Konverzní faktory pro výrobky ze dřeva - Řezivo

Jaromír Vašíček, Michal Synek

Řezivo pokrývá široké spektrum výrobků od neomítaných trámů, polštářů, fošen, které jsou často nesušené, až po omítané, vysušené, krácené a povrchově upravené řezivo. Stav opracování má významný vliv na konverzní faktory. Např. z 1 m3 kulatiny je možné vyrobit 0,8 m3 neomítaného a nesušeného řeziva, ale pouze 0,4 m3 omítaného, kráceného, sušeného a povrchově upraveného řeziva. Z tohoto důvodu byly v dotazníku požadovány i subkategorie řeziva k vysvětlení možných rozdílů mezi jednotlivými státy.

Rozdíly ve statistikách

Např. Německo uvedlo konverzní faktor pro jehličnaté řezivo 1,67. To znamená, že na výrobu 1 m3 řeziva je zapotřebí 1,67 m3 kulatiny. Naproti tomu USA uvedlo konverzní faktor pro jehličnaté řezivo 2,04. Při porovnání těchto dvou čísel by muselo platit, že pilařská výroba v USA je mnohem méně efektivní než v Německu, protože na výrobu 1 m3 řeziva spotřebují o 22 % více kulatiny. U subkategorií řeziva se však konverzní faktory liší velmi málo. Z toho lze vyvodit, že rozdíl nejspíš vzniká podle toho, v jakém stupni opracování je objem vykazován, nebo že Německo vyrábí více neomítaného a neopracovaného řeziva než USA.

V některých státech je výroba řeziva měřena v neomítaném a nesušeném stavu z důvodu, aby se dvakrát nezapočítával objem, který seschne nebo se odstraní během opracování. To je v kontrastu s jinými státy, především skandinávskými a severoamerickými, kde objem řeziva je mnohem častěji počítán a uváděn v konečném stavu zpracování. Z těchto důvodů mohou nastat následující rozdíly u poměru kulatiny potřebné na výrobu 1 m3 řeziva:

- 1,57 (64% výtěžnost) v neomítaném a nesušeném stavu,

- 1,75 (57% výtěžnost) v neomítaném a vysušeném stavu,

- 2,27 (44% výtěžnost) v kompletně opracovaném finálním stavu.

Kromě stupně opracování existuje mnoho dalších faktorů, které ovlivňují konverzní faktor kulatina-řezivo. Co se týče materiálu, je podstatná především kvalita a rozměry kulatiny. Produktivita pilařské výroby a typ výrobku pak mohou ovlivnit výtěžnost během výrobního procesu.

Obr. 1 ukazuje na základě dat ze Severní Ameriky závislost mezi zvyšující se tloušťkou kulatiny a zvyšující se výtěžností řeziva.

Zjišťování objemu

Krychlový objem

Ve většině států UNECE, mimo Severní Ameriku, je objem řeziva měřen v m3. Všeobecně se přepokládá, že objem je určen podle aktuálních dimenzí, což umožňuje pouze malé odchylky (např. +- 2 mm). Vzorec výpočtu je:

Šířka [mm] x Tloušťka [mm] x Délka [m] ÷ 1 000 000 = m3 řeziva

Je známo, že v některých oblastech Evropy je řezivo prodáváno na maloobchodním trhu dle objemu určeného na základě nominálních rozměrů, tzn. rozměrů před zpracováním. Například vysušené a opracované řezivo, které má nyní rozměry 45 mm x 95 mm a před opracováním mělo rozměry 50 mm x 100 mm, může mít udávaný objem podle původních rozměrů. Kde je poměr aktuálních a nominál-ních rozměrů známý, např. v Severní Americe pro jehličnaté řezivo, jsou výrobní statistiky a konverzní faktory upraveny tak, aby odpovídaly aktuálnímu objemu. Pokud nejsou známy, tak se žádné úpravy neprovádí.

Boardfoot

V Severní Americe je řezivo obvykle měřeno v jednotkách boardfoot, které jsou definovány jako deska o ploše jedné stopy (30,48 cm x 30,48 cm) a tloušťce jednoho palce (2,54 cm), ekvivalentní hodnota v m3 je 0,00236 m3. Tudíž 1 m3 řeziva se zhruba rovná 424 boardfeet (bf). Tato jednotka vznikla proto, že řezivo bylo běžně prodáváno v neomítaném a nevysušeném stavu. V dnešní době se řezivo většinou prodává jako opracované a vysušené. Aby bylo možné se tomu přizpůsobit, dovolují normy dřevo menších rozměrů prodávat za nominální rozměry, takže ztráty vysušením a opracováním jsou ignorovány. Například vysušené a opracované řezivo může mít kalkulovaný objem na základě nominálních rozměrů 2 palce tloušťka x 4 palce šířka x 96 palců délka (0,0126 m3), zatímco aktuální rozměry mohou být 1,5 palce tloušťka x 3,5 palce šířka x 92,625 palců délka (0,008 m3).

Vzorec pro výpočet objemu v jednotkách boardfeet je následující:

nominální šířka [palce] x nominální tloušťka [palce] x nominální délka [stopa] ÷ 12 = bf

Např. deska, která má rozměry 2 palce x 4 palce x 8 stop má objem 5,333 bf.

Při zjišťování objemu jehličnatého řeziva u šířky, tloušťky a v menší míře u délky je možné použití nominálních rozměrů, jak bylo zmíněno výše. Pak tedy 1 m3 vykázaný v nominálních rozměrech může ve skutečnosti představovat pouze 0,66 m3. Tato skutečnost byla zohledněna jak v konverzních faktorech, tak v databázi UNECE/FAO. Pro jehličnaté řezivo pak byl použit průměrný faktor 0,72, což je 589 bf/m3.

Pro zjišťování objemu listnatého řeziva se v Severní Americe používají jiná pravidla než u jehličnatého řeziva, a proto je pro listnaté řezivo uveden původní faktor 0,00236 m3/bf (424 bf/m3). U listnatého řeziva je také často skutečná tloušťka větší než nominální tloušťka a šířka a délka jsou uváděny na základě aktuálních rozměrů. Významný podíl listnatého řeziva je také vyráběn a obchodován v neopracovaném stavu.

Kolik boardfeet odpovídá 1 m3 je variabilní v závislosti na stavu zpracování řeziva (např. nevysušené, vysušené a neopracované, vysušené a opracované) a druhu řeziva. Příklady jsou uvedeny v tabulce (tab. 1).

Hmotnost

Poměr mezi hmotností a objemem řeziva je proměnlivý a závisí především na hustotě dřeva, vlhkosti a sesychání. Tento poměr je důležitý pro odhad přepravní hmotnosti na základě známého objemu nebo naopak a lze také odvodit na základě následujícího vzorce (Briggs, 1994):

(hustota dřeva ÷ (1 – seschnutí)) x (1 + vlhkost)

Například pro odhad objemové hmotnosti (kg/m3) řeziva borovice lesní, které pochází z regionu, kde průměrná hustota dřeva je 400 kg/m3 (měřeno před vyschnutím), objemové seschnutí je kolem 7,5 %, a za předpokladu, že řezivo bude vyschlé na 15 % absolutní vlhkosti, bude výpočet následující:

(400 ÷ (1 - 0,075)) x (1 + 0,15) = 497,3 kg/ m3

Materiálová bilance

Většina zemí dodala materiálovou bilanci výroby řeziva. Podíl suroviny vhodný pro výrobu řeziva činí zhruba polovinu objemu kulatiny, která vstupuje do pilařské výroby. Zbylý materiál, který tvoří štěpka, piliny, krajiny a odřezky, se následně stává surovinou pro jiné výrobky ze dřeva.

Autoři: Ing. Jaromír Vašíček, CSc.

Ing. Michal Synek

ÚHÚL Brandýs nad Labem

E-maily: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.