Úvodník

Vážení čtenáři,

Letošní rok z pohledu ochrany lesa do jisté míry naplňuje negativní (z části až katastrofické) předpovědi z minulého roku. Orkány Kyrill, Emma a další, včetně lokálních bouří a vichřic, připravily v průběhu minulých dvou let velmi dobré podmínky pro namnožení lýkožrouta smrkového a dalších kůrovců na smrku. V lesních porostech se lokálně objevil dostatek materiálu pro další množení kůrovců, a to v důsledku pozdního zpracování atraktivní hmoty.

K nepříznivé situaci přispěl i neobvyklý průběh počasí. Pokračuje dlouhodobý srážkový deficit. Nejvýrazněji se však dle mého názoru projevil neobvykle časný počátek rojení, který na nejvhodnějších lokalitách započal již na počátku dubna. Tím, myslím, překvapil řadu lesníků, kteří ještě neměli nainstalována všechna obranná opatření. Začátek rojení tedy většinu lesníků zaskočil a umožnil mnohem většímu počtu kůrovců hned na počátku vegetační sezóny napadnout stojící stromy. Populační hustota se tak zvýšila a další průběh roku (ukončené 3 generace) eskaloval kůrovcovou kalamitu do nejhoršího stavu za celé sledované období.

Je však nutné konstatovat, že obdobná situace je i ve všech dalších okolních zemích (v případě Německa srovnáváme s jednotlivými spolkovými zeměmi) s výjimkou Saska. Přitom se nehodnotí jen celkový objem kůrovcového dříví, ale vztahuje se na lesnatost a zastoupení smrku. Objemy napadeného dříví stoupaly a nyní se drží více méně na stejné úrovni. U nás dochází k dalšímu nárůstu. Zcela katastrofální situace je pak na Slovensku, kde objemy kůrovcového dříví v posledních letech dramaticky stoupají.

V této souvislosti se však často šíří dezinformace, že v okolních zemích se „to dělá lépe“. Vše podřizují důslednému vyhledávání a včasné asanaci napadeného dříví. To ovšem dlouhodobě prosazujeme i u nás. Jako prevenci doporučujeme včasné odstranění atraktivního dřeva z lesa v době, kdy hrozí jeho napadení. A nasazení lapáků, feromonových lapačů nebo otrávených lapáků slouží pouze k dočišťování porostů. Je to tedy jen otázka přístupu každého lesního hospodáře, a ne koncepce ochrany lesa jako celkové strategie.

Letošní rok však nebude z pohledu ochrany lesa jen rokem kůrovce. Ostatní hmyzí škůdci v posledních letech sice nepředstavují celoplošné ohrožení lesních porostů, avšak poškození porostů václavkou je dlouhodobou hrozbou nejen na severní Moravě a ve Slezsku, ale může být časovanou bombou i v jiných oblastech, především v nižších polohách, a to zejména za vhodných klimatických podmínek (obzvláště sucho). Ovšem i některé další dřevokazné houby působí problémy (pevník krvavějící, kořenovník vrstevnatý apod.), avšak bez výraznější možnosti kompenzace vzniku škod (s výjimkou prevence vzniku ran jako vstupní brány infekce).

Přetrvávajícím problémem jsou dlouhodobě škody zvěří, které se dle mého názoru posunuly z oblasti odborné do oblasti politické. Tato problematika se řeší již dlouho, ale řešení je stále v nedohlednu. Zde velmi negativně vnímám i chápaní veřejnosti, kde slova „lesník“ a „myslivec“ jsou brána jako synonyma a „myslivost“ je chápána veřejností někdy jako „třešnička na dortu“.

Problémy, které stojí v letošním roce před lesníky z pohledu ochrany lesa, jsou velmi významné, dá se říci, že nejvýznamnější v posledních desetiletích. Je třeba se k nim postavit čelem, využít všechny znalosti a možnosti a nesvádět neúspěchy na vyšší moc – sucho, orkány apod. Ano, komplikuje nám to život a práci, ale při důsledném dodržování zásad ochrany lesa můžeme dopady těchto negativních vlivů minimalizovat a přispět tak ke zlepšení zdravotního stavu lesů.

Petr Zahradník,

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.