Výzkum vnímání lesů a lesnictví v EU

Marcel Riedl

Evropská komise, konkrétně Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (DG AGRI), objednala výzkum na vnímání lesů a lesnictví veřejností států Evropské unie. Výzkum provedla agentura ECORYS v průběhu roku 2009. Výsledky tohoto výzkumu s řadou dalších informací jsou v rozsáhlé studii „Shaping Forest Communication in the European Union: Public Perceptions of Forests and Forestry“.

Komunikační strategie v oblasti lesnictví

Výsledky této studie jsou jeden z nejdůležitějších zdrojů informací pro tvorbu budoucí komunikační strategii v oblasti lesnictví. Podnět k tvorbě společné strategie vzešel za českého předsednictví, kdy ředitelé zodpovědní za lesy v zemích EU na svém setkání (Jihlava, červen 2009) schválili „Jihlavskou deklaraci o komunikaci o lesích a lesnictví“. Deklarace formuluje několik doporučení jak zlepšit komunikaci v oblasti lesnictví a navrhuje vytvoření společné komunikační strategie. Právě na podnět Jihlavské deklarace ustanovil Stálý lesnický výbor (SFC) ad hoc pracovní skupinu, která má za úkol vytvořit komunikační strategii EU v oblasti lesnictví. Pracovní skupina se skládá ze zástupců zainteresovaných členských států (ČR, Finska, Francie, Itálie, Lotyšska, Rakouska, Rumunska, Slovenska, Švédska, Velké Británie) a dle potřeby i externistů převážně z mezinárodních organizací. Většina členů této pracovní skupiny je aktivní i v mezinárodním týmu specialistů na komunikaci v lesnictví (FAO/UNECE Forest Communicators Network). Pracovní skupina by měla strategii předložit SFC na jaře 2011. Na přijetí Jihlavské deklarace a konkretizaci činnosti pracovní skupiny má významný podíl zástupkyně ČR ve skupině, Lada Matoušková Prylová z ÚHÚL. Pokud to finanční situace fakulty umožňovala, podílel se autor článku na práci skupiny za oblast marketingu.

Stručné závěry studie

Nejdůležitější téma spojené s lesy je ochrana lesů a vliv lesů na životní prostředí. V rozporu s realitou se většina obyvatel EU domnívá, že plocha lesů klesá a že hlavní příčinou, která nejvíce škodí lesům, jsou požáry.

Většina dotazovaných se vyjadřuje ve prospěch aktivnějšího hospodaření v lesích, které směřuje k ochraně biodiverzity, brání klimatickým změnám a vytváří více rekreačních příležitostí.

Studie dochází k závěru, že došlo k jasnému posunu od vnímání lesů a lesnictví jako poskytovatele tradiční komodity a rekreace k poptávce po větší ochraně lesa s důrazem na vnímání lesa jako ekosystému, který poskytuje řadu přínosů a služeb.

Doporučení studie týkající se komunikace s veřejností

Studie dochází k závěrům, že směrem k evropské veřejnosti je třeba zlepšit komunikaci v následujících směrech:

-  Potřeba jasně komunikovat tak, aby veřejnost chápala rozdíly v konkrétních záležitostech a různých geografických kontextech (např. místní lesy, tropické pralesy).

-  Potřeba zdůraznit roli lesů a dřeva při vypořádávání se s klimatickými změnami.

-  Potřeba oslovit specifické skupiny. Kromě žen doporučuje studie věnovat zvýšenou pozornost věkové skupině 16–24 let, která dosud vykazuje nižší zájem o informace.

Jelikož téma komunikace a komunikační strategie v lesnictví je u nás velmi aktuální, podívejme se vzhledem k rozsahu příspěvku jen na několik zajímavých výsledků týkajících se ČR a sousedních zemí.

V Rakousku z vlastních průzkumů zjistili, že si většina obyvatel myslí, že plocha lesů klesá, a tak provedli v minulých letech rozsáhlou kampaň zaměřenou právě na fakt, že rozloha lesů se zvyšuje. O její úspěšnosti vypovídají čísla v tabulce 1.

U dotazu, kterou z uvedených možností (tab. 2) považují respondenti za nejdůležitější příčinu ohrožení lesů v zemi, způsobuje mediální přitažlivost požárů, že je evropská veřejnost vnímá jako hlavní příčinu škod (ve skutečnosti požáry představují maximálně 3 % škod). Ale pozor, 52 % dotazované české veřejnosti vnímá jako nejdůležitější příčinu škod a ohrožení pro české lesy těžbu a špatné hospodaření. Na Slovensku tuto příčinu jako hlavní uvádí 9,7 % dotazované veřejnosti, v Rakousku 15 % dotazované veřejnosti, průměrná hodnota za EU je 25,9 %.

V tabulce 3 je zachycen zájem veřejnosti dozvědět se více o stavu lesů, kdy hodnocení 4 nebo 5 odpovídající „nadprůměrnému zájmu“ uvádí v ČR 44,3 % dotazovaných (24,1 % + 20,2 %), to je vůbec nejméně v celé EU. Za EU je tento údaj 67,7 % (27,0 % + 40,7 %).

Při hodnocení lesa jako zdroje dřeva uvedlo možnost 4 nebo 5, tedy „je důležité“ nebo „je velmi důležité“ 50 % dotazované veřejnosti z Rakouska, ale jen 28,6 % dotazované české veřejnosti. Průměr za EU je 39,7 %.

Závěrem

Pro úplnost dodejme, že ve výzkumné části studie bylo dotazováno 11 106 obyvatel EU, z toho z ČR bylo dotazováno 440 respondentů. To znamená, že při statisticky obvyklé hladině významnosti 95 % leží neznámé odhadované hodnoty týkající se ČR v intervalu ± 5 % kolem hodnot uváděných v tabulkách.

Uvedené výsledky s velkou pravděpodobností indikují, že lesnická komunikace s masovou veřejností v ČR selhává. Česká veřejnost podceňuje význam využívání lesů jako zdroje dřeva. Většina české dotazované veřejnosti uvádí, že plocha lesů klesá, že hlavní příčinou škod v lesích jsou lesníci a česká veřejnost má ve srovnání s EU podprůměrný zájem dozvědět se více o skutečném stavu lesa.

Rozbor příčin, které vedly k tomuto stavu, je zřejmě téma na samostatný příspěvek. Je možné, že lesnická mantra „trvale udržitelný rozvoj“ je pro většinu české veřejnosti bezobsažný pojem nebo koncept, který se vzájemně vylučuje s ochranou přírody. Pokud lesníci nevyužijí v komunikaci zásady marketingu služeb a budou spíše propagovat jen les, a ne svou práci, mohou paradoxně přispívat k tomu, že jistá část veřejnosti začíná vnímat les jako posvátnou krávu a lesníky jako její řezníky.

Celá studie (v anglickém jazyce) a její shrnutí v českém jazyce jsou k dispozici na internetu: www.uhul.cz/Mezinárodní aktivity.

Autor:

RNDr. Marcel Riedl, CSc.

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Fakulta lesnická a dřevařská

Česká zemědělská univerzita v Praze