Konference Praktické využití GIS v lesnictví a zemědělství

Ve dnech 21.–22. 2. 2013 se v Praze uskutečnil třetí ročník putovní konference s názvem Praktické využití GIS v lesnictví a zemědělství. Cílem bylo kromě výměny informací, nápadů a postupů používaných různými profesními skupinami, prezentace uplatnění GIS a podpora jeho rozšíření do praxe.

Konferenci pořádaly Agronomická fakulta MENDELU, Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU, společnost GEODIS a Nadace Partnerství. Dvoudenní program byl rozdělen na část věnující se zemědělství a lesnictví. První večer bylo pro účastníky připraveno společenské posezení s jazzovým doprovodem v Michnově paláci na Kampě.
Nesporným přínosem konference byla skutečnost, že kromě představitelů akademické sféry a státních institucí, prezentovaly příspěvky i firmy nabízející technologie GIS do praxe. Na setkání také vystoupil zástupce Evropského sdružení vlastníků půdy (European Landowners Organization – ELO). Předkládaný příspěvek shrnuje informace přednesené v lesnické části.

Geografický informační systém (GIS) v lesnictví
Velké uplatnění nalezl GIS v rámci Národní inventarizace lesů II (2011–2015). Využití GIS a metod dálkového průzkumu Země (DPZ) představili v několika prezentacích zástupci ÚHÚL Brandýs n. L. Oproti prvnímu cy-
klu inventarizace se data naměřená v terénu při pozemním šetření v rámci inventarizačních ploch kombinují a zpřesňují pomocí metod DPZ (zejména leteckých a družicových snímků). Na základě DPZ je detekována přítomnost lesa, tedy klasifikace území na les a ostatní plochy. Díky možnosti vytvořit časovou řadu z archivu snímků družice LANDSAT, z období let 2001–2011, bylo možné automaticky určit nové holiny a vyhodnotit meziroční změny pokryvu stromovou vegetací uvnitř porostů. Tato metoda umožnila zpřesnění odhadů výše těžby na územních jednotkách ČR. Pomocí digitální fotogrammetrie vznikají další mapové výstupy, představen byl digitální model povrchu, který následně umožňuje měření výšek porostů a pomocí korelací také zjišťování zásoby porostů i jednotlivých dřevin. Jako další mapový výstup byla zmíněna barevná infračervená ortofotomapa, kdy kombinací velkého rozlišení (25 cm/pixel) a infračerveného pásma lze například zjistit zdravotní stav vegetace. Uvedené postupy umožnují v NIL II provádět častější aktualizace odhadu sledovaných veličin, znamenají úsporu nákladů (oproti pozemnímu šetření) a především zpřesnění odhadu sledovaných parametrů. ÚHÚL by po skončení druhého cyklu inventarizace lesů chtěl započít kontinuální inventarizaci, která je běžná v řadě vyspělých zemí. Další zajímavé využití dat GIS prezentoval zástupce Centra výzkumu globální změny AV ČR na příkladu hodnocení stavu regenerace lesních porostů po napadení lýkožroutem smrkovým. Zástupci Technické univerzity ve Zvolenu využili nástroje GIS při modelování vývoje lesa nebo pro komplexní řešení bezkontaktního dopravního průzkumu na základě dat DPZ.

GIS v lesnické praxi
O použití GIS technologií v lesnické praxi zazněly příspěvky z řad zástupců firem. Bylo poukázáno na skutečnost, že se v lesnickém provozu GIS technologie příliš nepoužívají, což bylo demonstrováno na příkladu zakreslování a měření holin, kdy personál holinu často měří krokováním, plocha se ve složitějším případě zjišťuje na čtverečkovém papíře nebo počtem vysazených sazenic. Přijímače globálních navigačních satelitních systémů, které by celou operaci usnadnily a zrychlily, se zatím z mnoha důvodů příliš nevyužívají.
To ovšem neplatí v případě Vojenských lesů a statků ČR, u kterých v poslední době došlo k zavedení přijímačů GNSS pro pořizování grafické evidence v terénu (těžba, obnova lesa apod.). Přes počáteční nedůvěru si dle vyjádření přednášející zaměstnanci na přijímače GNSS poměrně rychle zvykli a jejich používání přineslo zpřesnění a vyšší efektivitu práce.
Pro myslivecká sdružení byla prezentována webová aplikace, která řeší problémy s evidencí vlastníků honebních pozemků.
Zajímavou možnost práce s daty představila Nadace partnerství, která využívá mapové podklady pro péči o stromy. Na portále „Stromy pod kontrolou“ eviduje stromy na mapových podkladech a umožnuje ke každému stromu přiřadit informace o jeho zdravotním stavu a navrhovaných odborných ošetřeních. Účelem je vytvořit širokou databázi informací o stromech na veřejně přístupných plochách bez ohledu na jejich správce či vlastníka a umožnit jejich logickou a efektivní kontrolu a správu.
Nejzajímavější příspěvky se budeme snažit čtenářům postupně přinést v Les-nické práci.

Sdílení dat - kam dál?
Na konci konference se diskutovala problematika sdílení dat a jejich hodnota v kombinované – mezioborové interpretaci. Bylo konstatováno, že v současnosti je k dispozici množství tematických dat, ale mnohdy o nich uživatelé ani neví. Společnému sdílení brání často „majetnický sklon“ k vlastním databázím, které si jednotlivé instituce raději vybudují, než aby je sdílely. U sdílení dat je problém ve variabilní přesnosti a kvalitě, se kterou je nutné v interpretaci počítat a data zpravidla nepoužívat k jiným účelům, než byla určena. Z technických překážek byl zmíněn formát uložených dat a sdílení popisných dat (metadat). Kromě uvedených problémů byla zdůrazněna i ekonomická stránka věci. V současnosti pro uživatele existují data, která jsou poskytována zdarma (například z produkce ÚHÚL nebo AOPK ČR), ale pak jsou data, která jsou zpoplatněna, a tak to zůstane i do budoucna. Propojení databází a jejich širší využívání různými zainteresovanými skupinami je tak otázkou dalších diskusí a hledání společných aplikací.

Petra Kulhanová
Foto: autor