Stav sadebního materiálu po květnových mrazových škodách

Vladimír Foltánek

V závěru letošního dubna počasí lámalo rekordy a teploty někde vystoupily až na 23 °C (Příbram, Stráž pod Ralskem). Za několik dnů na to, zejména v období mezi 3. až 10. květnem, však nastalo prudké ochlazení a mnohde noční teploty klesaly až pod -10 °C (Jizerka –12 °C), přičemž řádně mrzlo i v podstatně nižších polohách. Mrazy způsobily zjevné plošné poškození na rašící vegetaci a poškodily též rozpěstovaný sadební materiál lesních dřevin ve školkách, kde se prudký výkyv teplot projevil zejména zmrznutím či mrazovým poškozením rašících pupenů či přirůstajících letorostů na semenáčcích a sazenicích.

Značně byl mrazy poškozen zejména sadební materiál jedle bělokoré, buku lesního a dubů, lokálně (závislé na stadiu rašení) byl mrazy poškozen rozpěstovaný sadební materiál i jiných dřevinných druhů (smrk, jasan, aj.) (viz článek v červencovém čísle LP). Očeká-vaná produkce některých lesních školek byla vzniklými mrazovými škodami prakticky devastována a jejich vlastníci vyčíslili vzniklé škody v částkách přesahujících jednotlivě několik set tisíců Kč, sumárně v rámci republiky pak přesáhly 33 milionů Kč. Vzhledem k rozsahu a míře vzniklých mrazových škod na rozpěstovaném sadebním materiálu byli mnohde školkaři nuceni přistoupit k jeho absolutní likvidaci, jinde, zejména při vizuálním odhadu menší míry poškození, byl sadební materiál ponechán na produkčních plochách školek k možné revitalizaci a regeneraci.

Ač aktuální vzniklé škody byly nemalé, lesní školkaři upozorňovali též zejména na skutečnost, že mrazem poškozený a následně revitalizovaný sadební materiál nebude vždy ideálně naplňovat představu o standardu sadebního materiálu uváděného na trh (dle ČSN 482115 ve znění „Změny 2“). Na konci letošní vegetační sezony se projevilo, že pesimistická předpověď se potvrzuje, a to zejména u buku a jedle.

Sadební materiál buku

Na ponechaném sadebním materiálu jsou důsledky květnových mrazových škod znát dodnes – na záhonech je značný počet odumřelých jedinců a na těch, kteří revitalizovali, jsou odumřelé letorosty a zhnědlý až zčernalý odumřelý neopadlý list na kmíncích. Na těchto jedincích pak později rašící nebo náhradní pupeny vyrašily a vytvořily tak druhotné hlavní kmínky a větvení. Při vyzvedávání přeživšího sadebního materiálu buku lesního bude třeba věnovat větší péči jeho třídění, a zejména vytvořené mnohačetné kmínky redukovat vystříháváním. U buku je však revitalizace poškozených jedinců sadebního materiálu mrazem známou záležitostí, která se nemusí výrazně projevit na výsledné kvalitě růstu vyzvednutých a vysazených sazenic ani zřetelnější deformací jejich hlavních kmínků (po příslušném základním vytvarování nebo provedené redukci počtu kmínků jejich vystřižením).

Sadební materiál jedle

U sadebního materiálu jedle bělokoré se vzniklé škody projevily diferencovaně, a to podle jeho stadia rašení v období počátku května. Tam, kde mráz poškodil prvně rašící boční větvičky a terminální pupen (zatím ve stadiu přípravy na rašení) zůstal nepoškozen, takto poškození jedinci doznali v průběhu vegetační sezony značného výškového přírůstu hlavního kmínku, a to na úkor růstu a přírůstu bočních větviček. Ty po mrazovém poškození zůstávají na kmínku v odumřelém stavu a vizuálně silně deformují celkový vzhled vzrostlých sazenic. Pokud mráz zasáhl rašící juvenilní semenáčky jedle, buď je zcela zničil (velmi prořídlé stavy semenáčků na semeništích), nebo silně poškodil přirůstající kmínek a terminální pupen. Takto poškozené semenáčky v průběhu roku prakticky nezaznamenaly výškový přírůst. Vytvořily však mnohdy náhradní vegetační vrchol s mnohačetnými pupeny na zakrnělých přírůstcích z vyrašených náhradních (adventivních) pupenů na nepoškozených částech kmínků. Jedinci semenáčků jedle touto svou přirozenou schopností tvorby adventivních pupenů dopad nepříznivých mrazových podmínek sice přežili, avšak na úkor budoucí kvality jejich habitu. Výrazně se to projeví při posuzování jejich kvality již příštím rokem (pokud nedojde k opakování vzniku jarních mrazových škod v období rašení pěstovaného sadebního materiálu).

Závěrem

Lesní školkař může plošně ovlivnit působení mrazu na pěstovaný sadební materiál lesních dřevin jen velmi omezeně a v případě nižšího poklesu teplot, cca pod -4 °C, pak prakticky vůbec. Jedinci sadebního materiálu, zejména pak jedle bělokoré, kteří mrazu odolali, revitalizovali a reagovali na vzniklé poškození tak, že projevili svou vitalitu a schopnost regenerace většinou značným přírůstem hlavního osového kmínku (mnohdy

25 i více cm), tak projevili svou přirozenou adaptabilitu a odolnost. I když v etapě svého vyzvednutí ze školek k účelu výsadby do lesních porostů svým tvarem nadzemní části plně neodpovídají tzv. „standardu“, splňují-li požadavek na stanovenou tloušťku krčku, výšku nadzemní části a bohatost kořenového systému, akceptujme je a neodsuzujme je k neprodejnosti a likvidaci. Způsobili bychom tak další škody – tentokrát způsobené technokratickým přístupem člověka.

Autor:

Ing. Vladimír Foltánek

SLŠ ČR

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.