Koncepční změny LČR z pohledu lesnické politiky a ekonomiky - ekonomická oblast

Miluše Kadeřávková

Komentář k článku Jiřího Olivy v LP 7/2007 „Koncepční změny LČR z pohledu lesnické politiky a ekonomiky“

Každou připravovanou a prováděnou změnu, a tím více změnu zásadní, provází nelibost těch, kteří zastávají a obhajují původní stav. V některých případech se pak dotyční neostýchají použít mnohdy vymyšlených údajů a lichých interpretací, pomocí kterých záměrně dezinformují širokou veřejnost, aby svůj názor obhájili. Pro hodnověrnou argumentaci je však nutné používat skutečné údaje a ty pak pravdivě interpretovat a nesklouzávat k tendenčním závěrům. Po níže uvedených rozborech však snad i Jiří Oliva uzná nutnost koncepčních změn u LČR jak z pohledu lesnické výroby, tak i ekonomiky.

Je zajímavé pozorovat, jak se dále vyvíjí diskuse o jasných věcech souvisejících s novou koncepcí výroby a obchodu se dřívím u LČR. Při debatách na toto téma s ostatními vlastníky lesů v ČR zaznívají myšlenky, které zásadní změnu jednoznačně podporují – rozumíme novým směrům u LČR, jsou správné a podporujeme je. Je pro nás a celý obor důležité, aby byly realizovány. Jsou to změny vedoucí směrem do vyspělé Evropy, po jejich realizaci naše republika bude opět o hodný kus hodnověrnější pro naše evropské sousedy.

Na druhé straně stojí názory, které jsou často prezentovány subjekty, jež nejsou vlastníky či správci lesních pozemků. Neustále opakují svoji mantru o maximální míře využití outsourcingu ve správě lesa ve vlastnictví státu a v konečném důsledku směřují až k jeho pronájmu. Je zajímavé, že jsme opět v roli čtenářů názorů lidí, kteří již dokázali, kam vedlo dlouhodobé hospodaření LČR pod jejich vedením, hospodaření nereflektující varovné signály již od roku 1995 – pozor, není vše v pořádku, je nutná změna.

Každá kvalitní diskuse musí vycházet z poctivé práce s informacemi, jejich analýzy a konečné syntézy výsledků. Tato skutečnost je nepopiratelná a shodnou se na ní jistě všichni diskutující.

Výsledek hospodaření ve vývoji za období let 2002–2006

Pokud mluvíme o výsledku hospodaření (dále jen VH) vlastníka/správce lesa, je třeba definovat, co jej tvoří. Pro porovnávání je zcela jistě lepší vzít si provozní VH, který není ovlivněn finančním výsledkem. Vyberme si hlavní položky, kterými je tvořen. Z výnosů jsou nejen pro LČR, ale pro každého vlastníka lesů rozhodující položkou tržby za dříví, ostatní činnosti jsou více méně okrajové. Z nákladů je to pěstební činnost (dále jen PČ), údržba dlouhodobého majetku (dále jen DM) a režie. Zbylé činnosti zhruba korespondují s ostatními výnosy. Zaměřme se tedy na rozhodující element hospodářského výsledku, tj. výnos za dříví po odečtení nákladů na jeho výrobu a expedici. Již v roce 2001 začalo docházet ke stagnaci cen surového dříví zejména pro pilařské zpracování. V průběhu roku 2002 začal jejich silný pokles, který se zastavil až v roce 2004. Signály tohoto vývoje byly již koncem roku 2000, ale možnost řešení této situace nebyla připravena. Ceny surového dříví opět velmi pozvolně rostly od roku 2005 až do prvního čtvrtletí 2007. Vliv této skutečnosti na vývoj VH si každý, ne pouze ekonom, dokáže spočítat. Co znamenal pokles cen dříví v dopadu do VH? Již v roce 2003 došlo ke snížení výnosů za dříví a současně i snížení VH o 720 mil. Kč, viz graf 1. Z toho je zřejmé, že v článku proklamované úmyslné snížení VH a jeho reálná možnost až 800 mil. Kč je vědomé zkreslení skutečnosti. Nejenom tato skutečnost vypovídá o serióznosti celého článku. Přestože výhled cen na období minimálně dvou let nebyl příznivý a vedení podniku v této době nezajistilo možnosti lepšího zpeněžení dřeva, musel se VH přechodně stabilizovat jinak. Rok 2004 měl z hlediska možností pouze jednu variantu, snížení nákladů a zajištění kladného VH. Pro rok 2005 bylo nutno vytvořit lepší podmínky prodeje dříví. Z grafu je zřejmé, že vlivem struktury těžeb v roce 2006 (3 mil. m3 sněhové kalamity v mladých předmýtních porostech o nízkých průměrných hmotnatostech) by beze změny výroby a prodeje došlo k ještě většímu propadu tržeb, i když ceny dříví již stoupaly. Růst tržeb na úroveň roku 2002 byl v roce 2005 zajištěn zhruba jedním milionem m3 dříví s výrobou na odvozním místě (dále OM) a prodejem ve vlastní režii.

Analýza výsledku hospodaření za roky 2005 a 2006

Jiří Oliva uvádí, jak špatný by byl VH v letech 2005 a 2006 při stejné výši těžeb a stejných výdajích na PČ a údržby DM. Vychází z VH před zdaněním a ve svých výpočtech úmyslně pomíjí finanční výsledek, který se meziročně liší ve stovkách mil. Kč. Vezměme proto za základ provozní VH, dosaďme hodnoty jako autor, ale skutečné, a pak se výsledek podstatně liší - viz graf 2. Vliv PČ je ve všech letech zanedbatelný a vždy nebyl dočerpán plánovaný objem o 50-80 mil. Kč. Vliv údržeb DM je markantní v roce 2004 a v dalších letech se postupně snižuje. V roce 2006 nebyl zhruba o tuto částku dočerpán plánovaný objem. V roce 2006 tvoří velkou část VH rozdíl v objemu těžeb. Pokud by autor chtěl být objektivní, musel by ve srovnávání nákladů na rok 2002 ještě chvíli pokračovat. Na stranu druhou povýšit docílený VH o náklady např. osobní, vzniklé růstem průměrných výdělků, což není za čtyři roky zanedbatelné číslo (za rok 2005 se blíží rozdílu z údržeb DM a z PČ a za rok 2006 tento rozdíl vysoce převyšuje) a další náklady. Jednoduše lze říci, že v grafu uvedené vlivy jsou eliminovány a v roce 2006 překryty jen náklady z růstu průměrných výdělků. Z toho vyplývá, že kromě objemu těžeb je všechno ostatní použito pouze k matení odborné veřejnosti.

Růst režií z důvodu obchodu se dřívím

Je nepochopitelné, jak může autor uvést hodnotu režijních nákladů o stovky milionů vyšší oproti skutečnosti. Pokud tuto hodnotu nezná, nemá o ní psát, a nebo je zde uvedena úmyslná nepravda. Z této dezinformace se potom odvíjí náklady na režie spojené s prodejem dřeva. Autorem vypočtený růst režií na obchod se dřívím převyšuje celkový růst režijních nákladů za čtyři roky. Podívejme se opět na skutečnosti. Kde by se mělo zvýšení režií hlavně projevit? Největší podíl by se projevil na lesních správách a krajských inspektorátech, ale nárůst na těchto organizačních jednotkách je za čtyři roky 12 %. V absolutní hodnotě to nepokryje ani růst průměrných mezd. To znamená, že absolutní navýšení režií z titulu obchodu se dřívím je z větší části eliminováno i přes to, že na KI byl pracovník pro prodej dříví. Růst režií z obchodu proběhl na ředitelství, kde byl zřízen odbor obchodu a fakturace dříví v počtu 10 osob. V roce 2006 bylo celkem s prodejem dříví vynaloženo cca 60 mil. Kč a prodáno téměř 2,5 mil. m3 na lesních správách.

Náklady LČR spojené s obchodem přes HLDS se v hodnocených obdobích pohybují mezi 53 a 95 mil. Kč ročně (vliv obchodovaného množství). Je pravdou, že LČR naopak v letech 2002 až 2005 utržily od HLDS mezi 22 a 59 mil. Kč za lepší zpeněžení dříví. Položme si ale otázku, neměly by LČR totéž zpeněžení ve vlastí režii? Odpověď zní jednoznačně ano. Vraťme se zpět k nákladům. Náklady HLDS se skládají z vystavení a distribuce dodávkových příkazů a fakturace. Náklady spojené s realizací vlastní dodávky byly do roku 2005 v režii dodavatelů prací pro LČR a byly již zakalkulovány v ceně dříví pro smluvního partnera. To znamená, že již ve fázi prodeje dříví smluvním partnerům byly tyto náklady LČR zaplaceny. V roce 2006 tyto náklady fyzicky zajišťoval a hradil přímo státní podnik. V letošním roce snižuje HLDS cenu dříví u odběratele o dopravné podle pásma dopravného a podle lokality a realizaci zajišťuje svými pracovníky dodavatel služeb nebo LČR. To znamená, že různou formou podle let hradil většinu nákladů podnik LČR. Jakékoli porovnávání nákladů HLDS versus LČR je v tomto případě irelevantní.

Správnou otázku však Jiří Oliva bezesporu klade, když se ptá, komu má současná rozvířená situace a neustálé změny kolem lesů sloužit? Pan bývalý generální ředitel již dlouho ví, že v rozvinuté Evropě je pro vlastníka lesa normální prodávat dřevo ve formě měřitelných sortimentů na OM nebo až u odběratele. Stejně tak je všem v oboru v poslední době jasné, že pro vlastníka dříví je neakceptovatelné neobchodovat se strategickou surovinou – dřevem. Proč tyto změny nerealizoval již Jiří Oliva se svým týmem je otázkou na ně samotné.

Adresa autora:

Ing. Miluše Kadeřávková

Ekonomický ředitel LČR

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.