Archiv časopisu Svět myslivosti

Číslo 11 (2010)

Severské husy na jižní Moravě

MVDr. Julius Klejdus

Nad naší krajinou každoročně protahují populace severských hus a přezimují u nás, přičemž se soustřeďují v rybničních oblastech především jižních Čech a jižní Moravy. Tisícová hejna přilétají ze severoevropských hnízdišť a naprostou většinu z nich tvoří populace husy polní a husy běločelé. Tyto husy k nám přitahují od konce září do konce října a většina hejn odlétá podle klimatických podmínek v druhé půli března. U nás nehnízdí. Většina údajů v tomto článku byla získána pozorováním a sledováním populací severských hus na jižní Moravě v několika posledních letech.

Zvěř a trichinelóza v současné Evropě

Prof. RNDr. Jiří Lamka, CSc.

Zvláště odborné úřady Evropské unie (EU) se v posledních 15 letech intenzivně zabývají shromažďováním údajů také o nemocech přenášených do lidské populace zvířaty či jejich produkty (tzv. zoonózy). Pozornost je v současnosti věnována 11 zoonotickým činitelům, mezi nimiž figurují i ti, jejichž existence je přímo spjata s populacemi volně žijících zvířat (např. echinokokóza, vzteklina, trichinelóza aj.). Podmínky pro existenci jednotlivých zoonóz včetně míry jejich dopadů na lidskou populaci jsou však proměnlivé, a to často v závislosti na populačním vývoji rozhodujících druhů zvířat včetně zvěře. Pochopitelný je proto důraz na kontinuitu a odbornost všech šetření zaměřených na přítomnost a význam zoonóz ve státech EU.

Změny ve složení potravy lišky obecné v průběhu roku a v závislosti na měnící se nadmořské výšce

Ing. Martina Hartová, Ph.D. a doc. Ing. Jaroslav Červený, CSc.

Analýza složení potravy je jedním z hlavních úkolů při studiu ekologie savčích predátorů. Množství a dostupnost potravy ovlivňují velikost populací, sociální organizaci i mezidruhové vztahy. Většina výzkumů zaměřených na studium potravy lišky obecné se zabývala popisem jednotlivých složek potravy a jejich podílem na celkovém objemu přijaté potravy, ale málokterá studie byla věnována faktorům prostředí, které mohou mít vliv na složení potravy. Také proto jsme se zaměřili na proměnlivost složení potravy v průběhu roku a v souvislosti se změnou nadmořské výšky prostředí.

Na kachny a husy letos naposledy s olověnými broky

Ing. Zdeněk Štěpánek

Obecný požadavek nahradit olovo jako materiál ve všech oblastech lidského života s cílem eliminovat jeho škodlivý vliv na životní prostředí a člověka samého je mnoho let nejen diskutován, ale též uskutečňován. V oblasti loveckého a sportovního střelectví se to týká olověných broků laborovaných jako hromadná střela do brokových nábojů, jejichž používání způsobuje koncentraci velkého množství olověného odpadu na dopadištích sportovních střelnic, zamořování především vodních ploch a také vědecky prokázaný smrtící vliv olova v zažívacím traktu vodních ptáků po požití vystřelených broků. Rok 2010 je na základě výše uvedeného posledním rokem, kdy se v ČR mohou k lovu vodní pernaté zvěře používat brokové náboje s olověnými broky.

Úvodník 11/2010

Ing. Vladislav Badalík

Vážení čtenáři,

rok 2011, v němž pro ČR končí výjimka o používání nábojů s olověnými broky k lovu vodní pernaté zvěře, se kvapem blíží. Od 1. 1. 2011 bude možné lovit tuto zvěř již pouze bezolovnatými broky. Jak jsou čeští myslivci na tuto významnou změnu připraveni?

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Svět myslivosti od roku 2000 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.

Svět myslivosti na Facebooku