Vliv douglasky tisolisté na přízemní vegetaci lesních porostů

Vilém Podrázský, Jiří Viewegh

Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii /Mirb/ Franco) se stává jedním z komerčně nejvýznamnějších druhů lesních dřevin ve světovém měřítku. Přirozeně zaujímá rozsáhlý areál v Severní Americe, dnes je introdukována a využívána ve výsadbách v mnoha zemích na různých kontinentech (Evropa, Argentina, Nový Zéland, Írán apod.). Prospívá v nejrůznějších stanovištních podmínkách a téměř všude vytváří produkční a stabilní lesní porosty. V příštích desetiletích je možno předpokládat, že se stane jednou z nejvýznamnějších dřevin i v Evropě a jejím lesním hospodářství a posílí tak svoji pozici hospodářsky nejvýznamnější dřeviny světa.

Přístup k douglasce v zahraničí a u nás
Tato situace dosti ostře kontrastuje se stavem v českých zemích, kde jsou introdukované dřeviny značně efektivně potlačovány. Dokonce jsou snahy o studium jejich vlivu na životní prostředí a hodno-cení jejich přínosu v lesním hospodářství označovány jako nevědecké. Situace v evropských zemích je přitom naprosto odlišná. Například ve Francii se douglaska stala nejvýznamnějším druhem využívaným ve výsadbách ve druhé polovině 20. století, pokrývá zde více než 400 tis. ha s roční výsadbou kolem 5 mil. sazenic. Podobná situace je v dalších zemích Západní Evropy, jako je Německo, Dánsko, Velká Británie, Irsko. V České republice roste naproti tomu pouze na 5 600 ha (0,2 % porostní plochy), ale s výrazným potenciálem na podstatně větším území.
Z produkčního hlediska byla této dřevině i u nás věnována dostatečná péče, aby bylo možno odpovídajícím způsobem využít její produkční potenciál. Byl hodnocen růst a produkce douglasky ve srovnání s ostatními dřevinami (viz grafy), na řešení se zatím podílely především lesnické fakulty. Určitá pozornost byla také věnována vlivu na lesní půdy, tak aby bylo posouzeno eventuální negativní působení na jejich stav. Dosavadní výsledky indikují relativně příznivý vliv na tvorbu a koloběh organické půdní hmoty, opad douglasky se rychle rozkládá a ve srovnání s ostatními koniferami nepůsobí výrazněji acidifikačním vlivem. Půdní kyselost je ve srovnání s ostatními jehličnany výrazně nižší, obsah bází a stav sorpčního půdního komplexu obecně příznivější. Douglasku je tak možno ve smyslu naší legislativy považovat nejen za zpevňující (což je zkušeností prověřeno), ale i meliorační dřevinu. Navíc podstatně efektivněji využívá vodní zdroje a netrpí suchem tam, kde má například smrk značné problémy. Je proto v západní Evropě považována za více než efektivní náhradu smrku („suchý smrk, smrk pro suché oblasti“) v nižších a středních polohách a na bohatších stanovištích.
Ve srovnání s jinými dřevinami byly u nás doloženy méně intenzivní, respektive méně příznivé účinky na pedofyzikální vlastnosti půd, nicméně rozdíly nebyly fatální a ve srovnání se zemědělskými půdami se jednalo o výrazné zlepšení pórovitosti a hydrických charakteristik, nebo obecně retenčních schopností půdy, nejsvrchnějšího půdního horizontu. Envi-ronmentální rizika však nejsou zcela vyloučena, ta jsou přitom značně stanovištně specifická. Může je představovat například doložený značný potenciál nitrifikace v čistých douglaskových porostech, což bylo prokázáno např. v Německu. Tento jev koresponduje s růstem této dřeviny v při-rozených společenstvech s olší při značných disturbancích ekosystému, především v sou-vislosti s požáry. Dusík ztracený při požárech je tak rychle nahrazován a douglaska jej má k dispozici v dostatečném množství.

Výzkum vlivu douglasky na biodiverzitu přízemní vegetace
Klíčovým je pro hodnocení ekologických funkcí hodnocení jednotlivých, zejména introdukovaných dřevin a jejich vlivu na biodiverzitu lesních ekosystémů. Cílem předkládaného příspěvku je proto prezentace jednoho z prvních dílčích hodnocení stavu fytocenóz v porostech douglasky ve srovnání s jinými dřevinami, především se smrkem.
Stav lesních fytocenóz v porostech douglasky a v porostech ostatních domácích dřevin byl srovnáván v různých podmínkách v České republice: na území ŠLP Kostelec nad Černými lesy, ŠLP Křtiny, ŠP Hůrky u Písku, ŠP Hranice. Bylo vybráno celkem 44 ploch v nadmořských výškách 310–480 m n.m., ve 2.–4. LVS (převážně však ve 3. LVS). Plochy zahrnovaly především kyselou a živnou edafickou řadu (hlavně kategorie K, S a B, pouze 4 plochy byly v kategorii H a jediná plocha z kategorie D řady obohacené humusem).
Na jednotlivých plochách bylo provedeno základní fytocenologické snímkování běžnými postupy, také pro zpracování zápisů byly využity standardní metody. Snímky byly rozděleny do skupin podle zastoupení dvou hlavních sledovaných druhů, smrku a douglasky, ve stromovém patře do skupin: DG (zastoupení DG ≥ 50 %; 15 snímků), SM (zastoupení SM ≥ 50 %; 11 snímků), (dg) (DG přítomna se zastoupením do 50 %; 4 snímky), (sm) (SM přítomen se zastoupením do 50 %; 4 snímky), o – snímky na ostatních (srovnávacích) plochách (10 snímků) – viz tabulka 1.

Výsledky výzkumu
Jak ukazuje tabulka 1, plochy s doug-laskou tisolistou vykazují průměrně vyšší počet druhů přízemní vegetace než plochy, na nichž tato dřevina chybí. Porosty s její dominancí mají dokonce vyšší diversitu při téměř stejné equitabilitě. Předběžné výsledky tak dokládají, že podíl douglasky na porostní struktuře vede ke zvýšení počtu druhů a více rovnoměrnému výskytu jedinců po ploše porostu. To souvisí i s větším vstupem světla do douglaskových porostů ve srovnání s porosty tvořenými dřevinami, jako jsou smrk ztepilý nebo buk lesní.
Podrobnější analýzy pak prokázaly, že všechny porosty s douglaskou tisolistou zahrnují více druhů a většinou se jedná o druhy nitrofilní, heminitrofilní nebo živinově indiferentní (nitráty tolerující). V porostech se smrkem ve stromovém patře se uplatňují hlavně druhy acidofilní či acidotolerantní, které jsou běžné ve společenstvech kulturních smrčin. Jedná se o druhy bylinného patra typické pro společenstva se smrkem ve stromovém patře Geum urbanum, Picea abies, Asarum europaeum, Rubus idaeus, Carex pilulifera, Sorbus aucuparia a Avenella flexuosa. Až na Asarum europaeum se jedná o druhy acidofilní či acidotolerantní, které jsou běžné v degradovaných společenstvech kulturních smrčin.
Naproti tomu v porostech douglasky jsou výrazně zastoupeny druhy jako Calamagrostis arundinacea, Viola reichenbachiana, Mycelis muralis, Dryopteris dilatata, Dryopteris filix-mas a Sambucus nigra. Jedná se většinou o druhy vyskytující se na živiny (hlavně dusíkem) bohatých stanovištích.
Jako třetí skupinu druhů je možno jmenovat ty, které jsou zaznamenávány většinou pod porosty jiných dřevin, často dřevin odpovídajících přirozené druhové kombinaci příslušného stanoviště. Jedná se například o Impatiens noli-tangere, I. parviflora (neofyt, hlavně na živnějších stanovištích), Cardamine impatiens, Senecio ovatus, Galeopsis tetrahit, Quercus petraea, Abies alba, Galeopsis pubescens, Acer pseudoplatanus, Carex remota a C. brizoides. Vzhledem k tomu, že porovnávané fytocenologické snímky byly zapisovány v kulturních lesích nejrůznější měrou ovlivněných lidskou činností, dostaly se do této skupiny i druhy časté jinde, například v některých smrčinách (Impatiens parviflora, Senecio ovatus rostou pod smrkem, ale pouze na živiny bohatých stanovištích, nikoli v místech se smrkem silně acidifikovanou půdou).
Výsledky v první etapě šetření tak prozatím potvrdily poměrně slabý vliv douglasky na strukturu lesních fytocenóz, a to zvláště ve srovnání s nepříznivým vlivem smrkových monokultur. Jejich zatím nižší průkaznost je důsledkem relativně nízkého počtu snímků a nevyrovnanosti stanovištních i porostních podmínek, třebaže porosty byly vybírány s maximální možnou pečlivostí. Přesto je možné alespoň pro srovnání s nyní nejčastější hospodářskou dřevinou, smrkem ztepilým, vyhodnotit první poznatky. Zatímco v porostech smrku převažují na srovnávaných stanovištích aci-dofilní nebo acidotolerantní druhy, v porostech douglasky se častěji a výrazněji objevovaly druhy přízemní vegetace více náročné na živiny, zejména dusík. Předběžné, první výsledky výzkumu vlivu douglasky na biodiverzitu přízemní vegetace tak potvrzují výsledky srovnání pedochemických charakteristik pod touto dřevinou ve srovnání s jinými druhy. Efekt relativně bohatšího opadu a intenzivnějšího koloběhu živin se tak potvrdil i v reakci přízemní vegetace.
Je možné zcela oprávněně předpokládat, že možná rizika pěstování douglasky v našich podmínkách jsou pak z podstatné části eliminována při pěstování douglasky jako součásti smíšených porostů – pak lze uvažovat převažující pozitivní přínos a minimalizaci eventuálních nepříznivých účinků této dřeviny, spočívajících v pou-tání většího množství živin biomasou a v předpokládané zvýšené nitrifikaci. Tento způsob výskytu douglasky již nyní naprosto převažuje, čisté porosty vyššího věku jsou spíše výjimkou, což sice odpovídá dobrým zásadám pěstování, ale dosti komplikuje vyhodnocení různých environmentálních účinků této potenciálně velmi významné dřeviny.

Závěrem
Jak již bylo několikrát uváděno v dřívějších příspěvcích, i na stránkách Lesnické práce, douglaska tisolistá je velmi perspektivní jehličnatou dřevinou pro lesní hospodářství v souvislosti s faktem zvyšování klimatických extrémů na našem území (ale i ve světě), což je samozřejmě doprovázeno i změnami vlhkostních podmínek, především v nižších LVS. Právě v těchto polohách hrozí do budoucna zhoršené podmínky pro pěstování smrku ztepilého a douglaska by jej pak mohla v ryze hospodářských lesích v těchto polohách nahradit. Mohla by tak přispět ke zvýšení stability lesních porostů a pomoci snížit možný, respektive reálně predikovaný nedostatek kvalitního jehličnatého dřeva při stále se zvyšujících požadavcích trhu na dřevní surovinu.
Poděkování: článek vznikl v rámci řešení projektu NAZV QI112A172 Pěstební postupy při zavádění douglasky do porostních směsí v podmínkách ČR, v návaz-nosti na článek ve vědeckém časopise ZLV. Autoři děkují Ing. Karlu Matějkovi, CSc., IDS, za zpracování dat a za kritické připomínky.

Autoři:
prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc.
Katedra pěstování lesů FLD ČZU
doc. Ing. Jiří Viewegh, CSc.
Katedra dendrologie
a šlechtění lesních dřevin FLD ČZU
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. ,
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.