Ohrožuje těžba a špatné hospodaření naše lesy?

David Sadecký, Jan Pejcha

Přestože český lesní zákon patří k nejpřísnějším v Evropě, názory laické veřejnosti týkající se hospodaření v lesích nejsou často pro lesnický sektor povzbudivé. V nedávné době bylo realizováno několik šetření právě k tomuto tématu, jejichž výsledky zpravidla potvrzují negativní vnímání hospodaření v lesích českou veřejností. Tyto špatné výsledky byly podnětem k provedení zcela nového šetření na regionální úrovni, v lokalitě s vysokou lesnatostí a značnou zainteresovaností obyvatel na lesním hospodářství – chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy v kraji Vysočina.

Regionální šetření navazuje na evropskou studii
V roce 2009 byla provedena ve vybraných 27 členských zemích Evropské unie včetně ČR mezinárodní studie agentury ECORYS zaměřená na vytváření evropské komunikační strategie o lesnictví. Výsledky této studie byly právě pro ČR v mnoha směrech značně nepříznivé. Na základě získaných dat v rámci celého státu však následně bylo zjištěno, že je potřebné provést šetření také na nižší úrovni, např. v nějakém konkrétním regionu. Za reprezentativní oblast byla vybrána lokalita Žďárských vrchů na Českomoravské vrchovině pro svou vysokou lesnatost, přírodní hodnotu a rekreační návštěvnost nejen místními obyvateli. Tímto se podařilo získat odpovědi od různých skupin respondentů, tedy v místě trvale žijících obyvatel a také vzdálenějších návštěvníků, kteří přicestovali především za účelem rekreace. Výsledky tak mají vysokou vypovídací schopnost a nepodchycují pouze vyhraněnou skupinu obyvatel.

Stručně ke způsobu realizace šetření
Dotazníkové šetření, realizované přímo autory tohoto článku, trvalo několik měsíců a bylo provedeno ve druhé polovině roku 2012 na lokalitě Žďárské vrchy. Dotazníky byly distribuovány jednak v intravilánu města Žďár nad Sázavou, v rekreačních a chatových oblastech, kempech a také na vybraných středních školách. Celkem bylo vybráno 300 vyplněných dotazníků od respondentů starších 15 let. Respondenti byli oslovováni tak, aby reprezentovali nejen místní obyvatele, ale také rekreační návštěvníky ze vzdálenějších oblastí toho času vyskytující se v daném regionu. Tento příspěvek se věnuje pouze vybraným výsledkům z rozsáhlého šetření – konkrétně názorům veřejnosti na hlavní příčiny ohrožení lesa v dané oblasti. Veřejnost odpovídala v rámci dané problematiky na tyto dvě zásadní otázky s nabídnutými odpověďmi jako součást dotazníku:

- Co podle Vás nejvíce ohrožuje okolní lesy? (přehled odpovědí uvádí tabulka 1)
- Jaká je podle Vás druhá nejvýznamnější příčina ohrožení okolních lesů? (přehled odpovědí uvádí tabulka 2)

Les nejvíce ohrožují neukáznění návštěvníci, následuje těžba
Tabulka 1 zobrazuje přehled zaznamenaných odpovědí na první otázku. Nejvíce respondentů označuje neukázněnost návštěvníků za hlavní příčinu ohrožení lesa. Na druhém místě následuje těžba a špatné hospodaření, kterou uvedlo 28,3 % dotazovaných, což je velmi vysoké až alarmující číslo. Na dalších pozicích ohrožení lesa stojí větrné kalamity, kůrovec a požáry. Na posledním místě uvádějí respondenti škody zvěří, přičemž reálně patří takovéto škody v dané oblasti k hlavním příčinám ohrožení lesních porostů, společně s větrnými a sněhovými kalamitami.
Tabulka 2 zobrazuje přehled zaznamenaných odpovědí na druhou otázku. Jako druhou nejčastější příčinu ohrožení lesa označilo opět největší množství respondentů neukázněné návštěvníky. Následně pak 20,7 % dotazovaných uvedlo jako příčinu ohrožení těžbu a špatné hospodaření.
Dohromady uvedlo těžbu a špatné hospodaření jako hlavní nebo druhou nejčastější příčinu ohrožení lesa 49 % respondentů, což je téměř polovina všech dotazovaných. Toto je velmi nepříznivý výsledek obrazu českého lesnictví v očích veřejnosti. Nelehkým úkolem je stanovit, proč tomu tak je.

Příčiny nedobré pověsti těžebních zásahů u veřejnosti
Najít příčinu, proč je těžba negativně vnímána veřejností, není snadné. Lze vyvodit, že laická veřejnost své názory často vytváří na základě informací poskytovaných médii či od známých, aniž je schopna si tyto skutečnosti reálně ověřit. Některá společenská média šíří velké množství nepřesných, neúplných až zavádějících informací o lesnictví, často vytržených z kontextu. Dostávají se tak na povrch nepravdivé údaje o špatném stavu lesů, zejména pak jednotlivé kauzy z lesnického sektoru. Veřejnost stále není obeznámena např. s faktem, že plocha lesů se v ČR neustále zvětšuje a že většina našich lesů je certifikovaných, tudíž se v nich hospodaří podle objektivních kritérií dobře a udržitelným způsobem. Veřejnost si také myslí, že lesy jsou přetěžovány, přičemž celková výše těžeb je v ČR pod jejich produkčními možnostmi. Taktéž velmi málo jsou lidé informováni o skutečném zdravotním stavu lesních porostů. V mnohých zaznamenaných odpovědích veřejnosti lze však spatřit také názorovou nelogičnost a zkreslenost.

Reálný úsudek veřejnosti je mnohdy zkreslený a nelogický
Je velmi zvláštní, že respondenti uvádějící těžbu a špatné hospodaření jako velkou hrozbu pro les současně považují stav místních lesů za uspokojivý a kvalitu hospodaření za převážně vyhovující. Tento rozpor byl zjištěn přímo v realizovaném šetření. Velké názorové rozdíly se vyskytují také mezi městskými a venkovskými obyvateli, což bylo zjištěno i jinými studiemi realizovanými na území ČR. Zatímco městští nejvíce oceňují přírodoochranné a estetické, souhrnně mimoprodukční funkce lesa, venkovští obyvatelé si podle provedeného šetření více uvědomují významnost a využití dřeva, tedy upřednostňují produkční funkce lesa. Shodně s městskými návštěvníky si spousta místních obyvatel vůbec neuvědomuje zcela zásadní vodohospodářský význam Žďárských vrchů, které jsou chráněnou oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV), a mylně tak zařazují tento význam na poslední pozici v pořadí významnosti funkcí lesa.

Lesnictví jako poskytovatel kvalitních služeb pro veřejnost
Výsledky našeho šetření na regionální úrovni v kraji Vysočina potvrdily v mnohém nepříznivé závěry zjištěné mezinárodní agenturou ECORYS. Naše zjištění jsou o něco příznivější, přesto však poukazují na relativně neuspokojivý obraz lesnického sektoru v očích veřejnosti. Závěrem je nutno uvést, že problematika lesnictví by měla být srozumitelně prezentována veřejnosti, ať už v médiích nebo samotnými lesníky. Velmi důležité je, aby byla veřejnost obeznámena nejen s lesem jako takovým, ale i s prací lesníků a principy dodržování zásad udržitelného hospodaření. Dále je potřeba rozvíjet kladný vztah k lesu i u nejmladší generace a podnítit u ní intenzivnější zájem o les. Neméně důležité je také ze strany vlastníků lesa budovat a udržovat návštěvnickou infrastrukturu, která přispívá k prohlubování rekreačního prožitku návštěvníků a zpravidla může eliminovat škody působené veřejností na lese a zařízeních. Zcela na závěr musíme konstatovat, že české lesnictví by se mělo do budoucna více zaměřit na možnosti zkvalitnění komunikace s veřejností a pokusit se tak o zlepšení veřejného mínění.

Autoři:
Ing. David Sadecký
Ing. Jan Pejcha
Fakulta lesnická a dřevařská
Česká zemědělská univerzita v Praze
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. ;
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: Jan Pejcha

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.