Průběh dosavadní přípravy NLP II

Jaromír Vašíček

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem (ÚHÚL) byl ministerstvem zemědělství (MZe) pověřen koordinací přípravy Národního lesnického programu II. (NLP). Na úvod je vhodné zdůraznit, že nebyl pověřen k tomu, aby NLP vypracoval, ale výhradně k tomu, aby koordinoval jeho přípravu. Zároveň bylo ministerstvem zemědělství uloženo, aby způsob přípravy probíhal tzv. „zdola“.

Co jsou národní lesnické programy?

Národní lesnické programy (NLP) jsou dokumenty, jejichž příprava byla iniciována v průběhu panevropského procesu o ochraně lesů v Evropě. Jde o známé ministerské konference, jejichž závěry jsou podepisovány ministry evropských států, kteří odpovídají v jed-notlivých zemích za lesy. Tyto dokumenty jsou pro jednotlivé vlády politickými závazky, kterými se jednotlivé státy přihlašují k dodržování principů ochrany lesů v Evropě, a které následně implementují do národních politik. Vytváření NLP podporuje i Akční plán (AP) pro lesy a lesnictví Evropské unie. AP konkretizuje pro roky 2007-2013 hlavní strategické cíle vývoje v lesnictví v jednotlivých členských státech EU.

NLP jsou tedy strategickými dokumenty, koncepcemi, kterými státy vymezují směřování své lesnické politiky v budoucnosti. Národními dokumenty jsou proto, že mají zahrnovat evropské principy (politické závazky), ale zároveň by měly dbát na národní odlišnosti jednotlivých států. NLP mají nadresortní postavení, a tudíž by měly být přijímány ve shodě resortů. Jednotlivé cíle a opatření mají být zapracovány do souvisejících resortních politik.

Jak vznikala aktualizace NLP II v ČR ?

Příprava současného NLP je aktualizací doposud platného NLP I schváleného vládou usnesením č. 53 z 13. ledna 2003. S přípravnými pracemi bylo započato na konci roku 2005 s tím, že nejdříve byly zformovány pracovní skupiny podle jednotlivých témat. Každému vedoucímu těchto skupin bylo uloženo, aby si k sobě přizval odborníky z oblasti, kterou tato pracovní skupina řešila. Vedoucím skupin bylo doporučeno, aby si přizvali odborníky, kteří zastávají protichůdné názory. Pracovní skupiny byly vylišeny podle následujících témat:

- úvod - mezinárodní souvislosti;        

- současný stav LH;             

- vize – cíle (souhrn);         

- obhospodařování lesů podle zásad trvale udržitelného rozvoje;

- rozvoj produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa;

- biodiverzita a chráněné lesy;        

- zabezpečení produkce a využití surového dříví;     

- ochrana lesních ekosystémů proti škodlivým faktorům;

- ekonomické zajištění;              

- institucionální zajištění – SSL + OLH, školství, výzkum, státní vlastnictví, HÚL;

- poradenství, osvěta a komunikace s veřejností;            

- realizace NLP v regionech.         

Na podzim roku 2006 byla dána zástupcům hlavních zájmových skupin k připomínkám první verze NLP II. K předloženému materiálu se sešlo více než tři sta připomínek, které ÚHÚL vyhodnotil a ve svých cílech rámcově přizpůsobil nově vzniklému strategickému dokumentu EU s názvem Akční plán pro lesy a lesnictví. Vniklá verze byla předložena k veřejnému projednávání.

Vzhledem ke skutečnosti, že ohlasy na tuto verzi byly ve většině negativní, ÚHÚL navrhl řešení, které do přípravy textu aktivně zapojilo zástupce všech tří pilířů lesního hospodářství, a vznikla tak expertní skupina složená z představitelů následujících institucí a organizací:

- Asociace krajů (AK)

- Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK)

- Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství (ČAPLH)

- Česká Mountain Bike Association (ČeMBA)

- Česká Bioplatforma (ČB)

- Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ)

- Ekonomická komise odboru lesního hospodářství ČAZV (EK OLH ČAZV)

- Fakulta lesnická a dřevařská v Praze (FLD ČZU)

- Forest Stewardship Council (FSC ČR, o. s.)

- Hnutí Duha 

- Lesy České republiky, s. p. (LČR)

- Lesnická a dřevařská fakulta v Brně (LDF MZLU)

- Nadace dřevo pro život

- Sdružení měst a obcí

- Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství při AK ČR (SPLH)

- Stanovisko vědců

- Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL)

- Vojenské lesy a statky, s. p. (VLS)

- Výzkumný ústav okrasného zahradnictví v. v. i. (VÚKOZ)

- Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v. v. i. (VÚLHM)

- Česká lesnická společnost (ČLS)

- Zástupci MZe a MŽP

Zástupci uvedených zájmových skupin se pravidelně scházeli v ústředí ÚHÚL v Brandýse nad Labem a snažili se formulovat text vyjadřující společný průsečík všech zájmů a cílů, které každý z účastníků reprezentoval.

Celý text byl formulován přímo na těchto jednáních a o celé přípravě byla veřejnost průběžně informována na stránkách www.uhul.cz. Na těchto stránkách je rovněž uvedena závěrečná verze textu, který byl jednotlivými subjekty dohodnut. Ne na všech závěrech se účastníci shodli. Rozpory jsou vylišeny přímo v textu návrhu s tím, že o nich bude rozhodnuto na jednání MZe a MŽP. Účastníci se rovněž slovně zavázali, že nebudou dohodnutý text negovat a budou jej ctít v dalších etapách projednávání. Pokud by tomu tak nebylo, bylo by celé obtížné projednávání ztraceným časem.

Jaká je struktura NLP II?

Návrh NLP II začíná úvodní kapitolou, která popisuje důvod vzniku a související mezinárodní závazky, dále následuje část, která se věnuje potenciálním vnějším vlivům na lesní hospodářství v budoucnosti, se kterými lze hypoteticky uvažovat. V další části návrhu NLP II jsou vyjmenovány nejdůležitější termíny a principy používané v textu. V analýze SWOT jsou definovány silné, slabé stránky, hrozby a příležitosti.

Vlastní jádro dokumentu se dělí na 4 cíle - pilíře (ekonomický, ekologický, sociální a komunikaci), které jsou dále členěny do jednotlivých skupin opatření. Tyto skupiny jsou v textu nazvány klíčovými akcemi (viz rámeček).

Hlavní důraz v rámci celého dokumentu lze dovodit i z počtu opatření v jednotlivých pilířích: ekonomický jich má 24, ekologický 49, sociální 12 a pilíř komunikace 18 opatření.

Co se bude dít s NLP II dále?

Návrh dále bude zhodnocen podle zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a poté bude předložen k meziresortnímu projednávání. Následně bude jako společný materiál MZe a MŽP postoupen jako nelegislativní úkol k projednání vládě v prosinci 2007. Další změny v textu pravděpodobně uskuteční ministerstva v průběhu mezi-rezortního projednávání. Přáním expertní skupiny je, aby tyto změny byly minimální.

V případě, že návrh NLP bude schválen vládou, stane se východiskem pro novelu lesního zákona, popřípadě podkladem pro věcný záměr nového lesního zákona. Dále bude tento materiál nepochybně podkladem k jednání o druzích a zaměření finančních podpor směřujících do lesního hospodářství. Teprve až po schválení těchto dokumentů, lesního zákona a nové struktury finančních podpor na hospodaření v lesích bude mít NLP bezprostřední vliv na chování subjektů v lesním hospodářství.

NLP - krok k formulaci lesnické politiky

K dosavadnímu projednávání návrhu NLP II lze závěrem konstatovat, že byl učiněn první krok k formulaci lesnické politiky v ČR do roku 2013, která navazuje na související národní a mezinárodní strategické dokumenty. Za pozitivní lze považovat jeho formulování tzv. „zdola“, a dále to, že při jeho tvorbě bylo dosaženo konsenzu všech zájmových skupin. Návrh opustil tzv. expertní rovinu a byl předán výše do tzv. exekutivní fáze. Přejme si, aby vynaložená práce nebyla v dalších etapách promarněna.

Adresa autora:

Ing. Jaromír Vašíček, CSc.

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů

Brandýs nad Labem

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
 

Současný stav lesů a lesního hospodářství v ČR

Česká republika patří k zemím s vysokou lesnatostí. Lesní pozemky pokrývají v současné době výměru 2 647 416 ha, což představuje 33,5 % z celkového území státu. Zalesňováním zemědělsky nevyužívaných pozemků se výměra lesů soustavně zvyšuje.

Ve vlastnictví státu je 59,8 % lesů, ve vlastnictví obcí, lesních družstev, krajů a veřejných vysokých škol je 17,0 %, podíl soukromého vlastnictví činí 23,2 % lesů. Nejsou dořešeny restituce církevního majetku.

Podle převažujících funkcí (ve smyslu kategorizace určené zákonem č. 289/1995 Sb.) je v ČR 76 % lesů hospodářských, 21 % lesů zvláštního určení a 3 % lesů ochranných

Část lesů se nachází ve zvláště chráněných územích, vymezených v souladu s ustanoveními zákona č. 114/1992 Sb. Celková výměra lesů v existujících zvláště chráněných
územích (ZCHÚ) s různým stupněm ochrany je přibližně 700 tis. ha, což představuje cca 26,5 % z celkové výměry lesů v ČR. Plocha chráněných území v poměru k rozloze státu a počet druhů dřevin i ptactva, včetně chráněných, převyšuje evropský průměr. Pod přísnou ochranou (bezzásahový režim) je 15 000 ha lesů, což činí 0,57 % z celkové výměry lesů v ČR.

Druhová a prostorová skladba lesů v ČR byla v minulosti pozměněna ve snaze zvýšit produkci dříví a uspokojit poptávku po nejčastěji žádaných dřevinách. V důsledku toho dnes převládá podíl jehličnatých dřevin (76 %) nad listnatými (24 %).

Podíl listnatých dřevin se za posledních 50 let prakticky zdvojnásobil (1950 – 12,5 %, 2005 – 23,7 %), Přestože se podíl listnatých dřevin a jedle při obnově lesa zvýšil (v roce 2005 - 41,5 %), zastoupení autochtonních listnatých dřevin a jedle bělokoré v podmínkách ČR je však stále ještě nedostatečné.

Zásoby dříví v lesních porostech trvale rostou. V roce 1930 bylo na území dnešní ČR evidováno 307 mil. m3, v roce 1980 to bylo 536 mil. m3 a v roce 2005 činila zásoba dříví 663 mil. m3. Od roku 2005 má ČR údaje z Národní inventarizace lesů (NIL). Podle těchto údajů je zásoba dříví v ČR 907 mil. m3. Výrazný rozdíl od dřívějších údajů pochází z rozdílných metodik, (například v NIL jsou zahrnuty zásoby dřeva rostoucího mimo les, zásoby podružného porostu).

Vývoji produkčních schopností lesů odpovídá i těžba dříví. Průměrná výše těžby od roku 2000 do 2006 činí 15,31 mil. m3, což v přepočtu na obyvatele i na hektar lesní půdy překračuje celoevropský průměr. Za stejné období je celkový průměrný přírůst (CPP) 17,06 mil. m3. Výše těžby dosahuje za posledních 7 let v průměru 89,53 % CPP, který je ukazatelem trvale udržitelné výše těžby.

Využití domácích zdrojů dříví jejich zpracováním, spotřebou a recyklace dřevěných výrobků je však mimořádně nízké. Více než polovina vytěženého dříví se vyváží v surovém stavu nebo v polotovarech. Úroveň výroby a zejména spotřeby dřevařské produkce o vyšším stupni finalizace je nízká a nesnese srovnání s jinými hospodářsky vyspělými evropskými zeměmi. Rozvoj moderních kapacit dřevozpracujícího a papírenského průmyslu je zatím převážně, za silné účasti zahraničního kapitálu, orientován především na dřevařské a papírenské polotovary s vysokým podílem suroviny a nízkým zastoupením hodnoty přidávané zpracováním.

Zdroj: návrh NLP II (údaje k 31. 12. 2005).

Klíčové akce návrhu NLP II 

- Zvýšit ekonomickou životaschopnost a konkurenceschopnost trvale udržitelného obhospodařování lesů;

- podpořit výzkum a technologický rozvoj s cílem zvýšit konkurenceschopnost lesnického sektoru;

- zlepšit zhodnocování a marketing lesních nedřevních užitků a služeb;

- propagovat a podporovat využívání lesní biomasy pro výrobu energií;

- podpořit spolupráci vlastníků lesů;

- snížit dopady očekávané globální klimatické změny a extrémních meteorologických jevů;

- zachovat a zlepšit biologické rozmanitosti v lesích;

- rozvíjet monitoring lesů;

- zlepšit zdravotní stav a ochranu lesů;

- snížit dopady starých i současných ekologických imisních zátěží;

- podporovat zlepšení sociální situace pracovníků v LH;

- dosáhnout vyváženého vztahu mezi lesem a zvěří;

- zvýšit přínos lesů a lesnictví (lesnického zboží, služeb) pro rozvoj venkova;

- zlepšit slabé postavení LH v rámci veřejné správy;

- zlepšit informovanost veřejnosti o skutečném stavu lesů a potřebách LH;

- řešit institucionální vztah státu k lesům a lesnímu hospodářství.