Pěstování rychle rostoucích dřevin

Jan Weger

Rychle rostoucí dřeviny (RRD) pěstované ve výmladkových plantážích (short rotation coppice) na zemědělské půdě jsou jednou z perspektivních a již i komerčně pěstovaných energetických plodin v Evropě. Z celkové rozlohy okolo 20 000 ha vrbových plantáží se ročně sklízí asi 4000 ha převážně v  jižním Švédsku a Velké Británii. Štěpka z plantáží je zde pro svoji homogenitu i dostupnou cenu žádaným biopalivem v obecních teplárnách a velkých elektrárnách. Rozloha vrbových plantáží narůstá také např. v Polsku, Dánsku a Baltských zemích. Topolové výmladkové plantáže se pěstují asi na 5000 ha hlavně ve střední a jižní Evropě, nejvíce pak v Rakousku (cca 1000 ha) a severní Itálii (cca 2000 ha včetně poloprovozních plantáží). V těchto i mnoha dalších zemích rozloha topolových výmladkových plantáží postupně narůstá vlivem příznivých ekonomických a dotačních podmínek, které jsou často podporovány regionálními samosprávami, agrárními komorami nebo podnikatelskými skupinami.

Pěstební plocha

V České republice je dnes přes 125 ha převážně topolových výmladkových plantáží a okolo 25 ha matečnic. Od roku 1999, kdy začaly být k dispozici dotace na zakládání výmladkových plantáží, do letošního roku se rozloha výmladkových plantáží zvyšovala jen zvolna (cca 15 ha za rok), ale roční nárůst vysazené plochy se postupně zvyšoval. Rok 2007 byl podle nám dostupných údajů pravděpodobně rekordním v prodeji sadby (počtu prodaných řízků). U některých dodavatelů sadby byla poptávka dvakrát i třikrát vyšší než v roce 2006. Celkem bylo podle našeho odhadu v roce 2007 založeno přes 40 ha plantáží. Také rozloha matečnic narůstá v posledních letech rychleji – v roce 2003 činila okolo 5 ha, přičemž v roce 2006 bylo založeno okolo 12 ha a v roce 2007 bylo plánováno založení asi 10 ha. Přesná evidence neexistuje, neboť někteří pěstitelé zakládají porosty bez dotace a některé porosty byly zrušeny z důvodu špatného růstu. Nejčastějším důvodem je špatná volba stanoviště a nedostatečná pěstební péče.

Pěstitelé

Spektrum pěstitelů RRD bylo v uplynulých letech poměrně pestré. Jsou mezi nimi zejména obce, zemědělští prvovýrobci a lesnické firmy. Z historického pohledu je nutné zdůraznit přínos „pionýrských plantážníků“ (např. p. Novotný z Unhoště, p. Lampert z Neznašova, p. Brom z Nové Vsi) kteří zakládali porosty bez dotace již před rokem 1999.

Jedním z pozitiv posledních let bylo rozšiřování spektra zájemců o pěstování. K původním pionýrským malopěstitelům a samozásobitelům (polénkářům) se postupně přidávaly ekonomicky i hospodářsky silnější zemědělské a lesnické podniky. V posledním období pak o surovinu z výmladkových plantáží projevil zájem i chemický průmysl, který by ji chtěl používat pro biorafinaci a k výrobě kapalných biopaliv (bioetanolu), některou z technologií BLT (biomass to liquid). Některé z těchto skupin  si vytvářejí i vlastní strategii pěstování RRD, která by nebyla zaměřena pouze na energetické využití produktu.

V posledních letech založily největší porosty lesnické firmy a zemědělci (prvovýrobci), kteří si utvářeli strategii pěstování a využití biomasy výmladkových plantáží na základě podmínek dotací z programu HRDP (2003–2006) a podle informací o připravovaných nových dotací z programu EAFRD (2007–2013). Jejich základem byla jednorázová dotace na založení plantáže, příp. matečnice (60–75 tis. Kč/ha). Ta vhodně pokrývala náklady na založení, které jsou oproti jiným (nedřevnatým) energetickým plodinám výrazně vyšší. Jiné dotace, např. SAPS (jednotnou platbu na plochu), nebylo na RRD možné získat. Při využití těchto dotací bylo možné očekávat rentabilní pěstovaní – tzn. s přiměřeným ziskem – při průměrných výnosech nad 7,5 t (suš.)/ha/rok za existenci porostu. Kalkulovaná minimální cena produkované biomasy by se pohybovala v rozmezí 90–150 Kč/GJ v závislosti na dosažených výnosech, použité technologii pěstování (nákladech) a reálném diskontu 9 %.

Poslední vývoj v roce 2007

V prvních měsících roku 2007 nejprve docházelo k pozitivním změnám pro pěstování výmladkových plantáží. Od 1. 3. 2007 byla zrušena povinnost dočasně vyjímat půdu pro pěstování RRD ze zemědělského půdního fondu. Vlivem informací z EU v rámci příprav dotačního programu EAFRD došlo ke zrušení této povinnosti v rámci novely vyhlášky Katastrálního úřadu (č. 26/2007 Sb.). V ní je vytvořena nová kategorie využití pozemků – plantáž dřevin – pro pěstování energetických dřevin, vánočních stromků, lignikultur. Díky souběžným změnám v evropské legislativě se tak otevřela možnost čerpání plošných dotací SAPS a tzv. uhlíkového kreditu (31–45 eur/ha/rok). Podle dostupných informací z praxe však byl uhlíkový kredit a SAPS pro pěstitele RRD těžko dostupný, protože bylo k podání žádosti velmi málo času (příslušné nařízení vlády platilo od 20. 4. 2007 a žádost musela být podána do 15. 5. 2007) a bylo též těžké zajistit ostatní podmínky žádosti (např. zálohu zaplacenou zpracovatelem biomasy). Uhlíkový kredit je vhodný pro jednoleté energetické plodiny s vytvořenými dodavatelsko odběratelskými vztahy (např. řepka pro MEŘO).

V dubnu 2007 však v průběhu vyjednávání o zemědělských dotacích do programu EAFRD v Bruselu došlo k překvapivému zvratu, kdy byla dotace na zakládání porostů RRD přeřazena z dlouhodobě připravované Osy 2 do Osy 1 – opatření I.1.1. Modernizace zemědělských podniků; podopatření I.1.1.3 Založení porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické využití. Podmínky v Ose 1 se výrazně liší od Osy 2, případně starého programu HRDP, zejména v těchto bodech:

- Bod 1: dotace na založení je 40–50 % uplatněných nákladů (v Ose 2 až 90 %; v HRDP 60–75 tis. Kč);

- Bod 2: žadatelem může být pouze zemědělský podnikatel, který provozuje zemědělskou výrobu jako soustavnou činnost (v Ose 2 i HRDP to mohly být i obce a jiné subjekty – investoři, firmy);

- Bod 3: produkce (energie) musí být spotřebována příjemcem dotace pro vlastní potřeby. (v Ose 2 i HRDP nebylo nijak omezeno – resp. byla povinnost zajistit energetické využití biomasy).

Dle mého názoru, který jsem již prezentoval odborné veřejnosti, jsou zejména podmínky v bodě 2 a 3 výraznými bariérami pro další rozvoj pěstební plochy RRD. Jejich pěstováním se v našich podmínkách zabývaly kromě zemědělců také obce a v poslední době také firmy (investiční, lesnické atd.). V zahraničí jsou hlavními „plantážníky“, respektive koordinátory pěstování RRD, právě firmy vlastnící a zajišťující know-how, které je finančně a odborně náročné (sklizňové a sázecí stroje, odrůdy/klony). Podmínka v bodě 3, pokud se vztahuje i na vyprodukovanou biomasu, by byla zcela proti smyslu politik a cílů ČR a EU v oblasti zvyšování podílů obnovitelných zdrojů energie. Bez využití záměrně produkované biomasy (z dřevnatých a nedřevnatých energetických plodin) v malých, středních i velkých kotelnách a elektrárnách jsou tyto cíle zcela jistě nereálné.

V současné době probíhá na MZe příprava prováděcích vyhlášek k jednotlivým programům, a musíme si tedy počkat na jejich znění. Na případné zásadní změny dotací je však podle předpisů EU nutné počkat 2 roky.

Shrnutí

Vývoj pěstování výmladkových plantáží RRD v ČR byl v uplynulých 7–10 letech ovlivňován některými příznivými a nepříznivými trendy v důsledku nejednoznačných rezortních politik (zejm. MZe, MŽP a MPO), které neumožnily dostatečný rozvoj pěstební plochy (dnes cca 150 ha) nutné k použití efektivních pěstebních technologií. Mezi hlavní příznivé trendy je možno zařadit dotační podporu pro zakládání porostů, zpřesňování metodiky pěstování i sortimentu a rostoucí poptávku pro štěpce. Mezi hlavní bariéry patřila povinnost vyjímání půdy ze zemědělského půdního fondu, povinnost dlouhodobých pronájmů půdy, nezkušenost a konzervativizmus zemědělců a v neposlední řadě poměrně vysoké dotace pro pěstování tradičních plodin. Výsledkem působení těchto trendů byl poměrně pomalý nárůst pěstební plochy, která nedosáhla kritické rozlohy pro přechod na efektivní pěstební technologie (zejm. sázení, sklizeň). Také poslední vývoj (2006–2007), a zejména proces ratifikace nových dotačních titulů v rámci programu EAFRD (2007–2013), pokračuje v trendu nejednoznačnosti podpory rychle rostoucím dřevinám, který může vést ke ztrátě zájmu o tento jinak perspektivní způsob zemědělského hospodaření v ČR. 

Zásadní otázkou – v případě, že chceme splnit cíle státní energetické politiky – je vytvoření stabilních, harmonizovaných politik a dočasných dotačních programů, které by umožnily rozvoj pěstební plochy nad kritickou rozlohu a proniknutí štěpky, případně jejích produktů, na trh.

Autor děkuje J. Miškovskému z LČR, s. p., za aktuální informace o dotacích a spolupráci při zpracování článku.

Autor:

Ing. Jan Weger

VÚKOZ, v. v. i., Průhonice

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.