Pozor na škody působené zvěří na slunečnici!

Ing. Jiří Kamler, Ph.D., RNDr. Miloslav Homolka, CSc., ing. Radim Cerkal, Ph.D., mgr. Jarmila Prokešová, mgr. Miroslava Barančeková, RNDr. Marta Heroldová, CSc., ing. Jan Dvořák, Ph.D.

V posledních letech se výrazně zvýšily plochy slunečnice, která se začala pěstovat i na méně vhodných lokalitách, kde se zároveň stále častěji dostává do blízkosti lesa, kde má svá stávaniště spárkatá zvěř. Slunečnice přitom z hlediska škod působených zvěří není považována za příliš atraktivní a rizikovou plodinu. Toto hodnocení má reálný základ v tom, že zvěř slunečnici nepoškozuje v době, kdy vytváří semena, takže u ní nevznikají tak markantní škody jako např. u kukuřice. Na druhou stranu však slunečnice patří mezi rostliny, které jsou velmi citlivé na poškození růstového vrcholu a pokud by ji zvěř poškozovala během růstu, mohlo by to mít významný vliv na výnos. Proto jsme se rozhodli ověřit skutečný vliv zvěře na slunečnici na potenciálně ohrožené lokalitě.

Pro sledování poškození slunečnic jsme vybrali pole na jižní Moravě, obhospodařované společností Agros Morkůvky, které navazovalo na komplex lesa o velikosti přibližně 250 ha s výskytem srnčí a daňčí zvěře. Podle stop bylo zřejmé, že zvěř je zvyklá „vylepšovat si“ nabídku potravy na okolních polích.
Na poli jsme ihned po zasetí v polovině května vytyčili devět párových ploch ve třech liniích v různých vzdálenostech od okraje lesa. Z párových ploch byla jedna vždy pokusná (zvěř do ní mohla volně vstupovat a okusovat rostliny slunečnice), druhá kontrolní (ošetřená repelentem Lanol N, který je určen k ochraně letorostů listnatých dřevin v době vegetace a má pachově odrazovat zvěř od okusu). Tyto plochy jsme pravidelně kontrolovali v intervalu 2-4 týdny až do poloviny července, kdy rostliny začaly intenzivně kvést a přestaly být potravně atraktivní pro zvěř. Při kontrolách jsme zjišťovali počet poškozených a nepoškozených rostlin a obnovovali nástřik repelentu. V polovině října, těsně před sklizní, jsme na plochách zjistili výnos. Část okousaných rostlin jsme navíc označovali a sledovali jejich další vývoj.

VYUŽÍVÁNÍ SLEDOVANÉHO POROSTU ZVĚŘÍ
Zvěř pole pravidelně navštěvovala. Překvapilo, že jsme na něm zradili pasoucí se tlupu daňčí zvěře již při první kontrole, kdy vzcházející rostliny měly výšku kolem 10 cm. Při této kontrole jsme zjistili na první linii ploch v blízkosti lesa přibližně 10 % poškozených rostlin a na dalších dvou liniích ve větší vzdálenosti od lesa v průměru 5 % poškozených rostlin. Okus se ukázal jako extrémně škodlivý, většina poškozených rostlin nepřežila a zůstaly po nich jen krátké pahýly. Zvěř rostliny okusovala i v dalších fázích růstu. V době, kdy rostliny měly výšku přibližně 15 cm, bylo poškozeno v průměru 4,3 % rostlin na první, 2,3 % na druhé a 0,6 % na třetí linii ploch. V období, kdy dosáhly výšky přibližně 40 cm, bylo okousáno 13 % na první, 7,9 % na druhé a 6,7 % na třetí linii ploch. V další fázi růstu začaly rostliny vytvářet květy a zvěř se při spásání soustředila na listy, příp. na náhradní výhony po dříve okousaných výhonech. V době plného květu již slunečnice přestala být pro zvěř potravně atraktivní, takže k poškozování rostlin a později semen již nedocházelo.
Ošetření repelentem nezajistilo plnou ochranu kontrolních ploch před okusem, jehož intenzita byla přibližně poloviční ve srovnání s neošetřenými plochami.
Zjištěný výnos na okusovaných plochách v první linii od lesa byl ve srovnání s kontrolními plochami nižší o přibližně 40 %, na druhé linii představoval rozdíl přibližně 15 %, na třetí linii se výnosy z okusovaných a kontrolních ploch nelišily. Rozdíly ve výnosu na okusovaných a kontrolních plochách byly významné i přesto, že kontrolní plochy nebyly repelentem zcela ochráněny a i na nich byla část rostlin poškozena. Skutečná ztráta proto bude ještě vyšší, než se nám podařilo prokázat. Z našeho sledování vychází přibližná celková ztráta 30 % výnosu na polovině pole blíže k lesu, druhou polovinu lze považovat za nepoškozenou.
Potvrdilo se, že slunečnice je velmi citlivá na poškození terminálního vrcholu. Z rostlin, které byly poškozené v době, kdy měly výšku do 10 cm, většina odumřela a po dalších dvou až třech týdnech po nich nezůstaly viditelné zbytky a mezery v řádcích. Z rostlin poškozených při dosažení výšky 10-15 cm tak, že byly ukousnuty ve výšce 1-10 cm nad zemí, odumřelo celkem 12,5 %, u ostatních vyrazilo jeden až pět náhradních výhonů. Na přibližně třetině těchto náhradních výhonů nevzniklo žádné či zcela nepatrné květenství, na další třetině byla květenství o průměru 6-8 cm a na další třetině o průměru 8-10 cm. Vyšším rostlinám zvěř okusovala listy, příp. vrchol. Okus listů neměl na jejich další růst znatelný vliv. Při poškození vrcholu rostlina tvořila náhradní výhony s malými úbory.

PREVENCE SE VYPLATÍ
Okus rostlin sledovaného porostu slunečnice daňčí a srnčí zvěří se projevil významným snížením výnosu. Porost slunečnice je pro zvěř potravně velmi atraktivní po vzejití, kdy jej zvěř aktivně navštěvuje a rostlinám nejčastěji ukusuje celý růstový vrchol, což vede buď k úhynu celé rostliny, nebo k tvorbě náhradních výhonů s malými úbory. Stanovení míry poškození je velmi pracné, protože nejvýznamnější škody vznikají v době intenzivního růstu a v době sklizně již nejsou patrné. Pro pěstování slunečnice je vhodné využívat lokality méně „dostupné“ pro zvěř. Tam, kde to není možné, je na místě některý ze způsobů ochrany porostů, přičemž se nabízí spolupráce zemědělců s myslivci. Kritické období, kdy je okus nejvýznamnější, začíná po vzcházení rostlin a trvá do začátku květu. Vzhledem ke krátké době, kdy hrozí nejvyšší škody, lze na ohrožených lokalitách využít pachové, zvukové a světelné plašiče a elektrické ohradníky nebo zvěř v krátkých intervalech zrazovat. Prevence se určitě vyplatí.

Autoři působí na Ústavu biologie obratlovců AV ČR v Brně1 a na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně2.
Poděkování: terénní práce byly realizovány za souhlasu společnosti Agros Morkůvky. Výzkum byl finančně podporován NAZV, projekt č. QF4192.


LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Svět myslivosti od roku 2000 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.

Svět myslivosti na Facebooku