Odvrátí premiér hrozící kolaps Lesnicko-dřevařského sektoru?

Většina subjektů lesnicko-dřevařského sektoru se nachází v ekonomicky složité situaci. Mnoho firem a živnostníků z oboru odešlo, většina přeživších lesnických firem hovoří o problémech existenčního charakteru. Zástupci profesních svazů lesnicko-dřevařského sektoru se proto rozhodli srozumitelně shrnout současnou situaci, její příčiny a možné dopady a otevřeným dopisem požádat o pomoc premiéra Petra Nečase. V otevřeném dopise představitelé profesních svazů požádali premiéra o schůzku, kde by mohli prezentovat problémy sektoru a představit návrhy jejich řešení. Zároveň premiéra vyzvali k bezodkladnému a kvalifikovanému řešení neudržitelné situace. Shrnutí aktuálních problémů lesnicko–dřevařského sektoru zejména ve vztahu k dominantnímu postavení státního podniku Lesy ČR a kompletní znění otevřeného dopisu premiérovi přinášíme v článku.

Vymezení společných problémů lesnicko-dřevařského sektoru
- Většina lesnických firem se potýká s vážnými ekonomickými problémy, jejichž kořeny tkví ve smluvních vztazích s Lesy ČR.
- Problémy se přenášejí do oblasti zpracování dřeva.
- Stát, spravující prostřednictvím státního podniku Lesy ČR více než polovinu všech zdrojů dříví v ČR, selhává v plnění role dominanta zodpovědného za stav trhu, třebaže ho svým chováním zásadně ovlivňuje.
- Neexistují ukazatele pro posuzování kvality lesnického hospodaření. Ve vztahu ke státnímu podniku Lesy ČR jsou nahrazovány medializovaným vývojem finančního vyjádření aktuálního HV.
- Ze strany státního podniku Lesy ČR byla zastavena téměř veškerá podpora odborného školství, vědy a výzkumu.
- Na klíčových místech státní správy i státního podniku se vytrácí odbornost. Klíčové manažerské posty jsou obsazovány bez ohledu na odborné vzdělání a praxi.
- Chybí jakákoliv společná strategie lesnicko-dřevařského sektoru, která by směřovala k jeho prosperitě, perspektivě a konkurence-schopnosti.
- Na úrovni státní exekutivy chybí koordinace analogická zemědělství (prvovýroba a zpracování). Sektor je kompetenčně rozdělen mezi MZe, MPO a MŽP včetně výkonu státní správy. MPO nijak neparticipuje na přípravě Národního lesnického programu.
- Důsledkem absence hospodářské strategie je propad objemu tuzemské produkce výrobků na bázi dřeva s vyšší mírou přidané hodnoty.

Mezinárodní srovnání lesnicko-dřevařského řetězce
Zatímco v ČR se realizuje primární zpracování, v Rakousku a zejména Itálii se realizuje výroba materiálů s vyšší přidanou hodnotou navázanou na průmysl finálních výrobků, jako je nábytek (truhlářské řezivo, lepené hranoly, desky na bázi dřeva) a papír.
Výsledkem hospodářské politiky ČR v lesnictví a zpracování dřeva je ekonomika zaměřená na export surovin a prodej pracovní síly. Vyvážíme 20 % suroviny do Rakouska a Německa. Rakousko dodává řezivo do Itálie a Itálie prodává do Čech a Rakouska nábytek a papír.
Česká republika zaostává za většinou vyspělých evropských zemí v podílu přidané hodnoty na celkovém objemu zdrojů. Tento stav je způsoben absencí hospodářského zájmu státní exekutivy. Neexistuje strategie rozvoje lesnicko-dřevařského sektoru.
Důsledkem absence hospodářské strategie je hluboký propad objemu tuzemské výroby produktů na bázi dřeva, jenom v posledních třech letech se snížila kapacita výroby řeziva o více než 1 milion m3 pořezu. To představuje úbytek v DPH ve stovkách milionů Kč ročně, ztrátu příjmů pro přibližně 1 500 zaměstnanců a živnostníků. Tím se nadále prohlubuje nedostupnost kvalifikovaných zaměstnanců a sni-žuje se kvalifikace do budoucna. To je zcela evidentní skutečnost, trápící firmy ochotné nést riziko podnikání v tomto oboru.

Postavení a úloha Lesů ČR
Současné postavení Lesů ČR vychází z transformace lesního hospodářství, která proběhla na začátku 90. let a která oddělila správu státního majetku od vlastního výkonu těžebních a pěstebních prací v lesích ve vlastnictví státu.  
Lesy ČR spravují majetek ve vlastnictví státu na základě zákona 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, a k tomuto majetku mají právo hospodařit.
Lesy ČR obhospodařují 1,3 mil. ha lesů, což reprezentuje cca 51 % z celkové výměry lesů v ČR.
Lesy ČR mají v lesním hospodářství dominantní postavení, a to jak v oblasti poptávkové (zadávaní lesnických služeb), tak v oblasti dodávek dříví na trh. Tuto skutečnost konstatoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže již v roce 2005.
Lesy ČR jsou veřejným zadavatelem ve smyslu zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.
Lesy ČR jako státní podnik byly založeny za účelem plnění veřejného zájmu, nikoliv primárně za účelem vytváření zisku.
Od roku 2002 dochází k velmi častým a krátkodobým změnám hospodářské politiky Lesů ČR, které se negativně promítají v podnikatelském prostředí jak v oblasti lesnických zakázek, tak zpracování dříví.
Koncepce ministerstva zemědělství k hospodářské politice podniku Lesy České republiky od roku 2012, tzv. „Dřevěná kniha“, byla současnou vládou vzata na vědomí.

Současný stav sektoru
Lesy ČR z dominantní pozice na trhu dřeva a lesnických služeb u sebe koncentrují výnosy z celého lesnicko-dřevařského sektoru na úkor soukromých subjektů. Poškozovány jsou nejen lesnické, ale i dřevozpracující firmy. To lze dokumentovat na vývoji tržeb a výsledku hospodaření za období 2007–2011. Zatímco podíl tržeb zúčastněných subjektů zůstává přibližně stejný, dramaticky se mění rozdělení výsledků hospodaření.
Přesun finančních prostředků od podnikatelů ke státnímu podniku není pouze problémem uvnitř odvětví, ale má vliv i na navazující průmyslové sektory, zejména stavebnictví, jehož produkce od roku 2008 klesá (Zdroj: ČSÚ).
Zatímco Lesy ČR zvýšily v roce 2011 svůj přepočítaný výsledek hospodaření o 67 % na historicky rekordních 4 058 Kč/ha, podnikatelské subjekty (lesnické společnosti) snížily v roce 2011 svůj HV o 131 % a propadly se do ztráty –168 Kč/ha (zdroj rezortní statistika Les (MZe) 1-02); přitom průměr lesnických firem za období 2003–2010 činí 235 Kč/ha.
Hospodářské výsledky Lesů ČR jsou dlouhodobě neudržitelné, jedná se o přechodný výkyv daný „odsátím“ peněz ze soukromého sektoru. Ten už ovšem dalšími zdroji nedisponuje.
Zakázky u Lesů ČR jsou s ohledem na pozici, jejich rozsah a plošné rozmístění pro většinu lesnických firem životně důležité - nelze najít náhradní řešení ve formě jiných zakázek.
Extrémní ekonomický tlak se promítá do celé podnikatelské sféry počínaje většími firmami přes střední a malé podnikatele až po OSVČ.
Rozdíl průměrné měsíční mzdy v lesnictví mezi státním sektorem a soukromým sektorem neustále narůstá a za rok 2011 činí 6 370 Kč (Zdroj ČSÚ).

Soukromá sféra odumírá
Drtivá většina lesnických firem závislých na zakázce u Lesů ČR byla v posledních letech a je i letos ve faktické ztrátě, řada z nich spěje neodvratně ke svému zániku.
V průběhu posledních let ukončily nebo zásadně omezily svoji činnost v oboru desítky subjektů – smluvních partnerů Lesů ČR. Jenom za poslední tři roky se jedná o 23 firem, které zaměstnávaly více než 1 500 pracovníků.
Přežít současný tlak Lesů ČR jsou schopné pouze firmy, jejichž majitelé lesnickou činnost dotují ze zisků z jiného podnikání nebo ze zahraničí.

Odliv zaměstnanců z odvětví
Od roku 2007 do roku 2011 ubylo v sektoru 5 tis. zaměstnanců, z toho 4 tis. v soukromém sektoru.
Průměrný přepočtený stav zaměstnanců v soukromém sektoru je za rok 2011 na 64 % stavu v roce 2007 (Zdroj: ČSÚ).
Domácí zaměstnanci jsou nahrazováni cizinci zejména ze zemí mimo EU, kteří jsou ochotni pracovat v zoufalých podmínkách. Dokonce vznikají lesnické společnosti s cizími vlastníky, které zaměstnávají za nepřijatelných podmínek pouze cizince.
Roste nezaměstnanost obzvláště v příhra-ničních oblastech republiky, kde lesnictví tradičně představovalo významný zdroj pracovních příležitostí.
Ohroženy jsou dlouhodobě připravované a ohlašované investice zejména v oblasti zpracování dříví.

Příčiny současného stavu
Základní příčinou současného stavu v obecné rovině je selhání státní hospodářské politiky. Lesnictví, průmysl zpracování dřeva s výrobou nábytku, průmysl papíru a celulózy představují společně významnou část HDP a zaměstnanosti, mnohdy na místech, kde jiná pracovní příležitost není reálně dostupná. Chybí koordinace jednotlivých článků řetězce zpracování dříví i vazba na zdroje dříví.
Na současném stavu se však podílí rovněž důvody, jejichž společným jmenovatelem je nefungující komunikace se státním podnikem Lesy ČR.
Současné vedení řídí státní podnik již od roku 2009. Toto vedení je první z celé řady těch, která se u Lesů ČR za posledních cca 8 let vystřídala, které odmítá skutečně komunikovat se svými smluvními partnery, se zpracovateli dříví i s představiteli profesních sdružení podnikatelů v lesnicko-dřevařském sektoru. Veškerá jednání se omezují na výroční setkání u kulatých stolů, jejichž obecné závěry se prakticky nerealizují. Důležitější než výsledek je mediální prezentace. Důsledkem tohoto postupu je diskriminační znění smluv na zakázkách Lesů ČR, nefunkční systém valorizace cen dříví zpětně deformující trh i diamet-rálně odlišné postupy v rámci zadávacích řízení v analogických případech.

Nefunkční systém kvartální valorizace cen dříví
Lesy ČR zvolily pro valorizaci cen dříví v obchodních smlouvách nevhodný index, jehož klíčovým respondentem jsou samy Lesy ČR (nikoliv podnikatelé ani zpracovatelé). Index funguje jako perpetuum mobile, ke zvyšování cen dříví dochází automaticky. Z nástroje pro sledování cenového vývoje se tak stává prostředek k umělému navyšování cen.
Tento index byl opakovaně označen jako nevhodný pro použití ve smluvních vztazích, a to i ze strany ČSÚ, který tento index počítá a vyhlašuje. Lesy ČR vedou dokonce soudní spor s ČSÚ v otázce vyhlašování indexu.
Lesy ČR uplatňují index v rozporu s textem smlouvy a finanční prostředky pod hrozbou ukončení smluv neoprávněně vyinkasují. Lesnické firmy se s Lesy ČR následně soudí o stovky milionů Kč, které jim chybí při financování provozu.

Vysoké finanční náklady na zajištění lesnických zakázek
Lesy ČR vyžadují extrémně vysoké finanční zajištění zakázek formou bankovních záruk, což blokuje provozní financování firem a ve svém důsledku zvyšuje ceny dříví na trhu. Pouze pro účast v právě probíhajícím užším řízení na lesnickou zakázku na cca 20 % území spravovaného Lesy ČR je potřeba doložit formou závazného příslibu banky doklad na vystavení bankovních záruk v objemu cca 0,5 mld. Kč, ačkoliv novela zákona o ZVZ tuto praxi od 1. 4. 2012 zakázala.

Absolutně nevyvážené smluvní vztahy mezi Lesy ČR a firmami
Podepsané obchodní smlouvy odsuzují podnikatele do role nevolníků. Obsahují desítky nesmyslných sankcí, které Lesy ČR uplatňují za jakékoli domnělé porušení smlouvy a bez důkazů. Naopak Lesy ČR nemají téměř žádné povinnosti, nejsou ani povinny zadávat činnosti v reálných a racionálních termínech. Lesy ČR mohou požadovat po smluvním partnerovi smluvní pokutu v 28 různých případech, naopak existuje jen 5 krajně nepravděpodobných situací, kdy může smluvní partner požadovat smluvní pokutu po Lesích ČR. Lesy ČR mají 21 důvodů pro odstoupení od smlouvy, smluvní partner pouze 3, vše je jednostranně formulováno. Lesy ČR zaměstnávají desítky specialistů, kteří jsou zainteresováni na vyhledávání a vyčíslování smluvních sankcí bez ohledu na jejich účel a smysl.
Dochází k plánování činností závislých na přírodních procesech do nereálných časových termínů a plošné uplatňování sankcí při jejich nesplnění. Podnikatelé musí např.:
- vytěžit a současně nakoupit dříví bez ohledu na vývoj situace na trhu podle projektu či aktuálního příkazu Lesů ČR,
-  během 30denní lhůty dříví odvézt z lesa bez ohledu na to, zda dříví technicky odvézt lze a zda pro něj mají aktuální odbyt.

Pozdě vypsaná zadávací řízení na zakázky na celém území ČR
Lesy ČR pro zakázky platné od 1. 1. 2011 a 1. 1. 2012 zvolily ničím neodůvodnitelný liknavý postup, jehož výsledkem byla skutečnost, že k podpisu smluv a začátku samotné realizace zakázek ze strany smluvních partnerů docházelo až v průběhu 1. čtvrtletí daného roku, ve kterém měla být zakázka realizována. Toto prodlení způsobilo značnou ekonomickou újmu jak smluvním partnerům, tak zpracovatelům dříví. Existuje podezření, že tyto situace byly ze strany Lesů ČR záměrně vyvolány s cílem zvýšit tlak na cenu dříví a ovlivnit tak výši indexu a potažmo svůj hospodářský výsledek na úkor všech ostatních účastníků trhu.

Nabídkové ceny firem
Všeobecně uplatňovaný argument Lesů ČR o tom, že firmy nakupují dříví za ceny, které samy nabídly v soutěži, jíž se dobrovolně zúčastnily, by platil pouze v případě, kdyby:
- se opakovaně nesoutěžilo v jeden okamžik o 100 % zakázky Lesů ČR, na které je většina firem existenčně závislá a kvůli které docházelo na žádost předešlých vedení Lesů ČR k masivním investicím do moderních technologií pro těžbu a odvoz dříví, díky nimž si firmy vytvořily budoucí závazky, před nimiž nelze nikam utéct,  
- Lesy ČR v pozici dominantního respondenta ČSÚ opakovaně nezneužily valorizační nástroj pro úpravu cen dříví ve svůj prospěch, a nedocházelo by tak k neopodstatněnému nárůstu nákupních cen dříví v rozporu se stavem, který koresponduje s aktuální situací na trhu,
- sám valorizační mechanizmus smluv neobsahoval „efekt perpetua mobile“, kdy ceny dříví nabídnuté v tendrech zvýší cenovou hladinu na trhu dříví a toto zvýšení se následně promítne do valorizace smluvních cen, přičemž takto valorizované ceny opět zvýší cenovou hladinu na trhu se dřívím a ta se opět promítne prostřednictvím valorizace cen dříví.

Faktický nezájem MZe o řešení problémů odvětví
Tzv. „kulaté stoly“ se zástupci MZe a Lesů ČR, které se konají po měsících marných tlaků a volání po řešení problémů, na okamžik probudí naději, že se něco stane. Jediným efektem je však mediálně prezentovaný „splněný úkol“. Faktické jednání ke konkrétní problematice se buďto vůbec neuskuteční (viz připomínky k obsahu smlouvy na lesnické činnosti a smluvním podmínkám), nebo se na nich řeší něco jiného (viz indexace).

Resumé
S odkazem na výše uvedené argumenty lze konstatovat, že celý lesnicko-dřevařský sektor se nachází ve stavu, který si žádá okamžité řešení, aby bylo zabráněno nevratným škodám, které by postihly všechny účastníky zpracovatelské vertikály včetně Lesů ČR samotných.
V porovnání s ostatními obory národního hospodářství podnikatelé v lesnicko-dřevařském sektoru nikdy nepodmiňovali svoji aktivitu nárokem na podporu ze státního rozpočtu a ani v budoucnu se k tomu nechystají, ačkoliv paralela se zemědělským podnikáním v EU nebo lesnickým sektorem ve srovnatelných zemích se přímo nabízí.
Profesní svazy lesnických podnikatelů avizují radikalizaci členské základny, které by bylo možné předejít včasným jednáním a zejména konkrétními kroky vedoucími k odvrácení hrozícího kolapsu. V opačném případě je nepochybné, že se dané téma stane předmětem volebního boje v rámci nadcházející kampaně.
Lesy ČR byly založeny za účelem plnění veřejného zájmu a nikoliv primárně k vytváření zisku, což vyplývá mimo jiné z jejich zakládacích dokumentů. Pokud nezmění svoji současnou politiku a přístup k celému sektoru, hrozí krach řady firem, další propouštění tisíců zaměstnanců s negativním dopadem na zaměstnanost především ve venkovských oblastech, nenahraditelná ztráta odbornosti těchto zaměstnanců, neochota investorů podnikat v tomto oboru současně se znehodnocením investic stávajících. V tomto případě by ani 13 mld. Kč alokovaných na účtech Lesů ČR zdaleka nestačilo na pokrytí vzniklých ztrát a státní rozpočet by byl zatížen dalšími výdaji souvisejícími se zajištěním základních potřeb tisíců nezaměstnaných.
Podnikatelé LDS nepožadují finanční intervenci státu, ale žádají po odpovědných představitelích vlády ČR zajištění takového podnikatelského prostředí, které by eliminovalo zneužívání dominantního postavení Lesů ČR na trhu a umožnilo vytvoření rovnoprávných podmínek pro podnikání v celém sektoru. Základní cestou k dosažení tohoto cíle musí být intenzivní komunikace všech zúčastněných subjektů při respektování jejich rovnoprávnosti a oprávněnosti objektivních požadavků každého z nich a snaha společně nalézat dlouhodobě nosná optimální koncepční řešení jejich vztahů a problémů, která podpoří rozvoj celku.
Zpracováno podle dokumentu „Aktuální problémy lesnicko–dřevařského sektoru ve vztahu k dominantnímu postavení státního podniku Lesy České republiky, s.p. na českém trhu - červen 2012“, red.

Dokument byl podpořen těmito profesními svazy:
Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství, Společenstvo dřevozpracujících podniků, Svaz zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu, Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství, Odborový svaz DLV

Ing. Jan Příhoda