Polomy na Knížecím stolci po orkánu Kyrill

Ivo Vicena

Dne 18. ledna 2007 postihl území celé České republiky orkán Kyrill. Vítr mimořádné síly postihl i lesy Šumavy, které obhospodařují Vojenské lesy, divize Horní Planá. Zvládnutí velkého rozsahu polomů vyžadovalo mimořádné úsilí i organizační schopnosti. Kalamita byla úspěšně zpracována a vzniklé polomové plochy byly včas zalesněny. Několik šetření České inspekce životního prostředí neshledalo při zpracování polomů podstatné nedostatky. Tuto část Šumavy postihlo v minulosti více takových vichřic, jejich popis obsahují práce např. z 1925 nebo z r. 1964, 1979, 2004, 2006.

Článek hledá objasnění příčin, které tuto rozsáhlou kalamitu způsobily nebo ji ovlivnily.

Popis lokality

Pro analýzu byl vybrán šumavský hřeben kolem vrcholu Knížecího stolce (1226 m n. m.) a souvislá ucelená oblast v nadmořské výšce nad 1000 m, zahrnující vrcholy Judeichův kámen (1215 m n. m.), Lysý nebo též Lysá (1228 m n. m.) a další polohy s místními názvy Umrlčí hlava (1136 m n. m.), Adolfův kámen, Skalky, Stará Tyrolka, Popsaná jedlička, Johnova cesta, Kriegova cesta a Nová svážnice. Jde o katastrální území Arnoštov, Uhlíkov, Jablonec u Č. Krumlova a Ondřejov u Č. Krumlova. Území je pokryto souvislým lesem o výměře 1 203,47 ha, z něhož náleží 489,76 ha k LHC (Lesní hospodářský celek) Arnoštov a 713,71 ha k LHC Horní Planá. Pro tyto lesní hospodářské celky byly sestaveny Lesní hospodářské plány (LHP) těsně před touto polomovou kalamitou, pro LHC Horní Planá k l. 1. 2007 a pro LHC Arnoštov k 1. 1. 2005. LHP obsahují zastoupení dřevin a jejich bonitu, výšku a tloušťku před kalamitou, porostní zásoby a výměru porostů. Tyto údaje jsou vzhledem ke vzniku polomů čerstvé a lze je po úpravě hospodářské evidence u LHC Arnoštov odečtením těžeb za roky 2005 a 2006 využít k analýze.

Metodika

Podle LHE (lesní hospodářské evidence) byl zjištěn objem polomů v m3, zpracovaných za rok 2007 a 2008, a to ve 343 porostech. Do rozboru bylo zařazeno 199 porostů ve stáří nad 30 roků, kterých je v obou LHC 1 018,90 ha a v nichž napadlo 215 720 m3. Rozsah polomů byl pro každý jednotlivý porost (porostní skupinu) přepočten podle výměry na ukazatel intenzita polomu v m3/ha. Tento údaj byl pak statisticky přepočten pro soubory lesních typů (SLT), lesní vegetační stupně (LVS) a zastoupení dřevin. Údaje o množství zpracovaného polomového dřeva byly pro dosažení věrohodnosti dodatečně prověřeny a porovná-ny podle porostní evidence zalesnění holin z této kalamity.

Vliv věku porostů

Polomy vznikaly ve starších i v mladých porostech. Nejmladší porosty do 30 let v oblasti nebyly do rozboru zahrnuty. Při stáří porostů 30–60 let byla průměrná intenzita 8 m3/ha, při stáří 60–80 let již 81 m3/ha. Ve starších porostech s vyšší porostní zásobou byla intenzita polomů přiměřeně vyšší a činí v průměru 212 m3/ha. Nejstarší porost byl 200letý. Obmýtní dobu určily LHP na 110, 120, 130, 140 a 150 let. Vliv porostního stáří na výši polomů je třeba důkladněji analyzovat podle dřevin. Ukazuje se, že výchova v nejmladších letech může mít vliv na odolnost vůči vichřicím a že vliv mají i zásahy v pozdějším věku.

Soubory lesních typů

Poměrně pestrá skladba lesních typů ovlivnila také pestré zastoupení dřevin. Jsou zastoupeny smrk, jedle, buk, javor klen, jasan a jednotlivě modřín, olše, jíva, osika a bříza. Vzhledem k nadmořské výšce a poloze se v analyzované oblasti vyskytují SLT uvedené v tabulce 1.

Polomy vznikly téměř na všech lesních typech. Nejvíce byly postiženy edafické kategorie D, A, S a V, tedy vlhké devětsilové polohy, svěží smrkové bučiny a klenosmrkové bučiny na bázích svahů. V oblasti jsou nejvíce zastoupeny kategorie V2 (úžlabní, devětsilová), V3 (potoční, šťavelová), V4 (úžlabní, šťavelová) a V6 (vysokobylinná). Množství polomů na nich je ve srovnání s ostatními typy dvojnásobné, tedy 216–324 m3/ha. Za nimi následují edafické kategorie J, B a F. Rozdíly mezi nimi nejsou velké. Na typu O roste porost s dřevinami OL 70, SM 30, v němž má smrk malou výšku a jeho bonitní stupeň je 6. Nízké poškození orkánem ovlivnil dále nízký věk, neboť jde o les ve stáří 50 let a výšku 16–28 m, takže byl okolními vyššími porosty ochráněn. Nebyl poškozen pouze porost na SLT 7G. Jeho stáří je 40 let, výměra pouze 3,99 ha a dřevinné složení SM 65, OL 15, BR 15 a JR5, výška smrku i ostatních dřevin dosáhla jen 17–18 m.

Lesní vegetační stupně

Nad výškovou hranicí 1 000 m n. m. jsou zastoupeny lesní vegetační stupně (LVS) 5, 6 a 7. Vznikly na nich polomy o výměře (intenzitě) uvedené v tabulce 2.

Intenzita polomu zřetelně dokumentuje rostoucí sílu větru ve větších nadmořských výškách. V LVS 6 byly polomové škody o 20 % intenzivnější než v LVS 5, v nejvyšším LVS 7 byly polomové škody proti nejnižšímu 5. stupni o 53 % vyšší. Hřebeny hor byly postiženy výrazně intenzivněji. To odpovídá vertikálnímu průběhu rychlostí větru nad povrchem země.

Nejnižší jedlobukový stupeň zasahuje do jižní a východní části areálu Knížecího stolce jen svým teplejším výběžkem, který tam také ovlivnil zastoupení dřevin. Zastoupeno je tam více listnáčů, buků, klenů, jasanů a také jedle. Ve vyšších vegetačních stupních je zastoupení smrku výrazně větší.

Vliv dřevin

V oblasti je zastoupeno 5 hlavních dřevin: smrk, jedle, buk, javor klen a jasan. Dalších 6 dřevin, modřín, bříza, jíva, jeřáb, osika a olše jsou zastoupeny jen jednotlivě, a proto nebyly statisticky hodnoceny.

Smrk

Smrk je hlavní dřevinou. Stejnorodé (čisté) smrkové porosty zaujímají 291 ha, tedy 28,6 % výměry, většinu plochy zaujímají porosty smíšené (71,4 %), ve všech z nich je však smrk zastoupen od 5 až do 98 %. Ve stejnorodých smrčinách způsobil orkán polomy o intenzitě 229 m3/ha. Smrky jsou poměrně vysoké, nejvyšší dosahují až 41 m. Převažuje 1. a 2. bonitní stupeň. Věk čistých smrčin je 30 až 150 let. Porostní zásoby dospělých smrčin činily před kalamitou až 800 m3/ha. Jejich genetická klasifikace je většinou B, z menší části C. Podíl nesmíšených smrkových lesů v LVS 5 je 4,11 ha (tj. 4,6 %), v LVS 6 - 288,48 ha (tj. 39,4 %) a LVS 7 ­- 74,78 ha (tj. 51,9 %). Intenzita poškození stejnorodých smrčin při orkánu Kyrill je ve srovnání s ostatními dřevinami a smíšenými porosty průměrná.

Buk

Stejnorodé „čisté“ bukové porosty v analy-zované oblasti nejsou. Buk je zastoupen na výměře 570 ha jen ve smíšených porostech se smrkem, jedlí a klenem, a to od 5 do 55 %. Kvalita buků není dobrá, většina z nich má mrazové jádro. Buky jsou také nižší a většinou nedosahují do korunové úrovně smrků. Bonitní stupeň buku je 3,2, což je téměř o dva stupně horší než smrku. Také buky byly orkánem poškozeny. Ve 30 porostech muselo být zpracováno polámané bukové dřevo v množství 4 700 m3. Letecké snímky, pořízené hned po kalamitě i po jejím zpracování, ukazují zbytky odlistěných buků na polomových plochách. Smíšené porosty smrku s bukem a klenem vykázaly poškození polomem 189 m3/ha, což je ve srovnání se stejnorodými smrčinami o 17 % méně, smíšené porosty smrku s bukem vykázaly intenzitu polomu 255 m3/ha, což je o 11 % vyšší poškození než u čistých smrčin.

Jedle

Jedle je zastoupena v porostech na výměře 201 ha pouze od 1 do 35 %. Smíšené porosty smrku, buku a jedle zaujímají výměru 68 ha a byly postiženy polomem o intenzitě 178 m3/ha, což je v porovnání s čistými smrčinami o 22 % méně.

Javor klen

Vyskytoval se na výměře 506 ha v zastoupení 1–95 %. V některých porostech napadlo až 175 m3 polomového javorového dřeva. Celkem činil objem zpracovaného polomového dřeva javoru klenu 397 m3. Vzrůst klenu odpovídá 3,6 bonitnímu stupni, je také o 2 bonitní stupně horší než smrku. Poměrně vysoké poškození smíšených porostů s klenem patrně souvisí s vlhčím charakterem stanoviště.

Jasan

Ke smrku byl jasan přimíšen na výměře 19 ha, a to na vlhčích stanovištích. Proto byly tyto porostní směsi prolámány nejintenzivněji, a to 286 m3/ha. Větší podíl měly vývraty. U jasanu byl průměrný bonitní stupeň 1,8.

Ostatní dřeviny

Zastoupení ostatních dřevin je malé, přesto však byly vichřicí rovněž postiženy. Šlo o dřeviny nižší a starší, po jejich zpracování vznikly prodejné sortimenty olše a osiky.

Vliv smíšených porostů

Smíšené porosty smrku a jasanu

Tyto smíšené porosty zaujímají rozlohu 19 ha a vznikly v nich polomy o intenzitě 286 m3/ha. Vysoké polomy mají patrně příčinu v podloží, neboť jde ve všech případech o svěží a podmáčené polohy, na nichž jsou celé porosty vždy postihovány vývraty. Jasan se vyskytoval i jako příměs dalších dřevin. Ve všech případech byly porosty s příměsí jasanu postiženy v intenzitě 61–230 m3/ha. Hlavní příčinou vysokého poškození v těchto případech nebyly patrně dřeviny, ale vlhké až mokré podloží.

Smíšené porosty smrku a buku

Zaujímají výměru 122 ha. Buk je v nich zastoupen od 2 do 55 %. Průměrná intenzita polomu je 255 m3/ha, což je o 11 % vyšší než průměrné poškození stejnorodých smrčin. Ve smíšených porostech těchto dvou dřevin i při dobrém vzrůstu zaujímají koruny smrku vždy nejvyšší etáž. Jejich výška vždy přesahuje buk o více než 4 m. Příměs buku ke smrku nikde nepřesáhla 55 %. Tato kvantitativní příměs proto nevedla k ochraně proti polomům.

Smíšené porosty smrku a klenu

Na výměře 95 ha se rozkládají smíšené porosty smrku a klenu. V některých z nich měl klen zastoupení až 90 %. Při jeho malém zastoupení do 10 % se zpevnění smrčin nijak neprojevilo, což prokazuje průměrný polom 264 m3/ha.

Smíšené porosty smrku, buku a klenu

Smíšené porosty smrku, buku a klenu na ploše 241 ha vykázaly polomy v rozsahu 189 m3/ha. Klen v nich byl zastoupen až 70 %. V porovnání se stejnorodými porosty smrku bylo jejich poškození o 17 % nižší. Z nich 90 % se nalézá v nižších polohách ve vegetačních stupních 5 a 6, kde orkán způsobil relativně nižší škody.

Smíšené porosty smrku, buku a jedle

Tyto dřeviny tvoří tzv. Hercynskou směs. Očekávalo by se od ní, že bude odolná a že polomy v ní budou nejmenší. V porovnání s čistými smrčinami jsou polomy v těchto porostech nižší o 22 %. Rostly na výměře 66 ha, ale vesměs v LVS 6, tedy nikoliv v nejvyšších a nejvíce postižených polohách.

Smíšené porosty smrku, jedle, buku a klenu

Rozkládaly se na výměře 176 ha a vznikl na nich polom o intenzitě 173 m3/ha. Všechny porosty tohoto složení se nacházely v nižších polohách, a to v LVS 5 a LVS 6, v nichž byly škody orkánem nižší.

Ostatní smíšené porosty

V areálu se vyskytuje dalších 13 druhů smíšených porostů s různými dřevinami a v různých kvantitativních poměrech. Jsou v nich zastoupeny 2 dřeviny, jako smrk + jedle, smrk + jeřáb, smrk + modřín, smrk+olše, v dalších je zastoupeno až 3–6 dřevin. Poněvadž jde o malý počet porostů a malou výměru, nebyly výsledky statisticky hodnoceny.

Závěr

Orkán Kyrill způsobil v roce 2007 v okolí vrcholu Knížecího stolce na Šumavě značné polomy ve všech druzích porostů. Nejvíce byly postiženy smíšené porosty smrku s jasanem (286 m3/ha), smrku s klenem (264 m3/ha), smrku s bukem (255 m3/ha). Středně vysoké poškození vykázaly stejnorodé smrčiny (229 m3/ha). O něco nižší intenzita polomu byla ve smíšených porostech smrku s bukem a klenem (189 m3/ha), ve smíšených porostech smrku s bukem a jedlí (178 m3/ha) a ve smíšených porostech smrku s jedlí, bukem a klenem (173 m3/ha). Rozdíly v porovnání se stejnorodými smrčinami jsou ± 25%. Potvrdily se tím závěry zjištěné při vichřicích v roce 1955 a 1957 rovněž na Šumavě, že smíšené porosty smrku a buku s jedlí byly i tehdy postiženy více než čisté smrčiny. Jak ukázal přehled lesních typů, velmi výraznou úlohu sehrálo stanoviště, zejména na jedné straně velké polomy při vlhku a zamokření, na straně druhé menší polomy na kamenitém podkladu, na němž bylo poškození téměř trojnásobně nižší. Důležitý vliv měla poloha jednotlivých porostů, zejména nadmořská výška. Rozdíly v poškození mezi nejnižšími a nejvýše položenými porosty, mezi LVS 5 a LVS 7 činí v průměru 91 m3/ha. Velkou úlohu sehrála výška stromů. Příklady porostů ukázaly, že porosty vyšší než 30 m byly poškozeny více. Příklady některých nižších porostů ukazují, že při jejich ochraně mělo důležitou roli jejich sousedství s vysokými porosty, které jim poskytlo prostorové krytí před přímým tlakem větru. Tyto vlastnosti lesa by měly být dále zkoumány. Vysoké zastoupení smrku nelze označit za hlavní příčinu polomů. Smíšené porosty samy o sobě nejsou účinnou ochranou proti polomům.

Použitá literatura je k dispozici u autora.

Autor:

Ing. Ivo Vicena, CSc.

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Foto: archiv autora