Koncepce LČR Představena v parlamentu

Lesy České republiky ve spolupráci se Zemědělským výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky uspořádaly 15. 5. 2007 seminář s názvem Představení podnikatelského konceptu Lesů České republiky. Na seminář byli pozváni významní zástupci lesnické veřejnosti z řad akademických pracovníků, jednotlivých svazů, podnikatelů v LH, úředníků a mnoha dalších.

Vystoupení ministrů

Úvodního slova se ujal Jiří Papež, předseda Zemědělského výboru PČR. Poděkoval LČR za organizaci semináře a představil jednotlivé prezentující účastníky. Jiřího Papeže vystřídal u řečnického pultu ministr zemědělství Petr Gandalovič, který sice vidí hlavní problém lesního hospodářství v rovině ekonomické, ale je si vědom i významu roviny ekologické. Ve svém neformálním projevu se podivil nad hloubkou rozporu mezi jednotlivými skupinami lesníků a uvedl, že se za své působení ve službách státu ještě nesetkal s tak vyhraněnými postoji dvou názorových skupin v rámci jednoho sektoru. „Existující konflikt je třeba řešit a někdo bude muset rozhodnout,“ řekl Gandalovič. Podle ministra není koncept LČR definitivním řešením, ale návrhem, nad kterým je třeba vést odbornou diskuzi. V delším časovém horizontu nelze diskutovat o charakteru lesnických zakázek, protože ty začnou platit od 1. 1. 2008 a jejich princip musí být v brzké době znám.

Po ministru zemědělství vystoupil se svým příspěvkem ministr životního prostředí Martin Bursík. Ve svém projevu se vyjádřil k návrhu koncepce LČR z pohledu MŽP. Uvedl, že se návrh přibližuje standardním způsobům hospodaření ve vyspělých státech. Z ekonomického pohledu vnímá jako základní otázku nastavení transparentní formy prodeje dříví. Upozornil na rostoucí význam mimoprodukčních funkcí lesa a doložil jej na nutnosti zvyšování retenční schopnosti krajiny. Přáním ministra je mimo jiné i návrat některých přírodních procesů do lesních porostů a omezování holosečného způsobu hospodaření zejména u státních lesů. Podle jeho názoru by měl být koncept LČR podrobně rozpracován i v oblasti trvale udržitelného hospodaření v lesích. Ministr Bursík se ve svém projevu dotkl i problematiky škod přemnoženou spárkatou zvěří a navrhl prověření smluv o pronájmu honiteb ve vlastnictví LČR. V závěru zmínil, že hlavním kriteriem hospodaření podniku je zisk, který byl hlavním kriteriem i doposud, ale bohužel byl vytvářen u jiných subjektů než u vlastníka lesa - tedy státu.

Představení koncepce

Vlastního představení koncepce LČR se ujal generální ředitel LČR Jiří Holický. V krátkém úvodu zmínil základní parametry podniku LČR a jeho historický vývoj.

Následně vyjmenoval základní aktuální problémy LČR, jako je ztráta kompetencí, ztráta know-how, image i nízká úroveň technologického pokroku, neefektivní správa a netransparentnost. Mezi dalšími problémy zmínil vnitropodnikovou stagnaci a nejednotnost. Dále uvedl, že LČR nebyly připraveny na vstup do EU a nerespektovaly pozitivní trendy vývoje v lesnicky rozvinutých zemích.

V následující části J. Holický představil některé vize a směřování podniku. Za nutnou považuje vyváženost v rovině ekonomické, ekologické a sociální. LČR by měly jako obchodně orientovaná společnost komerčně zhodnocovat všechny dostupné zdroje, aniž by došlo k narušení rovnováhy významu lesa pro společnost a přírodu.

J. Holický poukázal na nutnost vyřešení církevních restitucí, které se týkají lesů o rozloze 170 tis. ha. Po jejich navrácení by se podíl lesů ve správě podniku snížil na 45 % z nynějších 52 %.

Obchod dřívím by měl dále probíhat v režii LČR a vlastní těžba bude prováděna formou služby. Smluvní partner bude mít možnost odkoupit 50 % dříví ve formě surového kmene. Generální ředitel také upozornil na investiční priority, jako je lesní dopravní síť, informační technologie, intenzívní rozvoj lidských zdrojů.

V zásadní části prezentace uvedl Jiří Holický tyto hlavní cíle:

- prodej dříví zůstává klíčovým zdrojem příjmů pro LČR;

- největší konkurenční výhodu podniku vidí Jiří Holický  v řízení celého procesu toku dříví - od plánování přes zpracování až po prodej konečného produktu;

- podnik by se měl orientovat na klíčového zákazníka formou centralizovaného prodeje;

- smlouvy s regionálními odběrateli budou uzavírat nižší organizační jednotky LČR;

- z pěstebního hlediska by se měl podnik více orientovat na podrostní typ hospodaření.

O čem mluvili domácí i zahraniční hosté?

Součástí představení koncepce bylo i vystoupení Rudolfa Freidhagera, předsedy představenstva bavorských státních lesů (Bayerische Staattsforsten AöR – BaySF), který zmínil parametry podniku. Uvedl, že prodej dříví probíhá pouze v režii BaySF, ze 75 % je tvořen centrálně řízeným odbytem se smlouvami v řádu několika let. Zbylých 25 % je prodáváno přímo. Jako výhodu uvádí jasné dlouhodobé prodejní podmínky s velkými zákazníky, které jsou důležité pro plánovaní.

Vedoucí lesního závodu Österreichische Bundesforste AG (ÖBF) Wolfgang Chaloupek zmínil historii podniku a nelehkou transformaci v 90. letech a uvedl, že těžba v rakouských státních lesích je prováděna z 50 % vlastními kapacitami a z 50 % dodavatelsky formou služby.

Prezident ČAPLH Pavel Indra ve svém příspěvku kritizoval skutečnost, že LČR neodvádí do státního rozpočtu žádný poplatek z využívání lesního majetku. Polemizoval i o prezentovaných hospodářských výsledcích za rok 2005 a 2006, kde nárůst hospodářského výsledku připisuje zejména zásadnímu zvýšení těžby, omezení pěstební činnosti a úsporám na opravách majetku. Podle jeho názoru hospodářský výsledek LČR v posledních letech stagnuje nebo spíše klesá, rozhodně však neroste.

Současný stav Pavel Indra připodobnil k nedávné minulosti, kdy byly veřejné zakázky zadávány neprůhledným způsobem dle neopodstatněných kritérií. Prezident ČAPLH též vyjádřil obavu, že představovaná koncepce je v podstatě definitivním řešením, o kterém se sice může diskutovat, ale výrazných změn již nedozná.

Předseda SPLH Miloš Balák zhodnotil z jeho pohledu nevydařený porevoluční vývoj LČR, který nazval nesystematickými a neracionálními pokusy o transformaci. Upozornil na skutečnost, že LČR nejsou na státní rozpočet navázány o nic víc než podnikatelé v lesním hospodářství. „LČR odvádí stejné daně jako podnikatelské subjekty, tedy přímé a nepřímé,“ řekl Miloš Balák. V závěru svého vystoupení vyzval k předložení odborně podložené reformy, která získá podporu široké lesnické veřejnosti.

Na semináři vystoupil také František Kučera, předseda SVOL. Ve svém projevu zhodnotil transformaci podniku LČR po roce 1992. Důvody, proč se neosvědčila, spatřuje zejména v tom, že podnik ztratil kontrolu nad obchodem dřívím. Současné kroky LČR zatím považuje za kroky správným směrem.

Jako poslední řečník v plánovaném bloku příspěvků vystoupil Čestmír Hofhanzl.

Kriticky zhodnotil proces transformace u Lesů ČR. Prodej dříví u pařezu označil za velmi nebezpečný způsob, zvláště kupuje–li dříví firma, která provádí těžbu, soustřeďování i odvoz dříví.  Stát Česká republika podle jeho názoru eviduje výraznou hospodářskou ztrátu, způsobenou nestandardním způsobem výroby a prodeje dříví od roku 1992 do současnosti.

Na plánovanou diskuzi zbylo pro nedodržení časového limitu většiny řečníků pouhých

20 minut, což mnoho účastníků semináře neslo s nevolí. V natolik složité situaci, v jaké se české lesnictví nachází, lze jen velmi těžko v přiděleném dvouminutovém příspěvku srozumitelně sdělit byť jen nejdůležitější informace. S nadhledem se s tímto omezením vypořádal Ivo Klimša, prezident KLDS (Konfederace lesnických a dřevařských svazů). Uvedl, že postrádá jasnou dlouhodobou strategii v obchodování se dřívím. Koncepci podniku LČR označil za nepřijatelnou, byrokratickou, s velkým prostorem pro zásahy státních úředníků. V závěru zdůraznil nutnost odborné diskuze.

Návrh koncepce LČR má nesporně své zastánce i odpůrce. Nezbývá než doufat, že se najde dostatek těch, kteří nebudou pouze trvat na svých představách a budou ochotni vést odbornou diskuzi, na jejímž konci bude kvalitní a odbornou veřejností respektovaná koncepce LČR.

Jan Příhoda