Úvodník

Motto: „Chceš-li vidět, jak čas rychle letí, podepiš směnku.“

Julian Tuwim

Vážení čtenáři,

jsme na začátku posledního měsíce roku 2010 a ti z nás, kteří nepodlehnou předvánoční konzumní hysterii, probírají v adventním zklidnění události, které končící rok přinesl. Finanční prostředky chybějící ve státním rozpočtu pronikají do všech možných souvislostí našeho života, a jak vtipně poznamenává nejvýznamnější polský básník židovského původu v meziválečném období, dokonce relativizují i pojem času. Pro své zamyšlení jsem si vybral podle mého názoru dvě nejdůležitější události, které budou ovlivňovat budoucnost našeho lesního hospodářství.

Z domácích událostí roku 2010 stojí za pozornost především vývoj kolem s. p. LČR. Jak jistě sledujete, je situace kolem tohoto problému značně turbulentní. V názorech na správu lesů v majetku státu existují v zásadě dva hlavní odlišné názory. Jedna skupina odborníků má za to, že stát by měl podporovat vznik takové právní formy, která umožňuje tomuto státnímu subjektu přímé podnikání v oblasti lesního hospodářství. Druhá skupina odborníků se naopak přiklání k názorům, že stát by podnikat sám neměl, ale naopak by měl vytvářet takové podmínky, které by umožňovaly vyvíjet podnikatelskou aktivitu soukromoprávním subjektům. Právní subjekt, který odpovídá za péči o lesy ve vlastnictví státu, by se pak měl především zabývat jejich spravováním, tedy především kontrolou kvality provedených prací s cílem trvale zlepšovat příkladný stav lesů ve vlastnictví státu. To, jak se problém vyřeší, bude na současné politické reprezentaci, konkrétně na panu ministru zemědělství. Podle toho, jak mohu vývoj diskusí sledovat, se jeví, že ministerstvo má skutečně zájem na dlouhodobé stabilizaci současné bouřlivé situace.

Bylo vydáno Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanovují povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky (Pozn. red.: více informací k tomuto tématu přineseme v dalším čísle Lesnické práce). Musím se přiznat, že je to pro mne poměrně smutné čtení. U vědomí stavu evropských lesů a lesů u nás se domnívám, že jde o nařízení zbytné, neboť rozšiřuje míru regulace v našem oboru a oborech zpracovávající dříví. Vlastník lesů musí především dodržovat lesní zákon, dále, chce-li uspět na některém z trhů, musí se „dobrovolně“ přihlásit k tržnímu mechanismu spočívající v některém druhu certifikace a nyní dostal od Rady a Parlamentu EU další dárek v podobě tohoto nařízení. Jestliže naše lesnická legislativa a legislativa ochrany přírody patří v ČR k těm přísnějším v Evropě, budou naši vlastníci lesů ještě o něco více zatíženi náklady nezbytnými k dodržování tohoto nařízení. Neposílí se takovými kroky oblast šedé ekonomiky? V 27 státech Evropské unie se v roce 2008 vytěžilo 419,7 mil. m3 dříví (Eurostat yearbook 2010 str. 445) dovolím si tvrdit, že v naprosté převaze v souladu s národními lesnickými legislativami. Zamyslel se někdo nad tím, jaký podíl představují nelegální těžby ve státech EU a jaký podíl může činit dovoz nelegálně vytěženého dříví ze zahraničí? Věřím, že se podaří pro vlastníky lesů, za účelem splnění požadavků tohoto nařízení, využít v maximální míře stávající pravidla zakotvená do lesního zákona a pro obory zpracovávající dříví již platné povinnosti vymezené související legislativou. ÚHÚL je připraven v této záležitosti poskytnout maximální součinnost.

Při předvánočním zamyšlení si kladu otázku: Čím se zabývají ve svých diskusích lesníci? Podle situace tak, jak ji mám možnost sledovat, jde především o ekonomické otázky, zejména o otázky obchodu se dřívím, polemiky o rentě, o efektivitě hospodaření, apod. To vše okořeněno tím či oním politickým názorem, postojem a ideologií s obvyklým nedostatkem věrohodných dat. Nic proti tomu, ale mám za to, že se méně vyskytují debaty na téma jak pečovat o lesní porosty. Jak je obnovovat, prořezávat, jak je vychovávat, rozčleňovat, probírat a těžit. To vše šetrně s ohledem na přírodní podmínky. Přál bych si více takových polemik, pomocí nichž se rozvíjí lesnická vzdělanost.

Vážení čtenáři, rád bych Vám, jako předseda redakční rady časopisu Lesnická práce, poděkoval za celoroční přízeň, za povzbudivé i kritické ohlasy a popřál Vám klidné prožití předvánočního času a hezký závěr roku 2010.

Jaromír Vašíček