Dřevo borovice vejmutovky

Aleš Zeidler, Vladimír Gryc, Hanuš Vavrčík

V tomto příspěvku o dřevu introdukovaných dřevin se zaměříme na dřevinu, která má v některých odborných kruzích, podobně jako akát, cejch dřeviny pro své okolí nepřátelské, a z hlediska svého invazního charakteru je tedy často považována za nežádoucí. Známá je také pro svou náchylnost na houbové patogeny. My bychom však chtěli poukázat na dřevo této severoamerického borovice, neboť se jedná o dřevinu produkčně zdatnou, s poměrně unikátním využitím.

Rozšíření a popis dřeviny

Domovinou tohoto zástupce poměrně hojného rodu borovic je východní část Severní Ameriky. Do Evropy byla vejmutovka introdukována již počátkem 18. století a je tedy jednou z prvních nepůvodních dřevin, které byly do lesních porostů vůbec zaváděny. Důvodem introdukce byl především fakt, že se jedná o dřevinu rychlerostoucí, značně převyšující svým produkčním potenciálem domácí druhy. Strom dorůstá výšek kolem 30 m a průměru do 180 cm.

Popis dřeva a jeho vlastností

Jedná se o jehličnatou dřevinu, která má barevně odlišené jádro a běl. Jádro však není barevně příliš výrazné, na rozdíl od naší domácí borovice lesní. Běl je široká, bílá až bledě žlutá. Jádro je žlutohnědé až červenohnědé, dlouhodobější expozicí na světle ale postupně tmavne. Velmi hojné jsou pryskyřičné kanálky, které jsou patrné zejména na podélných řezech. Přechod mezi jarním a letním dřevem je pozvolný. Mikroskopickou stavbou je dobře odlišitelná od borovice lesní.

V původních oblastech se obchoduje nejčastěji pod názvem Eastern white pine.

Je považována za jednu z nejhodnotnějších jehličnatých dřevin východní části Severní Ameriky, a to především díky rychlosti růstu, kdy je využívaná v rekultivacích a na produkci vánočních stromků. Dřevo vejmutovky lze dobře sušit, málo sesychá a po vysušení zůstává stabilní. Dobře se opracovává i lepí. Dřevo je měkké, lehké, málo pevné, pružné i málo houževnaté. Přestože se jedná o jádrovou dřevinu, je trvanlivost dřeva nízká.

Možnosti využití dřeva

Z tabulky je patrné, že hustotou i pevnostními charakteristikami zdaleka nedosahuje hodnoty našich domácích dřevin. To ale nesmí být chápáno jako nedostatek, právě naopak. Tam, kde je hlavním kriteriem hmotnost materiálu, bez ohledu na pevnost, pomůže dřevo takovýchto parametrů pokrýt účely využití, které už naše dřeviny nedokáží stoprocentně uspokojit a kvůli kterým musí být dřevo případně i dováženo. Jako potenciální oblasti využití je možné uvést výrobu nábytku, zápalek, stavebního řeziva, obalů, forem, rakví, hraček, oken, dveří, dále využití v modelářství a na obložení v interiérech.

Jako zajímavý účel využití a způsob zhodnocení dřeva, na který jsou i v současnosti využívány vhodné výřezy vejmutovky z našeho území, je nezbytné uvést výrobu tužek.

Autoři:

Ing. Aleš Zeidler, Ph.D.

Katedra zpracování dřeva

Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Ing. Vladimír Gryc, Ph.D.

Ing. Hanuš Vavrčík, Ph.D.

Ústav nauky o dřevě

Lesnická a dřevařská fakulta,

Mendelova univerzita v Brně

Foto: Aleš Zeidler