Myslivecká výročí – březen

 

{mosimage}

00VYRO

Myslivecká výročí – březen

Nejvýznamnější mysliveckou knihou mezi oběma světovými válkami byla u nás Československá myslivost, vydaná v r. 1930. Co do rozsahu šlo o nejrozsáhlejší knihu od vydání Černého Myslivosti (1881). Její autor Antonín Březina se narodil před 110 lety 4. března 1895 ve Velké Chýšce u Pelhřimova jako syn hospodářského správce, později učitele. Po povinné jednoroční lesnické praxi navštěvoval Březina v letech 1910 až 1914 Lesnické školy v Písku, po jejichž absolvování nastoupil jako lesní adjunkt na velkostatku Křivoklát. Tam ho významně ovlivnil tehdejší ředitel prof. ing. Alois Nechleba (1859-1944).

Od r. 1922 se Březina po vzoru svého otce věnoval učitelskému povolání - stal se učitelem na nově založené Státní škole pro lesní hajné v Domažlicích, odkud byl po jedenáctiletém působení přeložen v r. 1933 jako ředitel Zemědělských škol do Liptovského Hrádku.

První vydání jeho knihy Československá myslivost vznikalo v době jeho působení v Domažlicích a je na něm patrný vliv křivoklátských zkušeností. Druhé vydání knihy z r. 1937 přichystal Březina v Liptovském Hrádku. Druhy zvěře, žijící převážně na Slovensku, jsou v ní popisovány slovensky. Se slovenskou mysliveckou mluvou mu radil jeho kolega Ján Chmelický, učitel hájenské školy. Za zmínku také stojí, že Březina v Liptovském Hrádku vybudoval prosperující bažantnici.

Po odchodu ze Slovenska byl Březina v r. 1940 jmenován ředitelem školy pro lesní hajné v Domažlicích, kde 19. června 1941 náhle zemřel.

***

Málokdo zabývající se dějinami lesů a myslivosti nezaslechl jméno Jan Evangelista Chadt-Ševětínský, u něhož si letos připomínáme dvojí výročí: 145 let od narození a 80 let od úmrtí. Chadt se narodil jako syn polesného 26. února 1860 v Kubově Huti na úpatí Boubína a zemřel 15. března 1925 v Praze - Krči.

Chadt začal chodit do školy v Ševětíně, po němž si zvolil svůj literární přídomek. Po absolvování písecké reálky odešel do lesnické praxe a po složení státních lesnických zkoušek pracoval jako lesník u hlubockých Schwarzenbergů.Téměř veškerý svůj volný čas věnoval studiu archivů a kronik. Od mládí přispíval do časopisů lesnických, mysliveckých a etnografických. Jeho první knižní prací, vydanou vlastním nákladem v r. 1895, byly Dějiny lesů v Čechách. Kniha se neomezila jen na dějiny lesů, ale najdou se v ní četné zmínky o myslivosti. V r. 1909 vydal v Lounech Dějiny lovu a lovectví (myslivosti) v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a konečně v r. 1913 v Písku obsáhlé dílo Dějiny lesů a lesnictví. Jako první v naší literatuře zpracoval v r. 1910 soupis české knižní a časopisecké produkce pod názvem České lesnické písemnictví. Řadu hesel zpracoval do naučných slovníků.

Posledních 20 let své služební kariéry prožil na tehdejší národnostní hranici na panství Mšec, kde pracoval jako menšinový kulturní pracovník.

Po odchodu na odpočinek 1. června 1923 se přestěhoval do Prahy a jako docent přednášel na lesnické fakultě dějiny lesů a myslivosti.

Svou literární prací si Chadt vydobyl trvalé místo v našem kulturním dědictví a každý, kdo se vážně zabývá historií lesů a myslivosti, nemůže je pominout.

Svět myslivosti na Facebooku