Kůň myslivecký

 

{mosimage}

00CASY

Kůň myslivecký

 

K  honbě na divoké kachny používá se v jiných zemích mysliveckého koně s dobrým výsledkem hlavně v rov-ných bezlesých dalekých plochách, kde je se nesnadno na dostřel ku kachnám divokým, na břehu rybníka dlícím, připlížiti.

Za tou příčinou jezdívali i staří myslivci koňmo při rozmanitých příležitostech, zvláště při honbách na divoké kachny a husy, a když se chtěli co možno nejblíže přiblížiti ku zvěři té, vedli svého koně a na opačné straně skrývali se za něj, jak na obrázku našem lze náš milý čtenář pozorovati.

Každý kůň nedá se upotřebiti k honbě, jak by se někdo domýšlel; myslivecký kůň, který sloužiti má výhradně jen při známých výkonech honebních, musí býti dobře ojezděný, ostřílený, krotký, klidný, věrný a tichý.

Kůň střelčí, jehož myslivci používají, by se ku zvěři snadněji přiblížili, má mimo těchto vlastností přisvojiti si též klidnost a němou poslušnost, pak vytrvale státi, když je třeba ku předu, zpět, neb stranou lehce a bez říkání myslivcem vedle něho jdoucím dle škubnutí otěže poslechnouti, neb se při takové honbě nesmí mluviti. Ku výcviku brávají se koně obyčejně prostřední, barvy hnědé. Aby zvykl si kůň státi i choditi tak, jako by se pásl, připnou se mu na obě přední nohy kožená pouta s kroužky, které slouží na přivázání řemene, jehož druhý konec upevněn jest na uzdě. Řemen ten se zkracuje tak, až kůň má hlavu k zemi sníženou. Zároveň s obou stran uzdy upevní se dvě šňůry přiměřeně dlouhé, jimiž myslivec, v zadu nebo po straně koně jdoucí, řídí tak velmi lehce směr jeho chodu.

Těmito jednoduchými přístroji bývá kůň tak dokonale vycvičen, že později úplně bez nich, kdykoli myslivec s něho seskočí, hlavu mu skloní pouhým dotknutím ruky. Při známé učelivosti své sezná lehce a snadno kůň význam rozličných znamení a bývá pánu svému při honbě veleprospěšným pomocníkem. V jiných případech přibližují se myslivci ku zvěři za vozem, jsouce kryti, aneb na saních v zimě, protože každá zvěř před dobytkem neb povozem tak záhy neprchá, jako když vidí blížícího se střelce samotného. K takovéto honbě není potřeba zvláště koně cvičiti, jen když je krotký a neplaší se po ráně.

Česká myslivost, č. 7, ročník II., 1898

Svět myslivosti na Facebooku