Vztah veřejnosti k lesům a ke dřevu

Jan Řezáč

Pro efektivní vedení komunikačních kampaní je vhodné pravidelně provádět výzkumy veřejného mínění, které ukazují, jakým směrem, jakým způsobem a s jakou argumentací takovéto kampaně kvalifikovaně vést a současně poskytují jedinou možnou relevantní zpětnou vazbu, hodnocení toho, zda kampaň je vedena správně a zda dosahuje předpokládaných výsledků. Proto se Nadace dřevo pro život rozhodla realizovat ve spolupráci s rakouskou organizací proHolz projekt výzkumu veřejného mínění zaměřeného na zjištění postojů občanů ČR ke dřevu, lesnímu hospodářství a dřevozpracujícímu průmyslu. Průzkum realizovala agentura GfK Praha, s. r. o. V průběhu letošního roku bychom chtěli odborné veřejnosti předložit některé zajímavé poznatky získané z tohoto výzkumu.

Cílové skupiny pro dotazování
Celkem bylo osloveno 800 respondentů s minimálně středoškolským vzděláním.
Laická veřejnost – ženy a muži ve věku 25–40 let (n (počet oslovených)=500).
Odborná veřejnost (n=300): architekti ve věku 25–40 let (n=200), zaměstnanci stavebních úřadů a ministerstev (n=100).
Jedná se o silnou skupinu populace, která si nyní vytváří svůj vlastní životní styl a jež bude dlouhodobě ovlivňovat názorové postoje v české společnosti a v mnoha směrech bude při formulaci jejích postojů dominovat.

Názory veřejnosti na rozlohu lesů a těžbu dřeva
V úvodu výzkumu dostali respondenti dvě otázky: Co si myslíte, že se stane v příštích několika letech s rozlohou lesů v České republice? Ovlivňuje podle vás využívání dřeva zdraví lesů v ČR? Odpovědi ukázaly, že mezi respondenty převládá názor, že rozloha lesů v ČR se bude zmenšovat, a využívání dřeva negativně ovlivňuje životní prostředí (viz grafy 1 a 2). Dokonce převažuje názor, že těžba dřeva je v našich podmínkách pro přírodu škodlivější než těžba kamení, případně jiných neobnovitelných surovin. Jednoduše řečeno, kamenolom lidem vadí méně než paseka v lese. Názor, že plocha lesů se bude zmenšovat, častěji sdílejí ženy, naopak nejméně časté je toto mínění u respondentů s vysokoškolským vzděláním.
Názor, že využívání dřeva negativně ovlivňuje životní prostředí, mají převážně mladí lidé spadající do věkové skupiny 25–30 let (viz graf 3). Toto lze do budoucna považovat za značný problém, který se může v čase prohlubovat a je důsledkem dlouhodobě negativních kampaní institucí ochrany přírody a různých ekologických hnutí proti lesnímu hospodářství.

Názory lidí na vlastnosti dřeva jako materiálu
Jako nejtypičtější vlastnost dřeva respondenti určili „hořlavost“ (více než 90 % respondentů). Jako další byly vlastnosti „kvalitní“, „dobře tepelně izoluje“, „stavba je rychlejší než u jiných materiálů“. Jako „hořlavý“ a „kvalitní“ ho častěji označovaly ženy, muži zase více uváděli „rychlost stavby“, „trvanlivost“ a „dobrou zvukovou izolaci“.
Vlastnosti materiálů, kterým podle respondentů nejlépe odpovídá dřevo, byly zejména „sympatický/příjemný“, „přírodní“, „dobře vypadající“, „obnovitelný“. Ve srovnání s jinými materiály je dřevo často preferováno, slabinou je vlastnost „trvanlivý/odolný“, kde respondenti častěji uváděli beton, popř. železo. Ženy dřevu připisují více kladných vlastností (např. šetrný k životnímu prostředí, moderní, osvědčený, kvalitní) než muži.
Téměř u všech vlastností častěji preferovali dřevo respondenti z vyšších věkových kategorií, se snižujícím se věkem počet respondentů upřednostňujících dřevo klesal. Častěji je dřevo upřednostňováno v menších sídlech, nejvíce ve východních Čechách. Nejméně často ve velkých městech s 50 000 a více obyvateli, v Praze a severních Čechách.

Rozporuplné vnímání lesa veřejností
Výzkum ukázal značně rozporuplný vztah veřejnosti k hospodaření v lesích a využívání dřeva. Lidé vyjadřují obavy o existenci lesů, domnívají se, že jejich plocha se spíše zmenšuje nebo se bude zmenšovat. Přitom opak je pravdou, za 150 let se rozloha lesů zvětšila takřka o jednu čtvrtinu, tj. o 675 000 ha, rovněž tak významně narostly zásoby dřeva (které se zvyšují tempem nevídaným: o 100 mil. m3 za 15 let).
Těmto faktům však veřejnost nevěří, protože je významně ovlivněna dlouhodobě negativními mediálními kampaněmi, které proti lesnímu hospodářství vedou instituce ochrany přírody a ekologická hnutí. Jejich vliv je velmi silný především na mladé lidi, kteří ještě nemají dostatek vlastních zkušeností a snadno podléhají různým mystifikacím.
Velmi negativně je vnímán dopad těžby dřeva na zdravotní stav lesů. Lidé nechtějí vidět, že faktory způsobující zdravotní problémy lesů se v převážné míře nacházejí mimo sféru lesního hospodářství. A věří v zázrak, že když dřevo nebudeme těžit, lesy se uzdraví. Opět je to důsledek ochranářských kampaní.
Lidem je sugerována představa o životě v souladu s přírodou, touží být obklopeni přírodními materiály, chtějí využívat obnovitelné zdroje, podporují ochranu přírody. Proto, paradoxně, když už je dřevo z lesa venku, lidé k němu rázem své postoje změní a hodnotí jeho vlastnosti velmi pozitivně a s jeho využíváním nemají žádné problémy, naopak by ho chtěli mít všude.
Důsledkem pak jsou představy šířené i novináři, že z našich lesů uděláme pralesy a rezervace a dřevo si přivezeme odjinud – ze Sibiře, ze Skandinávie, z Brazílie apod. Takhle v praxi vypadá ekologistický slogan: „Mysli globálně, jednej lokálně“. Své lesy necháme sentimentálně zpustnout do podoby pralesů a kvůli dřevu, které máme rádi, necháme zplundrovat lesy někdy jinde, kde to nevidíme, protože „co oči nevidí, to srdce nebolí“.
Výzkum jasně ukázal jeden fakt: rozpolcenost lidských myslí ve vztahu k lesům a dřevu, jejich ochraně a využívání jako neblahý důsledek nekonzistentní, nekoncepční ochrany přírody, která něco jiného veřejnosti říká a něco jiného ve skutečnosti dělá. Vzhledem k tomu, že tento typ environmentální výuky pod vlivem Strany zelených (která řídí ministerstvo životního prostředí a ministerstvo školství) se masivně zavádí na základních školách, lze očekávat u mladé generace nárůst negativního hodnocení hospodářského využívání lesů.

Autor:
Ing. Jan Řezáč
Nadace dřevo pro život
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.