Stav lesů je dobrý, problémem jsou vztahy v lesnictví

13. 4. 2007 jmenoval ministr zemědělství P. Gandalovič do funkce náměstka pro lesní a vodní hospodářství Karla Trůbla, dosavadního ředitele KI LČR České Budějovice. Zda je jeho dlouholeté působení u LČR výhodou či nevýhodou při jeho plánovaném pokusu konsolidovat vztahy v českém lesnictví, co si myslí o pozici MZe jako zakladatele vůči LČR, co by rád viděl v novém lesním zákoně či jaké problémy řeší MZe v souvislosti se zpracováním letošní kalamity, jsme se ho zeptali v tomto rozhovoru.

Představujeme náměstka pro lesní hospodářství

- Co vás vedlo k tomu, že jste v této pro lesnictví velmi nestabilní době přijal funkci náměstká ministra zemědělství pro lesní a vodní hospodářství? Jaké jsou vaše představy a cíle v této funkci?

V lesním hospodářství působím již od roku 1974. Řekl bych, že zlomovým okamžikem byl rok 1992 - transformace v lesnictví. Změna měla určité doprovodné potíže, ale po dvou až třech letech byl tento model plně funkční. Jednoznačně musím odmítnout názory hovořící o snižování kvality stavu lesa. Naopak všechny lesnicko-ekologické ukazatele v době po transformaci zaznamenaly dynamický kvalitativní posun. Problémem ovšem bylo to, že byl zanedbáván ekonomický základ tohoto modelu, který spočíval v ocenění dříví na lokalitě „pařez“. Tato okolnost společně s dalšími problémy, většinou právními, v současné době rozděluje původně kompaktní a následně slušně spolupracující provozní lesnický stav. Znám dobře jak vesměs kvalitní provozní personál LČR, tak podnikatelské sféry, a jsem přesvědčen, že si nezaslouží toto nekonečné přetahovaní o sousto ve vyšších patrech. Řešením je v dané době oboustranně vyvážený model rozděleného obchodu, doprovázený určitým podílem prodeje dřeva nastojato. Objektivní vyhodnocení těchto tří variant musí následně posloužit jako příklad k nastavení jasné cesty státu v oblasti ekonomické správy státního lesa. Toto vše byly důvody k přijetí nabídky pana ministra a tu chápu jako výzvu k pokusu o velmi těžké „dílo” konsolidovat lesnický provoz státu.

- Myslíte si, že máte ze své pozice dostatečnou možnost pokusit se o zmíněnou konsolidaci lesnického sektoru?

Domnívám se, že ano. Problém spočívá hlavně v neuspořádaných vztazích LČR a jejich dodavatelů a od toho se odvíjí stabilita celého lesnictví v ČR. Jestliže MZe může uplatňovat na podnik zakladatelský vliv a usměrňování, tak si myslím, že i mé konsultace s panem generálním ředitelem LČR a v jiných institucích budou padat na úrodnou půdu.

- Chápete své dlouhodobé působení u LČR jako výhodu, nebo nevýhodu pro působení v této funkci?

Myslím si, že v dnešní situaci je tato zkušenost a praxe výhodou.

- Lesníci ve vás často vidí obhájce zájmů celého oboru, vnímáte takto vy roli náměstka pro LH?

Jednoznačně ano.

- Když jste nastoupil do funkce, objevily se spekulace o tom, že jste napojen na tzv. „jihočeskou lesnickou lobby”. Je to pravda?

Jsem Jihočech a se subjekty ze smluv jsem spolupracoval 14 let. Zastávám názor, že velkým neštěstím je, když si nevypěstuji dobré a korektní vztahy. O to jsem se vždycky snažil a jižní Čechy jsou pověstné tím, že jsou tam konsolidované poměry - nakonec jasným provozním důkazem úspěšné spolupráce LČR a jejich smluvních partnerů jsou obě kalamity, loňská třeboňská a letošní. Kdyby tomu bylo tak, že bych jim „nadržoval”, tak by se to projevilo na výsledku, ale ten byl vždycky v jižních Čechách velmi dobrý.

- Jaké vidíte (kromě již zmíněných) zásadní problémy v českém lesnictví?

Já jsem přesvědčen o tom, že ryze lesnické trendy zaznamenávají vesměs pozitivní výsledky. Výměra lesní půdy narůstá o 1–2 tisíce ha ročně. Zvyšují se zásoby dřeva, v roce 2005 dosáhly 650 mil. m3. Zastoupení listnáčů – tolik diskutovaná a problematická věc i z pozice ochrany přírody – se téměř blíží doporučené skladbě, čili k 35 %. Významně narůstá podíl přirozené obnovy. To jsou jednoznačné argumenty, že v lese se žádné nepravosti nedějí.

Nový lesní zákon - potřebný, ale v nedohlednu

- Myslíte si, že je nutné měnit lesní zákon?

Zásadní změna právní úpravy v lesnictví, která by odůvodňovala zpracování a přijetí nového lesního zákona, v současné době není připravována. Úkol uložený vládou v jejím usnesení č. 963 z 20. července 2005 – tedy vypracovat a do 31. 12. 2006 vládě předložit návrh věcného záměru nového lesního zákona – byl usnesením vlády ze dne 20. prosince 2006 č. 1468 zrušen.

- Co bylo důvodem?

Důvodem byla dosud neskončená příprava koncepčních materiálů, které jsou projednávány a schvalovány vládou.

- Dokážete odhadnout, v jakém časovém horizontu by k tomu mohlo dojít?

Bohužel nedokáži.

- Jaké si myslíte, že by měly být hlavní okruhy změn v lesním zákoně?

Zaprvé je to stále diskutovaná otázka regulace těžeb. Vzhledem ke skutečnosti, že zvláště v posledním období existuje ze strany odběratelů značný tlak na zvýšení těžeb dříví, pokládáme za zcela opodstatněné zachovat i v novelizované právní úpravě určitý způsob regulace těžeb dřeva podobný dnešnímu systému. Nepředpokládá se tedy, že by v této otázce měla novela přinést zásadní změnu tak, jak mnozí očekávají.

Dále jsou tu zbývající dvě závazná ustanovení - podíly MZD a výchovné zásahy do 40 let v plochách. Předpokládá se u nich  významná liberalizace a cesta motivace ze strany státu.

- Lze slyšet názor, že by mělo být na státní podnik LČR v novele lesního zákona nahlíženo v rámci diferenciace vlastnictví jinak - přísněji, než na ostatní menší vlastníky. Souhlasíte s tímto názorem a s diferenciací vlastníků v novém zákoně obecně?

I pro mě je velmi složitá záležitost zvážit, jaká cesta je lepší, ale instinkt mi říká, že rozdíl ve vlastnictví by neměl být zákonem zásadně zohledněn. Ale samozřejmě souhlasím s názorem, že LČR musí být pro stát vzorovým objektem. Takže nějaký „přísnější” pohled na LČR z tohoto titulu by existovat měl, ale jestli přímo zákonnou formou, to se osobně nedomnívám.

- A co otázka zvláštního zákona pro státní lesy?

Je to v poslední době velmi diskutovaná záležitost, obzvláště v souvislosti s nekonečným handrkováním kolem smluv. Myslím si, že legislativa tohoto typu by mohla do budoucna stabilizovat stav v lesnictví tak, aby se neopakoval.

- A regulace při nakládání s reprodukčním materiálem? Také zde lze slyšet, že je poměrně přísná, zbytečně komplikovaná...

Nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin je jednou z mála oblastí lesního hospodářství, která je upravena legislativou EU. Lesní zákon a navazující vyhláška č. 29/2004 Sb. se zabývá pouze rajonizací a používáním reprodukčního materiálu lesních dřevin k zalesňování pozemků určených k plnění funkcí lesa.

- Co si myslíte o zkracování obmýtí? Také o tom se hodně diskutuje v souvislosti s novým lesním zákonem.

Zkrácení obmýtí je v odůvodněných případech umožněno i podle současně platného lesního zákona. Je pravděpodobné, že zákonem stanovené minimální obmýtí pro mýtní úmyslnou těžbu bude v nové právní úpravě sníženo a možná také diferencováno dle porostních typů, avšak princip výjimek pro odůvodněné případy zůstane zřejmě zachován.

- Národní lesnický program 2007-2013 měl být teoreticky hotov na konci loňského roku, přesto se na něm stále intenzivně pracuje. Co od NLP očekáváte? Za jakých podmínek a v jakém časovém horizontu by mohl být připraven?

Dne 17. ledna 2007 se uskutečnila první schůzka pracovní skupiny, tvořené delegovanými zástupci hlavních zainteresovaných institucí a organizací. Její činnost by měla být završena k 30. 6. 2007. Poté bude materiál připraven pro meziresortní připomínkové řízení a podroben hodnocení vlivů na životní prostředí. Do vlády by měl být předložen do konce roku 2007.

Vztah LČR a ministerstva

- V posledních letech je velmi patrný politický tlak na řízení LČR, myslíte si, že je to dobře?

Významnější vstup politiky (spíše politikaření) je příčinou destabilizace podniku LČR, proto se domnívám, že i toto je moje úloha: dostat LČR z jednoznačného vlivu lobbistických tlaků všeho možného typu do prostředí, ve kterém se nacházely dříve, kdy politika (či politikaření) bylo více „za dveřmi”...

- Není to trochu rozpor, pokud byste vy - v de facto politické funkci - měl bránit politickým tlakům?

Samozřejmě je nutné přijmout a legislativou ošetřit jasné zásady státní lesnické politiky ve vztahu k LČR, a ty pak uvést do života. Z úrovně MZe pak tuto politiku podporovat zakladatelskou činností. 

- Podle některých zdrojů se plánuje převod LČR z právní formy státního podniku na akciovou společnost...

Já jako zástupce zakladatele jsem o tom zatím ještě neslyšel. Můj názor na tuto věc je poměrně jednoznačný. Případná transformace státního lesního majetku na akciovou společnost vytváří do budoucna riziko privatizace tohoto majetku, a to dokonce nikoliv za reálnou tržní cenu lesa, ale za aktuální cenu akcií lesního podniku. Osobně se nedomnívám, že to je dobrá cesta.

- Co si myslíte o pronájmu státních lesů?

Jakékoli úvahy o pronájmu státních lesů soukromým společnostem jsou jasným příkladem absence odborných informací o vývoji lesa a absence základní profesní etiky. Pronájem státního lesa soukromým společnostem by prosperitu ani jistotu nepřinesl. Návrh na pronájem přinesl jenom aktivní odpor široké lesnické veřejnosti – lidí, kteří mají kladný vztah k lesu, k přírodě a společnosti. Přinesl rovněž jasné odsouzení a odmítnutí v odborných kruzích v okolních zemích. Pronájem současný lesní zákon navíc ani nepřipouští.

- Tzn. informace, která se objevila v rozhovoru pro Radiožurnál s panem Gandalovičem na konci dubna, že ministerstvo má záměr pronajímat státní lesy, to bylo nedorozumění?

To bylo značné nedorozumění a dezinterpretace v souvislosti s tím, že státní lesy chtějí některé porosty prodávat v aukcích nastojato.

- Ministr Gandalovič uvedl, že současný generální ředitel LČR bude vybrán prostřednictvím výběrového řízení. Proč se tak nestalo?

To nedokážu komentovat. Ministr zemědělství při obsazení pozice generálního ředitele LČR vycházel z předpokladu, že “do vedení LČR musí nastoupit pracovník, který není zatížen minulostí, nefiguruje v žádné podnikatelské firmě, nikdy se nezpronevěřil zásadám středoevropského lesnictví a rovněž nepodnikal v žádné jiné činnosti. Zároveň by měl splňovat určitá kritéria odbornosti a praxe v lesním hospodářství.”

- Souhlasíte vy osobně s tímto personálním obsazením, nebo si dokážete představit lepšího ředitele?

J. Holický výše zmíněné předpoklady splňuje.

- Co si myslíte o trendu obsazovat nejvyšší pozice velkých firem profesionálními manažery nebo ekonomy, jako byl v případě LČR F. Koníček?

Pro lesní hospodářství to považuji za chybu. LH je natolik specifická oblast, že ve vedení musí být člověk znalý oboru. Pro mě by byl dobrým modelem ředitel-lesník a pod ním schopní manažeři.

Změna obchodní strategie LČR

- LČR hodlají měnit strategii obchodování s dřívím. Vychází toto rozhodnutí ze zadání ministerstva?

Určitě. Doposud LČR obchodovaly prostřednictvím dceřiné společnosti HLDS, a to zhruba ve výši 50 % z množství provedené těžby dřeva v lesích ve své správě a toto procento nechtějí zvyšovat. V budoucnu by měl být podstatný objem dříví obchodován přes veřejné trhy, čili komoditní burzy, elektronické aukce, dražby cenných hlavně listnatých porostů.

- Jaký je tedy pro smluvní partnery zásadní rozdíl mezi systémem, který funguje teď, např. při výběrových řízení z 1. poloviny letošního roku, a mezi tím, který byl představen v Podnikatelském konceptu LČR?

Opakuje se v podstatě podobný model, jaký v současné době funguje. Tam není příliš velká změna. Zásadní změna je však v tom, že přestane fungovat zpětný odkup. Ten existuje ještě v tuto dobu, protože LČR pracují s již uzavřenými smlouvami. Spolupráce s HLDS v takové podobě, jako je dnes, skončí s platností uzavřených smluv.

- Co tedy způsobilo vlnu protestů proti koncepci u lesnických firem?

Některé firmy očekávaly, že se vše vrátí k původnímu potransformačnímu modelu: obchod se dřevem je toho, kdo vysoutěží zakázku.

- Na základě čeho se tak podle vás domnívaly?

Odůvodňují to tím, že je to vlastně model, který vznikl z transformace v roce 1992 a neradi připouštějí v této oblasti změnu teď, když je příležitost, že budou opět nově vypsány tendry o střednědobou zakázku. Oboustranně vyvážený obchodní model považuji v dané době za řešení.

- Z 50 % těžeb, které si budou LČR obchodovat, tvoří významnou část dříví, které je nabízeno strategickým partnerům bez jakékoli soutěže. Nepovažujete to za netržní způsob?

Nemyslím si. Bude to prováděno na základě tržních cen v danou chvíli a již zmiňovanými tržními způsoby.

Zpracování lednové kalamity

- Významným problémem při zpracování kalamity je doprava a odbyt kalamitního dříví, především v souvislosti s nedostatečnou přepravní kapacitou Českých drah. Jak na to MZe reaguje?

Slabé odbytové možnosti zpracovávaného dříví a jeho doprava budou v nejbližší době vážným zpožďujícím faktorem zpracování kalamity. Tempo zpracování 2 mil. m3 měsíčně je rychlé, ale přesto předpokládáme, že v době výletu 1. generace kůrovce bude v republice ležet 1–2 mil. m3 smrkového dříví.

Co se týče dopravy dříví, měl jsem osobní jednání na ministerstvu dopravy. Situace je skutečně komplikovaná, kapacita vagónů pro takhle expanzní náběh výroby v lesích zkrátka neexistuje. Ministerstvo dopravy se staví k věci velice pozitivně a dělá co může, činí se i opatření formou pronájmu vagónů z Polska...

- Podle našich informací např. na jihu Čech žádá kraj náhradu za poničení cest. Budete v tom nějakým způsobem zasahovat?

To je specifická záležitost např. Novohradských hor, tam je to skutečně lesnická apokalypsa. Samozřejmě mnoho cest bude velice vážně poškozeno, i před touto akcí ale mnoho z těchto cest již poškozeno bylo. Musí probíhat intenzivní jednání LČR a zpracovatelských subjektů - protože část dříví patří jim a též ho přepravují - aby se nějakou obecně platnou dohodou k této náhradě a opravě poničené komunikace dopracovaly.

- Jak se díváte na to, že stát, reprezentovaný MŽP, vypomohl národním parkům s likvidací kalamity?

Moje životní zkušenost je následující: padne-li polom, tak v lesnictví abnormálně stoupne zisk, obzvláště pokud jde o větrnou kalamitu, protože padnou porosty většinou poměrně kvalitní a převážně smrkové.

- V rozhovoru pro LP (5/2007) to nový ředitel NP Šumava vysvětluje nutností plateb za služby dříve, než se vrátí peníze z prodeje dříví...

To je pravda. Pokud nemá nějaké mobilní rezervní prostředky, kalamita spadne a on potřebuje peníze ihned, musí mu být  peníze zapůjčeny. Ale pak by je měl samozřejmě vrátit. Takový podnik by ovšem rezervní fondy měl mít vytvořeny.

- Považujete živelní kalamity v posledních letech (povodně, sucha, vichřice...) za výjimečné? Vytváří ministerstvo nějakou strategii vypořádání se s podobnými událostmi?

Kalamity, které pozorujeme v posledních dobách, ať už je to Kyrill nebo kalamita z loňského roku v Třeboňské pánvi, nejsou žádnou výjimkou. Když sáhnete do historických lesnických dat, zjistíte, že tyto situace se zcela běžně opakují v určitých časových vlnách.

Tempo zpracování následků lednové vichřice je velmi dobré především proto, že jsou mimořádně příznivé podmínky pro přibližování, na většině území je terén suchý a tvrdý – už 5 týdnů nepršelo. Toto počasí však uspíšilo rojení kůrovců. Na druhé straně je však jen velmi málo dříví kůrovcem napadeno.

Děkujeme za rozhovor (17. 5. 2007),

Jan Příhoda, Veronika Lukášová