Inventarizace lesa jako základ hospodářské činnosti v Amazonii

Radomír Klvač, Jaroslav Simon

Lesy v povodí řeky Amazonky tvoří nejrozsáhlejší komplex tropických lesů na zemi. Je překvapující, že 85 % deštných lesů zde zůstává zatím nedotčeno, přestože ročně dochází z důvodů nelegálních těžeb, požárů a odlesnění k devastaci cca 20 tisíc km2 lesa. Nelegální těžby zde dosahují 80 % celkových těžeb a pouze zhruba 5 % je realizováno v souladu se zásadami FSC. Hospodářsko–úpravnické principy na úrovni jisté analogie evropsky známých provozních inventarizací se uplatňují zhruba na 10 % území Amazonie. Jako příklad společností, které uvedené principy uplatňují, může sloužit společnost CIKEL se sídlem v Belému (stát Para, Brazílie), kde jsme měli možnost se s uvedenou oblastí seznámit.

Společnost Cikel byla založena v roce 1977 a postupně získává výsostné postavení ve státě Pará, a to především nastoleným trendem. V současné době hospodaří na 430 tis. hektarech, z toho 248 tis. hektarů ploch je certifikováno podle FSC, při ročních těžbách 180 tis. m3 dříví. Akceptování certifikace (FSC a C-o-C) je zjevně jednou z cest zlepšování situace v oblasti těžební činnosti i hospodaření v Amazonii obecně.

Metodika inventarizace

Jako při každé úrovni inventarizace je zásadní záležitostí rozdělení, stratifikace území. Při zde využívané technologii je základní jednotkou diferenciace tzv. roční plánovací jednotka (UPA) - část svěřeného území, která se dále člení na pracovní jednotky (UT) vylišené na základě analýzy satelitních snímků (obr. 1). Satelitní snímkování se potýká s problémem téměř nepřetržité oblačnosti. Navíc rozlišení primárního a sekundárního pralesa je na základě družicových snímků velice obtížné.

Vlastní terestrická inventarizace probíhá na ročních plánovacích jednotkách v pracovních polích. Jsou inventarizovány všechny stromy s průměrem větším než 45 cm. Pracovní pole je rozděleno sítí po padesáti metrech (obr. 2). Inventarizace je prováděna nejčastěji třemi pracovníky ve skupině. Jeden zapisovatel prochází středem a dva pomocní pracovníci po obou stranách jsou rozptýleni v porostu. U každého inventarizovaného stromu jsou vedeny záznamy o druhu, tloušťce, možnosti těžby (barevné odlišení v rámci mapy), lokalizaci. Každý z inventarizovaných stromů je označen kovovým štítkem. Číslo v případě těžby provází strom až do zpracovatelského závodu z důvodu zajištění sledovatelnosti v rámci certifikace. Celkově je sledováno přibližně 120 druhů dřevin, přičemž na trhu je obchodovatelných, a tedy i těžených, pouze 35 druhů dřevin. V současnosti lze zaznamenat snahu obchodních společností o rozšíření trhu o nové druhy dřevin, a to podporou reklamy a výzkumu mechanických vlastností dřeva. Současně s inventarizací stromů probíhá i předtěžební inventarizace fauny na lokalitě.

Plánování těžeb

Ve výsledné mapě, zhotovené po provedené inventarizaci, jsou vyznačeny chráněné oblasti s nízkým produkčním potenciálem, oblasti v okolí vodních toků, s výskytem vzácných druhů živočichů apod. Tyto oblasti nesmějí být dotčeny těžbou, ani přes ně nesmí být vedeny přibližovací linky.

Plánování těžby probíhá environmentálním přístupem na základě následujících zásad:

- Nezasažení produkčního potenciálu oblasti – produkční potenciál deštných pralesů je přibližně 1 m3/ha/rok. Těžba probíhá výběrným způsobem a návratná doba je stanovena na 30 let. Je stanoven limit možného objemu těžeb – 30 m3/ha, společnost však využívá pouze úrovně 15 m3/ha z ekonomických důvodů (zastoupení komerčně atraktivních druhů v odpovídajících dimenzích).

- Těží se pouze stromy o tloušťce větší než 55 cm.

- Dodržuje se zachování minimálního počtu 10 stromů stejného druhu na hektar z důvodu zajištění reprodukce.

- Chrání se doupné stromy, hnízdní stromy a významné stromy v porostu (na obr. 2 vyznačeny červeně).

Paralelní kontrolní ekologická inventarizace (flora a fauna) probíhá před těžbou, následně rok po těžbě a dále každých 5 let na zkusných plochách. Je sledován vliv těžby na biodiverzitu porostu, produkční potenciál a stav populace jednotlivých živočichů.

Průběh těžeb, odvozu a zpracování dříví

Zpracovaná mapa z vlastní inventarizace je použita pro zpracování technologické karty pracovní jednotky. Jsou navrženy stromy ke skácení, odvozní cesty, odvozní místa a  přibližovací linky. Základní cestní síť je budována o šířce 6 m, sekundární odvozní síť o šířce 4 m. Ke každému stromu individuálně je navržena přibližovací linka. Těžba probíhá motorovými řetězovými pilami při dodržení zásad směrového kácení. K přibližování kmenů je používán speciální kolový traktor s hydraulickým drapákem (nepoužívá se vytahování za pomoci navijáků). Kmeny jsou soustředěny na odvozním místě, kde jsou dále rozmanipulovány. Nachází-li se u odvozní cesty, jsou přitaženy pouze podél ní a rozmanipulovány. Odvoz probíhá speciálními odvozními soupravami po ose na krátké vzdálenosti nebo do doků, odkud je transport realizován trajekty po řece. Zpracovatelské závody jsou umístěny u větších měst v blízkosti řeky Amazonky, popřípadě u pobřeží Atlantského oceánu, což poskytuje jedinou efektivní možnost dopravy jak dlouhého dříví, tak řeziva. Zpracovatelské závody jsou vesměs vybaveny pásovou pilou schopnou pořezu 2 m a více na průměru a rozmítací pilou pro produkci řeziva, poté následuje sušení. Větší zpracovatelské subjekty jsou dále vybaveny linkami na palubky, parketové vlysy, kráječkami na dýhu, výrobou překližek, dřevotřísek a plovoucích podlah, které nesou certifikační osvědčení.

Uvedená strategie jednoznačně zlepšuje obraz firmy na trhu a nese s sebou i určitá ekonomická zvýhodnění. Je však zřejmé, že při skutečnosti, že v oblasti Amazonie je certifikováno pouze 3 % vytěženého dříví, budou nutné ještě daleko širší politická podpora a opatření.

Pozn.: Práce byla podpořena projektem VZ MSM 4501251.

Adresa autorů:

Ing. Radomír Klvač, Ph.D.

Prof. Ing. Jaroslav Simon, CSc.

Lesnická a dřevařská fakulta MZLU v Brně

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Foto: Leonardo Sobral a archiv autorů.