Konference „Další vývoj myslivosti po vstupu ČR do EU“

 

{mosimage}

00POL

Konference „Další vývoj myslivosti po vstupu ČR do EU“

Ing. David Vaca, Ph.D.

Letošní myslivecky orientovaná konference, připravená odbornou skupinou myslivosti České lesnické společnosti (ČLS), byla zaměřena na téma „Další vývoj myslivosti po vstupu ČR do EU“. Odbornou záštitu nad uspořádáním akce, která proběhla 16. května v zasedací místnosti Fakulty lesnické a dřevařské Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně (FLD MZLU), převzalo Ministerstvo zemědělství ČR (MZe), které přípravu konference též finančně podpořilo.

Účastníky konference přivítal jménem organizátorů ing. Jiří Pondělíček, Ph.D., vedoucí odboru rybářství, myslivosti a včelařství MZe. Po nezbytných technických informacích, s nimiž vystoupil ing. Jiří Janota, předseda odborné skupiny myslivosti ČLS, se ke slovu dostali přednášející. Všechny referáty byly zařazeny do sborníku, který účastníci obdrželi při prezenci. V následujícím textu si stručně přiblížíme obsahy jednotlivých příspěvků.

PŘEHLED REFERÁTŮ

Ing. Jaroslav Růžička (MZe ČR) připravil referát nazvaný stejně jako téma konference: Další vývoj myslivosti po vstupu ČR do EU. Zabýval se v něm legislativními normami EU, které tvoří právní rámec pro výkon práva myslivosti v členských státech EU. Rovněž informoval o materiálu Zásady myslivecké politiky, který vzala naše vláda na vědomí v r. 2002. Materiál pojednává o základních atributech myslivosti, legislativě, vztahu myslivosti k vnějšímu prostředí, vlivu zvěře na prostředí, vlivu prostředí na zvěř, zvěři (spárkaté, drobné, praseti divokém, migrující vodní pernaté zvěři, ohrožených druzích zvěře, původně ohrožených druzích zvěře vyžadujících úpravy početních stavů nebo vymezení areálu výskytu), sčítání zvěře, sokolnictví, lovecké kynologii, vzdělávání v myslivosti, mysliveckém výzkumu, spolupráci s mysliveckými organizacemi, mezinárodní spolupráci, osvětě a propagaci myslivosti a dotační politice. V každé kapitole je popsán aktuální stav a nastíněn cíl, k němuž bychom měli směřovat.

V příspěvku ing. Jaroslava Kostečky, Ph.D., (Ministerstvo životního prostředí ČR) Mezinárodní úmluvy a evropská legislativa ve vztahu k myslivosti jsou krátce popsána pojetí lovu v Evropě (severoevropský, jihoevropský, anglosaský a středoevropský). Jak vyplývá z názvu, podstatnou částí referátu je výčet mezinárodních úmluv a doporučení majících vztah k myslivosti včetně domácích právních předpisů ochrany přírody a krajiny. Autor se rovněž zmínil o přípravě důležitého dokumentu - Evropské charty pro lov a biodiverzitu. Cílem charty je:

- podporovat, rozšiřovat a zakořenit na všech úrovních princip „udržitelného lovu“,

- tento princip úzce svázat s principem „etického lovu“; každý, kdo vykonává myslivost, by měl dosáhnout určitého stupně vzdělanosti v ekologických a biologických základech,

- organizovat ve větším měřítku lov (myslivost) jako podporu ochrany biodiverzity; propagovat myslivost jako nutnou složku ochrany přírody a základ socioekonomického rozvoje ve venkovských oblastech v mnohých evropských regionech,

- přivést různé skupiny obyvatel Evropy (uživatelů přírody) ke spolupráci na cílech použitelných pro veřejnost,

- adresovat chartu a její principy kompetentním úřadům, mysliveckým organizacím a obecně myslivcům a všem subjektům zapojeným do udržitelného využívání přírodních zdrojů na různých úrovních.

Doc. ing. Josef Feureisel, Ph.D., (FLD MZLU Brno) se věnoval přístupu k problematice oceňování živé zvěře v reprezentativních zemích EU a v ČR. Porovnal situaci v oceňování zvěře u nás s poměry v Německu, v Rakousku, na Slovensku a v Polsku.

Referát prof. ing. Josefa Hromase, CSc., (FLD MZLU Brno) nazvaný Myslivecké vzdělávání po vstupu ČR do EU obsahoval údaje o historickém vývoji a současném systému mysliveckého vzdělávaní v ČR.

Doc. ing. František Zabloudil, CSc., a ing. Petr Korhon z Institutu ekologie zvěře Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně připravili příspěvek Změny v agrárních ekosystémech a jejich vliv na zvěř, v němž se zaměřili na popis proměny zemědělského hospodaření v uplynulých 50 letech v Evropě a na důsledky na populace zvěře.

Ing. František Havránek, CSc., a doc. MVDr. Karel Bukovjan, CSc., (Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště-Strnady) zpracovali referát, který nazvali Perspektivy myslivosti na počátku třetího tisíciletí v ČR a EU. Zamysleli se v něm nad současným přístupem společnosti k využívání zvěře včetně výhledu do budoucna. Jedním z nutných základních kroků, který je nutné učinit s ohledem na společenský konsenzus týkající se myslivosti, je změna definice myslivosti. Definice myslivosti pro III. tisíciletí by měla vycházet mimo jiné z úmluv a doporučení EU. Těm je v referátu věnována pozornost zejména v souvislosti se zachováním biotopů, se zdůvodněním povolení lovu, s rozumným využíváním populací zvěře a biotopů a s lovem a managementem zvěře. Jako příklad toho, v jakém legislativním, odborném a společenském prostředí se bude myslivost vyvíjet v následujících desetiletích, uvedli autoři projekt Natura 2000. Bude důležité, jak se myslivcům podaří obhájit jejich aktivity v souvislosti se základními principy tohoto projektu.

Výběru legislativních aspektů ovlivňujících myslivost, zejména právním normám na úseku ochrany přírody a jejich vztahu k myslivosti, se věnoval ing. Luděk Králíček (Českomoravská myslivecká jednota). Ve svém vystoupení se mimo jiné skepticky vyjádřil k Evropské chartě pro lov a biodiverzitu, která podle něho nepřinese mnoho dobrého lovu, protože vzniká ve spíše ochranářsky orientovaném prostředí. Do jejího projednávání by se proto měli více zapojovat myslivci.

MVDr. František Fejfar z Řádu sv. Huberta věnoval v referátu Řád svatého Huberta a myslivost v EU kromě jiného pozornost Evropské chartě pro lov a biodiverzitu. I když má pouze charakter doporučení, její podpora je nezbytná, protože umožní veřejnou celoevropskou prezentaci možností dnešní myslivosti a jejího přínosu k trvale udržitelné péči o životní prostředí. Řád sv. Huberta navrhuje projekt společné výzvy mysliveckých subjektů ČR mysliveckým subjektům středoevropských států k setkání s cílem přípravy společného názorového stanoviska, v němž bude Evropské komisi vysvětleno středoevropské pojetí myslivosti včetně odborných důvodů k jeho udržení a rozvoji.

Zachováním a rozvojem české myslivosti v podmínkách EU se zabýval doc. ing. Miloslav Vach, CSc. (Česká zemědělská univerzita v Praze). Podle něho je pro ochranu a udržení české myslivosti nutné kromě jiného zdokonalit systém mysliveckého vzdělávání a zavést celoživotní vzdělávání českých myslivců.

Myslivosti u Lesů České republiky, s. p., po vstupu ČR do EU se týkal referát ing. Josefa Vláška (LČR, s. p.).

V příspěvku ing. Romana Vohradského Myslivost v honitbách Vojenských lesů a statků ČR, s. p., byl popsán systém mysliveckého hospodaření v režijních honitbách tohoto významného správce státní půdy.

Myslivost, tradice a současnost nazval svůj příspěvek ing. Josef Myslivec z Lesní a rybniční správy Ing. Jerome Colloredo-Mansfeld Zbiroh. Informoval v něm především o mysliveckém hospodaření na tomto soukromém lesním majetku.

Referát Výzvy EU pro českou myslivost z pohledu laické a odborné veřejnosti připravil ing. Miloš Balák z a. s. Lesy Hluboká nad Vltavou. Stručně v něm rozebral současné postavení myslivosti v ČR a její vývoj po r. 1990 a konstatoval nutnost reálného pohlédnutí do zrcadla: v systémovém a kompetentním přístupu k myslivosti nemůžeme dnes konkurovat vyspělým státům EU. Máme nedostatek odborníků ve státní správě, chybějí finanční prostředky, ale i nezištnost, nadšení a úcta k tradicím. Není zpracován koncepční a systematický přístup k myslivosti a myslivci nejsou schopni reagovat na radikálně se měnící rámcové podmínky, v nichž vykonávají myslivost. Jedním ze stěžejních úkolů blízké budoucnosti bude přesvědčit laickou veřejnost o smysluplnosti myslivosti a o jejím nezastupitelném významu. Podle ing. Baláka je nutná razantní změna myšlení odpovědných orgánů a institucí.

Téměř shodně s příspěvkem ing. Růžičky - Další vývoj myslivosti v ČR po vstupu do EU - pojmenoval svůj referát doc. ing. Vladimír Hanzal, CSc., z Katedry rybářství a myslivosti Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Zabýval se v něm historickými kořeny a vývojem myslivosti a celé společnosti, konflikty mezi člověkem a zvěří a rovněž důvody současných názorových střetů mezi myslivci a odpůrci myslivosti. Zdůraznil zásadní úkol pro myslivce - změnit u společnosti pohled na myslivost. Veřejnost by neměla v myslivosti vidět pouze lov zvěře a sportovní aktivitu, ale komplexní systém péče o vybranou skupinu volně žijících živočichů. K tomu by měla pomoci i Evropská charta pro lov a biodiverzitu. Myslivost se stává věcí veřejnou a její další vývoj bude záviset na schopnostech “vyjednávačů” z řad myslivců v pracovních skupinách ovlivňujících tvorbu důležitých dokumentů a rovněž na vystupování “řadových” myslivců, které může výrazně ovlivnit názor veřejnosti.

Ing. Libor Řehák, Ph.D., z Asociace profesionálních myslivců ČR připravil rozsáhlé referáty Specifikace některých základních směrů vývoje myslivosti v ČR po vstupu do EU (Moderní myslivecký management přírody jako základ budoucího vývoje české i evropské myslivosti) a Reforma myslivosti jako faktor zásadně ovlivňující budoucí vývoj odvětví myslivosti v ČR po vstupu do EU (Specifikace pojmů jako podmínka pro realizaci reformy v myslivosti) a ve spolupráci s doc. ing. Miloslavem Vachem, CSc., příspěvek Reforma mysliveckého školství jako základní podmínka transformace myslivosti a prvek významně ovlivňující vývoj myslivosti v ČR i EU. Jako červená nit se všemi příspěvky vine nutnost zásadní proměny uvnitř odvětví myslivosti. Autor, resp. autoři představili směry vývoje myslivosti (myslivost orientovaná na lov a myslivost jako komplexní moderní management zvěře a přírody) a nastínili základní zásady vnitřní a vnější reformy myslivosti. Upozornili na nutnost změny definice myslivosti a reformy mysliveckého vzdělávání. Podrobně informovali o vzniku nového studijního oboru Provoz a řízení myslivosti, přednášeného na ČZU v Praze.

DISKUSE

Po každém z přednesených referátů byla možná krátká diskuse. U některých příspěvků účastníci semináře této možnosti využili, u většiny však nikoli. V několika případech se bohužel diskutovat nedalo, protože autoři se omluvili z neúčasti na konferenci. Nejvíce se hovořilo o Evropské chartě pro lov a biodiverzitu. První informace o této aktivitě přinesl Svět myslivosti v letošním dubnovém čísle. Jakmile budou známa nová fakta, přineseme aktuální informace.

Zájemci o sborník referátů se mohou přihlásit na sekretariátu ČLS: tel. 221 082 384, 731 576 710, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. .       

Svět myslivosti na Facebooku