Čeští lesníci napravují škody v Chile I. - Projekt rekonstrukce ekosystémů poškozených požárem v národním parku Torres del Paine

Martin Smola, Oto Lasák

Delegace vedená ministrem zemědělství Jakubem Šebestou a náměstkem Jiřím Novákem v rámci listopadové pracovní cesty do Chilské republiky měla mimo jiné na programu návštěvu národního parku Torres del Paine v Patagonii, kde probíhá projekt obnovy části lesních ekosystémů požárem zničeného území. Požár způsobil dne 17. února 2005 český turista Jiří Šmiták neopatrnou manipulací s vařičem. V roce 50. výročí založení národního parku byla realizována hlavní etapa českého lesnického projektu, zalesnění 50 hektarů spálených porostů pabuků (Nothofagus pumilio – lenga) v sektoru Laguna Azul.

Tím bylo završeno čtyřleté úsilí českých expertů Martina Smoly, Michala Nečase, Josefa Stříteckého a Josefa Cafourka. Česká republika se jako jediná v historii zhruba dvaceti požárů v NP Torres del Paine postavila čelem k problému a investovala do obnovy 19 mil. Kč, které sloužily ke zmapování škod, vytvoření plánu obnovy, vybudování lesní školky, vlastnímu zalesnění a k vyhodnocení projektu. Chilská strana tuto pomoc velmi ocenila a chtěla by spolupracovat s našimi experty již na komerční bázi.

Požár a geneze projektu

Požár vypukl dne 17. února 2005, přibližně ve 14 hodin v sektoru u výtoku z jezera Laguna Azul jako následek převrženého turistického vařiče, na němž si český turista připravoval jídlo v místě k tomu nezpůsobilém. Zmíněná katastrofa se od samého začátku projevovala jako velmi vážná a nabývala značného rozsahu díky nepřetržitému silnému větru, teplotám kolem 25 °C a absenci srážek. Celková plocha oblasti zasažené požárem byla 11 685 ha uvnitř NP a dalších 3 785 ha na soukromých pozemcích farmářů – celkově 15 470 ha.

Lesní požár byl zastaven 4. března 2005. Posléze se přistoupilo k fázi jeho likvidace, která skončila 18. března 2005, kdy byl požár prohlášen za uhašený.

Ihned po zdolání tohoto druhého největšího požáru v historii NP nabídla vláda České republiky chilské straně finanční a odbornou pomoc pro zmírnění negativních dopadů nehody.

Z první přímé finanční podpory CONAF (Corporación Nacional Forestal Chile) vybudoval v městečku Puerto Natales lesní školku se třemi fóliovníky a správní budovou, sloužící jako technické a sociální zázemí pro pracovníky ve školce. Kromě toho bylo opraveno požárem zničené oplocení národního parku v sektoru Laguna Azul.

Nabídka technické pomoci nakonec vyústila v podepsání česko-chilské smlouvy o spolupráci při zalesnění území poškozeného lesním požárem mezi CONAF a státním podnikem Lesy České republiky. Ve smlouvě zakotvená spolupráce zahrnuje realizaci následujících základních aktivit:

- produkci a dopravu sazenic na dohodnuté plochy v počtu 120 000 sazenic lengy (Nothofagus pumilio),

- zalesnění 50 ha vyznačených ploch v NP,

- monitoring zalesňování,

- ochranu výsadeb,

- vyhodnocení realizovaných činností.

Vlastní realizace projektu

Realizační tým tvořili specialisté z oblasti hospodářské úpravy lesů, produkce sadebního materiálu, ekologie a ochrany lesa. Pro dosažení zamýšlených cílů byl českými experty zpracován bio-technický projekt obnovy. Projekt vycházel ze základních principů Plánu rekonstrukce národního dědictví NP Torres del Paine poškozeného lesním požárem v roce 2005, zpracovaného lesnickou korporací CONAF, a z výsledků terénních průzkumů uskutečněných českými odborníky. Hlavním požadavkem správy NP a specialistů CONAF bylo respektování původní druhové skladby při obnově zničených lesních porostů. Hlavní dřeviny spáleného území – ñirre (Nothofagus antarctica) a lenga (Nothofagus pumilio) měly na zdejších exponovaných stanovištích podobný zakrslý vzrůst, a navíc většina původních porostů byla požárem spálená natolik, že druhová identifikace byla velice obtížná. Dalším problémem byl rozdílný způsob přirozené obnovy dřevin lenga a ñirre. Zatímco lenga se velice snadno přirozeně obnovuje semeny (v optimálních růstových podmínkách dosahuje produkce semen až 1 milion na hektar), ñirre plodí v nepravidelných intervalech a navíc s nízkou klíčivostí semen (0,02 %). ñirre tvoří bohaté pařezové a kořenové výmladky, zatímco lenga tuto schopnost nemá.

Protože požár zničil na daném území prakticky všechny jedince lengy, nešlo předpokládat v reálném čase obnovu této dřeviny přirozenou cestou. Proto byl projekt zaměřen na rekonstrukci lesních porostů umělou obnovou z produkce sadebního materiálu v lesní školce v Puerto Natales.

U druhé dřeviny ñirre se ukázalo, že u méně spálených porostů dochází k její regeneraci. Do projektu byl zařazen monitoring dynamiky přirozené regenerace ñirre a zároveň bylo založeno několik pokusů s umělým vegetativním množením ve školce v Puerto Natales. Generativní i vegetativní umělá reprodukce ñirre se ukázala velmi problematická a zatím nebyly vyzkoušeny žádné techniky masivní produkce ve školce.

Mapování a sběr údajů v oblasti

Pro jednoznačné vymezení daného území byly všechny hranice na počátku terénních prací definovány jasnými liniemi zřetelnými jak v terénu, tak na leteckém snímku (např. cesty, toky řek). Pro identifikaci hranic a kartografického detailu byly použity dva různé typy snímků – letecký a satelitní. Černobílý letecký snímek, který byl zhotoven chilskou vojenskou institucí SAF ještě před požárem, byl k dispozici jako ortofotomapa zpracovaná GIS pracovištěm CONAF v Punta Arenas. Ortofotomapa následně umožnila v terénu identifikovat a v pracovních mapách vyznačit původní hranice zničených lesních porostů. Letecké snímky pořízené před požárem také usnadnily rozlišení obou druhů Nothofágů – lengy a ñirre. Pro lepší orientaci v nepřehledné situaci po požáru uvnitř území byl zajištěn aktuální družicový snímek (rok 2007). Barevný satelitní snímek byl také využit při vytvoření digitálního modelu terénu.

Vymezené území o ploše 1 439 hektarů bylo rozděleno na tři sekce, aby byla usnadněna orientace v terénu. Ve vybraném území bylo vylišeno 65 porostů nebo skupin stromů lengy se zastoupením druhu 50 % a více a podrobně popsány stanovištní charakteristiky. V poros-tech lengy byly následně vyznačeny menší plochy o velikosti cca 0,10 ha, které byly označeny jako nuklea a v nichž byla později realizována vlastní výsadba sazenic vypěstovaných v lesní školce.

Extrémní klimatické podmínky

Území Národního Parku Torres del Paine leží v nárazníkové zóně mezi silnými srážkami pocházejícími z Pacifiku a srážkovým stínem na východních územích. Tato situace je způsobena střetem vlhkých vzdušných západních mas s boční návětrnou stranou Patagónského pohoří, což způsobuje, že oblačné masy přicházejí nad území parku s nižší vlhkostí. Park se nachází v klimatické zóně mírně chladné, deštivé, bez období sucha. Z teplotního pohledu je tato zóna charakteristická výskytem nízkých teplot v létě, necelých 15 °C jako průměrná teplota nejteplejšího měsíce (leden). Převládají poměrně tuhé zimy s minimální teplotou v nejstudenějším měsíci (červenec), která však neklesá pod spodní hranici -2,5 °C. V sektorech Laguna Azul a Lago Paine se vyskytují nejvyšší teploty NP, které dosahují v létě až 30 °C. V zimě jsou tyto sektory jako první pokryty největším množstvím sněhu. Jeden z aspektů, které definují klima této oblasti, je absence období sucha. Lze pozorovat podzimní maximum s průměrem v měsících březnu a dubnu blížící se 80 mm, to je téměř dvojnásobek toho, co lze pozorovat v období červenci až říjnu, které jsou nejsušší. Roční průměr srážek přesahuje měsíčně 40 mm.

Geomorfologie

Největší geomorfologický vliv na klimatické podmínky celého Magallanského regionu má pohoří Patagonských And. Pohoří působí jako kondenzační stěna pro vzdušné masy transportující vlhkost vznikající v Pacifiku, které se přibližují přes západní ostrovy a stoupají přes andské pohoří, kde zanechají vysoké dešťové a sněhové roční srážky od 1 400 do 8 500 mm. Jakmile vzdušná masa překročí pohoří, srážky ve východním předhůří jsou již zřetelně nižší a stále se snižují na 1 000 až 400 mm ročně na východě. Dále se snižují až do patagonské stepi, kde dosahují jen 400 až 200 mm ročně.

Území definované pro zalesňování v rámci projektu zasahuje do pásma východního předhoří a menší částí patagonskou step. Řešené území bylo vymezeno tokem řeky Paine na západě a kaňonem Río Chino na východě.

Pedologické poměry

Sporadické informace o půdních kategoriích v NP vedly k ověření podrobnějších charakteristik půd území vykopáním čtyř sond umístěných do původních porostů lengy. Pro odběr vzorků byla použita metoda pedologické laboratoře Národního zemědělského institutu INIA, kde byly následně provedeny potřebné analýzy. Výsledkem bylo ověření mechanicko-fyzikálních vlastností půd vybraného území pro výběr optimální technologie zalesňování (velikost a hloubka prokopání jamek), možná změna ve fyzikálních a chemických vlastnostech minerálního horizontu v důsledku vysokých teplot během požáru a ověření fertility půd ve zkoumaném území.

Vegetační jednotky

V území určeném pro projekt zalesnění se nacházejí tři vegetační jednotky:

-  Xerofitní křovinná společenstva (Matorral Xerófito) – jedná se o území s nedostatkem srážek, které obecně nepřesahují 500 mm za rok, a vláhovým deficitem způsobeným evapotranspirací jako následek silných větrů. Tyto podmínky podporují charakteristické xerofitní znaky vegetace, pro kterou jsou dominantní keře s různou hustotou. Keře mohou tvořit husté vrstvy nebo porosty s mezerami umožňujícími na půdě vytvoření travních společenstev.

-  Magallanské opadavé lesy (Bosque Magallánico Caducifolio) – hlavně na svazích hor s dominantou Nothofagus pumilio (Lenga). Na tomto území se vyskytuje smíšený Magallanský les s druhy Nothofagus pumilio a Nothofagus antarctica. Tyto lesy mají často zakrslou formu.

-  Estepa Patagonica – území s nedostatkem srážek, které obecně nepřesahují 400 mm za rok, což způsobuje vodní deficit způsobený nadměrnou evapotranspirací jako důsledek vlivu větru.

Pokračování článku naleznete v dalším čísle LP.

Další fotografie k článku si můžete prohlédnout na obálce časopisu.

Autoři:

Ing. Martin Smola,

Lesprojekt východní Čechy, s.r.o.

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Ing. Oto Lasák, Lesnická práce, s.r.o.

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Foto: autoři