Ukrajinské pralesy po 70 letech

Tomáš Vrška

Lesnická fakulta bývalé Vysoké školy zemědělské v Brně zažívala začátkem 30. let 20. století zcela nepochybně svoje „zlaté“ časy. Kromě skvělého personálního obsazení (Konšel, Opletal, Zlatník a řada dalších) měla také velmi široké (resp. dlouhé) území působnosti. Východní část karpatského oblouku byla součástí Podkarpatské Rusi jakožto jednoho ze čtyř územních celků tehdejší Republiky Československé. Právě do těchto odlehlých, a tedy lesnicky velmi zajímavých končin orientoval výzkum přirozených lesů tehdejší docent Alois Zlatník.

Co bylo záměrem A. Zlatníka?

Měl velkolepé plány – chtěl vybudovat síť výzkumných ploch v pralesních porostech, které by zahrnovaly celý gradient vegetace středoevropských lesů. Přímo v terénu vybral výzkumné plochy, které seskupil do tzv. skupin vzorních ploch. Zrealizoval však pouze část svých plánů – byla provedena kompletní měření ve třech skupinách ploch – Stužica, Javorník a Pop Ivan (tab.). Plochy byly geodeticky zaměřeny a byly sestrojeny jejich plány včetně nivelace (dr. Kočetov), proveden pedologický a fytocenologický průzkum (doc. Zlatník) a měření dřevinného patra (dr. Korsúň). Výsledky byly shrnuty v úctyhodné třídílné publikaci „Průzkum přirozených lesů na Podkarpatské Rusi“, kterou vydalo ministerstvo zemědělství postupně v letech 1934–1938.

Plochy znovu objeveny až v r. 1996

Po druhé světové válce se vlivem mocenského rozdělení Evropy již nemohl A. Zlatník na Podkarpatskou Rus vrátit a výzkumné plochy čekaly na svoje znovuobjevení až do roku 1996. Tehdy doktorand Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a typologie LDF MZLU v Brně Zdeněk Hrubý našel při své vskutku dobrodružné výpravě zbytky značení jedné výzkumné plochy. Jedinečný nález byl impulsem pro hledání a obnovu dalších výzkumných ploch. Tak začal dlouhodobý projekt opakovaných měření na původních plochách po cca 70 letech, který by nebyl možný bez časově a fyzicky nesmírně náročné práce desítek studentů při hledání a zejména obnově hranic původních ploch, lokalizovaných do vzdálených a špatně přístupných porostů. Projekt je od počátku postaven na dlouhodobé spolupráci Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a typologie Lesnické a dřevařské fakulty MZLU v Brně a oddělení ekologie lesa VÚKOZ, v. v. i. (do roku 2006 bylo oddělení v organizační struktuře AOPK ČR), jakožto spoluřešitele projektu. V letech 1996-2006 bylo nalezeno, obnoveno a opakovaně měřeno celkem 7 výzkumných ploch. Ve skupině vzorních ploch Stužica byla obnovena pouze plocha č. 3, která bude předmětem opakovaného šetření v roce 2007. Ostatní plochy jsou na místech, kde již byly původní pralesy vytěženy, a tudíž nelze původní hraniční body ploch již identifikovat, resp. opakovaná měření výrazně ztrácejí hodnotu původního záměru.

Výzkum unikátních středoevropských pralesů

Opakovaná šetření dřevinného patra zahrnují inventarizaci všech živých i odumřelých stromů od výčetní tloušťky 4 cm. Bylinné patro je opakovaně snímkováno na obnovených fytocenologických čtvercích, stejně tak půdní sondy jsou kopány poblíž původních sond. Data z opakovaných šetření v západoukrajinských karpatských pralesích přinášejí poznatky o nejdelším časovém úseku života středoevropských pralesů dosud zachyceném terestrickými měřeními. Ze shromážděných dat bylo dosud zpracováno 5 diplomových prací a 1 diplomová práce je nyní řešena. Byla obhájena jedna disertační práce a další čtyři jsou v závěrečné fázi před obhajobou, resp. před dokončením. Tyto práce vytvořily předpoklady pro zpracování výsledků obecnějším a souhrnnějším způsobem – to je nejbližší úkol pro řešitele představeného projektu.

Řešení projektu probíhá mj. díky přispění výzkumného záměru MSM 6293359101.

Adresa autora:

dr. Ing. Tomáš Vrška

VÚKOZ, v. v. i. – oddělení ekologie lesa

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.