Poznámky k tiskopisům plánu mysliveckého hospodaření v honitbě řady Mysl/1–8

Ing. Karel Lankaš

V květnovém čísle Světa myslivosti jsem připomínkoval tiskopis ročního výkazu o honitbě, stavu a lovu zvěře Mysl 1-01. Na tento článek navazuji příspěvkem hodnotícím z formálně-obsahového hlediska tiskopisy řady Mysl/1 – 8, které znají myslivečtí hospodáři jako zelenobílé formuláře formátu A4.

Tyto tiskopisy jsou součástí plánu mysliveckého hospodaření v honitbě, který každoročně zpracovává myslivecký hospodář (dále MH) v písemné podobě a předkládá jej ke schválení nejprve uživateli honitby, posléze držiteli honitby a nakonec orgánu státní správy myslivosti. MH je tak zahlcen poměrně rozsáhlou písemnou agendou mimořádné důležitosti, podle níž se hospodaří po celý myslivecký rok. Musí se tedy soustředit na obsahovou část, k jejíž vyplnění potřebuje mnoho informací, které získává sám a sběrem od svých kolegů v honitbě. Jakékoliv zlepšení vypracování plánů – obsahové nebo formální – lze jen přivítat.
První tiskopis, který MH zpracovává, je Mysl/7 – Výsledky sčítání zvěře. Poněkud nelogicky číslovaný tiskopis č. 7 (správněji by bylo č. 1, když se jím začíná plánovat nový myslivecký rok) vyplňuje MH v průběhu ledna až března (obvykle tři sčítací termíny). Sčítání se uzavírá k 31. 3. běžného roku a uživatel zároveň předkládá výsledky ke schválení držiteli honitby (ve lhůtě obvykle do pátého dne následujícího měsíce). Státní správa myslivosti obce s rozšířenou působností tak může výsledky obdržet během první dekády dubna. Tiskopis č. 7 neobsahuje jako jediný z celé řady Mysl/1-8 rubriku pro záznam data „svého“ odevzdání státní správě! Tabulky pro záznam sčítání nejsou dobře členěny, nutí MH pro každou stranu („naležato“) vyplňovat opakovaně 2-3x podle druhového zastoupení zvěře stejné údaje (pořadové číslo sčítání, datum sčítání, honitbu nebo její části a jména sčítačů). Proto navrhuji členění na šířku stránky přes celý dvojlist s pokračováním na čtvrté straně tiskopisu, při současném zeštíhlení sloupků s jednotlivými druhy zvěře, pohlavími a věkovými třídami.
V druhé vlně zpracování plánů se MH setkává s Mysl/1, 4 a 6. Všechny tiskopisy vyplňuje během dubna, aby je odevzdal státní správě myslivosti do 25. 4. běžného roku s tím, že musí počítat s časovou rezervou 15 dnů na připomínky držitele honitby. V praxi to znamená, že ihned po odevzdání Mysl/7 začne MH zpracovávat Mysl/1, 4 a 6 a raději osobně je předloží ke schválení držiteli honitby, aby mohl eventuálně udělat korekce a odevzdat opravené a schválené plány pověřené obci s rozšířenou působností do 25. 4. Domnívám se, že tento termín je příliš přísný a bohatě by k odevzdání postačila první dekáda května.
Všechny tiskopisy mají stejnou úvodní stranu, takže MH ji musí vyplňovat minimálně 3x. Pokud chce mít některá ze tří zúčastněných stran (uživatel honitby, držitel honitby, státní správa) neestetické černobílé kopie tiskopisů, čeká MH vyplňování hlaviček celkem 6-9x. Navrhuji zavést jednu společnou hlavičku a jednotlivé plány pojmout jako tištěné stránky (listy) vložené uvnitř dvojlistového tiskopisu (přibližně osm stránek). Vyhlášce o „plánování“ č. 553/2004 Sb. tato úprava neodporuje, čísla a názvy tiskopisů by zůstaly zachovány. Rubriku na vyjádření držitele honitby by obsahoval každý tiskopis v závěru stránky.
Mysl/1 – Plán chovu a lovu zvěře spárkaté obsahuje jednotlivé druhy zvěře v členění podle věkových tříd a pohlaví s uvedením jakostní třídy, poměru pohlaví, KOP, % rozdělení samců, samic a mláďat. Toto členění není optimálně zpracováno pro černou zvěř. Již v minulosti zazněly v odborných diskusích požadavky na přesnější statistické sledování lovu bachyní, lončáků a selat. U bachyní chybí v tiskopise rozlišení na věkové kategorie (třídy) lončáků a bachyní starších dvou let, u selat by bylo cenné rozlišovat pohlaví. Význam takto uváděných statistických údajů není jistě nutné podrobněji komentovat.
Mysl/4 – Plán péče o zvěř jsem částečně komentoval již v předchozím článku, nyní mám jen dvě připomínky. Sloupec „druh předkládaného krmiva“ je úzký a nelze dodržet uvedení všech druhů krmiv ke konkrétnímu krmnému zařízení, nemá-li se celá stránka nepřiměřeně „natáhnout“. MH tak má jen možnost nevypisovat druhy předkládaného krmiva k jednotlivým zařízením, ale ke všem najednou. Předpokládám, že tvůrce vzoru tiskopisů toto akceptuje a nenutil by uživatele honitby k rozepisování, byť by se v krmných zařízeních v honitbě lišily předkládané druhy krmiv. Druhá připomínka směřuje ke str. 3 – ostatní způsoby přikrmování (políčka, okusové plochy aj.). S těmito údaji již Mysl 1-01 dále nepracuje. Domnívám se, že pro hospodaření v honitbě mají tyto údaje zásadní význam a uživatele honitby stojí nemálo času a prostředků. Navíc by jejich celorepublikové zpracování přineslo zajímavý statistický údaj použitelný pro obhajobu významu mysliveckého hospodaření před laickou a ochranářskou veřejností.
Mysl/6 – Plán počtu loveckých psů jsem také již připomínkoval v souvislosti tiskopisem Mysl 1-01. Rubriky str. 2 jsou předimenzované, na vyplnění pěti čísel není nutná celá stránka! Naproti tomu na str. 3 jsou řádky úzké a zejména sloupec 8 (datum, druh a výsledek zkoušek z výkonu) vyžaduje umění mistra miniatury. Doporučuji tedy úpravu velikosti sloupců a řádků.
Ve třetí vlně zpracování tiskopisů mysliveckého plánu vyplňuje MH Mysl/2 (plán chovu a lovu zvěře drobné), Mysl/3 (plán lovu ostatních druhů zvěře) a Mysl/5 (plán společných lovů). Pominu-li odborníky tolik kritizovaný termín zpracování a odevzdání do 25. 7. běžného roku, opět se nabízí stejné řešení jako u předchozí trojice tiskopisů: zavést společnou hlavičku a plány vložit do dvojlistu (stačily by čtyři strany). Pro MH by to znovu znamenalo značnou úsporu času při ručním nebo strojovém psaní. K Mysl/5 je možné dodat, že podle vyhlášky č. 553/2004 Sb., o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě, je v § 2 (druhy zvěře a termíny pro vypracování plánu), odst. 2 uvedeno, že plán společných lovů se vypracovává jen pro zajíce polního, bažanta obecného a královského, husu velkou, polní a běločelou a kachnu divokou a krocana divokého. Nejsou zde uvedeny žádné druhy spárkaté zvěře! Znamená to tedy, že se plán společných lovů pro spárkatou zvěř nezpracovává? Z praxe vím, že se společné lovy na spárkatou zvěř v plánu běžně uvádějí a plán se stává i podkladem pro kontrolní činnost Policie ČR. Naproti tomu mi připadá absurdní zpracovávat lov vodní pernaté zvěře na tahu (to je také společný lov)! Nejspíše to v praxi nikdo nedělá, ale vyhláška nerozlišuje lov na tahu a hon. V případě novely vyhlášky bych doporučil uvádět v plánu naháňky (případně nadháňky), ale nátlačky jako operativní druh společného lovu vynechat.
Poslední tiskopis – Mysl/8 – Měsíční hlášení o plnění plánu – vyplňuje MH podle své evidence a odevzdává státní správě nejpozději do pátého dne následujícího měsíce. Někteří uživatelé honiteb navíc podobné hlášení podávají držiteli honitby (např. LČR). Nic proti tomu, je to součástí smlouvy o pronájmu honitby, ale zjistil jsem, že způsob a forma předkládání není u lesních správ v ČR jednotná. Domnívám se, že by držiteli honitby měla stačit kopie tiskopisu č. 8. Velice kladně hodnotím počínání státní správy myslivosti v Rumburku, která měsíční hlášení o plnění plánu pojala jako korespondenční lístek s předtištěnou zpáteční adresou a tabulkou plnění plánu. MH pouze vyplní údaje a pošle lístek státní správě. Nezdržuje se osobní distribucí nebo vkládáním do obálky a nadepisováním adresy státní správy.
Usnadnění administrativy MH nabízí elektronická podoba jednotlivých výkazů myslivecké evidence, kterou je možné si stáhnout z internetu na adrese www.yamaco.cz (pod odkazem „Evidence myslivosti zdarma“). Firma YAMACO ve spolupráci s ministerstvem zemědělství tak podala uživatelům honiteb pomocnou ruku. Bude zajímavé sledovat, jak si myslivci s touto novinkou poradí a jaké výhody nebo nevýhody jim ve skutečnosti přinese.      

Autor je myslivecký hospodář školní honitby Střední lesnické školy Šluknov.

Svět myslivosti na Facebooku