Veřejné projednávání petic v Poslanecké sněmovně

Petra Kulhanová

V rámci 28. schůze petičního výboru Poslanecké sněmovny parlamentu ČR se dne 22. ledna uskutečnilo veřejné projednávání petic „Ne – 35 procent prvních zón v NP Šumava“ a „Petice proti vzniku NP Křivoklátsko“.

Petice Ne – 35 procent prvních zón v NP Šumava
Petice vznikla před rokem jako reakce na návrh zákona o národním parku Šumava, který předkládá MŽP. Pod text petice, která odmítá 26,5 % prvních zón v národním parku ihned a 35 % prvních zón v budoucnu a požaduje do 20 % prvních zón trvale a zákon, který zamezí dalšímu usychání lesů, připojilo svůj podpis téměř 11 000 občanů. Na podporu petice předstoupil před petiční výbor předkladatel Petra Martan, poradce v lesnictví, který v projevu představil návrh zákona, současný stav v NP Šumava a vysvětlil důvody vzniku petice. Zdůraznil, že 90 % podepsaných nemá bydliště na území národního parku, proto petice vyjadřuje průřez názoru občanů z celé republiky. V argumentaci mimo jiné uvedl, že je nesmysl, aby zákon určoval, do kolika let se stane někde první zóna.
Na jeho vystoupení reagoval náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař, který zastupoval z důvodu nemoci nepřítomného ministra životního prostředí Tomáše Chalupu. Konstatoval, že zákon o Národním parku Šumava byl připraven u tzv. kulatých stolů a hlavním motivem byl pokus nalézt kompromisní řešení. Uvedl, že současný stav, kdy je 13,5 % prvních zón rozdrobeno do 135 ostrůvků, je špatný, a že vize nastavit „jízdní řád“ nevznikla náhodou. Tato filosofie byla dána příkladem z bavorského národního parku, kde debaty už mají za sebou a bylo to jediné východisko, ke kterému se dobrali. Situace, kdy nikdo se současnou variantou není spokojen – ekologické iniciativy ani petenti, je pro ministerstvo důkazem, že se nepřiklonilo ani k jedné z krajních variant. Ministr chce zákon řádně projednat v poslanecké sněmovně, která je podle Tomáše Tesaře zřejmě tím jediným místem, které má sílu ustanovit v národním parku nová pravidla hry. V navazující diskusi vystoupili podporovatelé petice, přítomní poslanci, exministr životního prostředí Miloš Kužvart, či zástupce Hnutí Duha Jaromír Bláha. Celé jednání bylo nahráváno na stenozáznam a zájemci si ho mohou stáhnout na stránkách poslanecké sněmovny v sekci petičního výboru. Po diskusi přijal petičního výbor usnesení ve znění: Před projednáváním návrhu zákona o NP Šumava budou všichni poslanci s obsahem petice a jejím projednáváním seznámeni.

Petice proti vzniku NP Křivoklátsko
Pod znění petice, která vznikla 8. srpna 2011 a obsahuje devět bodů, proč by měla Vláda ČR zamítnout návrh na vznik Národního parku Křivoklátsko, se podepsalo téměř 14 000 občanů, z toho 81 % z křivoklátského regionu. Důvody vzniku petice vysvětlil Karel Breník, předseda petičního výboru, který konstatoval, že občané nemohou pochopit, proč má být vyhlášen národní park, když současný systém ochrany území je osvědčený více než 30 lety fungování CHKO Křivoklát-sko. Na něj navázal Miroslav Pecha, který zdůraznil, že křivoklátské lesy jsou výsledkem práce generací lesníků, a vyjádřil obavu, aby je nestihl stejný osud jako projednávaný NP Šumava. Upozornil, že kromě nespokojených občanů vyjádřila nesouhlas se vznikem parku řada osobností a institucí, jejichž hlas nebyl uspokojivě vyslyšen. Další řečník, Mikuláš Říha, v projevu vyzdvihl lesnický personál a jeho aktivní přístup a ocenění práce lesníků vyhlášením Lesnického parku v roce 2010. Upozornil také na finanční náročnost vyhlášení nového národního parku na státní rozpočet, která se dle studií pohybuje ve výši 75–100 milionů. K podobné částce došel i Vlastimil Vala z Ústavu lesnické a dřevařské ekonomiky Mendelu, který prezentoval hrubý odhad 60–100 milionů korun. Na uvedené reagoval Tomáš Tesař, který se ohradil proti tvrzení, že obce s vy-hlášením parku nesouhlasily, a rozporoval uvedenou částku s tím, že navýšení finančních prostředků by bylo ve výši 13 mil. korun oproti tomu, co dnes stojí provoz stávajícího CHKO Křivoklátsko. K obavě z omezeného přístupu veřejnosti konstatoval, že 1. zóna budoucího NP pokrývá stávající přírodní rezervace, kam je již nyní vstup zakázán, a nesdílel ani obavy z obdobného vývoje jako v NP Šumava z důvodu rozdílného zastoupení listnáčů. Kvůli nedostatku času nebylo možné, aby se vyjádřil ke všem předneseným argumentům. Po diskusi poslanců a přihlá-šených řečníků bylo jednomyslně přijato usnesení, že petiční výbor žádá Minister-stvo životního prostředí o zvážení, zda je zákon o vzniku Národního parku Křivoklátsko nezbytný. Znění petice a text jednotlivých řečníků si můžete přečíst na webových stránkách České lesnické společnosti www.cesles.cz.

Petra Kulhanová