení legislativních opatření v rámci EU. Na rozdíl od poznatků ze západních zemí, kde státní orgány mají snahu podnikatelské subjekty spíše metodicky podporovat a iniciativně napomáhat řešení společných problémů, v našich tuzemských poměrech k tomu není (dle vyjádření pracovníků na MZe ČR) kompetentní ani MZe ČR, ani ze zákona pověřená osoba.

Vydáním zákona č. 387/2005 Sb. (srpen 2005), který novelizoval znění zákona č. 149/2003 Sb. o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, vznikla i akutní potřeba novely dosavadní prováděcí vyhlášky č. 29/2004 Sb. I přes průběžnou snahu a ze strany SLŠ ČR vyvíjený tlak na nutné vypracování novely prováděcí vyhlášky se tak za rok a půl nestalo.

Jako velký provozní problém, hrozící i možnými značnými ekonomickými dopady na školkařské subjekty, je novelizované znění § 40, odst. 2 zákona 149/2003 Sb., které doslovně zní: „Reprodukční materiál shromážděný před účinností tohoto zákona do 31. prosince 2002 lze uvádět do oběhu do 31. prosince 2015. Reprodukční materiál shromážděný před účinností tohoto zákona v období od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2003 lze uvádět do oběhu do 30. dubna 2007.“ Toto ustanovení upravuje stav, kdy je třeba akceptovat skutečnost, že pro všechny členské země EU platí Směrnice Rady 1999/105/ES ze dne 22. prosince 1999 o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin od 1. 1. 2003 a zákon č. 149/2003 Sb., který jako podmínka vstupu naší republiky do EU se vstupem k 1. 5. 2004 nabyl platnosti až 1. 1. 2004. Reprodukční materiál shromážděný v průběhu r. 2003 dle dříve platných předpisů (vyhl. 82/1996 Sb.), tj. v období od začátku platnosti Směrnice Rady (1. 1. 2003) do začátku platnosti Zákona č. 149/2003 Sb. (1. 1. 2004), bylo totiž třeba, po projednání příslušné problematiky v Evropské komisi, uvést do souladu s platností nových předpisů, a to jeho uvedením do oběhu ve zkrácené lhůtě. Jenže tato úprava byla provedena až v srpnu 2005 vydáním zákona č. 387/2005 Sb., rok 2003 byl u mnoha dřevin semenným rokem, osivo z tohoto roku bylo (a částečně dosud je) na zásobách v Semenářském závodě v Týništi n. Orlicí a ve velkém množství v  podobě rozpěstovaného sadebního materiálu na produkčních plochách lesních školek. Do data 30. 4. 2007 bude uvedena do oběhu pouze minoritní část produkce pocházející z osiva z r. 2003. Kdo ponese na svých bedrech hrozící ztráty z neumožnění uplatnění produkce na trhu? Lesní školkaři a vlastníci lesních školek? Kde udělali chybu? A jaká je rezortní pomoc či řešení dané problematiky? Viz citace dopisu MZe ČR ze dne 10. 8. 2006 adresovaného Zábřežské lesní, a. s., ve věci „Reprodukční materiál lesních dřevin“:

„Ten reprodukční materiál, který sice splňuje podmínky dané v § 40 odst. 4., resp. 3 zákona č. 149/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, byl ale vyprodukován v období od 1. ledna 2003 do nabytí účinnosti zákona č. 143/2003 Sb., podle našeho názoru nelze považovat za oficiálně vyprodukovaný podle směrnice, neboť směrnice, resp. její transpozice, se stala účinnou součástí našeho právního řádu až od 1. ledna 2004. Opačný výklad by podle našeho názoru bylo možno považovat za nepřípustnou retroaktivitu. „Potvrzení o původu“ vystavené pro takový reprodukční materiál je sice v souladu s vnitrostátní právní úpravou, avšak ve vztahu k Evropskému společenství by mohlo být považováno za „nepravdivé“ s příslušnými důsledky. Závěrem podotýkáme, že se jedná pouze o náš právní názor na věc, který není právně závazný.“ Co k tomuto „metodickému“ řešení dodat?

Nemožnost využití podpůrných či stimulačních finančních fondů

Existující stimulační a podpůrné fondy jsou směrovány na vlastníky lesa. Lesní školka však není považována za les, takže tyto zdroje nejsou pro lesní školkaře dosažitelné. V tomto případě by pomohla mj. i právní výkladová definice pojmu lesní školka.

Pro provoz a vybavení lesních školek neexistují podpůrné programy, neexistuje ani možnost částečného hrazení výše pojištění produkce proti škodám způsobeným dešti, mrazem apod., jak tomu je např. u zemědělských plodin.

Zřetelný projev vlivů klimatických změn

Klasická produkce sadebního materiálu lesních dřevin na volných produkčních plochách je stále zřetelněji ovlivňována výskytem enormních výkyvů denních teplot, tvrdým mrazivým průběhem zimy s rychlým přechodem do období jara, dlouhodobými vysokými teplotami a suchem v jarním období, prudkými přívalovými dešti apod. Vláhové a teplotní poměry se samozřejmě příslušnou měrou projevují i ve fyziologickém stavu reprodukčního materiálu, v řadě případů nepředvídanými ztrátami na produkci, náchylností k napadení chorobami či škůdci. Je otázkou, zda nenastává vhodná doba k tomu, aby se cíleně změnila dosud klasická majoritní technologie produkce prostokořenného sadebního materiálu lesních dřevin směrem k většímu rozšíření produkce sadebního materiálu krytokořenného produkovaného v řízeném prostředí ve fóliovnících. Větší vznikající náklady na tuto produkci však musí odběratelé akceptovat.

Rozmanitost subjektů ve školkařství

Produkcí a obchodováním se sadebním materiálem lesních dřevin se zabývají vlastníci lesů (zejména při využití produkce pro vlastní potřebu), dodavatelské subjekty lesních prací pro vlastníky lesů (jako jedním z předmětů své provozované činnosti) a v neposlední řadě též specializované čistě školkařské podnikatelské subjekty. V některých případech jsou to též subjekty, jejichž hlavní činností je produkce okrasných dřevin s vedlejší souběžnou produkcí sadebního materiálu lesních dřevin. Velikost produkčních ploch lesních školek je diferencovaná od 0,3 ha až po stovky ha, případně od jedné obhospodařované školky po desítky lesních školek umístěných v různých oblastech České republiky. Je samozřejmé, že tato diferenciace s sebou přináší i různé pohledy a váhu profesní pozornosti vlastníků či uživatelů lesních školek na problematiku lesního školkařství a vazbovou odbornou sounáležitost s lesním hospodářstvím jako celku.

Nedostatečná specializovaná profesní příprava

Lesní školkařství je historicky pojímáno jako součást výkonu práce kvalifikovaného absolventa střední lesnické školy či lesnické fakulty a je tímto pohledem podpořeno i legislativně (možnost získání licence). Uskutečněná transformace systému obhospodařování státních lesů, reprivatizace lesů původních vlastníků a souběžná privatizace prací a služeb poskytovaných vlastníkům lesů (souvisící i s privatizací lesních školek) však, v konkrétním zúženém pojetí, zcela změnila tradiční vnímání náplně práce samostatně podnikajícího lesního školkaře. Zpřísněná legislativa pro nakládání se sadebním materiálem lesních dřevin a činnost lesních školek, změna náhledu na jejich efektivitu, nové principy technologií či přísná pravidla pro užití chemických prostředků v lesních školkách, žádoucí detailní evidence provozů lesních školek prostřednictvím počítačových informačních systémů a mnoho dalších činitelů zcela mění dosavadní představy o provozu lesních školek a náplně práce lesních školkařů.

Je třeba zdůraznit, že díky produkci lesních školek je stále zalesňováno 85 % výměry všech obnovovaných lesních porostů v naší republice. Každý krůček v posunu řešení těch výše uvedených problematik, kde je to možné a žádoucí, je lesními školkaři vítaný. Jeho základem je však především společné profesní uvědomění si reality a možných postupných systémových opatření k jejich řešení. Je to samozřejmě otázka času, vlivů okolí, společné vůle, osobního nasazení a zodpovědné profesní zainteresovanosti. Bez cílené společné aktivity představitelů lesního školkařství a příslušných zainteresovaných orgánů se však ničeho nedosáhne.

Adresa autora:

Ing. Vladimír Foltánek

Sdružení lesních školkařů České republiky

Zemědělská 3, 613 00 Brno

Tel.: 606 723 664

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.