Nové technologie pro transport těžebních zbytků

Jan Příhoda

Současný trend ve využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) naznačuje, že se i těžební zbytky jako jedna z dobře dostupných forem biomasy stanou stále více žádanou surovinou. Transport těžebních zbytků dnes tvoří součást těžebně-dopravních operací. Značná rozdílnost vlastností sortimentů dříví a chaotického materiálu v podobě klestu vedla k vývoji speciálních technologií pro transport těžebních zbytků. Použití strojů konstruovaných pro transport těžebních zbytků je ve srovnání s použitím standardních prostředků pro dopravu dříví podstatně efektivnější.

Teoretické výzkumy i praktické zkušenosti ukazují, že nejefektivnějším technologickým postupem zpracování těžebních zbytků je jejich dezintegrace na odvozním místě, popř. skládce. Při zpracování klestu, stromových vršků a dalších těžebních zbytků přímo v terénu obvykle není možné dosáhnout dostatečného přísunu vstupního materiálu do výkonných štěpkovačů nebo drtičů. Proto je třeba věnovat dopravě těžebních zbytků patřičnou pozornost.

Zvýšení efektivity dopravy těžebních zbytků lze dosáhnout např. využitím speciálně konstruovaného drapáku, nasazením vyvážecích přívěsů se zvětšenou ložnou kapacitou nebo přívěsů umožňujících kompresi přepravovaného materiálu.

Drapák pro nakládání těžebních zbytků

Množství drapákem nabrané hmoty je důležité pro celkovou produktivitu technologického postupu. Velikost nákladu závisí na konstrukci, velikosti vlastního drapáku a jeho čelistí. Standardní drapáky pro manipulaci s dřívím nejsou pro zacházení s těžebními zbytky vhodné. Vzhledem ke své konstrukci nepronikají do hromad klestu a pláty na jejich konci snadno naberou i půdu a další nečistoty ze země, což následně způsobuje otupení provozních částí štěpkovačů. Ve Finsku byl zkonstruován tzv. prstový drapák. Po prvotním odstranění spojovacích plátů standardního drapáku došlo k horizontálnímu rozšíření a odlehčení prstů drapáku. V praxi se využívají drapáky se dvěma až čtyřmi prsty na každé straně.

Výhody „prstového drapáku“:

- nenabírá ze země nečistoty;

- lépe proniká do hromad klestu;

- vykládka a nakládka je rychlejší;

- náklad má větší objem o 30-45 % a je kompaktnější;

- produktivita dopravy je vyšší o 15-25 %, v závislosti na vzdálenosti.

Zvětšení ložného prostoru

Dalším trendem v soustřeďování těžebních zbytků je zvětšování kapacity vyvážecích přívěsů a vyvážecích traktorů. Při použití standardních typů nedochází k využití užitečné nosnosti, protože hustota těžebních zbytků se pohybuje v rozmezí 80-150 kg/m3 (Alakangas et al. 1999).

Pro zvýšení produktivity v procesu soustřeďování těžebních zbytků se provádějí úpravy – zejména zvětšováním ložného prostoru. Nejjednodušší a nejlevnější variantou je prodloužení klanic do výšky, prodloužení ložného prostoru a instalace předních a zadních zábran.

Existují prototypy strojů, kde se klanice od sebe vzdalují hydraulicky, takže si stroj uchovává své vlastnosti pro transport dříví, a navíc nabízí výhodné vlastnosti pro dopravu klestu.

Zajímavé řešení přívěsu, které umožňuje nejen efektivní nakládku těžebních zbytků, ale i jejich kompresi, využívá finská energetická firma Vapo. Hydraulické sklopení postranic a následná komprese dovolují přepravovat až 45 prostorových m3 klestu o hmotnosti 10 tun. (Leinonen et al. 2004).

Nástavba, kterou je možné umístit na vyvážecí traktor a další dopravní prostředky, byla zkonstruována pod názvem Press collector v Nizozemí. Podle údajů výrobce pojme tato nástavba s možností komprese až 48 prostorových metrů klestu o hmotnosti 10 tun. Hmotnost nástavby je 3,7 tuny.

Další řešení pro přepravu těžebních zbytků zefektivňuje soustřeďování nejen zvětšeným ložným prostorem a kompresí, ale i možností naložený klest vyklopit. Tato varianta se vyrábí ve Švédsku jako nástavba na vyvážecí traktor. Problémem může být stabilita vyvážecího traktoru při jízdě v členitém terénu a při následném vyklopení nákladu.

V České republice jsou v současnosti pro vyvážení těžebních zbytků nejčastěji používány standardní vyvážecí traktory a vyvážecí přívěsy. Rozvoj a nasazení speciálních technologií závisí zejména na ekonomické výhodnosti využívání těžebních zbytků pro energetické účely a dostupnosti jednotlivých speciálních technologií v ČR.

Jan Příhoda

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.