20 let přestaveb smrkových monokultur na majetku Belcredi

Rozhovor s Jiřím Drimlem z Lesní správy BelcrediRozhovor s Jiřím Drimlem z Lesní správy Belcredi

Přestavby smrkových monokultur na stabilnější porosty s vyšší odolností vůči klimatickým výkyvům, s vyrovnanější produkcí a ekologicky i ekonomicky rozumným zastoupením smrku jsou tématem lesnických diskusí již desítky let.

O tom, že tyto cíle lze úspěšně nastartovat již během dvaceti let jsme se mohli přesvědčit na terénní exkurziPro Silva Bohemica konané na LHC Belcredi - Jimramov. Průvodcem exkurzí byl lesní hospodář Ing. Jiří Driml, kterého jsme se písemně zeptali na jeho praktické zkušenosti s přestavbou smrkových monokultur na Českomoravské vrchovině.

- Českomoravská vrchovina je typickou ukázkou holosečného smrkového hospodářství. Kdy a v jakém stavu jste lesy přebírali?

Lesy jsme přebírali v březnu 1993 v poměrně dobrém stavu. Majetek se nacházel na LHC Polička (cca 950 ha) a LHC Nové Město na Moravě (200 ha). Již tehdy zde byly nadprůměrně zastoupeny porosty v mýtním věku. Byl to důsledek předchozích rozsáhlých kalamit v jiných oblastech, jejichž zpracování mělo přednost před těžbou úmyslnou. Díky tomu se u nás zachovaly téměř nerozpracované porosty starší 130 let. Samozřejmě jsme první roky těžili i dost starých souší zejména v hůře přístupných terénech, zalesňovali jsme několik menších starých holin a vylepšovali špatně zalesněné plochy. Přesto lze říci, že námi přebírané lesy byly v nadprůměrně dobrém stavu.

- Z jakých důvodů a s jakou vizí jste začal uvažovat o změnách lesnického hospodaření?

K jemnějším způsobům hospodaření nás vedl již v hranické SLTŠ náš profesor pěstování lesů a zároveň i třídní Vojtěch Richtár Bylo to na přelomu 70. a 80. let, kdy doba takovému hospodaření nepřála. Po seznámení se s přírodními podmínkami a stavem lesa na našem majetku jsem nabyl přesvědčení, že přechod k hospodaření podrostnímu a přestavba smrkových monokultur na les smíšený jsou vhodnou cestou, jak všestranně les zvelebit a současně zefektivnit ekonomiku hospodaření. Přírodní podmínky jsou na našem LHC k takovému postupu velmi příhodné.

- Jakým způsobem ovlivňuje vaše kroky členství v Pro Silva Bohemica?

Členství v Pro Silva Bohemica je pro mě velkým přínosem, neboť tato organizace sdružuje lesníky se stejným nebo podobným názorem na hospodaření v lese. Diskuse s těmito lidmi o praktických problémech při přechodu k přírodě blízkému hospodaření mi umožňuje poučit se z jejich zkušeností a využít jejich poznatků při práci na našem majetku. Obzvláště přínosné jsou každoroční exkurze do lesů obhospodařovaných našimi členy.

- Předpokládám, že majitel vámi spravovaných porostů, pan Belcredi, chce porosty zdravé, stabilní, ale také „vydělávající“. Jak se daří v praxi skloubit požadavky na přírodě bližší formy hospodaření s ekonomickými požadavky?

Podle mého názoru je hospodaření přírodě blízkým způsobem zároveň i ekonomicky výhodné, zejména pak v dlouhodobém horizontu. Prvá fáze je ovšem mírně ztrátová, neboť při přípravě mýtných porostů na přirozené zmlazení těžíme nejdřív stromy nemocné, potlačené a méně kvalitní, a teprve po zajištění spodní etáže lze postupně dotěžovat tu kvalitu, jež tvoří mateřský porost. Rovněž použité těžební technologie při clonné seči jsou dražší než při holoseči. Ovšem při započítání ceny sazenic a práce na zalesnění 1 ha holoseče a ceny následné péče o kulturu až do jejího zajištění není snad o výhodnosti přirozeného zmlazení pochyb. A to nemluvím o biologické hodnotě zmlazeného porostu, kdy dochází k přirozenému růstu kořenů již od stadia semenáčků a přírodnímu výběru mezi nimi při dlouhém růstu pod mateřským porostem. Vyšší náklady na prořezávky v hustých náletových mlazinách jsou dobrou cenou za všechny výhody takového hospodaření.

- Porosty Belcredi byly při přebíraní téměř smrkovými monokulturami s nepatrným zastoupením buku a téměř nulovým zastoupením dalších dřevin. Jaká je druhová situace dnes a kde vidíte cílový stav?

Po dvaceti letech přestaveb SM monokultur došlo k prudkému nárůstu podílu MZD v 1. a 2. věkovém stupni. Zcela převažujícími dřevinami v kategorii MZD je JD a BK. Jen výjimečně je vysazován i KL, JS a JL. Na našem majetku se nacházejí porosty starší 130 let, ve kterých je zastoupen BK i více než 30 %. Tento BK se při vhodné péči začal zmlazovat a nyní převažuje zmlazení BK nad jeho výsadbou. JD se bohužel zmlazuje jen výjimečně, neboť starých, plodících jedlí je u nás již jen pár desítek. Během uplynulých 2 decenií jsme téměř všechny porosty v mýtném věku prošli přípravnou sečí a vnesli do nich v předsunutých obnovních prvcích JD a BK. Cílem je, aby další obnova těchto porostů probíhala již přirozeným zmlazením smrku i jiných dřevin (zejména BK, MD, KL), a pokud se zmlazení nezdaří, nevyhýbáme se ani holým sečím menších výměr. V současnosti je v 1. a 2. věkovém stupni zastoupena JD asi 18 % a BK 29 %. Toto vysoké číslo je dáno tím, že obnovní prvky zalesněné ze 100 % MZD byly do mýtných porostů vnášeny přednostně. V dalším období by se měl více uplatňovat SM tak, aby při úplném obnovení starého porostu byl podíl MZD splněn v té výši, jak to vyžaduje platná vyhláška. Cílový stav obnovovaného porostu je asi takový, že hlavní dřevinou je SM (cca 70 %), MZD - BK a JD (celkem 25 %), MD (5%) a vtroušeně pak KL, JS, JL, BO a na silněji podmáčených půdách OL. Pro krásu lesa a také zvýšení úživnosti pro zvěř vysazujeme na vhodných místech aleje či skupinky jírovců, dubů, třešní ptačích a jiných plodonosných dřevin.

- Máte téměř 20leté zkušenosti. Které principy přestaveb porostů se vám osvědčily, a které naopak nedopadly podle vašich představ?

Mým velkým štěstím je, že jsem přišel na LHC Belcredi-Jimramov ve svých 30 letech a je mi dopřáno se svěřeným lesem pracovat opravdu dlouhou dobu. Přesto za svůj aktivní věk mohu přeměny našich lesů pouze nastartovat, neboť změna hospodaření z holosečného na přírodě blízké je běh na velmi dlouhou trať. Vždyť SM zmlazení v porostech, kde jsme v 90. letech prováděli naše první clonné seče, dnes dorůstá sotva po pas. Naše hospodaření je výsledkem vlastních pokusů a omylů a to, co se osvědčilo u nás, nemusí fungovat v jiných podmínkách. Přesto bych si dovolil uvést pár snad všeobecně platných principů: Lesní hospodář musí cítit ve svém konání podporu vlastníka lesa. Musí si pro své snažení získat dobré spolupracovníky a dokázat jim vysvětlit, proč některé technologie a pracovní postupy děláme jinak, než je běžné. V mnoha případech musí umět přiznat, že se zmýlil, a vymyslet lepší postupy. A snad jeden praktický poznatek: čím vetší výměru má obnovovaný porost, tím dříve je třeba do něj začít vnášet MZD a ostatní dřeviny.

- Jaké jsou hlavní rozdíly mezi vaším přístupem a běžným hospodařením podle věkových tříd?

Nutno říct, že náš les je stále a ještě dlouho bude lesem věkových tříd, i když se stále pokročilejším podrostním hospodářstvím dochází k prolínání více porostních etáží na jedné ploše. Zásadní rozdíl mezi naším hospodářstvím a tradičním pojetím lesa věkových tříd je asi v tom, že u nás neznáme pojem „přestárlý porost“. Při navrhování obnovních těžeb posuzujeme porosty podle kvality a vitality jednotlivých stromů, nikoliv podle věku. Máme tu porosty starší 160 let, které jsou plně zakmeněné, plodící a při vhodných zásazích se zde dostavuje přirozené zmlazení. S obnovou těchto porostů nespěcháme. Naopak porosty podstatně mladší, které jsou ve špatném zdravotním stavu, obnovujeme urychleně.

- Podmínkou druhových změn porostu jsou únosné stavy zvěře. Daří se vám zajistit rovnováhu mezi stavy zvěře a stavem lesa, aby bylo možné využívat přirozenou obnovu i bez nutnosti oplocovaní?

Stavy zvěře jsou zajisté jedním z hlavních faktorů ovlivňujících úspěch přeměny lesa. Od roku 2003 hospodaříme ve vlastní režii v jedné honitbě vlastní (cca 700 ha) a jedné společenstevní (1 130 ha). Na našem majetku se v 70. a 80. letech vyskytovala běžně zvěř vysoká, což je znát na porostech starých kolem 70 let. Pak došlo k drastickému snižování jejích stavů a dnes se u nás zvěř vysoká zdržuje jen sporadicky a škody nedělá. Hlavní zvěří je zvěř srnčí a jako všude, stále rostou i stavy zvěře černé. V 90. letech minulého století byly stavy srnčí zvěře neúnosně vysoké, a zejména poměr pohlaví byl zhruba 1:4 ve prospěch srn. Po 10 letech vlastního mysliveckého hospodaření se nám podařilo dostat stavy srnčí zvěře na únosnou úroveň (i díky tvrdé zimě 2005/6), a zejména upravit poměr pohlaví téměř na 1:1. V současnosti nemusíme ve větší části majetku oplocovat staré BK a nálet bez problémů odrůstá. Výsadby BK, a zejména JD však zatím bez oplocení pěstovat nelze. Pro zlepšení úživnosti honiteb jsme založili 7 zvěřních políček, 1 okusovou plochu, a významnou roli hrají i již zajištěné a odplocené mlaziny MZD. Stále však platí pravidlo předchozích generací lesníků: Nejlepší ochranou proti škodám zvěří je dobře nastřelená kulovnice.

- Spravované porosty leží v CHKO Žďárské vrchy, jak se daří spolupráce s orgánem ochrany přírody a jaké jsou konkrétní výstupy a benefity?

Celý LHC Belcredi – Jimramov leží v CHKO Žďárské vrchy. Na majetku jsou jako les zvl. určení vylišeny 2 přírodní památky a 3 první zóny CHKO. Lze s uspokojením říci, že s ochranáři máme velmi dobré vztahy a žádné vážnější spory neřešíme. Naopak, na oplocování MZD v I. a II. zóně dostáváme každoročně dotaci v potěšitelné výši.

- Na exkurzi mne mimo jiné zaujalo i to, že jste nerezignovali na sociální funkci správce lesního majetku a snažíte se využívat v maximální míře lokální živnostníky. Jaké jsou vaše průměrné náklady na běžné lesnické činnosti? V čem se vám tento přístup vrací v pozitivním, ale i negativním slova smyslu?

Na našem majetku vykonávají dělnické práce téměř ze 100 % OSVČ z blízkého okolí. Jsou odměňováni podle nasmlouvaných úkolových sazeb a cena práce kopíruje přibližně ceny v blízkém okolí. Výhody tohoto systému jsou, aspoň doufám, oboustranné. Tito lidé mají práci v blízkosti svého bydliště a většinou je práce i baví. Pro nás má velký význam skutečnost, že dělníci znají perfektně náš les, vědí přesně, co od nich chceme, a starají se na pracovišti o vše od těžby přes úklid klestu, zalesnění až po péči o kulturu. Obvykle jsou na výsledky své práce i trochu hrdí. Myslím, že tento systém snad ani žádná negativa nemá, neboť co by se snad ušetřilo zaměstnáním lidí cizích, popř. cizinců, to se musí vynaložit zpět tím, že se jim musí technický personál mnohem více věnovat a stále něco vysvětlovat a kontrolovat.

Děkuji za odpovědi (24. 6. 2013)

Jan Příhoda

Foto: Jan Příhoda