Výskyt lesních škodlivých činitelů v roce 2006

Miloš Knížek, Jan Liška, Vítězslava Pešková, František Soukup

Z hlediska ochrany lesa lze rok 2006 považovat za období spíše nepříznivé. Průběh povětrnostních podmínek byl velmi nevyrovnaný, zmínit lze zejména protikladný charakter zimních období. Druhá polovina roku byla celkově nadnormálně teplá a suchá, s negativními dopady na zdravotní stav lesních porostů. Z abiotických vlivů způsobil největší ztráty lednový mokrý sníh, z biotických škodlivých činitelů podkorní hmyz na smrku, u něhož došlo ve srovnání s předchozím rokem k nárůstu stavu. Výhled na rok 2007 není optimistický, neboť kombinace panujícího teplého a suchého počasí, následků orkánu Kyrill a zvýšeného stavu podkorního hmyzu vytváří velmi nebezpečnou situaci.

Přehled poškození lesních porostů v roce 2006 je tak jako v předchozích letech zpracován na základě hlášení lesnického provozu a údajů získaných v rámci poradenské činnosti Lesní ochranné služby (LOS) VÚLHM. Číselné údaje se vztahují na zhruba tři čtvrtiny výměry lesů v ČR. Zahrnují všechny organizace hospodařící ve státních lesích; lesy obecní, soukromé a lesní družstva jsou zastoupeny pouze částečně (příslušné číselné údaje uvedené v článku je proto třeba chápat ve smyslu tohoto omezení). Pro přehlednost je v textu většina číselných údajů zaokrouhlena. Evidovaný výskyt hlavních škodlivých činitelů v roce 2006 uvádí tabulka.

Nahodilé těžby

Celkový objem nahodilých těžeb v roce 2006 činil podle dostupné evidence kolem 5,6 mil. m3 (po přepočtu na celkovou plochu lesa pak téměř 8 mil. m3, což představuje zhruba polovinu celkových těžeb - v roce 2005 byl tento podíl zhruba čtvrtinový), viz obr. 4. Z evidovaných 5,6 mil. m3 tvoří plné čtyři pětiny abiotická poškození (4,6 mil. m3), hmyzí (kůrovcové) těžby představují 0,76 mil. m3 a těžby dříví napadeného houbovými chorobami (hlavně václavkou) 0,26 mil. m3. Nárůst objemu nahodilých těžeb ve srovnání s rokem 2005 jde plně na vrub působení abiotických vlivů (hl. mokrého sněhu a větru), poškození způsobená biotickými škodlivými činiteli jsou v obou letech srovnatelná. Z pohledu posledních dvou dekád se jedná o jeden z nejvyšších podílů nahodilých těžeb.

Abiotické vlivy

Průběh počasí byl v roce 2006 značně netypický, především vzhledem ke zcela rozdílnému charakteru zimních období a teplotnímu zvratu mezi mimořádně nadnormálním červencem a podnormálním srpnem. Podzimní měsíce, resp. celý zbytek roku, byly teplotně nadnormální a srážkově podnormální (obr. 5) a nepříznivě ovlivnily zdravotní stav porostů (což se v plné míře projeví až v letošním roce, společně s následky lednového orkánu Kyrill).

Objem evidovaných těžeb v důsledku poškození abiotickými vlivy (vítr, sníh, námraza, sucho a ostatní příčiny včetně antropogenních faktorů) v roce 2006 činil 4580 tis. m3 (2005: 1960 tis. m3). Nejvíce připadlo na sníh, a to 2590 tis. m3 (v roce 2005 bylo evidováno pouze necelých 100 tis. m3). Z tohoto hlediska se uplynulý rok výrazně vymykal obvyklé situaci, neboť dlouhodobě největší podíl zaujímá poškození větrem. Podíl větru byl vzhledem k výši poškození sněhem zhruba poloviční a činil 1380 tis. m3, což je téměř shodná výše jako v předcházejícím roce (2005: 1410 tis. m3). Námrazou bylo poškozeno 220 tis. m3; ve srovnání s rokem 2005 jde o desetinásobný nárůst (2005: 20 tis. m3). Evidovaný rozsah poškození suchem činil kolem 300 tis. m3, což je zhruba o čtvrtinu méně než v roce 2005 (390 tis. m3). Ostatní škodlivé abiotické vlivy (exhalace, mráz, požáry, jiné) již ve srovnání s polomy a suchem nezpůsobily významnější ztráty, celkem se jednalo o cca 60 tis. m3 (v roce 2005 bylo evidováno 50 tis. m3).

Z regionálního hlediska byly polomy nejvíce zasaženy jižní Čechy (zde naprostou většinu poškození způsobil mokrý sníh), dále pak severozápadní Čechy (zde škodlivě působil vítr i sníh) a severní Morava se Slezskem (zde většinou sníh), viz obr. 1. Z pohledu krajského uspořádání se jednalo především o území krajů Jihočeského, Karlovarského, Moravskoslezského, Olomouckého, Vysočiny a Plzeňského (na území těchto krajů bylo evidováno plných 80 % celostátního objemu polomů). Mezi nejvíce zasažené okresy náležely Jindřichův Hradec (720 tis. m3), Český Krumlov (420 tis. m3), Karlovy Vary (380 tis. m3), České Budějovice (335 tis. m3) a Frýdek-Místek (220 tis. m3). Kromě polomů se na nahodilých těžbách nejvíce podílely ztráty způsobené suchem (z regionálního hlediska bylo nejcitelněji zasaženo území Středočeského, Jihomoravského, Olomouckého a Moravskoslezského kraje).

Vzhledem k následkům lednového orkánu Kyrill není ani výhled na letošní sezónu (a budoucí roky) příliš optimistický, neboť statická stabilita zasažených porostů je na mnoha místech značně snížená.

Hmyz

Na počátku vegetační sezóny bylo rojení podkorního hmyzu výrazně ovlivněno nepříznivým průběhem počasí, což zapříčinilo znatelně nižší poškození porostů. K příznivé situaci s vývojem kůrovcových těžeb v této době také přispěla výše uplatněných obranných opatření prováděných na většině lesních majetků. V závěru sezóny však došlo k vyrovnání situace v porovnání s předchozími roky. Zejména velmi teplé a suché počasí v pozdním letním a na počátku podzimního období výrazně ovlivnilo celkovou výši evidovaných těžeb, a tím i výchozí situaci pro rok 2007. K tomuto nepříznivému trendu ještě přispěl neobvykle mírný průběh zimy 2006/2007.

Smrkového kůrovcového dříví bylo podle evidence zpracováno celkem 709 tis. m3 (z toho lapáků 142 tis. m3), což znamená navýšení oproti roku 2005 (636 tis. m3, 165 tis. m3 lapáků). Vývoj smrkových kůrovcových těžeb na území republiky od roku 1990 zachycuje obr. 6. Z uvedeného objemu 709 tis. m3 za rok 2006 bylo odkorněno 63 tis. m3, chemicky asanováno 227 tis. m3, zbylá část byla vyvezena a zpracována na dřevoskladech. Nejvyšší podíl napadené hmoty připadal jako každoročně na lýkožrouta smrkového (Ips typogra-phus), lýkožrouta menšího (Ips amitinus) a lýkožrouta lesklého (Pityogenes chalcogra-phus) (607 tis. m3); lýkožroutem severským (Ips duplicatus) bylo podle evidence napadeno 93 tis. m3. Na většině území republiky se kůrovci na smrku vyskytovali ve zvýšeném až kalamitním stavu; v přepočtu reprezentuje kůrovcové dříví v průměru 0,71 m3/ha smrkových porostů, tj. více než trojnásobně překračuje hodnotu odpovídající základnímu stavu (0,20 m3/ha podle vyhlášky MZe č. 101/1996 Sb. v platném znění). Nejvážnější situace přetrvává na severu Moravy a v přilehlém Slezsku a v oblasti jižních, západních a částečně i středních Čech (obr. 2).

V roce 2006 provedla Lesní ochranná služba (LOS) ve spolupráci s LČR a správami národních parků opětovný celorepublikový monitoring lýkožrouta severského. Průměrné počty brouků chycených do jednoho lapače potvrzují, že největší početnosti l. severského jsou stále koncentrovány na Moravu a do Slezska. V podzimním období zde bylo v nejpostiženějších lokalitách zjištěno i více než 50 % kůrovcového dříví silně obsazeného tímto druhem. (Více se dočtete v rubrice LOS informuje na str. 42.)

Objem evidovaných těžeb borového dříví napadeného podkorním hmyzem se výrazně snížil, a to z 22 tis. m3 v roce 2005 na necelých 10 tis. m3 v roce 2006, a to i přes značné poškození mladších borových porostů sněhem v zimním období na počátku roku 2006 a obavy z možného namnožení podkorního hmyzu v takto poškozených a opožděně zpracovávaných porostech. Je třeba připomenout, že skutečný podíl podkorního hmyzu na poškození borových porostů je pravidelně podhodnocován.

Listožravý hmyz byl v jehličnatých porostech evidován na přibližné rozloze 3,5 tis. ha (2005: 3 tis. ha). Jednalo se především o ploskohřbetku smrkovou (Cephalcia abietis), u níž proběhl tzv. rojivý rok a lokálně byl zaznamenán i vznik silnějších žírů (výskyt byl evidován na rozloze 1,8 tis. ha). Bekyně mniška (Lymantria monacha) byla hlášena z rozlohy cca 1 tis. ha slabého výskytu, pilatky na smrku (hl. Pristiphora abietina) z rozlohy kolem 0,5 tis. ha. Letecký obranný zásah byl proveden pouze proti ploskohřbetce smrkové (0,2 tis. ha). Celkově se jednalo o jeden z nejnižších výskytů listožravého hmyzu na jehličnanech v dlouhé řadě let.

V listnatých porostech byl výskyt listožravého hmyzu evidován na rozloze kolem 1,5 tis. ha (2005: přes 6 tis. ha). Jako každoročně se jednalo o defoliátory vázané na dubové porosty, především o obaleče a píďalky, v menší míře i bekyni velkohlavou, jejíž gradace na jižní a jihovýchodní Moravě v roce 2006 zanikla. Letecký obranný zásah byl uskutečněn na ploše kolem 1 tis. ha. Podobně jako u jehličnanů můžeme i v případě listnáčů hovořit o jednom z nejnižších výskytů této skupiny škůdců v posledním období.

Poškození jehličnatých výsadeb klikorohem borovým (Hylobius abietis) nadále setrvává na relativně nízké úrovni, v roce 2006 bylo hlášeno z rozlohy cca 1,8 tis. ha (2005: 2 tis. ha).

Obratlovci

Poškození výsadeb hlodavci bylo evidováno na celkové rozloze kolem 1 tis. ha, což je mírný pokles ve srovnání s rokem 2005 (1,2 tis. ha). Zhruba stejně velká plocha byla ošetřena rodenticidy. Rozsah poškození i provedení obranných opatření tak odpovídá průměru posledních let.

Zvěř nepochybně stále představuje jeden ze základních škodlivých faktorů v ochraně lesa, avšak podobně jako v okolních zemích nejsou k dispozici objektivní souhrnné údaje o výši a významu působeného poškození. Statistická inventarizační šetření jednoznačně potvrzují přetrvávající zásadní negativní vliv zvěře na stav lesa (blíže viz LP 4/2007, str. 215-217). Vzhledem k velmi mírné zimě 2006/2007 lze alespoň předpokládat, že ve srovnání s předchozím zimním obdobím 2005/2006, vyznačujícím se silnými mrazy a dlouhotrvající sněhovou pokrývkou, budou škody nižší.

Houbové choroby

Průběh počasí nebyl nikterak příznivý pro rozvoj většiny houbových onemocnění, a to se odrazilo jak na jejich výskytu, tak i v míře poškození lesních dřevin.

Na semenáčcích a sazenicích se v 1. pol. roku objevovaly stejné druhy hub jako v letech minulých. Mezi původci chřadnutí až odumírání to byli nejčastěji zástupci rodů Fusarium, Alternaria a plíseň šedá (Botrytis cinerea), méně často pak houby z rodů Cylindrocarpon a Verticillium. Na odumírajícím či již odumřelém materiálu byl často zaznamenán zvýšený nárůst hub r. Penicillium, méně často pak

Trichoderma, Cladosporium, Rhizopus či Trichothecium. Lze tvrdit, že celkový počet registrovaných případů poškození byl nižší, než bývá obvykle.

Průběh počasí výrazně ovlivňuje výskyt a rozvoj listových skvrnitostí. Na jaře (v květnu a červnu) byl rozvoj těchto hub zanedbatelný, teprve deštivé srpnové počasí umožnilo na některých lokalitách masivnější rozvoj těchto onemocnění (především pak skvrnitosti listů lip působené houbou Apiognomonia tiliae a na listech javorů svraštělky Rhytisma acerinum). Nápadně opožděný a slabší byl nástup padlí dubového (Microsphaera alphitoides) i padlí na javorech.

Sypavky byly i v r. 2006 problémem prakticky výhradně pouze u borovic. Dominantním houbovým škůdcem z této skupiny hub v ČR zůstává v posledních letech sypavka borová (Lophodermium pinastri, L. seditiosum) – škody jí působené ve školkách a výsadbách borovice lesní se v posledních letech udržují na mírně zvýšené, avšak zhruba stejné úrovni, i když v r. 2006 byl zaznamenán nárůst poškození (2419,6 ha) – viz obr. 3. Červená sypavka borovic (Mycosphaerella pini) na našem území již víceméně zdomácněla – škody jí působené na borovici černé a dalších introdukovaných borovicích však nevzbuzují větší obavy. Kvůli dlouhotrvající zimě a dlouho vytrvávající sněhové pokrývce byla loni v horských oblastech častěji registrována přípletka černá (Herpotrichia juniperi). Ze rzí jsme se i v r. 2006 nejčastěji setkávali se rzí jehlicovou (Coleosporium tussilaginis) – velmi často v horských polohách na kleči, kde víceletou parazitací napadené keře významně poškozuje.

Dřevokazné houby způsobují v Česku významné hospodářské škody – odhaduje se, že ročně bývá hnilobami znehodnoceno 5–10 % vytěžené dřevní hmoty (na některých lokalitách bývá při mýtních těžbách toto číslo i několikanásobně vyšší).

Mezi dřevokaznými houbami napadajícími a rozkládajícími dřevo především jehličnanů patří mezi nejvýznamnější primární parazity kořenovník vrstevnatý (Heterobasidion annosum), který se u nás vyskytuje prakticky na celém území republiky. Nejrozšířenější je v smrkových porostech pěstovaných v oblastech mimo původní rozšíření smrku – zvláště v nižších nadmořských výškách. Je aktuální hrozbou pro nově zakládané porosty na bývalých zemědělských půdách.

Velmi významným houbovým škůdcem našich dřevin (především pak smrků) je václavka smrková (Armillaria ostoyae), která se na řadě lokalit aktivizovala po mimořádně suchém roce 2003. I když v posledních letech již začínáme zaznamenávat pokles „václavkových“ těžeb, situace zůstává stále na řadě lokalit (především na sev. Moravě a ve Slezsku) vážná. Celkové množství evidovaného vytěženého „václavkového“ dříví v r. 2006 dosáhlo hodnoty 257 381 m3, což je téměř shodné s rokem předchozím (obr. 7).

Po kalamitách (sněhových i větrných) poslední doby lze očekávat i další nárůst škod působených ranovými parazity – na jehličnanech pak především pevníkem krvavějícím (Stereum sanguinolentum).

Letošní výhled

Podobně jako v minulém roce lze uvést, že prvořadým úkolem v ochraně lesa v roce 2007 je co nejrychlejší zpracování lednového větrného polomu, způsobeného orkánem Kyrill, aby se v co největší míře předešlo riziku namnožení podkorního hmyzu na polomové hmotě, jež je převážně smrková. Jde o skutečně vážnou situaci, neboť oblasti nejvíce zasažené polomy se do značné míry kryjí s místy se zvýšeným (příp. až kalamitním) výskytem l. smrkového. Nepříznivě dále působí skutečnost, že teplý, suchý a velmi dlouhý podzim spolu s extrémně mírnou zimou vytvořil „ideální“ podmínky pro jarní rojení smrkových kůrovců (lýkožrouta smrkového), které bude nepochybně velmi časné, intenzivní a může proběhnout v relativně krátké době (naprostou většinu přezimující populace totiž tvoří dospělci). Dodržení doporučených postupů (termínů) instalace obranných opatření a zpracování (asanace) kalamitního dříví bude mít zásadní význam. Prognózovaná teplá a suchá vegetační sezóna, pokud se předpovědi naplní, situaci nepochybně dále zhorší.

Naopak u listožravého hmyzu není významnější výskyt očekáván, je však potřebné počítat s tím, že i u této skupiny škůdců může v letošním roce dojít ke značnému posílení populačních hustot, neboť panující ráz počasí jim rovněž vyhovuje.

Vzhledem k průběhu loňského počasí lze očekávat slabší poškození borovic sypavkou borovou. Vzhledem k přísušku v 2. pol. roku se ale zřejmě nesníží vysoké těžby václavkového dříví.

Na závěr je stejně jako v minulém roce nutné připomenout přetrvávající neutěšenou situaci v ochraně lesa u velké části drobných vlastníků lesů, kteří mají z řady objektivních i subjektivních důvodů při zpracovávání kalamit nejvíce potíží. Materiálně-technickou podporu je proto potřebné směrovat především této vlastnické skupině.

Poznámka: Předložený přehled je stručnou verzí podrobné zprávy, která jako každoročně vychází ve Zpravodaji ochrany lesa (VÚLHM, v. v. i.) a bude rovněž k dispozici na webových stránkách ústavu (http://www.vulhm.cz).

Děkujeme všem, kdo poskytli podklady pro zpracování materiálů.

Adresa autorů:

Ing. Miloš Knížek, Ph.D.

Ing. Jan Liška

Ing. Vítězslava Pešková, Ph.D.

Dr. František Soukup, CSc.

Útvar ochrany lesa – Lesní ochranná služba

Výzkumný ústav lesního hospodářství

a myslivosti, v. v. i.

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.