Půdní kondicionery a lesnické rekultivace devastovaných ploch

Pavel Bulíř

Půdní kondicionery (PK) jsou všechny látky přírodní nebo syntetické povahy, které vedle základních živin obsahují řadu jiných prospěšných substancí – např. stimulátory, vitamíny, fytohormony, stopové prvky, hydrogely apod., čímž zlepšují chemické, fyzikální a biologické vlastnosti půd a tak podporují růst a výnos rostlin, zejména na extrémních stanovištích.

Uplatnění půdních kondicionerů

Jednou z oblastí uplatnění PK jsou podle jejich výrobců degradované půdy a antropogenní substráty. Setkáváme se s nimi všude tam, kde dochází k objemově náročným zemním pracím spojeným často s živelným i řízeným mícháním půdních horizontů, ukládáním matečních hornin, odpadů výroby apod. V ČR jde hlavně o regiony dotčené těžbou surovin a provozem uhelných elektráren. Nejčastěji tyto půdy najdeme na nově budovaných výsypkách, odvalech, odkalištích, složištích či skládkách, které je nutné v konečné fázi rekultivace biotechnicky oživit – zpravidla vysazováním ochranných lesů či pěstováním méně náročných zemědělských kultur.
Vzhledem k tomu, že PK jsou relativně nové a drahé zahraniční preparáty, je podle principu předběžné opatrnosti rozumné, aby byly před rozsáhlou plošnou aplikací otestovány v našich podmínkách a prověřily se tak jejich deklarované účinky na růst rostlin i ekonomická efektivita.
Z tohoto důvodu byl ve VÚKOZ Průhonice v roce 1997, v rámci řešení výzkumného úkolu „Využití genofondu domácích dřevin při rekultivaci devastovaných ploch“, a později výzkumného záměru „Záchrana, soustřeďování, uchování a využití genofondu rostlin k tvorbě kulturní krajiny, včetně ohrožených a devastovaných území ČR“, založen projekt zaměřený na uvedenou problematiku. Cílem bylo experimentální ověřování, hodnocení a srovnávání účinků vybraných PK v počáteční fázi růstu lesnických sazenic dřevin užívaných při rekultivaci antropogenních substrátů a devastovaných ploch v imisních územích Mostecka, Chomutovska a Sokolovska.

Terénní pokusy

Základní metodou řešení projektu byly dlouhodobé terénní pokusy, které byly zakládány postupně a uspořádány vždy jednotně do znáhodněných bloků ve 4 opakováních.
V prvních pokusech (1997–1999) byla
srovnávána aplikace zvolených PK v doporučených i alternativních dávkách s klasickým hnojivem, tabletovým hnojivem a kontrolou. Dělo se tak u různých druhů dřevin, sazenic různé výsadbové kvality a při odlišné době výsadby i použití přípravku. V roce 2000 bylo zařazeno zkoušení vzájemných kombinací zvolených pokusných přípravků. Od roku 2001 pak byly testovány nejúčinnější kondicionery z předcházejících pokusů, které se aplikovaly v různých dávkách a kombinacích pro zjištění dávky či kombinace optimální.
Do pokusů byly zařazeny následující tři zahraniční PK a dvě domácí hnojiva.
- Frisol (FR) – německý přípravek, v pokusech byly testovány dva druhy:
    - Frisol A (FR A) – tekutý koncentrát, organické hnojivo s dlouhodobým účinkem obsahující 50 % organických substancí, 9 % celkového dusíku, 11 % celkového P2O5, pH 1,5. Zkoušené dávkování 150 ml/5 litrů vody/10 sazenic a 250 ml/5 litrů vody/5 sazenic;
    - Frisol F (FR F) – granulát, organické hnojivo z půdních hub a bakterií obsahující 80 % organických látek, 8 % N, 2 % P2O5, 2 % K2O, 1 % MgO, mikroelementy a vitamíny, pH 5,3. K jedné sazenici byly zkoušeny dávky 30 g, 60 g, 120 g, 300 g.
- TerraCottem (TC) – belgický preparát, směs syntetických a přírodních hydroabsorb-čních polymerů (39,5 %), minerálních a orga-nických hnojiv (10,5 %), z toho 5,9 % N; 0,9 % P2O5; 3,9 % K2O; stopových prvků (B, Cu, Fe, Mn, Mo, Zn); aktivátorů kořenového růstu (0,25 %) a vulkanické horniny (49,75 %). Zvolené dávky pro rostlinu 20 g, 30 g, 40 g.
- Bio–algeen (BA) – německý přípravek, v ČR distribuován pod názvem Bi–algeen, výrobek z mořských řas (Ascophyllum nodosum) obsahující polyuronové kyseliny, aminokyseliny, vitamíny, fytohormony, stopové prvky. Zkoušeny 3 druhy:
    - Bi–algeen granulát (BA G). Aplikovány dávky 10 g, 15 g, 20 g a 30 g/saz.;
    - Bi–algeen S–90 (BA S 90) – tekutý koncentrát. Zvolené dávky byly 10 ml/5 litrů vody/5 saz. a 20 ml/10 litrů vody/10 saz.;    
    - Bi–algeen kořenový koncentrát (BA kk)
– tekutý až kašovitý koncentrát. Použit pro krátké máčení kořenů sazenic v naředění vodou v poměrech 1:8, resp. 1:10.
- Silvamix Forte (SF) – české moderní tabletované, pomalu rozpustné hnojivo, obsahující  17,5 % N; 17,5 % P2O5; 10,5 % K2O; 9 % MgO. Použit v dávce 40 g, (8 tablet)/saz.
- Cererit (CE) – české kombinované hnojivo, granulát obsahující 8 % N, 13 % P2O5, 11 % K2O, 2 % MgO a mikroelementy (B, Cu, Mo, Zn). Testovány dávky 15 g a 70 g/saz.
Experimenty probíhaly s dřevinami, jež jsou při rekultivacích výsypek používány nejčastěji. Přípravky byly aplikovány k dvouletým, resp. tříletým prostokořenným sazenicím jasanu ztepilého, javoru klenu, javoru mléče, dubu letního, modřínu opadavého a borovice černé.
Pokusné plochy byly ošetřované podle modelu uplatňovaného tradičním rekultivačním provozem do stadia zajištění kultury. V průběhu vegetace byly sazenice každoročně 2x ožnuty a 2x okopány a na podzim natřeny repelentem proti zvěři.
Vliv kondicionerů a hnojiv na rostliny byl hodnocen jednak podle výsledků ujímavosti, resp. mortality sazenic v prvním vegetačním období i dalších letech, jednak podle údajů z pozorování změn, a zejména měřením dlouživého a tloušťkového přírůstu dřevin na začátku a na konci vegetačního období. Naměřená data byla hodnocena statisticky – analýzou rozptylu dvojného třídění. Statisticky průkazné rozdíly mezi průměry hodnot byly následně testovány mnohonásobným srovnáváním na hladině významnosti p<0,05.
Ekonomické hodnocení spočívalo ve sledování veškerých nákladů na pěstování jedné sazenice do stavu zajištěné kultury. Náklady na pěstování jedné sazenice v jednotlivých variantách ošetření a jednotlivých letech se vypočítaly sčítáním nákladů na pracovní operace a specifikované materiály.
V letech 1997–2002 bylo v uvedených báňských revírech postupně založeno 10 výzkumných ploch. Předkládané závěry jsou obecným shrnutím poznatků získaných z hodnocení výsledků všech pokusných polí.

Vliv zkoušených prostředků na ujímavost a vitalitu sazenic

Pozitivní účinky na ujímavost sazenic přinesl ze zkoušených přípravků u všech druhů dřevin pouze Bi-algeen (BA) přidávaný k sazenicím při výsadbě. Aplikace BA v časovém odstupu od výsadby už příznivý efekt neměla. Ze tří druhů BA se jako dostačující projevila pouze samotná aplikace BA kořenového koncentrátu pro namáčení kořenů rostlin před jejich výsadbou v doporučeném ředění vodou v poměru 1:8. Souběžné použití BA granulátu (10–30 mg/saz.) a BA S-90 (20 ml/10 l vody/5–10 saz.) se ukázalo při aplikaci BA kořenového koncentrátu jako nadbytečné. Ostatní přípravky byly v tomto aspektu indiferentní. Pouze výrobcem doporučená dávka Frisolu (300 g FR F/saz.+250 ml FR A/5 l vody/10 saz.) aplikovaná při výsadbě způsobila razantní úhyn sazenic. Nižší dávky (30–120 g FR F/saz.+250 ml FR A/5 l vody/10 saz.) ujímavost sazenic nezvýšily, ani nesnížily. Kombinace obou druhů FR také nepřinesla lepší výsledky než při použití odděleném. Efektivní nebyly ani vzájemné kombinace testovaných přípravků. Aplikace kondicionerů a hnojiv k morfologicky nekvalitním sazenicím (např. špatně vyvinutý kořenový systém) či k fyziologicky narušeným (např. přischlým) sazenicím byla neúčinná. Podobně tomu bylo na toxických nebo velmi kyselých substrátech, kde sazenice s podporou kondicionerů hynuly stejně jako na kontrolních parcelách. Na dobrých půdách (překryvy, např. ornicí) byly účinky samotných kondicionerů, hnojiv i jejich kombinací na ujímavost nezřetelné.

Vliv zkoušených prostředků na dlouživý (výškový) a tloušťkový růst

Efekt testovaných přípravků byl statisticky průkazně nejlepší ve druhém, příp. třetím, někdy i čtvrtém roce. V dalších letech již přípravky zpravidla neměly na růst vliv. Jasan a borovice rostly statisticky průkazně velmi dobře po FR (30–120 g FR F/saz.+250 ml FR A/5 l vody/10 saz.) a SF (40 g/saz.). Modřín pro dobrý růst nepotřeboval žádný kondicioner ani hnojivo. Javory a duby se ukázaly jako specificky nevyhraněné, relativně lépe reagují na TC, resp. BA, výsledky však nebyly statisticky průkazné. Tloušťkový přírůst byl nejvyšší v rozmezí třetího až pátého roku po výsadbě, sílení kmínků v čase kopírovalo ± proporce dlouživého růstu. FR byl nejúčinnější v kombinaci obou fyzikálních fází. Vyšší dávky FR než uvedené lze použít nejdříve za rok od výsadby, jinak dochází k vyšší mortalitě sazenic či růstovým depresím. TC v použitých dávkách (20–40 g/saz.) v růstu jen výjimečně předstihl rostliny kontrolní. Dávka BA (10–15 g BA G+20 ml BA S-90/10
l vody/10 saz.) je pro zlepšení růstu nedostačující. Naopak dávka SF (40 g/saz.) se ukázala pro růst optimální. Vzájemné kombinace přípravků nepřinesly adekvátní růstový výkon dřevin, a to jak na typických antropogenních substrátech, tak jejich překryvech kvalitnější zeminou.
Ekonomická efektivnost aplikace přípravků
Stav zajištěné kultury byl při aplikaci kondicionerů a hnojiv konstatován nejdříve v rozmezí 5. až 7. roku, u kontrolních rostlin v 6. a 7. roce. Z testovaných přípravků přechod do tohoto stadia zřetelně uspíšily FR a SF, a to u borovice černé. U ostatních druhů dřevin a přípravků nebyl přechod tak výrazný. Ekonomická analýza ukázala, že na udržovaných plochách (2x okopávka, 2x ožínání, repelent) byly náklady do stadia zajištění při aplikaci kondicionerů a hnojiv vyšší o 4,5–31,2 %. Nejlevnější podpora byla při použití SF a BA, naopak nejdražší s TC. Relativně příznivě, ve srovnání s ostatními přípravky, se jeví hnojení Cereritem v dávce 15 g/saz. Pro aplikaci BA S-90 a FR A je ekonomickým i provozním handicapem voda, potřebná k jejich ředění.

Autor: Ing. Pavel Bulíř, CSc.
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: autor