Seminář „Problematika škod působených zvěří na zemědělských plodinách"

 

{mosimage}

00PRAX

Seminář „Problematika škod působených zvěří na zemědělských plodinách"

Ing. David Vaca, Ph.D.

První den veletrhu Silva Regina 2006 – 2. duben t. r. – proběhl v „Lesnickém sále“ pavilonu „Z“ brněnského výstaviště odborný seminář „Problematika škod působených zvěří na zemědělských plodinách“. Akci připravenou Mendelovou zemědělskou a lesnickou univerzitou v Brně, Ústavem biologie obratlovců AV ČR v Brně a redakcí časopisu Svět myslivosti navštívilo přes 90 zájemců. Přítomní vyslechli šest referátů doplněných o názorné prezentace.

Úvodní řeč a přivítání zájemců a přednášejících pronesl za tým organizátorů ing. Jan Dvořák, Ph.D., který přítomné seznámil s cíli semináře. O aktuálnosti a vhodném výběru tématu svědčila pestrá diskuse, která provázela téměř každý z příspěvků. Přednesené referáty byly zařazeny do sborníku vydaném před konáním semináře. Obdrželi jej všichni účastníci. V tomto článku se v krátkosti podíváme na obsahy jednotlivých referátů. K některým z nich se vrátíme v dalších číslech Světa myslivosti.

PŘEDNESENÉ REFERÁTY

Ing. Martin Žižka (Ministerstvo zemědělství ČR) hovořil o problematice škod zvěří na polích z hlediska státní správy myslivosti. Pozornost věnoval jak podmínkám a příčinám vzniku škod působených zvěří, tak legislativnímu řešení této třecí plochy mezi zemědělci a uživateli honiteb.

Ing. Jiří Kamler, Ph.D., vystoupil za kolektiv autorů z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR v Brně a Fakulty lesnické a dřevařské Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně s příspěvkem „Volně žijící býložravci a polní plodiny“. Autor se v úvodu zabýval vývojem stavů zvěře v uplynulých staletích, na což posléze navázal charakteristikou faktorů ovlivňujících vznik škod na polích. Zajímavý byl popis sezónní dynamiky využívání zemědělských plodin zvěří, který přednášející názorně doplnil obrazovou prezentací. Jednou ze zásadních otázek v souvislosti s hodnocením škod je přesné určení jejich původce. Autor popsal různé metody zjišťování druhu zvěře, který škodu způsobil.

Vystoupení ing. Kamlera vhodně doplnila RNDr. Marta Heroldová, CSc., z UBO AV ČR v Brně, která podrobně charakterizovala rozdíly ve škodlivém působení různých myšovitých na polní plodiny.

O hodnocení ztrát na výnosu a kvalitě vybraných polních plodin po simulovaném poškození listové plochy rostlin referoval ing. Radim Cerkal, Ph.D., jenž se uvedené problematice věnoval se svými spolupracovníky z MZLU Brno. Autoři v letech 2004-2005 sledovali, jaký vliv mají různé stupně a typy poškození na výnos a jakostní parametry ječmene jarního, pšenice ozimé, řepky ozimé, řepy cukrové, slunečnice roční a kukuřice pěstované na zrno. Uměle způsobené poškození v různých stupních (25 %, 50 % a 75 % listové plochy) mělo simulovat poškození zvěří při spásání dané plodiny. Bylo potvrzeno, že poškození asimilačních orgánů představuje z hlediska produkčních procesů rostlin významný faktor. Reakce rostlin na stresové podněty je však specifická v závislosti na druhu, růstové fázi, zdravotním stavu rostliny, intenzitě poškození a působení komplexu abiotických činitelů – zejména průběhu počasí v období následujícím po poškození. Pokusy prokázaly, že pro některé rostliny (např. ječmen jarní) nemusí z pohledu hospodářského výnosu a jeho kvality představovat redukce listové plochy v nekritické růstové fázi redukující faktor (za předpokladu, že nedojde k totálnímu poškození rostlin nebo vzrostného vrcholu). Na poškození listového aparátu naopak velmi citlivě reagují druhy s nízkou, resp. žádnou antiregulační schopností výnosotvorných prvků (např. slunečnice).

Ing. Jan Mikulka, CSc., se společně se svými kolegy z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze – Ruzyni zaměřil na téma posuzování škod působených zvěří na zemědělských pozemcích, porostech a polních plodinách. Přednášející popsal diferencovaný přístup k hodnocení škod podle různých původců – druhů zvěře. Kromě jiného konstatoval nedostatečnost v současnosti používaných opatření, která si kladou za cíl snížit pravděpodobnost vzniku škod na polích. Uživatelé honiteb musí pozorně sledovat početní stavy zvěře v honitbách a odstřel přizpůsobovat aktuální situaci. Vlastníci honebních pozemků a jejich uživatelé by měli v návaznosti na předpokládaný vznik škod kvalifikovaněji zvažovat pěstování ohrožených plodin v určitých lokalitách. Autor popsal možnosti spolupráce uživatelů honiteb se zemědělsky hospodařícími subjekty, včetně konkrétních opatření, vedoucích ke snižování škod.

O praktických opatřeních snižujících škody působené černou zvěří v porostech kukuřice hovořil ing. Pavel Kopecký (Oseva Uni Choceň). K základním možnostem z pohledu zemědělců patří:

- volba pozemků, na nichž hodlají kukuřici pěstovat (pokud možno co nejdál od lesa),

- aplikace repelentů (např. Hukinol),

- zrazování zvěře pomocí chomáčků ostříhaných vlasů,

- spolupráce s myslivci (autor uvedl konkrétní příklady).

Na příspěvek ing. Kopeckého navázal Zdeněk Novák ze společnosti Agro Bílá, a. s., který hovořil o zkušenostech s ochranou kukuřičných porostů cílenou agrotechnikou a repelenty. Na plochách obhospodařovaných společností Agro Bílá se s ohledem na snižovaní škod působených černou zvěří pěstují odrůdy kukuřice, které nejsou pro divočáky atraktivní. Zakládané porosty se navíc hned po zasetí chemicky ošetří, což zvěř odpudí. Výborné zkušenosti s ochranou vzrostlých porostů přineslo používání Hukinolu. Agro Bílá, a. s., již několik let rovněž úspěšně spolupracuje s místními myslivci, což je podle Zdeňka Nováka jeden ze základních předpokladů eliminace škod působených černou zvěří.

Sborník referátů je dostupný na internetové adrese: www.seminar2006.ivb.cz.

SHRNUTÍ SEMINÁŘE

Semináře se zúčastnili zemědělci, pracovníci státní správy myslivosti a myslivci, což místy v diskusi přineslo protichůdné názory na řešení některých otázek.

Je zcela zřejmé, že šance na snížení škod působených na polích zejména černou zvěří je podmíněna spoluprácí zemědělců s uživateli honiteb. Základním problémem, který vyplynul z diskusí, je neexistence jasných pravidel a metodik pro hodnocení škod.  

Svět myslivosti na Facebooku