Lesní požáry v ČR v roce 2010
Pavel Agh
Požáry travních porostů, požáry ploch osazených zemědělskými plodinami, a především lesní požáry představují v současnosti závažný problém. Problém tkví, zejména u lesních požárů, v terénech nepřístupných pro požární techniku a v obtížné dodávce vody pro hasební zásah. Hlavně v jarních a letních měsících je riziko vzniku lesních požárů vysoké – stačí i malá jiskra či špatně uhašený nedopalek cigarety. Požár lesních porostů má i zásadní vliv na životní prostředí.
Jednotky požární ochrany (PO) v roce 2010 zasahovaly celkem u 732 událostí, což bylo o 221 zásahů více než v roce 2009. Zásahy v roce 2010 si vyžádaly celkem 1 lidský život a zraněno bylo 12 osob. V roce 2009 bylo zraněno 20 osob. Škody způsobené požáry se vyšplhaly na téměř 4,6 milionu korun. Škody však byly v roce 2010 oproti roku 2009 o 1,7 milionu nižší. Hasiči před požárem uchránili majetek za 126 milionu Kč. Průměrný počet zasahujících jednotek při události se v roce 2009 a 2010 pohybuje v počtu 6 a 5. Zajímavá je spotřeba vody, která je průměrně vyšší při požárech o ploše mezi 2 až 10 ha než u požárů s rozlohou nad 10 ha.
Častou příčinou požárů je jarní vypalování porostů. Podle § 17 odst. 3 písm. f) zákona č.133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, nesmí fyzická osoba provádět vypalování porostů, jinak se dopustí přestupku podle § 78 odst. 1 písm. s) citovaného zákona. Za tento přestupek lze uložit pokutu až do výše 25 000 Kč. Nejčastěji hasiči zasahovali v kategorii „Jiné lesní pozemky“, kterých bylo v loňském roce 96, což je o 25 požárů více než v roce 2009.
Nejvíce požárů vznikalo v roce 2009 dubnu a v září a v roce 2010 v dubnu a v červenci. Požáry v dubnu přesahují dlouhodobý měsíční průměr. Zpětně lze také odvodit z vysokého počtu požárů teplotně nadprůměrný červenec v roce 2010.
Dle dlouhodobého (v letech 2000 až 2010) statistického sledování vychází nejpravděpodobnější čas zpozorování požáru okolo šestnácté hodiny.
Nejčastějšími příčinami vzniku lesních požárů bylo lidské zavinění (208) a z toho nedbalost (178). Z nedbalosti byla nejčastější příčina kouření (51), v roce 2009 byla nejčastější příčina kouření ve 118 případech. Oproti roku 2009 se však zvýšil celkový počet požárů o 218 případů. Relativně velký nárůst požárů v kategorii „neznámé příčiny“ je zavedení pojmu „požár se základní evidencí – požár přírodních porostů (i v prostoru lesních pozemků), odpadů, demolic a vraků vozidel, vznícení potravin při vaření a vznícení sazí v komíně, pokud nevznikne škoda na majetku a nedojde k rozšíření požáru, k usmrcení či zranění osob nebo jejich přímému ohrožení“. Údaje týkající se požárů se základní evidencí se zadávají do systému statistického sledování událostí a požáry se evidují s „dále nedošetřovanou příčinou a činností při vzniku“.
Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (dále jen MV – generální ředitelství HZS ČR) provozuje systém statistického sledování událostí (SSU), ve kterém jsou shromažďovány údaje o mimořádných událostech s účastí jednotek PO a o požárech bez účasti jednotek PO. Ze systému SSU pocházejí i veškerá statistická data uvedená v tomto článku.
Statistické podklady zásahové činnosti a požárů připravil:
pplk. Ing. Vladimír Vonásek
oddělení analýz a statistiky
MV-GŘ HZS ČR
Autor:
kpt. Ing. Pavel Agh
oddělení IZS
MV-GŘ HZS ČR
Foto: archiv HZS Středočeského kraje.