Využití GNSS přístrojů u VLS ČR, s. p.

Rozhovor s Pavlínou Čeperovou, technikem oddělení lesní výroby

Státní podnik Vojenské lesy a statky ČR již rok využívá pro pořizování grafické evidence v terénu přijímače globálního navigačního družicového systému (GNSS). Zeptali jsme se na důvody, které vedly k pořízení těchto přístrojů a zkušenosti s jejich používáním.

- Jaké důvody vedly státní podnik Vojenské lesy a statky ČR k zakoupení přijímačů GNSS?
Hlavním důvodem pro pořízení GNSS přístrojů byl záměr získávat, na centrální úrovni zpracovávat a dále využívat konkrétní grafická data naměřená v lesních porostech. Vzhledem k tomu, že základní informační systém byl na tento úkol již připraven, stačilo se rozhodnout, která data začít získávat a jaký typ periferního zařízení k tomu využít. Co se týče typu měřených objektů, rozhodli jsme se, že v první etapě začneme sbírat grafická data, která využíváme pro vedení grafické části lesní hospodářské evidence, tzn. plochy obnovních těžeb a zalesnění. V minulosti lesní překreslovali změřené plochy holin do papírových map a později, když byl u VLS ČR zaveden podnikový informační systém, je zakreslovali do digitálních map v podniko-vém informačním systému lesního hospodářství. V současné době lesníci naměřená data přenáší přímo z GNSS přístroje do podnikového informačního systému.

- Kolik přístrojů v současnosti Vojenské lesy a statky vlastní a jaká byla jejich pořizovací hodnota?
U VLS se od dubna 2012 používají 2 typy GNSS přístrojů – lesnický personál využívá 30 GNSS přístrojů s lesnickou přesností a správci majetku 7 GNSS přístrojů s geodetickou přesností. Celková cena všech lesnických GNSS přístrojů včetně software se pohybovala v řádu statisíců korun.

- Jaká kritéria hrála při výběru GNSS přijímačů hlavní roli?
Pro pořizování grafických informací, zejména měření holin, jsme potřebovali GNSS přístroj s minimální lesnickou přesností, za kterou deklarované  2–4 m, u námi používaného přístroje, považujeme. Nemé-ně důležitým kritériem byly rozměry, hmotnost, odolnost GNSS přístroje a výdrž baterie a samozřejmě možnost úpravy SW, kterým je vybaven GNSS přístroj tak, aby komunikoval s podnikovým informačním systémem a jednoduchost jeho obsluhy. U GNSS přístrojů používaných pro práce spojené s grafickými informacemi katastru nemovitostí (například pro zjišťování rozdílu mezi zákresem hranice v katastru nemovitostí a skutečností) hrála hlavní roli přesnost GNSS přijímače, která je 0,1-0,3 m a opět možnost komunikace se SW, který používají správci majetku.

- Kdo konkrétně v podniku přijímače GNSS využívá a při jakých činnostech?
VLS se organizačně dělí na ředitelství státního podniku, divize a lesní správy. GNSS přístroje s lesnickou přesností mají k dispozici pracovníci lesních správ. Každá lesní správa má alespoň 1 GNSS přístroj, který používá převážně pracovník odpovědný za vedení lesní hospodářské evidence. Jak bylo již uvedeno, GNSS přístroje se využívají zejména k zakreslování ploch obnovních těžeb a zalesnění. Dále vedeme pomocí GNSS přístrojů evidenci v oblasti ochrany lesa, ale možnosti využití GNSS v kombinaci s podnikovým informačním systémem VLS jsou značné. Ten, kdo má další potřeby či zájmy, nemusí se omezovat pouze na povinné zákresy, ale bez problémů může pořizovat další evidence a vrstvy, namátkou mohu jmenovat zaměřování významných stromů, zdrojů reprodukčního materiálu lesních dřevin, mysliveckých zařízení, objektů ochrany přírody atp. GNSS přístroje s geodetickou přesností používají správci majetku například pro zjištění rozdílu mezi zákresem hranice v katastru nemovitostí a skutečností, dále pro zjištění průběhu hranic pozemků.

- Jaká byla odezva venkovního personálu na zavádění těchto přístrojů?
GNSS přístroje se u VLS v terénu používají rok. Provozní zkušenosti těch, kteří již přijali GNSS zařízení „za své“, jsou dobré. Dle jejich informací výhody tohoto zařízení nejlépe vyniknou nejen při měření nepravidelných ploch, ale i při orientaci v terénu (identifikace porostní skupiny nebo orientační zjištění hranice majetku na hranici katastru).

- Jaké zkušenosti máte po roce používání přijímačů?
Pořizování grafických zákresů pomocí GNSS má oproti klasickým metodám mě-ření řadu výhod (především větší přesnost pořízení zákresu), i když použití GNSS přístrojů není v podmínkách lesa vždy možné a stále je v některých extrémních lokalitách potřeba využít ke zjištění ploch holin standardní způsob, tzn. dálkoměr a buzola. Díky používání GNSS přístrojů se lesnická mapa v podnikovém informačním systému průběžně obnovuje a obsa-huje nejaktuálnější informace o lese, které lesní hospodář potřebuje. Pořizování zákresů do lesnické mapy a výpočet jejich ploch je, zejména u ploch vzniklých nahodilou těžbou (velké plochy nepravidelných tvarů), oproti způsobům, které se používaly v minulosti, rychlejší a přesnější. Podmínkou pro získání co nejpřesnějších hodnot je dodržení správné technologie měření a maximální omezení vlivů, které mohou negativně ovlivnit jeho přesnost. Jedním z důležitých faktorů, které ovlivňují přesnost měření je příjem signálu z několika satelitů a tak je vhodné zařízení oživit s dostatečným předstihem před požadovaným začátkem měření (ideálně zapnout při opuštění budovy lesní správy a položit za čelní okno auta, aby cestou do lesa stačil „pochytat“ dostatek satelitů pro zahájení přesného měření), a v terénu pak nedocházelo k časovým ztrátám.

- Setkali jste se při zavádění přístrojů s nějakými potížemi (například v návaz-nosti na stávající evidenci a data)?
Při zavádění přístrojů jsme se v návaz-nosti na stávající evidence a data se závažnými technickými potížemi nesetkali, protože před nasazením GNSS přístrojů v terénu byly nástroje GIS v informačním systému i software zakoupený pro GNSS přístroje doplněny a upraveny podle metodiky VLS tak, aby uživatelé měli v terénu k dispozici mapy v podobě, na kterou jsou zvyklí a pořizování geoprostorových dat a jejich načítání do informačního systému bylo jednoduché a uživatelsky přívětivé. Před nasazením GNSS přístrojů v provozu jsme prováděli testování, které mělo za úkol najít a odstranit případné nedostatky. Výsledkem je, že celý proces, který zahrnuje přípravu map a jejich nahrání do GNSS přístroje, měření v terénu a přenos a zpracování dat v podnikovém informačním systému je poměrně jednoduchý, časově nepříliš náročný a může ho provádět každý uživatel GNSS přístroje. Je samozřejmé, že při zavádění každé nové technologie existuje určité procento uživatelů, kterým trvá déle, než se s novinkou ztotožní, ale myslím si, že jsme tento problém, a to i díky průběžnému doškolování, již překonali nebo v krátké době překonáme.

- Myslíte si, že pořízení GNSS přijímačů má smysl i pro soukromé vlastníky lesa, resp. od jaké výměry se domníváte, že je pořízení pro vlastníka výhodné?
Na tuto otázku se nedá jednoznačně odpovědět. Záleží na přístupu každého vlastníka lesa, jaké má k dispozici technické vybavení a jak moc využívá nové informační technologie. Někdo technologii GNSS upřednostňuje, někdo se k ní staví odmítavě… V každém případě je nutné, aby vlastník provozoval základní grafický informační systém, ve kterém bude získaná data zpracovávat. Je třeba si uvědomit, že GNSS přístroj je především prostředkem pro sběr požadovaných dat.

Děkuji za odpovědi
Petra Kulhanová
Foto: Pavlína Čeperová