Lesnické hospodaření v imisní oblasti Krušných hor

Jan Ferkl

O problematice lesnického hospodaření v imisemi postižené části Východních Krušných hor vyšel obsáhlý článek v Lesnické práci 2/2005. Článek byl zaměřen především na problematiku přeměny porostů náhradních dřevin (PND) a vliv jelení zvěře na nově založené porosty. Jeho volným pokračováním je následující text.

Obnova porostů náhradních dřevin

V letech 1960–1995 bylo zničeno vlivem imisí a doprovodných kůrovcových kalamit přibližně 40 000 ha horského lesa. Vzniklé obrovské holiny byly zalesněny porosty náhradních dřevin, především břízy a smrku pichlavého. Tyto porosty však mají v drsných klimatických poměrech životnost 40–60 let. Vlivem různých příčin dochází již 10 let k odumírání břízy a zhoršuje se stav i některých dalších dřevin.

Zadání grantu

Vzhledem ke složitosti problematiky, nejednotnosti názorů na další postup a ekonomické náročnosti prováděných opatření, zadal v roce 2005 státní podnik Lesy České republiky prostřednictvím své grantové agentury výzkumný úkol nazvaný „Lesnické hospodaření v imisní oblasti Krušných hor“. Zároveň ve stejné době ministerstvo zemědělství pověřilo ÚHÚL vypracováním dvou podpůrných studií „Šetření stavu porostů v Krušných horách“ a „Šetření vlivu zvěře na lesní ekosystém Krušných hor“.

Souběžně s prováděným výzkumem pokračovaly práce na dalších přeměnách rozpadajících se PND.

Z vlastního poznání lesnického personálu, poznatků výzkumných úkolů realizovaných v oblasti dříve a z dílčích výstupů z prováděných studií, byly specifikovány 4 základní limity dalšího úspěšného lesnického hospodaření.

- Limitem existence lesa je v dané oblasti stav ovzduší a lesních půd. Především u půdy ve vztahu ke kyselé depozici není současná situace dobrá.  

- Limitem plnění funkcí lesa je plně funkční ekosystém, bez vzniku velkých holin. Je třeba předejít celoplošným rozpadům porostů náhradních dřevin.

- Limitem obnovy lesa jsou finanční prostředky. V běžném lese je z tržeb za dřevo financována obnova. V podmínkách Krušných hor musí být obnova financována z jiných zdrojů.

- Limitem zdárného vývoje lesa je především poškození jelení zvěří v důsledku vysokých početních stavů.  

Postup snižování stavů jelení zvěře

O tom, že poškození způsobené vysokými stavy jelení zvěře je skutečně limitem vývoje lesa, svědčí údaje ze zmiňované studie ÚHÚL:

- 66 % smrků a 75 % jeřábů d1,3 7–12 cm je poškozeno loupáním,

- 30 % smrků d1,3 7–12 cm je poškozeno loupáním nově nebo opakovaně,

- 32 % smrků a 65 % jeřábů výšky 0,1–1,3 m má terminál poškozený okusem.

Myslivecké plánování na základě jarního sčítání a jeho důsledky

V tabulce 1 jsou uvedeny údaje za honitby vlastní a společenstevní s majoritou ve správě LS Klášterec a Litvínov. Z uvedeného je zřejmé, jak velmi nepřesné jsou jednotlivé údaje vstupující do výpočtu. Především výsledky jarního sčítání (JKS). Okřídlená poučka praví, že statistika je přesná hra s nepřesnými čísly. U metody mysliveckého plánování, založené na propočtu normovaných stavů (NS), jarního sčítání (JKS), poměru pohlaví, koeficientu přírůstu a odlovu, jde o rovnici o 4 neznámých a 1 malé známé hodnotě. Tou je snad koeficient přírůstu. Neznámé, které do tohoto výpočtu vstupují, jsou:

- velká neznámá Æ JKS,

- neznámá Æ poměr pohlaví,

- neznámá Æ odlov a jeho struktura,

- malá neznámá Æ kolik by měl být normovaný stav.

Stanovovat plán lovu výše popsaným způsobem je o to nepřesnější, o co více zvěř migruje. V podmínkách Krušných hor a jelení zvěře je seriózní použití této metody téměř vyloučeno. Problematická je rovněž zákonná povinnost udržovat stavy zvěře v honitbě mezi minimálními a normovanými. V době sčítání v řadě honiteb žádná zvěř není. Znamená to tedy, že by orgán Státní správy myslivosti (SSM) měl zahájit s uživateli těchto honiteb správní řízení? A znamená to tedy, že by tito uživatelé měli mít plán lovu nulový. Nikdo to neriskuje, a pro jistotu napíše do sčítání čísla stejná jako v minulém roce. A to přesto, že různý průběh zim naprosto mění zvyky a stávaniště zvěře.

Metoda používaná v současnosti v rámci KI Teplice

Současný přístup LČR ke stanovení plánu lovu v oblasti Východních Krušných hor je zaměřen více na hodnocení stavu lesa. Postup lze za období od roku 2004 rozdělit do 3 etap.

1. etapa – rok 2004

Již existující plán lovu byl v srpnu 2004 jednorázově navýšen. Úroveň navýšení byla stanovena dle kvalifikovaného odhadu lesního personálu a po domluvě s nájemci honiteb. Zároveň byl stanoven cíl: „Do 3 až 5 let dosáhnout únosného stavu lesa.“ Iniciativu LČR podpořilo na podzim 2004 i MZe. Za kroky LČR se postavily orgány SSL a SSM.

2. etapa – rok 2005–2006

V průběhu léta 2005 proběhla inventura nezajištěných kultur na celém území KI Teplice. Bylo zjištěno, že na mnoha místech poškozování lesa zvěří znemožňuje řádně zajišťovat kultury. Špatný stav konstatovala i několikaměsíční kontrola ČIŽP, která podpořila trendy nastavené ze strany LČR.

V létě 2006 byla na základě výsledků inventur nezajištěných kultur zařazena jednotlivá oddělení z pohledu poškozování zvěří do 4 kategorií. Zároveň byl stanoven cílový stav ploch lesa dle jednotlivých kategorií v roce 2009 (Tab. 2) – tedy po 5 loveckých sezónách od léta 2004. Metodika vzešla ze zákonné povinnosti zajišťovat kultury včas. To je povinnost lesního hospodáře, která vyplývá ze zákona 289/1995 Sb., o lesích. Z toho samého zákona vyplývá i povinnost chránit 1 % výměry porostů proti zvěři. Dle rozsahu opatření nezbytných pro dosažení zajištěné kultury v řádném termínu vznikla následující kategorizace. (Pozn.: popis kategorií je zjednodušen).

- Kategorie lesa I. – přirozený stav lesa, zelená barva.

Les se přirozeně zmlazuje včetně MZD, kultury jsou zajištěny v řádném termínu. Ochrana kultur proti zvěři je prováděna do 1,25 % výměry lesa. Loupání včetně opakovaného je pomístní, do 0,5 % jedinců v porostní skupině/rok. Oplocenky do 30 % prvního zalesnění MZD.

- Kategorie lesa II. – nadějný stav lesa, modrá barva.

Odpovídá kategorii I., ale ochrana kultur proti zvěři je prováděna do 3 % výměry lesa. Loupání včetně opakovaného do 1 % jedinců v porostní skupině/rok. Plocha nových oplocenek do 60 % plochy prvního zalesnění MZD v roce včetně přirozené obnovy.

- Kategorie lesa III. – špatný stav lesa, žlutá barva.

Přirozená obnova je limitována vlivem zvěře. Kultury jsou zajištěny v řádném termínu (zvěř), ochrana proti zvěři +3 % výměry lesa. Loupání včetně opakovaného do 2 % jedinců v porostní skupině/rok. MZD je oploceno z více než 60 % prvního zalesnění.

- Kategorie lesa IV. – katastrofální stav lesa, červená barva.

Je třeba žádat o odklad termínu zajištění kultur z důvodu poškození zvěří. Loupání včetně opakovaného přesahuje 2 % jedinců v porostní skupině/rok.

3. etapa – 2007–2008

Plán lovu je stanovován poměrně, s odvozením od předešlého odlovu a posunu stavu lesa k lepším kategoriím. Nejvyšší plán je stanoven v honitbách s převahou kategorie IV. V létě 2007 byla provedena opětovná inventura nezajištěných kultur. Zároveň bylo vyhodnoceno aktuální zařazení porostů do kategorií a vyhodnocena účinnost přijatých opatření a jejich případná úprava. Výsledky studie MZe jsou zapracovány do plánu mysliveckých opatření ještě v sezóně 2007–2008 formou změny plánu. Sezóna 2008–2009 bude posledním obdobím, po kterém bude vyhodnocen cíl stanovený v roce 2004 a dle toho přijata následná opatření.

Doprovodná opatření

Cílem lesních hospodářů v Krušných horách není v žádném případě likvidace chovu jelení zvěře. Cílem je dosažení únosných stavů. Proto je třeba:

- účinně snížit početní stavy zvěře,

- zvýšit úživnost honiteb,

- účinně bránit vzniku poškození porostů.

Pro ulehčení či splnění všech tří úkolů byla ze strany LČR přijata či nabídnuta nájemcům honiteb k realizaci následná opatření:

- výstavba sítě přezimovacích obůrek (v současnosti funguje 8 objektů, v Načetíně je již na začátku prosince okolo 100 ks jelení zvěře),

- výstavba či obnova sběrných míst (vybudována 2 místa – Klíny a Výsluní, vybavená i terénními vozy pro svoz zvěřiny; přes ně projde v této sezóně 1000 ks jelení zvěře),

- je kladen důraz na využití celé doby lovu od 1. 8. až do 15. 1., včetně období říje,

- poskytnutí ploch pro zřízení zvěřních políček,

- umožnění výstavby mysliveckých zařízení k usnadnění lovu, včetně poskytnutí materiálu,

- zpřístupnění porostů náhradních dřevin rozčleňovacími liniemi o potřebné šířce a umožnění vyřezání střeleckých linií, včetně jejich křížení,

- omezení vnadění v době lovu, aby nedocházelo ke stahování a koncentraci zvěře. Vnadění je omezeno na cca 100–150 kg na 1 vnadiště na 100 ha lesa,

n výsadba cca 30 % listnatých sazenic, účinnost tohoto opatření je dlouhodobá a závisí i na poškozování výsadby zvěří, bude-li tato snaha úspěšná,

- pořádání setkání uživatelů honiteb po oblastech (většinou obce s rozšířenou pravomocí – ORP) pro lepší koordinaci mysliveckých opatření. Úspěšnost však záleží na přístupu jednotlivých uživatelů. Setkání se konají 2–3x ročně na pozvání příslušné lesní správy.

Postupné zlepšení stavu lesa

Přijatá opatření vedou k postupnému zlepšení stavu lesa. Nicméně uspokojení a spánek na vavřínech není rozhodně na místě. Doporučení vyplývající z dokončených studií jsou naprosto jasná a je jen na jednotlivých zúčastněných, jak je využijí ku prospěchu věci.

Autor:

Ing. Jan Ferkl

KI Teplice, LČR, s. p.

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Foto: autor.