Vliv rozestupů mezi feromonovými lapači na jejich efektivitu

Petr Zahradník, Marie Geráková

Lesnickou praxí je v poslední době stále více diskutována záležitost použitých rozestupů mezi feromonovými lapači určenými k boji proti lýkožroutu smrkovému – Ips typographus (L.), a to jednak z pohledu účinnosti, jednak z pohledu finanční náročnosti. Dle našich standardů je obvykle používán rozestup 15–20 m, v některých případech, zejména při vysokém kalamitním základu v oblastech s kalamitním stavem, se zkracují i na 10 m. Exaktní údaje o efektivitě feromonových lapačů v různých rozestupech však neexistují, přestože to může mít značný vliv nejen na výši odchycených kůrovců, ale i na ekonomiku použitých obranných opatření.

Metodika

Experiment byl založen celkem na dvou lokalitách. Lokality byly vybrány s ohledem na různou populační hustotu lýkožrouta smrkového. Vyšší populační hustota byla na lokalitě Knížecí Stolec (KS) – VLS Horní Planá, LS Arnoštov a nižší populační hustota byla na lokalitě Bělčice (B) – LZ Dobříš, LS Roželov. Celkem bylo na každé lokalitě nainstalováno 50 štěrbinových feromonových lapačů, které byly navnazeny feromonovými odparníky FeSex Typo. Feromonové lapače byly postaveny ve skupinách po pěti v rozestupech 5 m, 10 m, 15 m, 20 m a 25 m. Každá varianta měla 2 opakování. Mezi jednotlivými skupinami byly rozestupy minimálně 25–30 m. Feromonové lapače byly vybírány v 7–10denních intervalech. Feromonové odparníky byly vyvěšeny dne 28. 4. 2010 (KS), resp. 12. 4. 2010 (B) (I. perioda), první výměna se uskutečnila dne 22. 6. 2010 (KS), resp. 9. 6. 2010 (B) (II. perioda) a druhá výměna pak 25. 8. 2010 (KS) (III. perioda). Celý pokus byl ukončen 7. 9. 2010 (KS), resp. 1. 9. 2010 (B). Odchycení brouci byli počítáni, v případě vyšších odchytů byla použita kalibrační metoda.

Výsledky

Hodnocení účinnosti

Z dosažených výsledků vyplývají jisté rozdíly mezi lokalitami s vyšší a nižší populační hustotou, avšak je otázkou, na kolik jsou tyto rozdíly významné a průkazné.

V oblasti s vyšší populační hustotou se ukázalo, že nejúčinnější se jeví rozestupy 15, resp. 10 m (graf 1). Ostatní vzdálenosti jsou z pohledu celkové účinnosti více méně vyrovnané, i když při použití rozestupu 5 m jsou výsledky nejnižší. S výjimkou konce letové aktivity se obdobné rozdíly projevovaly i v rámci letové aktivity podle výměny feromonových odparníků dle jednotlivých period uváděných ve výsledcích.

Podíváme-li se však na tyto výsledky z pohledu jednotlivých opakování (graf 2), pak vidíme, že právě u rozestupů 15 a 10 m byly mezi jednotlivými opakováními výrazné rozdíly, které mohly celkové výsledky ovlivnit. V ostatních případech byly rozdíly mezi jednotlivými skupinami s různými rozestupy mezi feromonovými lapači minimální, a to i v případě nižších odchytů v deseti a patnácti-metrových rozestupech. Právě ty byly výrazně ovlivněny vysokými odchyty v jednom opakování.

V oblasti s nižší populační hustotou se naopak prokázaly dle celkových průměrných odchytů více méně vyrovnané výsledky, kdy rozdíly mezi jednotlivými rozdílnými rozestupy byly minimální (graf 3).

S přihlédnutím k jednotlivým opakováním se však opět u rozestupu 15 m a dále u rozestupu 20 m objevují vyšší rozdíly mezi opakováními (graf 4). Tyto rozdíly se však při celkovém zhodnocení stírají.

Je tedy možné, že rozdílné rozestupy nemají na výši odchytů tak významný vliv, i když k určitým výkyvům dochází, a to jak při vyšší, tak i při nižší populační hustotě. Zde může svou roli sehrávat i poziční efekt při instalaci jednotlivých feromonových lapačů, resp. rozdílná populační hustota v rámci lokality.

Pro hodnocení účinnosti byl použit program UPAV GEP. Výsledky tohoto hodnocení jsou uvedeny v tabulkách 1 a 2. Z výsledků vyplývá, že při stanovení pětimetrových rozestupů jako standardu kolísaly odchyty při vyšší populační hustotě mezi 116–228 % a při nižší populační hustotě mezi 59–131 %. I zde je tedy patrné, že u vyšších populačních hustot jsou rozdíly větší.

Z tohoto hodnocení (tabulka 2) vyplývá nejvyšší účinnost při použití rozestupů 15 m a následně 10 m. Pro lokalitu Knížecí Stolec jsou výsledky totožné pro obě opakování, zatímco lokalita Bělčice vykazuje velké výkyvy při srovnání obou variant. Toto lze vysvětlit charakterem obou lokalit, kdy na Knížecím Stolci byly lapače rozestavěny kolem porostní stěny jedné velké holiny a podmínky byly proto velmi podobné, v Bělčicích byly lapače rozestavěny na 3 oddělených holinách, proto se zde výrazněji projevuje poziční efekt (rozdílné podmínky mikroklimatu, velikost holin, oslunění porostních stěn a populační hustota lýkožrouta smrkového).

Hodnocení ekonomické náročnosti

Výše uvedené výsledky mají značné praktické dopady. Je rozdíl, jestli na 100 m porostní ohrožené stěny rozmístíme feromonové lapače v pětimetrových nebo v pětadvaceti-metrových rozestupech. To je patrné z tabulky 3. Počet feromonových lapačů na 100 m porostní stěny v rámci použitých rozestupů kolísá od 5 do 21 feromonových lapačů. V rámci hodnocení ekonomické náročnosti, resp. efektivity, jsme do ceny zakalkulovali cenu feromonového lapače a feromonového odparníku, který je nutné během sezóny jednou obměnit. Pro zhodnocení celkové finanční náročnosti jsme dále vycházeli z premisy, která do jisté míry z výsledků vyplývá, a to, že odchyty jsou do jisté míry srovnatelné. Kdybychom vše nakalkulovali na průměrný odchyt 3 500 zachycených l. smrkových na jeden feromonový lapač (střední stupeň odchytu, mírně pod silným odchytem, dle ON 48 1000), pak průměrná cena na jednoho odchyceného brouka je ve všech případech 0,19 Kč. Významně se však liší jak náklady na obranná opatření na 100 m porostní stěny, tak i množství odchycených brouků na 100 m porostní stěny (tabulka 3).

Jestliže vezmeme jako střední hodnotu (ať dle celkové ceny nebo dle fiktivního odchytu) rozestup 15 m, pak se výrazně vymyká pouze rozestup 5 m, který dosahuje v obou hodnotách (tj. v celkové ceně i ve fiktivním odchytu) vůči rozestupu 15 m rozdíl ve výši 262,5 %. Další rozdíly mezi jednotlivými rozestupy nejsou již tak výrazné – při 10 m rozdíl dosahuje 137,5 %, při 20 m 75 % a při 25 m 62,5 %. Z toho by se dalo usoudit, že výrazně znevýhodněn je pouze rozestup 5 m, kdy dochází prakticky ke zdvojnásobení celkové ceny proti následujícímu nejbližšímu rozestupu, zatímco k dalšímu prakticky dvojnásobnému navýšení dochází až v násle-dujících krajních rozestupech 10 m a 25 m. Stejně je tomu tak i při celkové výši fiktivních odchytů.

Jestliže však do stejného vzorce dodáme konkrétní údaje z odchytů z lokality s vyšší a nižší populační hustotou z našich pokusů, pak se po přepočtu na 100 m (resp. 105 m) dostáváme do zcela jiných čísel. V prvé řadě se na lokalitě s vyšší populační hustotou l. smrkového snížila cena na odchyceného brouka na 0,04–0,1 Kč na jednoho odchyceného brouka, zatímco na lokalitách s nižší populační hustotou se cena na jednoho odchyceného brouka pohybovala v rozmezí 0,15-0,31 Kč. Dále pak bylo zřejmé, že při rozestupech nad 20 m klesal celkový přepočtený počet brouků na 100 m (105 m) porostní stěny zhruba na polovinu až třetinu ve srovnání s kratšími rozestupy. V rámci lokality s nižší populační hustotou nebyly rozdíly tak výrazné; dominuje výše odchytů v rozestupech 5 m, zhruba o polovinu jsou poníženy odchyty v rozestupech 10 m. Přepočtené odchyty pro další rozestupy jsou již srovnatelné a zásadní rozdíly zde nejsou patrné.

Výše nastíněný „ekonomický rozbor“ není zcela úplný. Nezahrnuje lidskou práci. Pravidelné odběry z feromonových lapačů jsou časově značně náročné. Přejít sto metrů paseky trvá stále stejně, ale odebrat brouky z 21 nebo 5 feromonových lapačů znamená jisté časové diference. Ty se zvláště silně projeví zejména po dešti, kdy jsou brouci ve sběrných kontejnerech feromonových lapačů „mokří“ a odběry trvají mnohem delší dobu (včetně následného vyhodnocení). Právě „cena lidské práce“ může výše uvedené cenové rozdíly z tabulek 3 a 4 eliminovat, ale to je otázka pro další výzkum.

Závěry

Z dosažených výsledků vyplývá, že je třeba v tomto sledování jednoznačně pokračovat. Předběžně je však možné konstatovat:

- Nelze zatím prokázat, že by různé rozestupy mezi feromonovými lapači měly významný vliv na výši odchytů l. smrkového, i když se objevují občasné rozdíly u vzdáleností 10 m, 15 m a 20 m, které jsou výraznější při vyšší populační hustotě l. smrkového.

- Z dosažených výsledků také vyplývá, že při menších rozestupech logicky vzrůstá celková výše odchytů na ploše; současně však také rostou náklady na obranná opatření.

- Při nižší populační hustotě l. smrkového je tedy výhodnější používat větší rozestupy a při vyšší populační hustotě menší rozestupy, protože se vyrovnávají náklady na jednoho odchyceného brouka. Důležité je uvědomit si, co je priorita – maximální odchyt, nebo finanční náročnost.

Článek vznikl za podpory Vojenských lesů a statků, s.p. – divize Horní Planá v rámci řešení projektu „Expertní a poradenská činnost v ochraně lesa u VLS ČR, s.p. – divize Horní Planá“ a dále v rámci výzkumného záměru MZe0002070203 „Stabilizace funkcí lesa v antropogenně narušených a měnících se podmínkách prostředí“.

Autoři:

Doc. Ing. Petr Zahradník, CSc.

Ing. Marie Geráková

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.,

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.