Úvodník 3/2011

Doc. Ing. Jiří Kamler, CSc

Vážení čtenáři,

V tomto čísle Světa myslivosti jsou zveřejněny výsledky již čtvrtého opakování celorepublikové inventarizace škod zvěří, které zpracovala firma IFER – Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s. r. o. Protože jde o téma, které zásadně ovlivňuje podstatu naší myslivosti, je vhodné zamyslet se nad prezentovanými čísly a pokusit se z nich vyvodit závěry pro hospodaření v honitbách.

Provedený monitoring má přinášet odpovědi podle zadání poskytovatele prostředků, tedy Ministerstva zemědělství ČR. Mě při přečtení ovšem napadlo hned několik otázek. První je, jaký má smysl platit takový monitoring ze státních peněz, když máme kvalifikované odborníky na úřadech a škody jsou povinní sledovat všichni vlastníci a správci lesů. Smysl to podle mého názoru může mít za určitých podmínek, především tehdy, pokud výsledky budou dále využity a přinesou zlepšení v dané oblasti. Bohužel si nejsem jistý, že právě výsledky tohoto monitoringu jsou nějak využívány při hospodaření v honitbách. Přínos by se mohl hledat i v kontrole, zda jsou data ostatních subjektů objektivní. To by ovšem toto nezávislé hodnocení škod muselo být objektivnější než jiné metody a muselo by být srovnatelné. V této souvislosti mi ve zprávě chybí právě porovnání s údaji např. Lesů České republiky, s. p., či Vojenských lesů a statků ČR, s. p., alespoň tam, kde lokality tohoto monitoringu ležely na státním majetku. V tomto ohledu vyznívá celé šetření tak trochu do prázdna, neboť ve výsledku je pouze konstatováno, kolik procent letorostů bylo zvěří poškozeno a jaké mělo vývoj v posledních letech. Tím nechci smysl monitoringu zcela zpochybňovat, ale upozornit na to, že takto náročná akce, a to jak z hlediska personálního zajištění, tak finančních nákladů, by zasloužila patřičné „dotažení“ k využitelnosti.

Další otázky napadnou asi každého v souvislosti s metodikou, výsledky a jejich interpretací. Je např. 250 navštívených lokalit dost pro zjištění škod působených zvěří na území celé ČR? Co vůbec znamená údaj o intenzitě okusu a jak jej interpretovat, pokud z něj chceme získat informaci o tom, jak zvěř ovlivňuje lesní ekosystémy? Proč se okus některých dřevin snižuje, zatímco u jiných narůstá? Asi nejvýznamnější jsou výsledky u okusu letorostů, neboť jsou z hlediska tlaku zvěře na les nejobjektivnější. Vyplývá z nich, že celková intenzita tlaku zvěře na lesní kultury se v posledních pěti letech snížila. Tento výsledek je z pohledu myslivosti potěšitelný. Může souviset se snížením početnosti zvěře v některých oblastech, se zlepšením péče o ni, s budováním a využíváním přezimovacích obůrek, s převážně mírnými zimami v posledních letech a také např. s tím, že v lesích se objevuje čím dál více přirozené obnovy atraktivních dřevin, jimž zvěř dává při hledání potravy přednost, takže se snižuje její tlak na cílové dřeviny. Tomu by odpovídalo i zvyšující se poškození melioračních a zpevňujících dřevin, které jsou při velkém tlaku zvěře často zcela eliminovány a jejich okus se ani nedá zjišťovat.

Zveřejněné výsledky monitoringu stojí za zamyšlení a bylo by dobré je dále rozpracovat, zejména se zaměřit na otázku, jaká míra poškození, zjištěná použitými metodami, je z hlediska obnovy lesa únosná pro jednotlivé druhy dřevin, věkové kategorie lesa a regiony.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Svět myslivosti od roku 2000 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.

Svět myslivosti na Facebooku