Archiv časopisu Svět myslivosti

Číslo 10 (2011)

Staré lovecké zbraně ze zámku Konopiště (VIII.) – výzdoba zbraní

PhDr. Vladimír Dolínek

Od 16. století, kdy začaly být palné zbraně používány k lovu, sportovní střelbě a k osobní obraně, se staly – vedle své funkční, užitkové hodnoty – i předmětem reprezentujícím svého majitele a symbolem jeho moci. Již svým vnějším vzhledem musely odpovídat postavení vlastníka a mimořádná pozornost byla proto věnována jejich výzdobě. Výzdoba zbraně byla mnohdy finančně značně nákladnější než zhotovení nezdobené zbraně.

Věk jelenů v Národním parku Šumava – nejstaršímu nebylo 24, ale „pouze“ 21 let

Mgr. Vladimír Bádr, Ph.D., Ing. Adam Jirsa

V příspěvku „Věk jelenů v Národním parku Šumava“ (autor Ing. A. Jirsa, Svět myslivosti č. 3/2011) byly prezentovány informace o vysokém stáří dvou ulovených a jednoho uhynulého jelena – 24 a 21, resp. 18 let. Věk byl stanoven laboratorně Mitchellovou metodou na Mendelově univerzitě (MENDELU) v Brně. Autor v příspěvku dále věnoval pozornost pohybu a chování jednotlivých jelenů. Následně byly předložené údaje o věku podrobeny věcné kritice (příspěvek „Reakce na článek Věk jelenů v NP Šumava“, autor Mgr. V. Bádr, Ph.D., Svět myslivosti č. 4/2011) ve smyslu důsledného využití principů Mitchellovy metody a zohlednění úrovně spolehlivosti stanovení věku v tak zajímavých případech.

Dvě dekády Národního parku Šumava

Ing. David Vaca, Ph.D.

V atmosféře vyvolané střetem mezi odpůrci a zastánci kácení stromů napadených kůrovcem v některých částech Národního parku Šumava poněkud zaniklo letošní 20. výročí vzniku parku. Diskuse o aktivních vstupech člověka do některých přírodních procesů je ostatně pro náš největší národní park charakteristická po celou dobu jeho existence. Kromě jiného ukazuje i na to, že na stejnou věc nemusí být používán stejný metr. Zatímco o kůrovci dvacet let diskutujeme a sledujeme, kterak nám Šumavu mění před očima, o regulaci početnosti spárkaté zvěře nepochyboval nikdo. I díky tomu je dnes možné bilancovat téměř dvě desítky let mysliveckého managementu (úmyslně nepoužíváme termín „hospodaření“, neboť na území NP jde přece jen o něco jiného než v běžných honitbách) a porovnat současnou situaci v NP s jinými oblastmi.

Od štvanice k honební jízdě

Ing. Ctirad Rakušan

Štvanice jako způsob lovu je známa odedávna. Volila se v případech, kdy ulovení zvěře bylo nad síly jedince. Znali ji už Peršané a Tataři. Ve středověkých spisech se označovala jako hlasitý lov – venatio clamosa – na rozdíl od šoulačky nebo čekané, tichých způsobů lovu – venatio placida.

Ke zvěři musíme mít stále úctu

Ing. et Ing. František Bezděk

Již na začátku se musím přiznat, že jsem byl úkolem připravit rozhovor s člověkem, který je mi dodnes vzorem, nesmírně poctěn. Není to totiž úkol, ale naprosto nezasloužené potěšení. Opravdu jen tak lze uvést rozhovor s doc. MUDr. Jaromírem Kovaříkem, CSc., který se 24. září dožívá 85 let. Jistě ho zná většina našich myslivců, kteří již dlouho čtou jeho knihy, odborné statě v učebnicích a nejrůznější články o historii myslivosti, mysliveckých zvycích a tradicích a zvláště o myslivecké kultuře.

Krmelec pro spárkatou zvěř

Jindřich Machala

Spárkatou zvěř je třeba nejen pozorovat a lovit, ale v době nouze též podle zákona o myslivosti přikrmovat. Proto po návodu na stavbu jednoduchého posedu a kryté pozorovatelny (Svět myslivosti č. 6 a 8/2011) přinášíme také postup stavby krmelce. Krmelec popsaný v následujícím textu slouží k přikrmování jelení zvěře. Pokud se v honitbě vyskytuje výhradně zvěř srnčí, je možné jeho jednotlivé parametry přiměřeně upravit.

Rarita roku 2011 – IV. kolo

Redakce

Základní část soutěže Rarita roku 2010 se přehoupla do druhé poloviny. V době, kdy končila letošní srnčí říje, hodnotili porotci i čtenáři 17 trofejí. Dvě z nich rozšířily řadu finalistek.

Jaké jsou počty naší pernaté zvěře? (VIII.) – Sovy

Prof. RNDr. Karel Šťastný, CSc.

V seriálu o naší pernaté zvěři a její početnosti přicházejí po dravcích na řadu sovy. V osmém dílu si představíme naši největší a nejmenší sovu a také dva druhy puštíka, v následujícím pokračování dva druhy kalouse a sýce rousného.

Olověné jednotné střely versus jednotné střely bez obsahu olova

Ing. Petr Ziegrosser

Střely bez obsahu olova. Tento termín si pravděpodobně většina myslivců spojí s momentálně intenzivně diskutovanou zákonnou povinností používat k lovu vodní pernaté zvěře broky nevyrobené z olova, ale z jiných, netoxických materiálů (ocel, zinek, bismut). Řada výrobců střeliva však nabízí též jednotné střely bez obsahu olova. Za jejich vznikem a zaváděním stojí v první řadě tlak ochránců přírody, kteří by olovo rádi zcela vytlačili z lovecké a sportovní střelby, ale též zájmy výrobců, pro něž nová řešení představují nové obchodní možnosti. Zatímco naši myslivci tuto problematiku příliš neřeší, v sousedním Německu již více než deset let patří mezi významná témata. Hlavním důvodem je diskuse o chování netoxických střel.

Myslivecká statistika 2010/2011

Redakce

Dne 16. srpna t. r. zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) mysliveckou statistiku za období od 1. 4. 2010 do 31. 3. 2011. Opět byla posunuta hranice rekordního úlovku u černé zvěře a též u zvěře daňčí, mufloní a sičí. Rovněž lišek se ulovilo nejvíce za posledních deset let. Nesrovnatelně hůře jsou na tom úlovky drobné zvěře, především zajíců.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Svět myslivosti od roku 2000 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.

Svět myslivosti na Facebooku