Březen 2012
Vážení čtenáři,
sociologická literatura popisuje naši současnost jako postmoderní dobu. Postmoderní člověk je charakterizován především svojí těkavostí, rychlým střídáním produktů, mód, idejí, vztahů a kořistnickým vztahem k realitě. Krátkodobost a dočasnost upřednostňuje před dlouhodobostí a před stálostí. Jeho vzezření, první dojem, správné image je pro něho důležitější než všechno ostatní.
Udržitelnost bývá v sociologických konceptech vždy spojována s důrazem na dlouhodobější perspektivu, se schopností zříci se krátkodobých výhod, se zodpovědností za dopady vlastního jednání. Neudržitelnost se naopak pojí s nestálostí, krátkodobými horizonty s čistě kořistnickým vztahem k realitě. Tolik sociologická literatura.
Při takovéto charakteristice naší současnosti si lze položit otázku týkající se budoucnosti našich lesů. Lesy nepochybně přispívají k vyšší kvalitě naší existence, poskytují příjemné prostředí pro život, příležitosti k rekreaci, jsou prospěšné pro zdraví obyvatel a zároveň udržují a zlepšují kvalitu životního prostředí a rozvíjejí jeho ekologického hodnoty. Je důležité, aby se ekonomické, ekologické, sociální a kulturní dědictví lesů zlepšovalo a uchránilo pro budoucí generace.
Kde tedy hledat vliv lesa a lesnictví na naši současnost? Obhospodařování lesů spočívá, viděno pohledem výše uvedených myšlenek o postmoderním světě, v důrazu na neoddiskutovatelnou trvalost. Práce vložená do lesů, které přinesou užitek příštím generacím, je právě onen vklad podporující dlouhodobost života. Nemám v tomto případě na mysli pouhé materiální statky, které les poskytuje, ale především společenský rozměr naší činnosti.
Obhospodařování lesů tedy nemá charakter ohnivých, ovšem ve skutečnosti planých provolání, ale jde o konkrétní praktickou činnost, kterou se lesníci zabývají. Hospodářská úprava lesů jako ekologická, syntézní, metodologická, a především prognostická disciplína je, spolu s ostatními lesnickými naukami, v zásadě ideovou nositelkou zmíněné trvalosti. To je naše deviza, to je to, co bychom měli umět propagovat. To je princip, kterým se náš obor posouvá již za hranice současného trvale neudržitelného postmoderního světa.
Jsem toho názoru, že globalizace a zrychlující se vyčerpávání neobnovitelných přírodních zdrojů s sebou přinese i zvyšující se význam lesů v ekonomickém, ekologickém i sociálním smyslu. Zde je na místě se ptát, zda svoji práci vykonáváme na takové profesionální úrovni, která umožní i budoucím generacím využívat lesního bohatství alespoň tak, jako jej můžeme využívat dnes.
Vím, že doba není příznivá tématům, která bezprostředně nesouvisejí se současností. Přesto bych chtěl upoutat Váš zájem k jednomu lesnickému oboru, který ve své podstatě směřuje právě do zmiňované budoucnosti. Tím bych také rád navázal na svoji, již dříve publikovanou výzvu, tedy abychom i v dobách, které tomu příliš nepřejí, věnovali svou pozornost lesnickým odbornostem, které nejsou v současnosti na výsluní obecného zájmu. Za příklad můžeme považovat lesnickou typologii.
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, jako odborný garant, ve spolupráci s Českou lesnickou společností připravuje na podzim tohoto roku setkání všech, kteří se mají zájem seznámit se současným stavem a očekávaným vývojem v lesnické typologii. Její posun za poslední období bude charakterizovat několik článků v Lesnické práci a diskusi k tomuto tématu otevřeme právě na tomto setkání.
Uspořádáním semináře bychom rádi vzdali čest a vzpomínku našemu bývalému kolegovi, nedávno zesnulému Karlu Plívovi, který významně přispěl k roz-voji lesnické typologie, a který na jejím základě obohatil péči o lesy i o ekonomický pohled. Vlastníci a správci lesních majetků budou mít možnost seznámit se s mož-nostmi využívání lesnické typologie v praxi. Věřím, že debata na uvedené téma bude společným příspěvkem k zachování našich lesů i pro naše následovníky.