Zakládání semenných sadů z pohledu legislativy II

Co je to semenný sad a kdo si jej může založit?

Zopakujme si zákonnou definici semenného sadu: „Semenný sad je účelová výsadba selektovaných klonů nebo reprodukčního materiálu získaného z rodičovského stromu, který je izolován nebo obhospodařován tak, že sprášení pylem pocházejícím z rostlin nacházejících se mimo semenný sad je vyloučeno nebo podstatně omezeno, pro generativní způsob reprodukce“ (viz § 2, písm. g zákona č. 149/2003 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Vlastníkem sadu je obecně vlastník zdroje (viz § 11, odst. 1 téhož zákona).

Komentář

V definici semenného sadu je konstatováno, že se jedná o účelovou výsadbu selektovaných klonů nebo RM získaného z rodičovského stromu; rodičovský strom a klon jsou zákonem vyjmenovány mezi dalšími zdroji reprodukčního materiálu (viz § 2, písm. g zákona č. 149/2003 Sb. ve znění pozdějších předpisů).

Z uvedeného vyplývá, že semenný sad lze založit buď z klonů (v případě klonových semenných sadů, zakládaných např. z roubo-vanců), nebo ze sazenic vypěstovaných jako generativní potomstva rodičovských stromů (v případě tzv. jádrových semenných sadů). Z jiných zdrojů reprodukčního materiálu (než vegetativního potomstva z klonů nebo generativního potomstva z rodičovských stromů) založit semenný sad nelze (viz také § 10, odst. 4 vyhlášky č. 29/2004 Sb.).

Konstatování autorů, že semenné sady zakládají vlastníci lesa, není úplné. Vlast-níkem zdroje reprodukčního materiálu je vlastník (popř. nájemce) pozemku, na kterém se zdroj nachází. Vlastníkem semenného sadu tedy může být teoreticky kdokoliv, kdo sad vlastní a při jeho založení a obhospodařování plní příslušná ustanovení zákona.

Co je to dokumentace, podle které se zakládá semenný sad?

Dokumentací, podle které se zakládá semenný sad, se rozumí projekt (viz příloha 26 vyhlášky č. 29/2004 Sb.). V uvedené příloze je rovněž uvedeno, jaké údaje projekt obsahuje. Projekt schvaluje a registruje pověřená osoba – ÚHÚL Brandýs n. Labem (viz § 10, odst. 1 a příloha 26 vyhlášky č. 29/2004 Sb.).

Komentář

Kdo projekt semenného sadu zpracovává, legislativní předpisy neřeší. Je na rozhodnutí vlastníka, zda si projekt semenného sadu zpracuje sám, nebo si jej nechá zpracovat odborníkem (odborným pracovištěm). Důsledkem může být různá úroveň zpracování projektu.

Legislativní předpisy ovšem ukládají vlastníkovi zakládaného semenného sadu před jeho založením předložit dokumentaci (projekt) pověřené osobě, která ho schvaluje a regis-truje; totéž platí v případech dalších zásahů v sadě, v důsledku kterých dochází ke změně údajů v dokumentaci (úhyny, vylepšování apod.). Legislativní předpisy tak nastavují režim, kdy je u pověřené osoby archivována veškerá dokumentace od záměru založení až po aktuální stav sadu (ve fázi, kdy sad není dosud uznán jako zdroj reprodukčního materiálu lesních dřevin).

Tvrzení autorů, že výše popsané požadavky jdou nad rámec povinností uložených zákonem, považujeme za nepodložené, neboť podrobnosti uvedené ve vyhlášce č. 29/2004 Sb., vycházejí ze zmocnění zákona 149/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů (viz § 15, odst. 4).

Podobně tvrzení, že povolování změn a schvalování dokumentace ze strany pověřené osoby je věcí orgánu veřejné správy, je určitým nepochopením celého procesu legislativních požadavků při zakládání sadů. V popsané fázi totiž semenný sad zdrojem reprodukčního materiálu není (protože není uznán). Orgán veřejné správy se kompetenčně s konkrétním semenným sadem poprvé setkává až ve fázi žádosti vlastníka sadu o jeho uznání. Z uvedeného vyplývá, že úloha dohledu pověřené osoby je věcně důležitá, nikoliv pouze formální.

Co znamená uznání semenného sadu?

O uznání semenného sadu jako zdroje reprodukčního materiálu žádá vlastník ve chvíli, kdy stav sadu splňuje požadované podmínky (§ 10, odst. 2 vyhlášky č. 29/2004 Sb.). O uznání semenného sadu rozhoduje orgán veřejné správy na základě odborného posudku vypracovaného pověřenou osobou (viz § 15, odst. 2, popř. § 16, odst. 2 zákona č. 149/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Odborný posudek dokládá splnění zákonných požadavků (viz § 15, odst. 1, popř. § 16, odst. 1 zákona č. 149/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

O uznání semenného sadu jako zdroje reprodukčního materiálu může orgán veřejné správy rozhodnout i z vlastního podnětu (viz § 11, odst. 2 zákona č. 149/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů). V tomto případě podává žádost o vypracování odborného posudku orgán veřejné správy (viz § 10, odst. 5, popř. § 11, odst. 2 vyhlášky č. 29/2004 Sb.).

Komentář

Pokud stav sadu dosáhl odpovídajících parametrů, vlastník sadu může požádat orgán veřejné správy o jeho uznání. Přílohou žádosti o uznání je odborný posudek zpracovaný pověřenou osobou. Odborný posudek dokládá splnění legislativními předpisy vyjmenovaných požadavků ve fázi posouzení aktuálního stavu sadu – tedy souladu pověřenou osobou schválené a registrované dokumentace sadu se skutečností. To mimo jiné předpokládá, že celý vývoj sadu byl zdokumentován v souladu s legislativními předpisy.

V případě nedodržení uvedeného postupu může v rámci zpracování odborného posudku nastat situace, kdy v lepším případě je vlastník sadu vyzván k doplnění chybějících údajů, v horším případě může být posudek zpracován s negativním stanoviskem pro uznání. Na základě písemného výkladu ministerstva zemědělství je odborný posudek vypracovaný pověřenou osobou věcně závazným podkladem pro rozhodnutí orgánu veřejné správy o uznání semenného sadu.

Je nutná komunikace mezi vlastníkem sadu a pověřenou osobou?

Nezbytnou komunikaci mezi pověřenou osobou a vlastníkem zakládaného sadu na úrovni legislativních povinností vlastníka sadu lze odvodit z ustanovení § 10, odst. 1, a přílohy 26 vyhlášky č. 29/2004 Sb.

Komentář

Včasná vzájemná komunikace mezi vlastníkem sadu a pověřenou osobou eliminuje případné problémy a nejasnosti. Zájmem vlastníka při zakládání semenného sadu je daný sad v budoucnu uznat jako zdroj reprodukčního materiálu a využívat jej ke sběru osiva, pracovníci pověřené osoby rozhodně nemají zájem splnění uvedeného cíle vlastníkovi sadu komplikovat. Proto je vzájemná komunikace na odpovídající úrovni dle našeho názoru nezbytná.

V této souvislosti také nemůžeme v obecné rovině souhlasit s tvrzením, že sběr semenného materiálu, odběr roubů, popř. pěstování sazenic a roubovanců není uváděním do oběhu, tedy nepodléhá režimu dle zákona č. 149/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jedinou výjimkou jsou případy, kdy si zakladatel sadu sám odebere rouby, popř. sesbírá semenný materiál, sám si roubovance (sazenice) ve vlastní školce vypěstuje, a sám si semenný sad založí.

Nutno upozornit, že součástí uznávacího řízení (posouzení naplnění legislativních požadavků) je mimo jiné ověření identity deklarovaných jedinců v sadu zastoupených. V případech, kdy nelze tuto identitu doložit doklady o původu dle zákona 149/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ji je nutno doložit jiným způsobem, např. ověřením pomocí analýz genových markerů (což není levná záležitost).

Jak vypadá využívání semenného sadu po jeho uznání?

Po uznání je semenný sad využíván ke sběru osiva. Pokud orgán veřejné správy zjistí, že uznaný zdroj nesplňuje podmínky stanovené tímto zákonem, rozhodne o zrušení uznání (viz § 11, odst. 6 zákona č. 149/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Komentář

Z tohoto ustanovení zákona plyne, že pokud je semenný sad uznán s určitými parametry (výměra, počet klonů, počet roubovanců apod.), změna uvedených parametrů (stav, za kterého byl sad uznán a mimo jiné je tento stav popsán v odborném posudku) znamená změnu podmínek, za kterých byl sad uznán, a mělo by následovat zrušení uznání.

Takové změny v uznaném sadu mohou nastat neplánovaně (významnější úhyn jedinců v důsledku biotických nebo abiotických škod), nebo mohou být provedeny záměrně v souladu s dokumentací (např. genetická probírka, redukce jedinců v sadech založených schématem dvojité mříže apod.).

Zde lze souhlasit s tvrzením, že při změně parametrů uznaného sadu do procesu vstupuje příslušný orgán veřejné správy; rozhodnutím o zrušení uznání, eventuálně novým uznáním sadu s novými parametry (na základě souhlasu s touto změnou - schválením a registrací této změny pověřenou osobou a následně s novým odborným posudkem jako podkladu pro uznání).

Závěr

Fáze založení semenného sadu neznamená automatickou garanci jeho budoucího uznání jako zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin. Aby bylo uvedené riziko (neuznání sadu) pro vlastníka sadu minimalizováno, je nutno ze strany vlastníka semenného sadu plnit povinnosti příslušných ustanovení zákona č. 149/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Obecnou úlohou pověřené osoby je mimo jiné i garantovat, že každý semenný sad, který je v ČR uznán, splňuje požadavky obsažené ve směrnici Rady 1999/105/ES.

Autoři:

Ing. Pavel Kotrla, Ph.D.

Ing. Miloš Pařízek

ÚHÚL Brandýs nad Labem

E-maily: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.