Rychle, levně a přesně, aneb specifická hmotnost parožní hmoty srnců

Pavel Scherer

Cílem chovu srnčí zvěře je pro každého myslivce zvěř zdravá, konstitučně silná, vitální a především s vysokou genetickou a trofejovou hodnotou. Jednou za čas téměř každý z myslivců uloví srnce se silnějšími parůžky a chce znát bodovou hodnotu trofeje, zvláště objem parůžků. V první polovině svého článku nabízím metodu, jak ji rychle, levně a přesně zjistit. Druhá polovina je věnována otázce hmotnostních rozdílů mezi srnčími trofejemi.


VOLZOVA METODA A JEJÍ ÚSKALÍ
Málokdo z myslivců vlastní „ponorné váhy“ sloužící k přesnému měření hmotnosti a objemu parůžků. K výpočtu se proto často používá Volzova metoda založená na vynásobení redukované hmotnosti trofeje Volzovou konstantou, která má hodnotu 0,225. Získáme tak přibližnou souhrnnou bodovou hodnotu za hmotnost a objem parůžků. Po následném přičtení všech vzhledových bodů a bodů za délku lodyh a odečtení případných srážek za vzhled nám vyjde celková přibližná bodová hodnota trofeje.
Příklad:        
celková hmotnost trofeje: 400 g
- 90 g za seříznutí lebky
= redukovaná hmotnost: 310 g
310 g x 0,225 = 69,75 b. CIC (součet bodů za objem a hmotnost)
+ body za délku lodyh, např. 11,00 b. CIC
+ všechny vzhledové body, např. 15,00 b. CIC
= přibližná bodová hodnota trofeje 95,75 b. CIC
Výpočet hodnoty trofeje touto metodou je poměrně přesný, pokud hmotnost a objem trofeje odpovídají jejímu celkovému vzhledu. V nevýhodě jsou však trofeje, které jsou např. lehké, ale současně objemné. V takových případech může dojít k podhodnocení výše popsanou metodou, a to až o několik bodů. Pro přesné měření jsem si nechal sestrojit jednoduchou „samonosnou ponornou váhu“, kterou si šikovný myslivec dokáže vyrobit i sám. Náklady na výrobu stojanu jsou minimální a v rodinném rozpočtu zanedbatelné. Nezbytnou nutností k přesnému hodnocení je digitální váha pracující s přesností na jeden gram. V současné době se dá koupit za 500-1500 Kč.

PRINCIP STANOVENÍ HMOTNOSTI A OBJEMU POMOCÍ „SAMONOSNÉ PONORNÉ VÁHY“
Všem myslivcům je jistě známo, že hmotnost a objem parůžků nejvíce ovlivní celkovou bodovou hodnotu trofeje. Výpočet objemu metodou, kterou popíši, je založen na Archimédově zákonu („Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, která se rovná tíze kapaliny téhož objemu jako je ponořená část tělesa.“).
„Samonosná ponorná váha“ je zařízení velmi jednoduché, lehké, skladné a především pracující přesně a mimořádně rychle. Když uvedu, že zavěšení a zvážení suchých parůžků a následně parůžků ponořených do vody nepřesáhne 30 vteřin, někomu to bude znít jako „latina“. Skutečnost je ale pravdou. K vážení (obr. 1) používám kuchyňskou digitální váhu (přesnost na 1 g), kterou položím na plošinu přivařenou na posuvném rameni. Zapnu váhu, zavěsím na ni provázky na koncích opatřenými háčky a stisknutím příslušného tlačítka „vynuluji“ displej. Na háčky zavěsím lebku s parůžky a na displeji se objeví celková neredukovaná hmotnost trofeje (v gramech), kterou si zapíši. Následně lehce a plynule spouštím rameno včetně váhy, dokud se celé parůžky až po růže neponoří do vody (obr. 2). Na displeji se objeví hmotnost trofeje, tentokrát s parůžky ponořenými do vody. Tato hmotnost je samozřejmě nižší než hmotnost předešlá. Opět si zapíši její hodnotu. Zvednu rameno, vypnu váhu, měření je u konce. Rozdíl zapsaných hodnot suchých parůžků a parůžků ponořených do vody udává objem parůžků v cm3.
Příklad:
hmotnost suchých parůžků: 400 g
hmotnost ponořených parůžků: 250 g
rozdíl: 150 cm3 = objem parůžků v cm3
Výsledky bodování vycházející z hmotnosti a objemu trofeje by měly být i v případě nezávislého měření jiným hodnotitelem naprosto stejné a nemělo by docházet k významným odchylkám. Při měření hmotnosti trofeje nesmíme opomenout odečíst 65-90 g na lebku (úměrně podle seříznutí lebky) a používat správné koeficienty.
Ve druhé části hodnocení trofeje, tj. při „vzhledovém hodnocení“ (rozloha, barva, perlení, růže, hroty a vyspělost výsad, pravidelnost a tvar), ovlivňují hodnotitele již jeho subjektivní pocity. Výsledky tohoto hodnocení provedeného více hodnotiteli se tudíž mohou lišit, často o několik bodů.

HMOTNOSTNÍ ROZDÍLY SRNČÍCH TROFEJÍ

Myslivci často diskutují o odchylkách ve hmotnosti objemově podobných srnčích trofejí a především o důvodech tohoto jevu. Co způsobuje tyto hmotnostní rozdíly?
V prvé řadě je nezbytné hypoteticky rozdělit trofej na dvě části: lebku a parůžky. Hmotnost lebky srnce (bez parůžků) je velice individuální, podle mých zjištění se může pohybovat od 90 do 208 g. U nejslabších ročků může poklesnout i pod 90 g. Nejnižších hodnot ze všech věkových tříd dosahují lebky srnců I. věkové třídy. Při vážení kraniometricky podobných lebek srnců převážně II. a III. věkové třídy (bez parůžků) s přesností na jeden gram jsem zjistil výrazné hmotnostní rozdíly. Celkové hmotnosti těchto opticky podobných srnčích lebek se mohou pohybovat od 129 g až do 208 g a více, což představuje rozdíl až 79 g. Při přesném bodovém hodnocení nejlehčí a naopak nejtěžší lebky by vznikl rozdíl 7,9 b. CIC ve prospěch trofeje s těžší lebkou. Hmotnostní rozdílnost srnčích lebek kraniometricky podobných parametrů je způsobena individuální vyzrálostí, silou pučnic a především kompaktností lebky.
Druhá část trofeje – parůžky – vykazuje stejně jako lebka značně hmotnostní rozdíly. Dříve provedené analýzy srnčích parůžků prokázaly, že parožní hmota se skládá ze 44 % z ústrojních látek (převážně bílkovin) a z 56 % z neústrojních látek (většinu představuje fosforečnan vápenatý). Z výzkumů Riecka (Raesfeld 1956), jenž zkoumal parožní hmotu, aby zjistil její specifickou hmotnost, vyplývá, že hodnoty specifické hmotnosti parožní hmoty se pohybují od 1,5 do 2,4 g, průměrně 1,95 g/cm3.
Zajímalo mne, jaké výše dosahují hodnoty specifické hmotnosti parožní hmoty v podmínkách jižní Moravy a jak vychází jejich porovnání s hodnotami zjištěnými před více než 50 lety. Přesný výpočet hmotnosti parůžků na lebce výrazně zkresluje především nepřesný odhad odpočtu za seříznutí lebky (v gramech; při hodnocení podle CIC se používá rozmezí 65-90 g). Proto jsem ke svému experimentu použil 138 srnčích shozů různých hmotnostních kategorií, různých délek lodyh a členitosti a různého objemu. Podle tvaru pečetí lze konstatovat, že v souboru shozů byly zastoupeny parůžky srnců I., II. i III. věkové třídy. Pokládám za důležité sdělit, že šest shozů bylo medailové hodnoty, z toho jedny párové by dosáhly zlaté medaile. Z celého souboru shozů bylo devět párových, přičemž šlo o shozy různé délky lodyh, síly a členitosti. U každého shozu jsem nejprve zjistil jeho hmotnost (g) a následně ponornou metodou stanovil objem. Ze zjištěných údajů bylo možné vypočítat hmotnost 1 cm3 parožní hmoty.
Hodnoty hmotnosti 1 cm3 parožní hmoty byly u hodnocených shozů individuálně značně rozdílné, pohybovaly se v rozmezí l,38-2,08 g/cm3. Zajímavé bylo zjištění, že hodnota přesahující 2 g/cm3 byla naměřena u všech medailových shozů a pouze u tří slabších shozů (celkem šlo o devět shozů). Hodnoty v rozmezí od 1,8 do 2,0 g/cm3 byly zjištěny u 18 z celkového počtu 138 shozů. Hodnot od 1,6 do 1,8 g/cm3 dosáhla převážná část shozů (104), u sedmi zbylých shozů se hmotnost parožní hmoty pohybovala do 1,6 g/cm3. Průměrná hmotnost byla 1,74 g/cm3, což představuje přibližně o 11 % menší hodnotu než byla průměrná hodnota publikovaná v r. 1956.
Zajímavé hodnoty jsem naměřil u párových shozů, které jednotlivě vykazovaly značné hmotnostní rozdíly parožní hmoty. Největší rozdíl byl zjištěn u páru, v němž měl pravý parůžek hodnotu 1,61 g/cm3 a levý 1,82 g/cm3. Pouze u jednoho měřeného páru se hodnoty přesně shodovaly. Dalším zajímavým zjištěním bylo, že nejvyšší hmotnosti parožní hmoty na 1 cm3 dosahovaly parůžky srnců převážně II., ale také III. věkové třídy (odhad věku podle tvaru pečeti). Na připojených obr. 3-20 jsou zachyceny podélné a příčné výbrusy parůžků s vysokou a naopak nejnižší hmotností v g/cm3.
Hmotnost parožní hmoty podle mého zjištění závisí především na poměru porézní houbovité dřeně, tloušťce tvrdé povrchové vrstvy (pláště) parůžku a na celkové kompaktnosti parůžku. Máme-li čerstvě vyvařenou trofej, hmotnost parožní hmoty není konečná a mění se v závislosti na vysychání trofeje. Výpočet hmotnosti parožní hmoty u „čerstvých“ a „vyschlých“ parůžků jsem provedl u přibližně čtyřletého srnce, sraženého motorovým vozidlem koncem dubna, kdy měl již vytlučené parůžky. Hmotnost čerstvé parožní hmoty tohoto srnce byla podle přesného výpočtu 2,16 g/cm3, po vysušení 2,03 g/cm3. Jak ukázal podélný řez po vysušení (obr. 10), parůžky byly dobře mineralizované, kompaktní, s chybějící vnitřní parožní dření. Největší úbytek celkové hmotnosti i hmotnosti parožní hmoty se projevil v prvním týdnu, další dny byly ztráty minimální. Parůžky ztratily pouhých 6 % z celkové hmotnosti. Kompaktní (těžké) parůžky, v nichž chybí vnitřní parožní dřeň, ztrácejí na hmotnosti podstatně méně než špatně mineralizované parůžky porézního charakteru, v nichž se drží podstatně více vlhkosti.

PODĚKOVÁNÍ

Chci poděkovat ing. Vladimíru Přibylovi, Pavlu Staňkovi a Petru Chloupkovi za zapůjčení srnčích shozů k provedení výše uvedených měření. Taktéž děkuji nájemci a hospodáři honitby Sudice u Boskovic ing. Přibylovi za poskytnutí lebek uhynulých srnců (úhyn v důsledku srážky s automobilem, otravy atd.) k provedení měření a pořízení fotodokumentace.
Kontakt na autora článku: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. .


Svět myslivosti na Facebooku