Mazury – lesní správa Maskulinskie

Janusz Łachacz

Lesní správa Maskulinskie se věnuje víceúčelovému hospodaření, které ve svých základech představuje kombinaci udržitelné dřevoprodukční funkce se systémem ochrany přírody a tvorby životního prostředí a také s funkcemi, které plní les pro společnost, vědu, turistiku a rekreaci. Následující článek přináší základní informace o lesním hospodaření v oblasti Mazurských jezer.

Historie území a lesní správy
V severovýchodním Polsku se nachází území označované jako Warmia a Mazury. Historicky na tomto území ve třináctém století žily baltské pohanské kmeny. V období šíření křesťanství a se souhlasem papeže si toto území podmanil Řád německých rytířů, a tak došlo k rozdělení na  Warmiu a Prusko. V následujících stoletích patřila Warmia 300 let Polsku a Prusko (Mazury) byly lénem polského krále. Po prvním rozdělení Polska v roce 1772 se toto území stalo východním Pruskem a patřilo Německu až do konce druhé světové války. Jaltská konference v únoru 1945 přidělila toto území opět Polsku a Poláci je z historických důvodů pojmenovali Warmia a Mazury.
Warmia a Mazury jsou oblastí, která je známá svými četnými jezery a pralesy. Jeden z největších v Polsku – prales Piska, který je součástí Mazurských jezer, se nachází v jižní části Mazur a má rozlohu asi 100 tisíc ha. Jsou zde četná jezera a mezi nimi i největší jezero v Polsku – Sniardwa. Střední část pralesa Piska patří Maskulinské lesní správě se sídlem v Ruciane-Nidzia a podléhá krajskému ředitelství státních lesů v Bialymstoku.
Lesní správa (nadlesnictwo) Maskulin-skie byla v rámci stávajících hranic založena v roce 1973. Název je odvozen z příjmení prvního vedoucího po druhé světové válce, inženýra Mariana Masku-linského, který byl krátce po zahájení práce v červenci 1945 zavražděn německými sabotéry a pohřben na místě vraždy v polesí Ruczaj. Celková výměra revíru
je 28 329 ha, výměra lesní plochy činí 26 896 ha. Lesní správa Maskulinskie se skládá z 18 polesí, lesních školek a starobylé luštírny z roku 1890, která každoročně poskytuje semena z šišek borovice, smrku a modřínu místím revírům.
Z popisů Pisky vyplývá, že ještě v osmnáctém století existoval v severní části lesní správy významný podíl listnatých dřevin, jako jsou jilm, dub, habr, lípa, buk, jasan a bříza. Způsob hospodaření německých lesníků upřednostňoval „ziskovost“ jako hospodářský faktor, což vedlo k nežádoucímu odstraňování listnatých stromů a jejich nahrazování borovicí, která se stala dominantním druhem. Listnaté stromy byly káceny pro potřeby místního hospodářství (huť železné rudy a skla), a plaveny vodní cestou přes Gdaňsk do západní Evropy, především do Anglie.

Přírodní podmínky a porostní údaje
Ráz Mazurských jezer byl utvářen vlivem baltského zalednění. Terén je velmi rozmanitý, nejnižším bodem je jezero Sniardwa – 116 m n. m. a nejvyšším je 192 m n. m. položený severní výběžek revíru. Jezera mají tvar žlabů s vysokými okraji, jsou propojeny umělými nebo přírodními kanály a všechny jsou tak napojeny na řeky Krutynia a Pisa, které tvoří přítoky řek Narwia – Wisla.
Místní klima je charakterizováno velmi silnými kontinentálními vlivy a masy oceánského vzduchu způsobují časté a náhlé změny počasí – silný vítr, prudké deště a krupobití. Toto klima není zmírněno ani okolními jezerními vodami a velkými plochami pralesa Piska. Průměrná roční teplota v oblasti je +6,7 °C, až 134 dní v roce teplota nedosahuje 0 °C, sněhová pokrývka vydrží 90 dní. Průměrné roční srážky se pohybují mezi 580–620 mm, oblast se vyznačuje velmi krátkou vegetační dobou – 190–200 dnů.
Charakteristika přírodních podmínek lesní výroby:
- podíl lesních typů stanovišť: 69,8 % stanoviště borová (s podzoly), 27,8 % stanoviště listnatých lesů (s kambizeměmi), 2,4 % stanoviště olší (rašelinové půdy s olší).
- druhové složení: 86,0 % borovice, 3,9 % smrk, 3,9 % bříza, 4,0 % olše, 1,8 % dub, zbytek tvoří modřín, habr, buk, lípa a osika.                                 
Výše uvedené charakteristiky naznačují, že v druhovém složení převažuje borovice na úkor dubu, hlavně v severní části lesní správy na kambizemích. Proto je uskutečňována přeměna starých a přestárlých borových porostů (180–220 let) a zavádí se pěstování dubu a dalších listnatých stromů v podílu 50–60 % s využitím kotlíkových sečí, které vyhovují růstu sazenic. Charakteristika porostů:
- průměrná zásoba – 310 m3/ha,
- průměrný věk – 72 let,
- průměrný přírůst – 4,32 m3/ha (ve státních lesích – 7,3 m3/ha)
- největší podíl je ve III. věkové třídě (41–60 let) – 26,6 %, a porosty staré a přestárlé (101 let a výše) tvoří 18,6 %.

Ochrana přírody
Pro splnění požadavků evropských společenství je celá oblast vedena jako oblast „Evropské ekologické sítě Natura 2000“. Kromě toho je lesní správa Maskulinskie součástí „Mazurského přírodního parku“ o rozloze 53 655 ha, jehož cílem je zachování historických a kulturních hodnot severovýchodního Polska, scenérie Mazurských jezer a bohaté flóry a fauny Mazur, a „Lesního propagačního komplexu Mazurské lesy“ (Lesnego komplexu promocyjnego – LKP), založeného v roce 2002 o rozloze 66 000 ha, skládající se ze čtyř lesních správ, vytvořeného pro účely podpory trvale udržitelného hospodaření v lesích a ochranu přírodních zdrojů. Zkušenosti získané v ekonomické a ochranářské oblasti mají sloužit k podpoře těchto činností v jiných lesních správách mimo tyto propagačním komplexy.
Ochrana přírody se provádí různými způsoby. Nejvyšší formou ochrany jsou přírodní rezervace. V revíru se nacházejí čtyři přírodní rezervace o celkové rozloze téměř 2 000 hektarů. V oblasti se vyskytuje 38 druhů chráněných rostlin, asi 80 druhů ptáků a 14 druhů savců (vlk, rys). Mezi dravými ptáky jsou: orel mořský, orel křiklavý, orlovec říční, luňák hnědý a luňák červený. Tito ptáci obývají 19 hnízd, pro které bylo vytvořeno ochranné pásmo. Za zmínku také stojí přítomnost bobra evropského a čápa černého. Důležité místo v ochraně přírody mají také významné stromy, kterých je 61. Inventarizací byla vytvořena bezzásahová zóna na ploše více než 30 ha. Lesní správa Maskulinskie se věnuje ochraně stanovišť želvy bahenní a pro zachování jejího biotopu bylo v rámci vodních nádrží postaveno 75 objektů: přehrážky, rybníky, hráze a kanály. V nejbližší době se plánuje výstavba dalších 235 vodních děl za účelem udržení vody v lese. Lesní správa se také úspěšně podílí na navrácení rysa ostrovida (Lynx lynx), pomocí metody Dr. Andrzeja Krzywińskiego – „zrozen ke svobodě“, která spočívá v tom, že samice v přirozeném prostředí obory přivádí na svět mláďata, která mají možnost opouštět oboru a znovu se vracet a až jsou připraveny k samostatnému životu, opustí doupě a osídlí nové oblasti. Od roku 2003 k dnešnímu dni bylo již takto vypuštěno 11 rysů. Tato metoda se také používá k reintrodukci tetřívka obecného (Tetrao tetrix), kterého bude Maskulinskie ve spolupráci s Dr. A. Krzywińskim a sousedními lesními správami zanedlouho vysazovat.
Programy na ochranu přírody jsou realizovány z vlastních finančních prostředků správy, dále z lesního fondu generálního ředitelství státních lesů a s pomocí ministerstva životního prostředí a z dotací EU.

Jednotlivé oblasti činnosti
I s přihlédnutím k ochranným aspektům je hlavní činností lesní správy těžba a prodej dříví, pěstování lesa, ochrana lesa včetně protipožární ochrany, semenářství a šlechtění dřevin včetně sběru a prodeje semen lesních dřevin. Základem hospodaření je produkce dřeva, která je realizována na základě certifikátu FSC (obnoveného v roce 2011) a nově uděleného certifikátu PEFC z roku 2011. Dále je činnost revíru založena na lesním hospodářském plánu vypracovaném na období 10 let, ve kterém je kromě inventarizace, analýzy minulých let a části plánovací velká pozornost věnována také Programu ochrany přírody a Prognóze vlivu hospodářského plánu na životní prostředí. Lesní hospodářský plán je v plném rozsahu k dispozici veřejnosti k nahlédnutí v kanceláři revíru a ve zkrácené formě také na webových stránkách.
Zásoby dřeva jsou obrovské, etát pro období 2005–2014 byl navržen na 140 000 m3. Ročně se obnoví asi 200 ha. Mýtní těžba představuje 50 % celkové těžby. Ke splnění tohoto úkolu bylo zakoupeno nejnovější vybavení – 2 harvestory Valmet a 4 vývozní soupravy používané ke kácení, zpracování a odvoz dříví. Díky jejich použití lze zmenšit škody, které vznikají během provádění mýtních i předmýtních těžeb.
Velmi důležitou kapitolou je realizace programu semenářství a šlechtění. K tomuto účelu se používají jen kvalitní a velmi kvalitní lesní porosty. Využívají se jen „výjimečné“ semenné porosty (wylaczone drzewostany nasienne-WDN) na ploše přibližně 350 ha, které se vyznačují vysokou kvalitou a produkcí. Ze semen získaných z těchto porostů se pěstují sazenice, které se používají k založení přísně evidovaných „druhotných výsadeb“, které jsou potomky těch nejkvalitnějších porostů a v současnosti pokrývají plochu již 460 ha. Kromě toho bylo vybráno přibližně 2 500 ha „hospodářských“ semenných sadbových porostů (gospodarcze drewostany nasienne – GDN), z kterých se zakládají „hospodářské“ výsadby. V rámci individuální selekce bylo izolováno 82 mateřských stromů borovice k získávání řízků a semen, které se používají k založení semenných plantáží, část semen je uložena v genové lesní bance v Kostrzyci.
Lesní správa má dvě lesní školky o celkové výměře 8 ha. Školka Lisiczyn je vybavena zavlažovacím systémem, kromě toho jsou školky vybaveny stroji značky Egedal. Ve školkách se pěstuje kolem
1,6 milionů sazenic, hlavně pro potřeby správy: borovice – 1 milion kusů, dub – 300 tis. kusů,  smrk – 80 tis. kusů, s občasným exportem smrku do Skandinávie.
Jako vedlejší a dodatečnou činností se správa zabývá pěstováním a prodejem vánočních stromků, poskytuje dopravní služby a zajišťuje ubytování pro turisty a myslivce v lovecké chatě. Myslivost je provozována v 11 loveckých revírech: šest revírů patří mysliveckým sdružením a pět střediskům chovu zvěře (osrodek hodowli zwierzyny – OHZ). Výsledky poslední inventarizace zvěře prokázaly, že se v revíru nachází mimo jiné: cca 10 rysů, cca 20 vlků, cca 100 losů, více než 1 100 jelenů, 550 divokých prasat a kolem 1 600 srnčí zvěře. Byl zaznamenán velmi nízký počet drobné zvěře a velmi vysoký výskyt šelem: lišky a psíka mývalovitého. Průměrný roční plán odstřelů vypadá takto: jelen – 360 ks, srnčí zvěř – 380 kusů, divoké prase – 600 ks. Revír každoročně organizuje hony za devízy pro zahraniční lovce a částečně i pro lovce domácí. Jednou ročně lesní správa pořádá pro své zaměstnance – myslivce kolektivní hon podle „švédské“ metody z malých ambonek (zástěna/posed). Pro účely výcviku loveckých psů byl vybudován útulek s přístřešky pro psy.
Krásné přírodní lokality, které se nacházejí na území lesní správy, jsou také vyhledávány a využívány turisty v rámci cestovního ruchu. Součet břehových linií všech jezer revíru činí více než 200 km. Během letní sezóny je možné každý
den na okolních jezerech spatřit 5 000 jachet, což představuje 20 000 lidí, nemluvě o lodích vnitrozemské plavby. V oblasti jezer je v provozu 19 rekreačních středisek, 22 kempů a 23 lesních parkovišť. Na cestovní ruch navazuje oblast vzdělávání. Nabídku různých vzdělávacích aktivit v roce 2011 využilo více než 20 000 lidí. Bylo uspořádáno téměř 200 setkání organizovaných skupin především s využitím aktivit na čtyřech naučných stezkách a zájem byl také o prohlídky historické luštírny. Ve spolupráci s dalšími správami se Maskulinskie účastní národních výstav, jako je Den Země ve Varšavě a mnoha dalších regionálních a místních událostí, kde přináší své znalosti z teorie a praxe lesního hospodářství. Při těchto příležitostech troubí trubači lesní správy „Galindowe Rogi“, kteří již zaznamenali řadu úspěchů v národních i zahraničních soutěžích. Správa také pořádá mnoho vědeckých konferencí, a to jak na úrovni domácí, tak i zahraniční. Během polského předsednictví EU uspořádala správa v roce 2011 konferenci ministrů životního prostředí evropských států.
V posledních letech se hodně investuje do výstavby silnic a lesních cest, včetně generálních oprav asfaltových a štěrko-vých povrchů na klíčových cestách, které slouží k dopravě dřeva a zároveň jako požární přístupové cesty. Některé silnice jsou spravovány společně s obecními úřady a slouží pak široké veřejnosti.
Jako uznání velmi dobré spolupráce s okolními obcemi a starosty měst byla věnována v roce 2011 lesní správě zástava (Sztandar).

Závěrem
Polské státní lesy vlastní asi 85 % rozlohy lesů. Mají svůj vlastní informační systém (System informatyczny lasow
panstwowych – SILP), který slouží k průběžnému monitorování a řízení lesního hospodářství. Lesní správa Maskulin-skie je jednou ze 431 v zemi a patří k jejich čelním představitelům v realizaci hospodářských i ochranářských úkolů, které přispívají k trvale udržitelnosti lesa. V tomto směru má vynikající výsledky.

Autor:
mgr inż. Janusz Łachacz
Lesní správa Maskulińskie
Překlad: doc. Ing. Jaroslav Holuša, Ph.D.
Foto: Petra Kulhanová