Dřevo borovice černé

Aleš Zeidler, Vladimír Gryc, Hanuš Vavrčík, Jan Bomba

S borovicí černou se u nás setkáváme nejčastěji v teplých a suchých oblastech (např. Český kras), kde slouží především jako půdoochranná dřevina. Díky své odolnosti proti kouřovým zplodinám a zasolení si našla cestu do měst jako sadovnicky významná dřevina. Charakteristický habitus jí pak umožnil proniknout i do našich domácností v podobě vánočního stromku. V odborném lesnickém tisku bývá borovice černá v poslední době většinou zmiňována v souvislosti s odumíráním jejich porostů vlivem sucha nebo houbových patogenů. Rádi bychom vám proto představili borovici černou i z jiného pohledu, a to z hlediska kvality dřeva a možností jeho využití.

Rozšíření

Oblastí původního rozšíření je Mediterán a Černomoří. Z toho pramení její značná proměnlivost a velké množství poddruhů, které někteří autoři dokonce vylišují jako samostatné druhy. Nám nejbližší oblastí přirozeného rozšíření borovice černé je Rakousko. Tam zároveň dosahuje i svého nejsevernějšího rozšíření. První zmínky o introdukci na našem území pochází z druhé poloviny 18. století. Strom dosahuje výšky až 45 m a výčetního průměru 1 m.

Popis dřeviny a jejího dřeva

Jedná se o dřevinu jehličnatou, s barevně odlišeným jádrem a bělí. Jádro je poměrně úzké, červenohnědé barvy. Běl je naopak dosti široká, žlutobílá. Vzhledem připomíná naši domácí borovici lesní. Mikroskopickou stavbou se podobá borovici lesní, jen zastoupení a průměr vertikálních pryskyřičných kanálků bývá větší. Dřevo je dosti měkké a lehké, bohaté na pryskyřici. Trvanlivost dřeva je nízká. Borovice černá, dříve také nazývaná brým, nemá na trhu speciální označení. Vzhledem ke svému rozsáhlému areálu a velkému množství poddruhů je terminologie rozsáhlá a poměrně nepřehledná. V angličtině se nejčastěji uvádí termín European black pine, Austrian pine nebo Corsican pine. Kvalitu dřeva značně ovlivňuje provenience. Není možné jednoznačně prohlásit, jestli je horší či lepší než dřevo borovice lesní, záleží na půdě a původu. Přestože je borovice černá v jižní Evropě významným zdrojem užitkového dříví, neprodukuje obecně dřevo špičkové kvality. Dobře se opracovává, ale není příliš trvanlivé. V původních oblastech se využívá především ve stavebnictví, na tesařské práce, při vodních stavbách. Pro truhlářské práce je často limitující vysoký obsah pryskyřice. Dále lze dřevo využít na výrobu překližek, kůlů a sloupů, obalů, pražců, vlákniny a papíru. V minulosti byla v některých oblastech používaná na stavbu lodí. Díky vysokému obsahu pryskyřice je i vhodným palivem. Borovice černá byla využívaná také k těžbě pryskyřice.

Možnosti využití dřeva

Vzhledem ke skutečnosti, že v našich porostech bylo s největší pravděpodobností použito osivo z geograficky nejbližší lokality – Rakouska, nelze očekávat od borovice černé kvalitní dřevo. Literatura popisuje dřevo z těchto oblastí jako méně hodnotné, ve srovnání se dřevem stromů například z oblasti Korsiky. Podíl jádra je často ještě menší než u borovice lesní. Nároky na manipulaci dřeva po skácení a jeho skladování dřeva jsou proto zvýšené, zejména v souvislosti s náchylností na zamodrání. Vyšší podíl pryskyřice, ve srovnání s domácím druhem, působí příznivě na odolnost dřeva, která je však obecně nízká. Tato skutečnost je navíc draze vykoupena problémy při opracování a povrchových úpravách, které představují limitující faktor obzvláště pro truhlářské využití. Značné množství velkých suků omezuje použití dřeva pro konstrukční účely. Z hlediska využití tedy nejsou podstatné rozdíly mezi borovicí černou a domácím druhem. Oblastí uplatnění tak bude především výroba nábytku, podlah, schodů, oken, dveří, obkladů a další truhlářské a stavebně truhlářské výrobky.

Autoři:

Ing. Aleš Zeidler, Ph.D.

Ing. Jan Bomba, Ph.D.

Katedra zpracování dřeva

Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Ing. Vladimír Gryc, Ph.D.

Ing. Hanuš Vavrčík, Ph.D.

Ústav nauky o dřevě

Lesnická a dřevařská fakulta,

Mendelova univerzita v Brně

Foto: autoři

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.