Nelegální provoz terénních motorových vozidel

Provoz terénních motorových vozidel mimo pozemní komunikace je ve střetu se zájmy lesního hospodářství, ochrany přírody i s bezpečností pohybu návštěvníků lesa. Na několik otázek týkajících se této problematiky jsme se elektronickou cestou zeptali zástupců ministerstva zemědělství a Policie ČR. V článku naleznete i odpovědi zástupce Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) k připravované kampani proti ilegální jízdě vznikající na severní Moravě u AOPK.

Ondřej Veselý, ministerstvo zemědělství ČR

- Provoz motorových terénních vozidel mimo pozemní komunikace (např. v lesích) se stává velkým problémem, jaké jsou možnosti vlastníka, resp. správce lesa bránit se tomuto protiprávnímu jednání?
Podle zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „lesní zákon“) je v lese zakázáno jezdit a stát s motorovými vozidly (pokud nejde o výjimku stanovenou v zákoně či povolenou vlastníkem nebo nájemcem lesa – § 20 odst. 1 písm. g), odst. 3, odst. 4, 5, 6 a 7 nebo nejde o „lesní dopravu“ ve smyslu § 34 citovaného zákona).
Lesní zákon přiznává zvláštní práva a povinnosti při dodržování povinností spojených s obecným užíváním lesů pouze lesní stráži. Ta je oprávněna zjistit totožnost osoby, která při obecném užívání lesa porušuje ustanovení lesního zákona, a ukládat a vybírat pokuty, případně předvést osobu, kterou přistihne při přestupku podle lesního zákona, nelze-li jinak zjistit její totožnost, policejnímu orgánu. Má též možnost požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními silami či prostředky.
Vzhledem k tomu, že hlavním problémem je obtížná zjistitelnost pachatelů takových provinění (zejména s ohledem na faktickou možnost zastavit terénní motorové vozidlo, zejména „čtyřkolky“), bude v těchto případech podle našeho názoru většinou připadat v úvahu využití zmiňované možnosti požadovat pomoc nebo součinnost orgánů policie.
Vlastník, případně nájemce (§ 58 odst. 1 lesního zákona), může své vlastnické právo chránit způsobem omezeným obecným rámcem daným obecnými právními předpisy, zejména občanským a trestním zákoníkem.
V této souvislosti je vhodné upozornit na to, že i ustanovení o „nutné obraně“ a „krajní nouzi“ podle občanského zákoníku a trestního zákona obsahují meze, jejichž překročení s sebou nese právní důsledky pro toho, kdo se „brání“. Jde o to, že odvracení přímo hrozícího nebo trvajícího útoku nesmí být zcela zjevně nepřiměřené způsobu útoku (§ 13 trestní zákon); nebezpečí nebylo možno za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek nesmí být zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil (§ 14 trestního zákona); obrana nesmí být zřejmě nepřiměřená povaze a nebezpečnosti útoku (§ 418 občanského zákoníku).
Vlastník (stejně jako kterákoliv jiná osoba) má rovněž možnost podat oznámení o porušování zákona o lesích orgánu státní správy lesů, v případě působení újmy na životním prostředí též České inspekci životního prostředí, případně porušování zákona oznámit orgánům Policie České republiky anebo silničnímu správnímu úřadu, pokud je zakázán vjezd na pozemní komunikaci vedoucí lesem.
Pro úspěch konkrétního přestupkového, správního či trestního stíhání je však základní podmínkou takovou osobu identifikovat, nebo alespoň zjistit nějaký údaj, podle něhož by správní úřady či orgány činné v trestním řízení mohly pachatele zjistit a zahájit s ním příslušné řízení. Uložení sankce v příslušném řízení nezabraňuje vlastníkovi (nájemci) uplatnit vůči takové osobě nárok na náhradu škody, pokud mu takovým nezákonným jednáním vznikla.
Z pohledu zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, představuje provoz terénních vozidel mimo pozemní komunikace (např. v lesích) střet
s § 9, který říká: „Je zakázáno plašit zvěř jakýmkoli způsobem... Dále je zakázáno rušit zvěř při hnízdění a kladení mláďat a provádět další činnosti záporně působící na život zvěře jako volně žijících živočichů...“ V reálu jde o vyrušení a vypuzení zvěře z jejího přirozeného prostředí a krytu, v jehož důsledku dochází ke zvyšování škod na zemědělských plodinách a lesních porostech. Vzniklá stresová situace vede k úhynu zvěře. Možnost postihovat porušení jmenovaného ustanovení zákona o myslivosti přísluší myslivecké stráži (§ 14 odst. písm. c) a orgánu státní správy myslivosti (§ 63 odst. 1 písm. a), § 64 odst 1).
- Existuje statistika škod, které tímto způsobem v lesích vznikají?
Není vedena žádná speciální statistika, která by sledovala takto způsobené škody. Tento problém vnímáme jako závažný, jedná se o záležitost komplikovanou, a hlavně velmi obtížně postižitelnou.

Petra Srnková, Policejní prezidium ČR

- Provoz motorových terénních vozidel mimo pozemní komunikace (např. v lesích) se stává velkým problémem, jak na tento trend reaguje Policie ČR, podniká nějaké konkrétní kroky?
Řidiči čtyřkolek jsou kontrolováni v rámci běžného výkonu služby stejně jako ostatní řidiči. Jednotlivé regiony se na jejich kontrolu mohou více či méně zaměřit, pokud mají poznatky o tom, že tito řidiči na jejich území zákony porušují. Statistiku v tomto směru neevidujeme, spíše jde o jednotlivé případy, kterými se zabývají základní útvary Policie ČR.  
- Které konkrétní zákony řidiči těchto terénních vozidel porušují (mohou porušovat) vjezdem do lesa, jaké jim hrozí postihy?
Vjezdem do lesa poruší zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), (§ 53 odst. 1 písm. g), za což hrozí sankce ve správním řízení až do výše 5000 korun). Toto se týká vjezdu do lesa, nikoliv samotné jízdy a stání v lese. Kvalifikace skutku (jednání a protiprávní vztah) je vždy na straně příslušného správního orgánu, který bude ve věci dále rozhodovat. V daném případě se jedná o správní orgán Orgánu státní správy lesů. Policie ČR pouze shromáždí všechny podklady, ze kterých bude patrné, kdo je podezřelý z přestupku, tzn. konkrétní osobu a věc oznámí v souladu s přestupkovým zákonem.
(Pozn. red.: podle písemného vyjádření policejní správy Jihomoravského kraje by měla být věc posuzována jako správní delikt. Vysvětlení na příkladu: Houbař jede do lesa užívat les k houbaření a poruší zákaz vjezdu - přestupek se sankcí do 5000 Kč, motorkář, který si sem přijíždí „zajezdit“, tedy nejede les obecně užívat, ale jede sem konat činnost zakázanou - správní delikt s možnou sankcí do 100 000 Kč, při opakovaném jednání do jednoho roku
200 000 Kč.)
- Jak funguje, jaký je princip spolupráce mezi složkami Policie ČR a vlastníky, správci lesa a státní správou?
Základní útvary Policie ČR spolupracují v tomto směru s obcemi a orgány lesní správy a Lesní stráží. Do lokalit, kde řidiči čtyřkolek či motocyklů porušují zákony, je soustředěn výkon služby.
- Existuje statistika, ze které by bylo zřejmé, ve kterém kraji či lokalitě je tento problém nejvíce rozšířen (odkud je hlášeno nejvíce případů) a jaký druh vozidla je nejvíce využíván?
Podle našich informací se s tímto problémem potýkají častěji policisté ve Výcho-dočeském a Severočeském kraji. Statistiku škod nevedeme.
- Jaká je úspěšnost v dopadení pachatelů této protiprávní činnosti (procenta, absolutní čísla), kolik pachatelů bylo potrestáno?
Centrálně neevidujeme, to je otázka pro jednotlivé policejní správy. (Pozn. red.: jednotlivé správy také samostatně neevidují)
- Jaké řešení ke zlepšení situace Police ČR navrhuje?
Policie ČR zareagovala na informace o motoristických závodech, které probíhají bez povolení příslušných úřadů, během kterých dochází k poškozování zejména lesních porostů. Z pokynu náměstka policejního prezidenta pro uniformovanou policii věnují jednotlivé krajské policejní správy tomuto problému značnou pozornost. Spolupracují s orgány státní správy a Lesní stráží a do míst, kde k tomuto jednání dochází, soustředí výkon služby.  

Petr Birklen, AOPK ČR, středisko Ostrava

- Na severní Moravě se připravuje projekt – kampaň proti ilegální jízdě motorových vozidel. Kdo projekt připravuje a kdy bude zahájen?
Problém ilegálního motorismu – hlavně enduro motocyklů a čtyřkolek – ve volné přírodě již dávno překročil rámec zájmu úzké skupinky vlastníků pozemků, lesnické veřejnosti či ochranářů. Dnes je to problém prakticky všech, kteří se rádi pohybují v přírodě třeba jen jako laičtí návštěvníci, a kteří mnohdy prožívají trpkou zkušenost s bezohlednými jezdci na motorkách. V současné době nad přípravou projektu komunikuje široké spektrum subjektů AOPK ČR, Policie ČR, přes odborné nezávislé konzultanty až po nevládní organizace. Máme zájem, aby nejen v něm, ale i při prezentaci projektu směrem ven figurovaly významné autority jak z regionu, tak na celostátní úrovni. To se nám snad zatím daří. Pokud se týká zahájení projektu, je to záležitost příštího roku.

- Co je hlavním nástrojem projektu a kdo je cílovou skupinou?
Hlavním nástrojem musí být v první fázi strategie komunikace mezi těmi, kdo problém cítí, a těmi, kdo jej vytvářejí. Musíme umět druhé straně sdělit, co nám vlastně vadí. Především pak musíme umět nastavit zrcadlo těm, kteří porušují zákony. Věřím tomu, že celá řada motorkářů zákony nezná. Ti, kteří je znají, a přesto je porušují, jsou přesvědčeni o své nepostižitelnosti. To je holý fakt, který nám odhaluje, že problém ilegálních motoristů nebyl doposud smysluplně uchopen. Neexistuje uspokojivý způsob represe a o prevenci si můžeme zatím nechat jen zdát. Jedním dechem pak ale dodávám, že je nezbytné zmíněný dialog využít ke konfrontaci problému uvnitř široké veřejnosti, která kromě negativních emocí prožívá také pocit zmatku. Klade si otázky jako: „Můžu se na toho čtyřkolkáře vůbec zlobit, když si čtyřkolku půjčil v půjčovně pod lesem? Řekl mu někdo, co s ní může dělat a kam jet? Kdo je za to všechno vlastně zodpovědný?“ Odpovědi na tyto otázky musí dříve nebo později jednoznačně zaznít. Je zde ale také opačný problém. Minimálně motorkáři jsou vnímáni zejména v komunitě mladých lidí jako „borci“. Uchvacují, jsou obdivováni a tím snadno získávají nové nadšence. Porušování zákona a bezohlednost se však nesmí stát vzorem, a proto je právě s mladými lidmi potřeba v tomto směru pracovat velmi intenzivně.
- Jak dlouho by měl projekt trvat?
V optimálním případě je to nikdy nekončící práce. V reálu jsme však omezeni na dotační tituly, které samozřejmě vždycky někdy skončí a peníze se vyčerpají. První fáze projektu bude trvat zřejmě 1–1,5 roku, připraveny jsou další, jejichž trvání zatím nechci a nemohu blíže specifikovat.
- Kdo projekt financuje?
Financování projektu je ta komplikovanější část. Největší zdroje se nám nabízí v podobě Operačního programu životní prostředí.
- Co si od projektu AOPK slibuje?
Každý v týmu lidí, který se kolem projektu pohybuje, má nějaká očekávání. Nutno podotknout, že se jedná o experiment, který stojí na pevné zemi a očekávání jsou tomuto stavu úměrná. Pokud se nám podaří alespoň otevřít jednotný a koordinovaný postup k řešení problému ilegálních motoristů v přírodě, který bude dále inspirovat k dalším edukativním, legislativním, společenským či jiným odezvám a budeme navíc zase o něco více přemýšlet o přírodě a našemu vztahu k ní, budeme více než spokojeni.

Kompletní znění odpovědí včetně
vyjádření jednotlivých policejních správ naleznete na www.lesprace.cz


Děkuji za odpovědi,
Petra Darebníková